Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Zni to docela strasidelne, protoze zahrivani pred zapisem znamena, ze se nejspis musi resit provozni teplota plotny (nehomogenni), teplota jednotlivejch bodu na plotne kvuli opetovnymu zapisu na stejny misto rychle po sobe a rizeni zdroje tepla, protoze je potreba nahrivat s neshodnou rychlosti neshodny rozdily teplot = jinym mnozstvim energie.
Mozna se valna vetsine veci co popisuji odbourava sama od sebe nebo je trivialni, ale na kazdej problem co me s nahrivanim napad existuje 5 dalsich, ktery netusim, protoze nekonstruuju disky :-)
Teplota zápisu bude řádově tak 400 stupňů, takže jestli má disk 20 nebo 40 stupňů nehraje celkem roli. Energie zápisu bude v miliwatech, takže nějaké brutální ohřívání plotny nehrozí.
Komiks k tématu: http://www.bugemos.com/?q=node/399 :)
k tematu je tento
http://www.bugemos.com/?q=node/156
http://www.bugemos.com/?q=node/131
a trochu i tento
http://www.bugemos.com/?q=node/131
(pozdě)
myslím, že posledně u téhle technologie řešili hlavně trvanlivost ploten, protože při zahřívání docházelo k odpařování nanočástic a časem tedy k degradaci plotny.. takže to bude dost i o výdrži nového materiálu ploten..
Tak se zavede i u plotnových disků životnost podle počtu zápisů :(
"Tak se zavede i u plotnových disků životnost podle počtu zápisů :("
AHA a sme tam kde sme nechceli byt a taktiez potom by sa potvrdili len zname fakty: ze exsituju iste nepriame umernosti medzi dvoma velicinami. Majoritna vascina ludi zije v sladkej nevedomosti o tomto svete (z pohladu vedy). Nemaju sajnu o tom, ze suciny istych velicin su vzdy cca konstantne (t.j. ze je tam nepriama umernost). V beznom zivote samozrejme nie uplne exaktne v tom matematickom zmysle y=k/x, resp. xy=k (kde k je nejaka konšt.) ako sa uci na ZŠ (t.j. ze sucin dvoch velicin je konstantny, t.j. ak sa jedna velicina zvacsi, druha sa musi zmensit a opacne), ale plati tak fuzzy neurcito, pretoze to je "priblizne konstanta" v celom spektre hodnot. "Priblizna konstanta" je vsak hotovy oxymoron :) Ako vela inych veci :)))
A) zoberme si rychlsot zaznamoveho media (latencie ci kontinualka) a jeho kapacitu:
1) registre CPU, latencia 1-2 CPU cykly (zlomok ns), rychlost neviem, ale nepredstavitelna, kapacita radovo 100 B ci 1 kB
2) L1 cache CPU, dnesne CPU maju taky rychly cache system, ze pred 15 rokmi by sme z toho odpadli, latencia 3-4 cykly (zlomok ns), kontinualne rychlost citanie/zapis radovo aj nad 100 GB/s a kapacita zopar 100 kB
3) L2 cache CPU, latencia 10-12-14 cyklov CPU (cca 10 ns), kontinualny pristup 30-40-50 GB/s, latencia desiatky cyklov CPU (cca 30-50), kapacity radovo MB ci 10 MB
4) RAM, latencia tisice CPU cyklov (radovo cca 50-100 ns), kontinulany pristup 2 - 20 GB/s od suchej single channel 666 MHz DDR2 po tripple/quad channel DDR3 2500 MHz, kapacita radovo GB ci desiatky GB
5) SSD, latencia statisice CPU cyklov (radovo cca 0,1 mikrosek), kontinualny pristup radovo 100 MB/s (30 MB prve SSD az 500 MB/s posledne bezne SSD), kapacita radovo 100 GB
6) HDD, latencia miliony/desiatky milionov cyklov CPU (radovo 10 milisek), kontinualny pristup radovo 100 MB/s (od 20 MB/s pri suchom 60-80 GB modeli spred 10. rokov po 130-150 MB/s dnesnych diskov), kapacity radovo TB
7) zalohovacia paska, latencia miliadry/desiatky miliard cyklov CPU (az niekolko desiatok sekund! sak sa musi pretacat), kontinualny pristup radovo 10-30 MB/s, kapacity radovo TB, ci az desiatky TB
Krasna nepriama umernost: cim vacsia kapacita, tym nizsie rychlosti (pristupove doby aj kontinualne) a naopak.
