Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Intel si dnes koupí jen hlupák a JirkaK s dalšími modrými kamarády. :-D
už i obr, ač dává stříbro 7950X3D tak si v recenzi chrochtá jak to žere málo :)
koukám v diskusi na PCT nablito od dvou demagogů z protilehlých táborů... svět je v pořádku. :-D
Je vtipne, jak nekdo kdo chrochtal driv nad aplim M1, pak muze stejne chrochtat nad mobilnim AL. To dokazi pouze jedinci jako je JirkaK.
Je tam společný jmenovatel v podobě šikovného navození svižnosti pomocí big-little, které funguje na všechny co nedokážou intenzivně a často využít víc jak 4 velká jádra, což je většina populace. Tahle finta taky snižuje spotřebu, protože kdyby ji Intel nepoužil, tak ji bude mít ještě vyšší.
Proto je dodnes i v highend mobilech jen 1 (ARM X3), maximálně 2 (Apple) obří jádra, která zajistí velkou svižnost a o zbytek se postarají menší jádra. Možná bychom byli překvapeni, kolik kancelářských pracovníků by bylo uspokojeno i takovou kombinací jako 1P-8E a kolik hráčů kombinací 2P-8E.
Mozna by bylo zajimave spocitat, kolik lidi zesedlo, ze maji v programech pro hudebni produkci jeden dropout za druhym prestoze maji nejnadupanejsi i9. To nic, to jim jen OS prehodil vlakno na male jadro a to nekdy stiha, jindy nestiha. Tak to OS mozna na chvili hodi na velke jadro, ale to take neni ono, tak to hodi na to male...
Tak pak bud vypnou se skripanim zubu mala jadra a klesne jim vykon, nebo ti zrucnejsi si nastavi afinitu jader, aby jim v dane aplikaci OS nedaval zatez na mala jadra....
Takoví lidé už mají znát něco o SW/HW a pokud neznají, tak ať platí. Z nastavování afinity se musí stát přežitek a jednou tomu tak bude - o to bych se nebál. I to jednoklikové primitivní nastavení, které bych nazval "pure workstation/gaming" aby OS měl striktní zákaz šahat na velká jádra a využíval pro sebe jen ta malá, by v MS mohli udělat za chvíli.
Prave naopak, nerozumeji SW/HW, jsou to vetsinou umelci. Pocitac maji proto, aby tvorili hudbu a ne proto, aby podrobne studovali architektury procesoru a premlouvali OS, aby fungoval decentne.
Jasne, mas pravdu, ze se to mozna casem usadi, aplikacni programy se nauci s big.little zit a budou si v pripade potreby nastavovat afinity. A treba i Widle big.little nakonec nejak stravi.
Ale k uspokojivemu reseni je jeste nekolikaleta cesta. Ja kazdemu z branze radim, at se s ohledem na sve dusevni zdravi poslednim dvema generacim Intelu vyhnou velkym obloukem.
Tomuhle by pomohlo krátké a lidské pojednání od tvůrců SW, ale na mnohem lepší úrovni, než jsou HW požadavky u her.
Např.
Náš program umí dobře využít max. 3 velká jádra, přičemž přínos malých jader je problematický. Proto doporučujeme minimálně čtyřjádrový procesor s velkými jádry jako např. i3 12100.
Pro výbornou svižnost práce v našem programu potřebujete moderní procesor s 6 velkými jádry jako je např. Ryzen 5 3600. Doporučujeme se vyhnout kombinaci malých a velkých jader.
Nebo prostě seznam procesorů za které se zaručí, že práce nebude zbytečně bržděna.
Já vím, Intel je svině a asi by se mu to nelíbilo...
Certifikace HW pro různé CAD programy už jsou tady nějaký pátek.
Proč ne i pro zpracování zvuku?
Certifikace pro CAD řeší funkčnost (jde to spustit, žádné artefakty, nepadá to), ale ne svižnost. Klidně si na certifikovaném HW otevřeš složitý projekt a svižné to není.
".. žádné artefakty .."
versus
žádný dropout
Kde je vůle, je i cesta.
Kdo chce svižnost, musí připlatit. To ale platí snad u počítačů obecně.
Pravda, ale právě u hudby to neplatí.
Příplatkem dostaneš víc jader => horší latence.
To co píšete ale platí jen pro jeden stream, běžně jich ale zvukař může zpracovávat i desítky až stovky.
Vic jader neni horsi latence, ale u tvorby hudby/zvuku jde o to, ze se vypocty musi stihnout vcas, aby nebyl dropout. A mnohe vypocty jsou casove narocne. Slaba jadra na vypocet nemusi stacit. No a kdyz se OS rozhodne dat urcite vlakno na slabe jadro, protoze je potrebny vykon zpocatku maly a pak najednou zacne byt vlakno tucne, tak se to nestihne... OS to prehodi na velke jadro, coz nejakou chvili trva... A zase se to nestihne. A podobne...
Nemáte nějaký příklad použití? Protože si nedovedu představit použití, které je tak náročné na výkon, musí být realtime a je počítané softwarově na AMD64.
Třeba počítání fázového závěsu při softwarovém zpracování (družicové) telemetrie.
To asi nebude zpracování zvuku/hudby.
Zajímalo mě to zpracování zvuku, protože jsem k tomu trošku čuchl a protože se dělá již desítky let, tak si nedovedu představit, že by i ta mršená jádra měla problém. Samozřejmě je možné, že se dřívější HW efekty přesunuly na software, ale zase nějaké finální zpracování nebude nutně v realtime.
