Sem tam se najde koumak, kterej takovou vec vypusti.. Ono je to totiz zavadejici,takovej udaj psat u disku. Normalnich uzivatelu se prakticky netyka. Takove cislo mi prijde jako naprosty nesmysl. Duvod proc by disk mel startovat tak rychle, aby bylo potreba resit nejake zrychleni neznam a ani si ho nedokazu predstavit. Kdyz ho upustim na zem, a padne na tvrdo, tak vibrace v nem budou jiste silne, ale jiste nepujdou do tisicovek "g". Nevim co si mam o tomto udaji myslet. Budu rad kdyz se to nekde doctu :-)

2Grovik: Neni to nesmysl. Oni to zpravidla taky pisou s casovym omezenim na radove 1ms. Pokud neco spadne na podlahu, taky se to jako celek nespomali se zrychlenim oo G, ale zdeformuje se trochu roh, trosku podlaha, prip. odleti neco co tam nemelo co delat a vetsina predmetu spomali behem nekolika ms se zpomalenim radove 100G...

Proč by mělo být 900G nesmysl? Když ten disk při nárazu (např. po pádu ze stolu) zastaví na dráze 1 mm (nějaká ta deformace), tak to bude dost brutální zrychlení (stačí vzít do ruky kalkulačku)...

2Grovik>
"Kdyby neco narazilo se zrychlenim 900G do zeme (coz je mimochodem fyzikalne nesmysl ;-)) tak by to nejspis proficelo skrz."

Neymzsel je to co tvrdis Ty ;-). Ked neudas pociatocnu rychlost a cas, za ktory narazis, tak si s tym udajom o zrychleni mozes vies co :-)).
Narazit do zeme sa da aj so zrychlenim 1000 G, ked zacnes od 0 m/s vo vzdialenosti napriklad 0,1 mm od zeme. Skus si vypocitat, aku rychlost bude mat ten predmet pri dopade na zem. Urcite skrz nu neprefici! :-)

2Grovik: V clanku sice je "naraz o sile 325G", coz je fyzikalne nesmysl (nesedi jednotky, autor mel nejspis na mysli zrychleni), ale to co rikas ty je uz uplne mimo. To ze neco narazi se rychlenim 900G znamena treba: neco pada na zem z metru ( v=sqrt(2*g*h)=sqrt(2*10*1)=4.4 m/s ) a zabrzdi se to za setinu sekundy, nejspis narazem na nejakou tvrdou podlahu ( g=v/t=4.4/0.01=440G ). Jak rychle se to zastavi zalezi na tvrdosti podlozky (pomaleji to brzdi koberec, rychleji beton), asi se taky bude deformovat hlinikovy ramecek toho disku atd...

Takze nez psat ze je neco fyzikalne nesmysl, tak si to radsi promyslete. ;-)

Krucis, mam tam mit 'a' jako zrychleni, ale to je detail...

Presneji receno, disk vydrzi naraz, pri kterem bude jeho (zaporne) zrychleni 325/900G. Hovorit o padu/narazu se zrychlenim XXXG opravdu muze evokovat nekolik raketovych motoru pripojenych za ucelem dosazeni tohoto zrychleni.

2martin:
napriklad shock resistance = odolnost voci narazu ?

He,he velke zrychlenie rakiet patri k zautivanym omylom.
Myslim ze az na par vynimiek cez 100 g dopredneho zrychlenia motorom nejdu.Napr. Jupiter 5 13,69 g (134 m/s²),Mercury 6 7.7 g (76 m/s²),

to happymaster23:
... ty si myslis, ze rakety nesou jen cloveka ? :))

Myslim, ze tato diskuze je zcela zbytecna, nikde jsem nevidel normalizovany postup jak onech 300, 600, 900 G simulovat, aby se daly jednotlive disky ruznych vyrobcu v ruzne dobe srovnat.

Navic, pri narazu kazda cast disku ma jine zrychleni, i kdyby dopadla dokolane na podlozku, protoze dochazi k elastickym a plastickym deformacim materialu ... nehlede na dalsi okolnosti

Jde tedy jen o marketingovy trik ... a nema smysl se bez prislusnych norem diskutovat o vydrzi toho ci onoho disku.

fake: Jenze ty normy existuji. Ze je nezname je jina vec. Pokud mate zajem, v CNI si je muzete koupit (orientacni cena 500 za normu), nebo jit za poplatek nastudovat. Podle mych zkusenosti tech norem budete potrabovat tak 5-10 nez se dostanete k informaci, ktera vas zajima :-(

xixixi: Jupiter, Mercury ... spis zkus najit jakeho zrychleni dosahuji protiletadlove strely. Treba takova AIM-9 zvladne nejakych 50g dopredu i manevrovani - http://www.f-16.net/f-16_armament_article1.html - a predpokladam, ze o tech nejlepsich raketach se na internetu vubec nedoctem ...

Podle příspěvků tu řada lidí nerozumí tomu, proč tak vysoké přetížení. Fyzika uvádí přetížení jako změnu rychlosti ku vzdálenosti. A když něco spadne na tvrdou zem tak se vzdálenost (brzdná dráha) tím víc blíží k nule a proto se přetížení blíží nekonečnu.

Paolo CZ:
Ani Ty nemáš úplně pravdu. Zrychlení je ve fyzice definováno jako druhá derivace rychlosti podle času. Čili změna rychlosti za čas. Jednotkou není G ale metry za sekundu za sekundu. G je potom zrychlení (a=delta v / delta t) podělené gravitačním zrychlením země g (tuším nějakých 9,81 m/s/s).

Davison - oprava
není to druhá derivace rychlosti, ale dráhy ;-)

Zdar Dochy, že by s Harddisku, odlétlo, něco, co tam nemělo, moc co dělat, to tedy, nevím, to se mi moc, nezdá, nebo že by měl, taky Harddisk, taky něco jako, Deformační zóny, no kdo-ví, prostě no!

Ladik,no: pokud je naraz dostatecnej tak se najde neco, co tam nemelo co delat... (Podle zasady: Kdyz to nejde po dobrem, vem si vetsi kladivo. Kdyz se to zlomi, tak to tam stejne nemelo co delat)

to pretizeni ktere disk vydrzi je definovano jako impuls tedy nejaka sila (325G za chodu) po nejakou max. dobu treba 30ms. obdobne u vydrze ve vypnutem stavu... Neni to ochrana proti tomu kdyz nekdo bafne hadr a bude s nim soustavne triskat do stolu!