Hra R.U.R (Rossum's Universal Robots) samozřejmě vznikla o něco dříve, slovo robot se tak datuje do období před premiérou hry a sám Karel Čapek jej vysvětlil o několik let později sám:

Roboti (nebo chcete-li "roboty", čeština připouští oba významy, ale my se budeme držet životného rodu) s námi byli v literatuře celá desetiletí před rokem 1921, ale pravou renesanci či spíše boom zažili až se startem spisovatelské dráhy muže, kterému byl 25.1.1921 teprve jeden rok. Nebylo to samozřejmě v Československu, řeč je o ruském (přesněji sovětském, z pohledu dnešní mapy běloruském) emigrantovi Isaacu Asimovovi.

Až Asimovovy povídky a posléze i romány daly robotům skutečně nový rozměr (první výskyt robota v Asimově díle nalezneme v povídce Robbie z roku 1939). Do definování tří zákonů robotiky byli roboti převážně monstra, která někdy v průběhu děje buď zabila svého stvořitele (přesně po vzoru monstra Dr. Frankensteina z románu Mary Shelleyové z roku 1818), nebo způsobila ještě větší záhubu.

 

Po Asimovovi a jeho třech zákonech tento typ děl prakticky vymizel, ač nikdo další většinou v záhlaví knih Asimovovy zákony neuváděl, všichni autoři se jimi začali řídit.

Jestliže spisovatelé a myslitelé minulosti pomohli vzniknout myšlenkám na umělou bytost (i když třeba Golem je trochu jiná kategorie) a bratři Čapkové ji pojmenovali, pak to byl Isaac Asimov, který dal oboru hlubší základy. Autorství slova "robotika" pojmenovávající vědní obor s roboty spojený, již Oxfordský slovník přiřazuje Asimovovi, první výskyt je k vidění v povídce Runaround (Hra na honěnou) z roku 1942 (k dispozici online), kde také poprvé zazněly zmíněné tři zákony (tehdy označené za "základní pravidla robotiky").

Tou dobou se již robotů chopil i filmový průmysl (čelní místo patří Metropolisu Fritze Langa), který zpočátku také přicházel zejména s původním Frankensteinovským konceptem robotů. Asimov kdysi pravil, že "filmová sf je co do příběhů nějakých 50 let za psanou" a toto bylo znát. V době, kdy Asimov psal svoji Nadaci, dívali jsme se na plátně na roboty ničící města a vraždící své tvůrce.

 

Přelom přišel až později, za takový můstek lze považovat slavný film Forbidden Planet (Zakázaná planeta) z roku 1956, kde se sice vyskytují klasická klišé ("šílený vědec", "neznámé vraždící monstrum", "upištěné děvče, které je třeba zachránit" či "statečný mladík"), ale robot Robby zde již nevraždí a tvůrci filmu dokonce do úst jeho stvořitele vložili i první zákon robotiky, byť v jakési upravené formě. Film je mimochodem zajímavý i vůbec prvním použitím syntezátorové hudby pro celý soundtrack a také hlavní rolí mladého Leslie Nielsena.

 

V průběhu dalších desetiletí jsme se vedle robotů dočkali i odlišných forem pojmenovaných android (jakkoli definici "člověku podobného robota" splňují spousty robotů minulosti) či droid (Hvězdné války, zapomenout nesmíme ani THX 1138), nakonec přišly nanotechnologie, které nám daly nanoboty a třeba také rasu Borgů (u nichž se někdy "lidskost" složitě určuje :-) ze seriálů Star Trek (svým způsobem je pak robotem i holodoktor ze Star Treku, ač nemá fyzické tělo a jeho tvůrci jej prezentují jako myslící "živou" bytost). Vrcholem pro mnohé zůstává série Terminator (tedy zejména první dva díly) rozpracovávající téma porušení prvního zákona, tak oblíbené od doby, kdy byl definován.

V souvislosti s tím se krátce navraťme do Československa a připomeňme známý komiks Vzpoura mozků, který vycházel v ABC v 70. letech (posléze s drobnými úpravami přetištěn ve speciálu 1986 a Velké knize komiksů, ale pokud trochu zagooglíte, naleznete Vzpouru mozků online). Jistě netřeba více zmiňovat.

 

Roboti, nebo chcete-li automatické systémy, hrály a hrají významnou roli i ve výzkumu vesmíru tam, kde nelze s ohledem na zpoždění komunikace ovládat přístroje ze Země. Jedním ze zářných příkladů takové technologie, o které se možná ani Asimovovi v roce 1939 nezdálo, je třeba společný projekt NASA, ESA a ASI, robotizovaná "dvoj-sonda" Cassini-Huygens vyslaná roku 1997 k planetě Saturn a zejména jejímu měsíci Titan. 

Roboti (roboty) mají široké uplatnění hlavně na naší modré matičce, kde již desetiletí zajišťují částečně či kompletně výrobu prakticky ve všech oborech.

Dalším krokem vývoje je/bude nástup inteligentních robotů, který již částečně pozorujeme, ale stále je vzdálen od představ spisovatelů a autorů, kteří pokládali základy robotiky ve svých vizích před téměř sto lety.