O té telemetrii nic nevím, tak si nedovedu představit procesorovou náročnost. Můžete to nějak přiblížit? Jaké CPU/jádro na jaké frekvenci to zvládne nebo jak se to řešilo, když byly procesory méně výkonné?
No, ty HW efekty, nebo efekty bezici na dedikovanych vypocetnich zarizenich, ted vetsinou behaji na CPU pocitace. A take se pracuje s vyssimi vzorkovacimi frekvencemi a efekty casto interne jeste s prevzorkovanim a na jeste vyssich vzorkovacich frekvencich. No a s tim jak v case roste vykon CPU (za 30 let cca 1000x), tak roste slozitost pluginu protoze ted uz to jde upocitat, drive se to muselo nejak odrbat, nebo vypocty prenechat dedikovanemu HW.
No a vse se musi udelat v realnem case. I finalni zpracovani. Tak samozrejme teoreticky by se vec mohla spocitat a pak si vse v klidu poslechnout... Ale kdyz dam stranou uzivatelskou privetivost takoveho postupu, tak by vse trvalo minimalne 2x vice casu...
Momentalne plati heuristicke pravidlo, ze je potreba mit dostatek velkych jader, ktera bezi minimalne na 4 GHz. Na soucasny pocitac na tvorbu hudby jsou v podstate jeste vyssi naroky nez na herni pocitac, co se tyce CPU, na grafice pochopitelne zas tak moc nezalezi.
A hodne se zacinaji pouzivat i AI akceleratory. Momentalne jen ty z Apple Silicon. Treba pro odfiltrovani sumu, hluku pozadi.
Chudák zvukař ze staré školy nahrávající kapelu, rockeři si dotáhnou kytary, baskytaru, napojí to do komba přes klasické efektové krabičky a před komba dají mikrofony... A k čemu pak ty SW efekty budou? Ale to je jedno. Právě u muziky dost platí, že těch možných přístupů je víc. Kromě toho, tady ten "starý" je navíc hodně podobný tomu, jak to probíhá při koncertu nebo běžném zkoušení, takže pro muzikanta je to jednodušší.
No, OK zvukar to nabere najednou, nebo po castech. To je prvy krok. Ale pak to cisti, micha a efektuje a treba nekdo jiny masteringuje treba pul roku....
A psal jsem prevazne o produkci hudby, tedy o tvorbe hudby v pocitaci. Ale i na ten mix a mastering je treba hodne CPU vykonu. Nebo lepe receno, muze byt potreba. Zalezi na vkusu.
Ano ale velká část práce se dá udělat úplně mimo počítač. A já to celou dobu beru z pohledu zvukařiny a ne tvůrce, protože to je dost podstatný rozdíl.
Ano, da se udelat na externich zarizenich, da se take udelat jen/prevazne v pocitaci. Zalezi, kdo si co zvoli.
A samozrejme, pokud to clovek dela jen v pocitaci, tak ten vykon potrebuje. To se asi shodneme, ne. Pokud chce pouzit alespon trochu kvalitni efekty a SW synthy/samplery. A nastroje generovane v pocitaci nemusi byt zalozene na samplech, ale na modelovani obvodu, ci matematickych modelech klasickych nastroju. To opet vyzaduje vykon CPU.
Ale když to dělá jen v PC, je otázka do jaké míry ten člověk umí zvukařinu a do jaké míry se dá říct, že je muzikant. Podle mne to už je jen tvůrce obsahu.
Tak samozrejme se nemusi udelat vse v pocitaci. A treba filmova hudba se take muze delat tak, ze se to nejdriv udela v pocitaci a pak to nahraje orchestr a zpracuje zvukar. Samozrejme snadna dostupnost technologii a relativne nizka cena samozrejme znamena, ze se tam zhusta pohybuji tvurci obsahu. Ale neznamena to, ze se tak neda udelat seriozni a kvalitni dilo.
Znam cloveka, co dela vetsinu/vse v pocitaci a vystudoval zvukarinu na AMU. A uz jako student dostal nekolik cen za dabing filmu a serialu, nedavno dostal nejakou mezinarodni cenu za zvuk k filmu. Takze asi uplne spatny zvukar nebude....
Ja nerikam, ze jde v pocitaci udelat uplne vse, neco treba neni namodelovane, nebo jen v nedostatecne kvalite, ale vetsinu externich krabic je mozne nahradit vykonnym pocitacem. Co jsou digitalni mixaky jineho nez specializovane pocitace? A treba Harrison prodava channelstripe ze svych mixaku take jako plugin. No, licence stoji 1500 USD, coz neni zrovna za hubicku...
Ja mam nejaky HW od Eventide a take pluginy, ktere neco z toho modeluji. Jeste jsem se nedostal k tomu, porovnat, zda to zni stejne. Ale je s otazkou, zda bych rozdil vubec poznal. Nejsem zvukar s netopyrima usima....
U některých nástrojů je možné je snadno napodobit syntetizátorem, ale u jiných bych si moc jistý nebyl. Navíc někteří kytaristi mají specifický styl hry a to fakt nevím, jak jde napodobit v počítači.
Jasne, ale vzdyt to jde kombinovat. Hlas a nektere nastroje se nahraji a zbytek udela v pocitaci. Nebo jen cast.
Ale cim ma uvodni poznamka zacala bylo, ze big.little dela problemy. Tedy, ze nez to bude v programech poradne osetreno, tak je big.little v tomto oboru spise za trest.
