Tím dalším zmíněným svědkem byl Roger Wallis, profesor, skladatel, předseda spolku švédských skladatelů populární hudby a mimo jiné je zainteresován ve skupinách zabývajících se právy hudebníků. Wallis již dříve prohlásil, že nevidí rozdíl mezi TPB a jinými vyhledávači (Google tradičně nevyjímaje) a kritizoval hudební průmysl pro jeho zkostnatělost (zejména co se týče přijímání nových technologií). V dialogu mezi ním a právníkem Petera Sunde (Peter Altin) upřesnil, že se specializuje na vývoj hudebního průmyslu na internetu a že právě kvůli tomu se někteří domnívali, že pracuje pro hudební průmysl, což není pravda. Ve své řeči se také odkazoval na vlastní studii, kde se detailně zabýval přístupem hudebního průmyslu k digitálním technologiím a při té příležitosti zmínil „činitele“, kteří by udělali cokoli, aby takovou technologii zadupali do země s odkazem na to, co v 70. letech způsobil příchod audiokazet.

Altin se Wallise zeptal, co si myslí o spojitosti mezi nezákonným stahováním a ztrátami prodejů v hudebním průmyslu. Ten na to odpověděl opět v opačném smyslu v porovnání s Kennedym předchozí den, tedy že stahování způsobilo nárůst prodeje lístků na živá vystoupení a přestože nyní klesají prodeje CD, tak tento trend nebude pokračovat. Snažil se vysvětlit vliv stahování na prodej CD a že prý uživatelé, kteří stahují, si kupují CD více než uživatelé, kteří nestahují. Není to prý tak, že stahování je jen konkurencí k danému byznysu, mezi dalšími efekty je i nárůst počtu počítačových her. Z tohoto důvodu označil hudební průmysl jdoucí po sdílečích jako někoho, kdo si pod sebou podřezává větev, neboť sdílení a stahování je v konečném důsledku pro hudební a filmový byznys přínosem s odkazem na loňský rok, který byl v tomto slova smyslu nejúspěšnějším. Zdůraznil také, že si to hudební průmysl sám neusnadňuje a jako příklad uvádí, že kdo si dříve koupil skladbu Beatles, nemůže tak nyní učinit v digitální formě kvůli problémům s licencováním. „To je prostě šílené,“ dodal.

Když se do Rogera Wallise pustil Peter Danowsky, začal pokusem vyvést jej z míry dotazem na jeho titul a zda je vůbec řádným profesorem, narážkou na dobu, kdy se jím stal a vůbec se jej snažil obecně zdiskreditovat. Wallis údajně viditelně naštvaný Danowskymu položil obdobně vlezlou otázku: „To nemáte nic lepšího, na co byste se mě zeptal?“ Náboje mezi oběma zúčastněnými se vyostřily ve viditelné jiskry a soud požádal o přestávku. Po ní zkusil štěstí Henrik Pontén ze švédského protipirátského úřadu a zopakoval narážku na získání titulu profesora, načež Wallis div neodpověděl „UTFG“: „Umíte používat Google? Pak snadno moje CV najdete.“ Soud se přiklonil na stranu Rogera Wallise s tím, že tohle už tady bylo.

Pontén pak ukázal nějaké grafy a výsledky, které ukazovaly, že z lidí, kteří stahují, 18 % pak kupuje hudbu méně a pouze 8 % více. Zmatenému soudu, který najednou nevěděl, čí verzi si má vybrat, Wallis sdělil, že tyto údaje nekorespondují s jeho a označil je za bezvýznamné. Víc soud z Wallise nedostal. Při odchodu byl Wallis dotázán, zda chce za své vystoupení nějakou odměnu a Wallis odpověděl: „Budu rád, když mé ženě pošlete nějaké květiny.“

Doplněno 28.2.2009: Görel Wallisová (manželka Rogera Wallise) pak skutečně dostala hromadu květin. Nejsou však od žalující strany, ani od soudu, ale od příznivců The Pirate Bay.

Na závěr pak Peter Sunde pustil s dovolením soudu všem přítomným 8minutový videoklip, který měl vysvětlovat, jak vlastně funguje bittorrent, jak se torrenty vytváří, kterak se šíří skrze MSN, Skype, skrze blogy a webové stránky jako TPB a podobně a jak potom další uživatelé stahují odkazovaný materiál. Zbytek dne se soud věnoval odděleným případům týkajícím se Fredrika Neije a Gottfrida Svartholma (nejsou spojeny s kauzou TPB).

Doplněno 28.2.2009: Zde je onen videoklip (pouze ve švédštině, ale už i s anglickými titulky - jo, a díky, phl):

Pokračování příště…