O BIG.little jsem psal, že to pro Intel byla nutnost, protože potřebný počet velkých jader by jim zabralo moc místa. Problém je v propojení, tím že na místě jednoho velkého je cluster čtyř malých, které jsou ještě propojeny mezi sebou, jsou tam dlouhé latence a na to jsou některé aplikace hodně citlivé. Ale zas by neměl být problém, když už takový počítač někdo má, nastavit aby ten program jel pouze na velkých a systém na malých. Uživatel AMD to řešit nemusí.
Pro cloveka, ktery ani nevi, co je big.little to problem je. Koupi si nabuseny pocitac s i9 a divi se, ze maji dropouty i na projektech, ktere jim v pohode jely na starsi i7.
Ani ja nevim, jak bych nastavil afinitu jader. Musel bych si to nekde najit. Ale v zasade by to problem nebyl. Jen je to zbytecna prace navic. Jenze, proc mit CPU, z ktereho mnoho jader v podstate vubec nevyuziji?
Vše se dá zjistit. Když jsem dělal servismana IT / PC. Tak jsem taky občas musel prohledávat fóra a hledat řešení. Jelikož to byl normální obchod s PC a kancelářskou technikou, tak většinou jsem hledal řešení SW problému. Dnes s integrovaným a docela použitelným translatorem to je daleko snadnější, tehdy neexistoval ani Google. Všechno jde, když tomu člověk něco dá a myslet si, že technik zná všechna řešení z hlavy, je nesmysl. Podstatné je, aby si uměl poradit.
Samozrejme, jenze jde o muzikanta, co tak maximalne vi, ze je Mac a Widows. A ze tam je nejaky M1/M2 nebo Intel (o AMD nemaji tuseni) CPU a ten ma nejaka jadra. A ze i9 je silnejsi nez i7, i5.
Pak placou na foru a ja jim jen rikam mate 12. nebo 13. generaci Intelu? Tak musite mit Win11 a kdyz to nepomuze, tak vypnout mala jadra. To uz si nejak dohledaji...
O BIG.little jsem psal, že to pro Intel byla nutnost, protože potřebný počet velkých jader by jim zabralo moc místa. Problém je v propojení, tím že na místě jednoho velkého je cluster čtyř malých, které jsou ještě propojeny mezi sebou, jsou tam dlouhé latence a na to jsou některé aplikace hodně citlivé. Ale zas by neměl být problém, když už takový počítač někdo má, nastavit aby ten program jel pouze na velkých a systém na malých. Uživatel AMD to řešit nemusí.
O BIG.little jsem psal, že to pro Intel byla nutnost, protože potřebný počet velkých jader by jim zabralo moc místa. Problém je v propojení, tím že na místě jednoho velkého je cluster čtyř malých, které jsou ještě propojeny mezi sebou, jsou tam dlouhé latence a na to jsou některé aplikace hodně citlivé. Ale zas by neměl být problém, když už takový počítač někdo má, nastavit aby ten program jel pouze na velkých a systém na malých. Uživatel AMD to řešit nemusí.
OK, něco takového jsem čekal(softwarové efekty místo HW), ale ten realtime je IMO přehnaný požadavek. Nevěřím tomu, že ladění/kompozice v realném čase potřebuje všechny efekty v maximální kvalitě a není možné je zjednodušit a pro finální výsledek použít maximální kvalitu.
A také nemohu pochopit(ale věřím Vám), že nějaký efekt neupočítá dnešní, byť zjednodušené, jádro.
Tak to určitě možné je. Navíc přece není nutné vše pokaždé počítat znovu, kdyby někdo daný úsek poslouchal 10x po sobě, tak se přece nebude vše 10x počítat... Tak jak při zpracování videa není nutno dělat vše v reálném čase, u zvuku to je stejné.
Ty efekty vetsinou neumoznuji vybrat si mensi a vetsi kvalitu.
Samozrejme clovek muze postup prace nejak optimalizovat. Treba prevest midi nastroje na zvukove stopy. A teprve pak nejake zakladni efekty. Prevest na zvukove stopy. A pak mix. Prevest na zvukove stopy. A pak mastering. Nekdo to tak i dela, aby si oddelil jednotlive kroky a neskoncil u toho, ze se to neustale vse predelava a predelava...
Ja nevim, kolik toho male jadro upocita, mozna jeden efekt/synth upocita, kazdopadne 4 jadra starsi i7 mi trochu vetsi projekt, rekneme 15 stereo stop synthu a efektu neupocitala. A to bylo jen na 44.1 kHz. Nemam to jak vyzkouset, ale dost pochybuji, ze by atom zvladl utahnout treba i jen tento synth plugin sam o sobe. O nejakem dalsim efektu na tom povesenem nemluve....
https://www.native-instruments.com/en/products/komplete/cinematic/ashlight/
Jestli mas intel s e-cores, muzes to vyzkouset. Mela by jit instalovat demoverze, ktera je funkcni asi pul hodiny, nebo tak. Ja silne pochybuji, ze by to atom zvladl, na i5 (4C/8T) desate generace zvladnu maximalne dve instance tohoto pluginu.
Softwarove synthy, efekty, .... To vse se musi pocitat v realnem case. Treba kvalitni reverby jsou vypocetne narocne, ale i mnoho jinych efektu. A muzete mit synth a na nem povesenych nekolik efektu a to nejde paralelizovat, nejdrive se spocita synth, pak efekt 1, pak efekt 2 atd.
A cele to jeste muze byt komplikovane tim, ze nejaky vypocet je mozne provest az kdyz je kompletne spocitana jina stopa.
Pro tvorbu hudby je potreba hodne vykonu a vysoky jednojadrovy vykon na dostatecnem poctu jader.
Kdyz jsem s hudbou zacinal, tak jsem naroky hrube podcenil. Koupil jsem si na to notebook s i7, ale bylo to jen dvoujadro.... Tak ten sel rychle pryc. Nejakou dobu jsem vydrzel na ctyrjadrovem i7, ale vetsi projekty uz nesly. Ted mam osmijadrove APU od AMD s 64 GB RAM a to mi staci. Ale ja to mam jen jako hobby, zdaleka nejsem Pro.
To záleží na tom, jestli ty efekty potřebujete při samotném nahrávání a nebo až při finálním masteringu. Ostatně zdaleka ne všechny efekty je nutno dělat softwarově. Dost jiné to bude u elektronické hudby a nebo u hard rocku.
Tak samozrejme, ze efekty mohou byt i hardwarove. Lacinejsi a pohodlnejsi je SW reseni. Stejne tak synthy mohou byt hardwarove. Samozrejme jeden muze napsat hudbu pro orchestr, vytisknout partitury, nechat si to prehrat orchestrem a pak to pripadne upravit a cele si to nekolikrat zopakovat. V tom pocitaci je to tak nejak jednodussi a lacinejsi.
Ale mel jsem na mysli hlavne elektronickou tvorbu hudby. To muze byt cokoliv od techna po filmovou nebo symfonickou hudbu.
Záleží na tom, co a pro koho děláte. Pokud chcete dělat hudbu v režimu komplet jeden autor, pak je SW cesta jednodušší a levnější. Ale nejsem si úplně jistý, zda je výsledek vždy stejně kvalitní. Může záležet jak na výpočetním algoritmu tak na kvalitě samotných samplů. A fakt se tu nebavím o rozlišení a vzorkovací frekvenci, ale přímo o samotné zvukové kvalitě. Protože tak jak zvukařský a studiový HW je za různé ceny, totéž platí o SW.
Samozrejme, ze SW je za ruzne ceny. Jeden SW plugin muze stat klidne 1000 USD, to "same" muze mit clovek i zadarmo....
Tu vzorkovaci frekvenci jsem zminoval proto, ze se zvysovanim stoupaji naroky na vypocty.
Muze to byt jeden autor, nebo vic, to je jedno. Proste je na to casto potreba hodne nabite PC. Tot vse. Samozrejme si clovek muze vypomoci dedikovanou kartou nebo externi efektovou jednotkou. Treba jedna takova pekna od Eventide stoji pres 100k (H9000).
Jasně že s bitovým rozlišením a vzorkovací frekvencí roste náročnost. Ale o samotné kvalitě to moc neřekne.
Vzorkovaci frekvence o samotne kvalite nic nerekne, ale s nizkou frekvenci budou veci pocitane a simulovane kazdopadne nepresneji. Zejmena pokud pujde o nejake nelinearni efekty.
Ja rozhodne nejsem propagatorem poslechu v 192/32. Ale vypocty v digitalni domene neni asi uplne dobre delat v 44.1, na poslech to vsak asi 99% populace uplne staci. Stejne nemaji adekvatni reprodukcni retezec, poslechovou mistnost a usi. A stejne to zhusta poslouchaji v nejakem ztratovem formatu....
Aby to člověk poznal, úplně stačí kvalitní sluchátka... Ta jsou nejméně o řád levnější.
"A cele to jeste muze byt komplikovane tim, ze nejaky vypocet je mozne provest az kdyz je kompletne spocitana jina stopa."
Konkrétní důvod?
To si zase umím představit, např. aplikací filtru nebo speciálního efektu na výsledek. Ale nějak mi uniká, proč ta stopa musí být celá, proč to nejde udělat na její části.
.
Ale stopy je možno spočítat a uložit samostatně a pak jen udělat výsledný mix a finální efekty. A pokud někdo potřebuje předem vědět, jak to bude znít, stačí "náhledová" kvalita, která to umožní udělat najednou.
Myslím, že nejsme ve při. Nicméně to opět popírá požadavek na extrémní výkon CPU kvůli výpadkům.
Záleží na počtu stop. Když by řekněme počítač jen na limitu toho, co dá s rezervou a do toho, třeba Windows si začaly hrát s aktualizací, tak to nepotěší. Vždy je lepší větší rezerva mimo serveru, tam to znamená, že je nevyužitý...
Ale kdyz to jednim slabym jadrem nespocitas, tak to nespocitas. Co na tom chces resit?
Ale zakladni problem big.little je, ze si aplikace musi pohlidat sama, kde ktera vlakna budou a nemuze to nechat na OS. No a mnohe SW to zatim nereflektuji. A OS vlakna prehazuje po libosti mezi velkymi a malymi jadry. Synth nejakou chvili nehraje, jeho vlakno OS prehodi na male jadro, pak synth spusti a male jadro to neutahne, dropout. OS to prehodi na velke jadro. Pak se synth odmlci. OS to prehodi na male jadro, nic se tam dlouho nedeje. A najednou synth zase zacne hrat....
Clovek muze zakazat mala jadra a pripravit se o kus vykonu CPU, nebo nastavit pro dany program afinity jader. Nebo danou stopu nahrat na pocitaci s normalnim CPU.
Vzdyt si zkuste tento plugin na malem jadre.
https://www.native-instruments.com/en/products/komplete/cinematic/ashlight/
Je jen jediný případ, když v té stopě je třeba aplikováno echo nebo podobný efekt s dlouhým dozníváním, pak samozřejmě záleží na okamžiku, kdy ten efekt začíná. Stejně tak při práci třeba s analogovým syntezátorem není možné začít v kterékoliv části partu.
Echo musí být počítáno dopředu vždy a jak moc je dané jen zpožděním?
To zase silně kontrastuje s tím požadavkem na reatime práci a výkonná CPU.
Echo je možná špatný příklad. Nebavím se o efektu na vstupu, ale aplikovaném až v pozdější fázi. Že jsem vzal špatný příklad, je dáni tím, že o tom přemýšlím, ale nepracuji. Navíc, já jsem právě ještě ten, co by co nejvíc dělal mimo počítač.
Echo je jeste jednoduche, ale treba reverb s nekolikasekundovym doznivanim. To mohou byt desitky, stovky "ech". Cim vice, tim lepe. Samozrejme do nejakeho limitu. Drive na to byly dedikovane pristroje, ktere staly jako mirne ojete auto.
Některé analogové mašinky stále stojí mraky peněz. Jen tak jsem se rychle podíval a mikrofonní zesilovač 171 tisíc, equalizér mono - 78 tisíc. Když je to dělané nekompromisně, je to drahé.
Ale samozrejme. Zesilovace, mikrofony a snimace nastroju jsou pred A/D. Pripadne i nejake efekty, kabinety a tak.... Tam na analogove kvalite zalezi a tvrde se plati. No a samozrejme take na kvalite nastroju.
Jestli se vsak vyplati analogovy ekvalizer nedokazi posoudit. Ja bych rekl, ze ne, ze totez lze udelat v digitalu a cisteji, ale hadat se nebudu. Spis bych rekl, ze ten ekvalizer tomu da ten spravny feel.
Ja vim, ze nekdo zpracuje zvuk digitalne a pak to protahne analogem, aby to melo analogovy zvuk. Opet se nebudu hadat. Urcite to neco malo zmeni. Pokud to lidem pripada, ze k lepsimu, tak jo.
I digitalni masinky jsou drahe. Mam stary Eventide H8000 a ten staval asi 150k. Lexiconi reverby take stavaly jmeni. I ted se tri dekady stary stroj prodava za cca 20k.
Samozrejme, hi-end komponenty maji hi-end ceny. A je jedno, zda jsou analogove, ci digitalni. No, ty analogove jsou mozna napalenejsi jeste vice.
Jsou lidé, kteří až po fakticky výstup z mixpultu chtějí vše analogově. Taková historka o Lenny Kravitzovi, on hraje výhradně přes lampové aparáty a už jich vystřídal tolik, že si vůbec nepamatuje v jaké kombinaci kytary, efektu a komba kterou píseň nahrál. Prostě tak jak lidé nedají dopustit na gramofon a vše až po reproduktory musí být analogové, tak i ve studiu jsou lidé podobně zapřísáhlí. Tam jsou i větší šílenosti než úplně pasivní ekvalizéry z přesných cívek a kondenzátorů na precisních otočných přepínačích. Co jsem tak vypozoroval, největší cenová šílenost jsou komponenty na germaniových tranzistorech.
Ja to chapu. Pro mnoho lidi analog je analog, ale nepoznaji ve slepem testu 320kb mp3 od CD nebo LP.
Mozna i nejaci zvukari jsou pro 100% analog. Kdyz to tak slysi a vyhovuje jim to, proc ne? Zelezo je zelezo, clovek si na to muze sahnout a duverovat tomu. Nejakym cachrum s bitama se duverovat neda.... Ale da se to vyresit tak, ze se veci zpracuji digitalne a pak protahnou analogove treba pres to germanium a par lamp a tak.
Popravde ja fakt nevim. Ja rozdil mezi kvalitnim digitalem a analogem neslysim. Vim, ze se lide rozplyvaji, ze jeden lampovy zesilovac hraje lepe nez jiny, ale jen nejake skladby a na urcitych sluchatkach/bednach. A jiny hraje lepe jine skladby na jinych sluchatkach. Takze by asi mel mit clovek na kazdou skladbu jiny zesilovac a jina sluchatka. Nejlepe pet zesilovacu po 50k a pet sluchatek po 30k. A velkou tabulku jakou skladbu poustet na jakem setupu audioretezce, aby to bylo ono.
Tim nerikam, ze na audioretezci nezalezi. Samozrejme zalezi, ale vseho s mirou. Tento tyden jsem si udelal radost a dorazila mi nova zvukovka - 802 od RME.
Člověk normálně to nepozná, protože 99 % opravdu kvalitní audio nikdy na delší dobu neposlouchalo. Většina lidí si to nemůže dovolit / nemají na to místo / nikdo z jejich přátel to nemá a podobně. Už ani u bohatých lidí to moc vidět není, o ni raději koupí fakt velkou televizi a tu ozvučí. Případně k tomu pořídí výkonné párty boxy na zahradu. Kvalitu nahrazují hlukem a přijde jim to v pořádku. Už jen když člověk soundbar připojí bezdrátově - zvuk co pouští byl komprimovaný a BlueTooth ho pro ten přenos znovu komprimuje a ti lidé to neslyší a dokonce ve sluchátkách. To je pak těžké něco vysvětlovat. Já zvukař nejsem, ale počítač jede přes malý mix a studiové monitory a subwoofer. Aspoň něco v rámci možností pro lepší zvuk. Ani sluchátka nekupuji od Sony a podobně, zatím mám nejlepší zkušenosti s AKG, ta vyrábí pouze sluchátka a mikrofony. Podobně kupuji vše.
Mel jsem na mysli treba sidechain kompresor nebo filtr. Signal v jedne stope ovlada efektovou jednotku v druhe stope. Nebo treba vocoder, jeden zvuk "moduluje" druhy zvuk.
Tim, musi byt spocitana cela stopa jsem mystel kompletne spocitany aktualni vzorek (nebo blok vzorku) dane stopy, aby bylo mozne spocitat az do konce aktualni vzorek (blok vzorku) druhe stopy. Nemel jsem na mysli, ze je treba spocitat nejaky track az do uplneho konce, to by opravdu nedavalo smysl.
To mi připomíná analogové sytezátory, ty jsou stavěné na napětím řízených operačních zesilovačích, různých na sobě závislých OZ tam může být docela dost. Celkem by mne zajímalo, jak náročné by bylo nasimulovat na PC všechny možnosti vyššího modelu MOOG Studio.
Ted to nemohu najit, ale videl jsem v Reaktoru udelany DFAM a Mother32. Obecne jsou v Reaktoru k dispozici desitky, spise stovky modulu z kterych si clovek muze poskladat, co hrdlo raci. A co CPU zvladne.
I ten Moog nekde budu mit, ale tady je treba neco inspirovane Buchlou.
https://www.native-instruments.com/en/reaktor-community/reaktor-user-lib...
No, to by museli napsat, pouziti 12. a 13 generace Intel jen na sve nebezpeci. Specifikaci tam maji. Minimalne i5. Rozumej, komunikuji s umelci ne IT. Umelec ani nevi, ze je nejaky AMD, rozlisuje maximalne tak Mac a Win. A ti pokrocili i pocet jader.
To by vyvojar musel specifikovat i verze a subverze OS v kombinaci s CPU a tak. A musel by vsechny kombinace testovat. A mohli by celit zalobe od Intelu, kdyby napsali, ze silne nedoporucuji jejich posledni dve generace.
Intel tvrdil, ze big.little bude fungovat perfektne a bez upravy aplikaci. No, nefunguje.
A ak má užívateľ SW využívajúci len 3 jadrá, ale aj 16? Radíš mať 2 PC, však? Fakt nie si normálny, keď za zlý krok u Intelu podľa Teba môže užívateľ a keď Ti to niekto vyvráti, tak to hádžeš na tvorcu SW. Intel nemal vytvoriť big.LITTLE a nebol by problém využiť ani 3 jadrá, ani 32vlákien.
".. aplikacni programy se nauci s big.little zit a budou si v pripade potreby nastavovat afinity. A treba i Widle big.little nakonec nejak stravi .."
Možná tak Windows 13.
Ehm, ehm ... to není moc oblíbené číslo.
Takže Windows XIV
V tomhle pripade XIIII, protoze IV taky neni zrovna oblibene. Kdo by chtel namichnout Jupitera, no ne?
Dobabral niečo Intel? Môže za to užívateľ! :D To je už na diagnózu.
Nebo vezmi si, ze treba spoustis nekoli paralelnich uloh najednou.. treba na tom potrebujes udelat i nejaky "bench", jak ti ta paralelizace bude fungovat. Tam se vubec neda odhadnout, jak se ty jednotlive spustene ulohy pri tam rozdilnem vykonu/jadro mezi P-E, budou chovat.
Jedina sance je, jak pises, bud ozelet E-mrdky, nebo rucne prirazovat afinitu. Ale to je skrabani se levou nohou za pravym uchem :)
A ted si predstav, ze mas casove kritickou mnohavlaknovou aplikaci, v ktere musi kazde vlakno neco spocitat za dany casovy usek, jinak je velky problem. Typicka uloha pri produkci/zpracovani hudby/zvuku... Nektera vlakna jsou tucna, jina tenci, dalsi pomerne tenka. A navic se to meni v case. Zaroven vsak neni nikdy vykonu nazbyt a hodi se kazde jadro, i to male... A OS to zbesile prehazuje mezi velkymi a malymi jadry jak sileny....
V takovych pripadech je big.little cernou murou....
Jasne Mirdo, tak to je, vetsina lidi asi s tim problem mit nebude, do momentu, kdy se jim to zacne chvoat "divne", ale to si lama vetsinou ani nevsimne.
Pro seriozni praci, potazmo pro seriozni praci, kde se projevu nevyhody B-L, B-L neeeeee..
Jinak mne slo v tom uvodnim prispevku spis o perf/watt, ktery ma M1/M2 skvely, AL-M tragicky..
Zajimalo by mne, jak je na tom s energetickou ucinnosti M2 a tento Zen. Zen asi bude vychazet o neco hure nez AS, ale rekl bych, ze rozdil nakonec nebude velky. Ale je treba srovnavat CPU na stejnem/obdobnem procesu, aby to bylo opravdu fer a srovnavaly se pouze architektury.
To srovnání by mělo být nejen na stejných nanometrech, ale i na stejných frekvencích. Úmyslně jsem napsal množné číslo, protože je potřeba víc než jen jedna frekvence. Ideálně 1,5 - 2,0 - 2,5 - 3,0 - 3,5 GHz.
A k tomu druhý běh toho samého testu. Jenom se bude měnit povolená spotřeba: 5W, 10W, ...
Proč? Když AMD nemělo výhodu stejné výroby, bylo srovnáváno jen se starým Intelem? Co si pamatuji tak ne. Jen se situace prostě otočila. To co je porovnatelné a vždy bude, jsou produkty stejné cenové relace prodávané ve stejném období. A ještě tedy případně podle spotřeby, ale tady je otázka, zda řešit udávanou, či reálnou. Protože jednou to Intelu pomáhá a podruhé ho to sráží.
Samozrejme ze realnou spotrebu, ne udavanou, ktera nerika skoro nic. Navic, Apple TDP ani neudava. Myslim....
Přesně Applisté se rádi ohání efektivitou, kterou ale nejde změřit.
Proc na stejnych frekvencich, staci na stejnem limitu spotreby, pri nekolika ruznych limitech spotreby. Neco podobneho, jako v testu tohoto clanku...
No nevim, ale zrovna hry jdou docela dobre paralelizovat. Zvlat ty s open world s furou NPC, nebo simulatory. Jediny snad on-linevky (tam je zase server) a naky arkady/strilecky by si mohli vystacit s 1 nebo 2 jadrem.
Přijde mi komické srovnávat potřebný výpočetní výkon pro desktopové a mobilní Android či iPhone aplikace. To už musí být někdo fakt zoufale bez argumentů.
Koukám, že už je toto CPU v ntb skladem v ČR a to dokonce v kombinaci s RTX4090M, mini-LED LCD DCI-P3 a ani nestoji pres 100 000Kc bez DPH. Jen té paměti mohli osadit více, ale ta by měla jít vyměnit. Škoda, že nikdo neudělá srovnávací test se stejně drahým MacBookemPro.
https://www.czc.cz/asus-rog-zephyrus-duo-16-2023-gx650-cerna/366471/prod...
Mně se na tom líbí, co jsou dnes výrobci schopni dostat do ~30 mm vysoké konstrukce. Před 15 lety bylo běžné, že notebook s integrovanou Intel grafikou měl na výšku 35-40 mm a vážil prakticky totéž..
Mně se zase tolik nelíbí a rád bych měl možnost zvolit si z obou cest. Občas bych vybral tu zastaralejší-konzervativnější než tu moderní - co největší tenkost/lehkost, protože ne každý notebook je často přenášen.
Zaujimavy pocin (CPU+GPU,LCD), skoda toho hlupeho a skaredeho prevedenia
Mělo by to mít 1024 dimming zones, takže při 16" (16x10) to vychází na zóny velké cca 8,5x8,5mm.
Na první pohled mi to přijde jako fake. Nebo snad máte nějaké vysvětlení pro to, jak AMD dokázalo z generace na generaci zvednout energetickou efektivitu na dvojnásobek?
Ryzen 6900HX je vyráběn na 6nm procesu, Ryzen 9 7945HX je vyráběn na 5nm procesu. TSMC uvádí, že 6nm proces poskytuje o 22% nižší spotřebu energie. Jak AMD vykouzlilo těch zbývajících 80% úspory energie, resp. výkonu navíc?
16 jader na nižším taktu vs. 8 jader na vyšším
5nm proces
architektura
8 jader @ 3.3GHz vs. 16 jader @ 2.5 GHz.... + Změna architektury + modernější proces.
Spotřeba roste nelineárně s freqencí... 3,3GHz vs. 2,5GHz je pokles frekvence o 25% ale spotřeby o 50%
Vhodnou volbou benchmarku (citlivého na výkon paměti a cache) získate změnou architektury ZEN3 -> ZEN4 i +30%
Dohromady tedy cca 22%+50%+30%= +100%
Celé kouzlo ovšem bude nejlépe fungovat u úloh, které ideálně škálují výkon s počtem vláken. U single thread zátěže to bude dohromady třeba jen +30%.
No presne viac jadier na nižšom takte (nemusí byť ani oveľa) spraví zázraky. Mal som 6jadro Ryzen 5600X s PBO+curve optimizer+200Mhz... a ten v multicore booste pri AVX2 (handrake x265) dával 4650Mhz, spotreba 81W (core die+IO die) 75 stupňov (je to na vode, custom loop)...čiže cca 13,5W na jadro. Včera som vymenil za 5950X a tých 16 jadier dáva spotrebu 120W (core+IO) teplotu 60,5 stupňa a beží to na 4350Mhz...čiže 7,5W na jadro ....efektivita úplne inde.....ale ak zaťažím ten istý procesor iba na dve vlákna (vlastne jedno jadro)...frekvencia vyletí na 5000Mhz, teplota na 60stupňov a spotreba na 55-60W podľa typu záťaže...
Pýtam sa je toto ukážka zmeny paradigmy na spôsob AMD? Nakoľko Zen5 mám mať zdieľanú L2 cache, aby sa opäť dalo nahustiť viac jadier na seba, tak asi áno....pokiaľ pôjde jedno jadro, bude mať brutálne veľkú L2 cache (odhadom 4-8MB) len pre seba a ak bude treba zapojiť viac jadier, prípadne všetky jadrá, tak tam si tú L2 cache podelia aj keď klesne výkon o cca 5%, tak sa to pri tých cca 16-24jadrách na nízkych taktoch stratí. Navyše tam bude istotne veľká 3D L3 cache.
Zajímavé, se 7600 se s PBO+curve+200MHz dostaneš na 5000GHz all core load a 5350MHz single core a 107W při 91°C...
*5000MHz
S velikostí cache to ale většinou nesouvisí, to že při multivláknové zátěži je efektivnější, je dáno limitem spotřeby, prostě není možné, aby všechna jádra jela vytížená na 100 % na plném taktu. Ty procesory jsou nejefektivnější při nižším taktu a vyšší takt umí hlavně kvůli singlethread zátěži, protože některé algoritmy dodnes nejsou paralelizovány.
Intel: "You need big meaty cores."
Adobe, Autocad, ...
A nikdy nebudou paralelizovany, protoze to nejde.
Chybi mi tu zmena paradigmatu..
;)
Mě snad ani ne...
:D
Tralalák si pořídil chatbota a ...
Nějak se zakecal.
Nafukovaci...ho?
"Tralalák si pořídil chatbota a ..."
...a ma pouziva ho pod novou prezdvkou 434579909 :))
Hezký no, ale dneska jsem koukal na reklamu od Alzy a mají tam hitovku: super herní noťas s i5-11400H a GTX1650S.
Za 16kkč, proč ne. Hry se na tom hrát daj, tak nevim na co si stěžuješ :-) . Možná si ho i koupim. Oproti mému 5 let starému hernímu notebooku s i7 8750H bych si polepšil s výkonem CPU o 40%.
Není už lepší herní APU s co nejvýkonnější iGPU? Já vím, výběr je a bude slabší, ale stejně bych raději čekal a vybíral a pak dostal srovnatelný výkon s výrazně nižší spotřebou, což je pro notebook většinou ta největší výhra.
Hry se dají hrát i na digitálních hodinkách a nazvat "herním" něco s GTX 1650 mi přijde trochu jako klamání spotřebitele...
U prodejců je herním noťasem každý s dedikovanou grafikou, i kdyby byla sebeslabší. Oni potřebují prodat.
Pokud ani v desktopu dosud nemáme výkonnější iGPU, tak bych zůstal nohama na zemi a herním bych ho klidně nazval. Spíš vadí špatný poměr výkon/spotřeba.
U herního notebooku ti vadí špatný poměr výkon/spotřeba? Prosimtě vzpamatuj se a zůstaň nohama na zemi :-) Hraješ vůbec nějaké hry? Podle tvých příspěvků bych řekl, že jenom optimalizuješ poměr výkon/spotřeba a na hraní ti proto nezbývá čas.
Není nad to mít i při hře tichý stroj, což je u těhle notebooků sci-fi. I proto hraju téměř vždy jen na desktopu. Než tenhle notebook za 16K co má úplně vše zastaralé a jen 8 GB RAM, tak to raději třeba graficky o 20 % slabší iGPU s o dost úspornější i silnější CPU částí ve stroji za 18K s 16 GB DDR5 a s mnohem lepší univerzálnější použitelností.
To mi teda ukaž jaký že notebook za 18tis. má igpu s výkonem 80% GTX 1650super a 16gb ram
Dnes asi žádný, ale až přijdou moderní APU (nová architektura iGPU), tak to nebude nic nereálného, protože proti i5 11400H budou stačit i 4 jádra Zen4.
https://hothardware.com/news/amd-radeon-780m-rdna-3-igpu-beats-gtx-1650-...
https://www.alza.cz/acer-nitro-5?dq=7547655
Měl by mít obyčejnou 1650.
Jaký nejlepší herní notebook jste používal?
Já jsem s Lenovo Legion 5 Pro (5800H/RTX3070M) velmi spokojen a to včetně zvukového projevu, méně náročné hry hraji ve 4K na přípojeném LCD.
S notebookem bez dGPU můžete prakticky zapomenout na vyznamný profit z GPGPU. Také kombinovaná zátěž CPU/iGPU svým výsledným tlakem na průchodnost RAM může často pohřbít slibný CPU potenciál.
Hrát jde i na něčem, co má N3350 (2T/2T atom).
Věci jako Plant .vs. Zombies na tom nemají problém.
Stejně jako většina věcí vydaných před rokem 2010.
"Já jsem s Lenovo Legion 5 Pro (5800H/RTX3070M) velmi spokojen a to včetně zvukového projevu"
To je subjektivní, já prostě ty pidi větráčky z notebooků nenávidím nezávisle na značce notebooku. Desktop s nízkootáčkovými větráky (do 1000 rpm) je proti tomu jak terapeutické šumění přírody. Schválně napiš, kolik rpm mají ty tvoje minimálně 2 větráky v notebooku při hraní.
Mohu to zkusit zatizit a odecist, pro mne nejsou dulezite otacky, ale prave sujektivni pocit (uroven a charakter hluku).
V čem je AMD pozadu? V tom, že doposud BIG little nepotřebovala, protože jejich CPU jsou efektivnější?
Tváříte se, jako kdyby úplně všichni se bez Thunderbolt v žádném případě nemohli obejít.
Vypadá to že nám tu někdo uvěřil veškerým marketingovým kecum které snad kdy Intel vypustil ohledně jejich big.LITTLE
Kluk pobavil a vysložil si (ne)čestné místo v Ignore listu.
Ale přikláním se k názoru, že je to bot.
Kvůli botovi si neošoupu kolečko na myšce.
Asi to bude bot, takovy surrealny mix faktu a nepodlozenych domenek clovek neni schopny vytvorit. Mozna snad jen s nejakou dusevni poruchou, ale ani tak ne.
Spíš právě AI bot by nebyl schopný vytvořit si takový motanec
Právě že ano, bot nebo AI přímo význam slov nebo slovních spojení nechápe. Má je pouze spojené matematicky v databázi, že třeba patří k sobě.
pomatenec...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.