B) mnozstvo informacia a ich trvacnost:
Vztah nie je samozrejme uplne presny (napr. linearny ci logaritmicky), avsak korelacne koeficient je prilis velky aby sme ho ignorovali. Cim viac informacii na mediu, tym ma mensiu zivotnost, plati to od napisov v kameni z cias stareho egypta spred 3 tisicroci pred Kristom (mnozstvo informacii radovo 1 kB, trvacnost radovo 10000 rokov) az po 3 TB HDD. Do minulosti by sme dokonca mohli ist az po zaznam cisel do vestickej vrublovky (kost vlka spred 35 tisic rokov, kde su zaznacene prirodzene cisla do 20 ako zarezy). Vsetka cest niektorym diamantovym super-hyper trvacnym optickym mediam, ktore sa snazia vytrcat od regresnej priamky.
Krasna nepriama umernost: cim vacsia kapacita tym mensia trvacnost a naopak.
C) mnozstvo informacii a orientacia/vyhladavanie novych/filtrovanie informacii:
Ich sucinom moze vzniknut nieco ako "efektivita spracovavania a narabania s informaciami" a sucin tychto velicin je cca radovo konstantny (opat vsak priblizne ako inde), t.j. ked sa jedna velicina zvacsi (napr. mnozstvo informacii), druha sa zmensi (schopnost orientacie/vyhladavania/filtrovania novych informacii) no a opacne. Nech zije Google, ktory chvalabohu opat vytrca mimo regresnej priamky.
D: ze by sme zabrdli do kvantovej mechaniky, podla ktorej urcit zaroven presnu polohu a presnu hybnost subatomarnych casti je nemozne? Akoze nam to vyzera princip neurcitosti zapisany rovnickou: (detla_d)*(delta_v) > 2*pi*h .. t.j. nepresnost v urceni polohy KRAT nepresnost v urceni hybnosti je vzdy vacsia ako konstanca 2*pi*h (kde h je planckova konstanta) ... zasa sucin dvoch vecilin: nepresnost v urceni polohy a nepresnost v urceni hybnosti. Chvala panu bohu (ci inej nadprirodzenej entite), ze planckova konstanta je tak mala, inak by boli kvantovo-mechenicke prejavy na poriadku dna aj v makroskopickych meritkach.
E) sucin univerzalnosti stroja a jeho spotreby (resp. ak chceme tak aj efektivity v opacnom zmysle) je opat fuzzy konstantny. Cim viac univerzalny stroj/suciastka, tym mensia efektivita a vyssia spotreba. CPU moze mat sice spotrebu 125-130 W (ak ide na plne gule), ale zato je sakramentsky univerzalny, ze by sa Turing v hrobe obracal. GPU moze mat sice efektivitu 50x vacsiu, ale zato nie vsade, iba pri grafickych operaciach, resp. customizovanych GPGPU vypoctoch, ktore sa nam krkolomne podarilo rozchodit, ale Total Commander si na GPU nespustim. Moze existovat super-hyper hardverovo specializovany cip s este 100x lepsou efektivitou oproti VGA (spotreba 0,01 W na GFLOP), ale taky cip vie robit len jednu jedinu konktretnu ulohu/vypocet ci triedu uloh (napr. akcelerovat multimedia konkretnymi kodekmi ci akcelerovat patricne kryptograficke algoritmy) a okrem toho ani h**no (lebo ani OS na nom nenabootoje). A opat sucin univerzalnosti a spotreby cipu je cca konstantny.
Ze ty sis dneska nevzal prasek :-)
Nie, iba vitamin E :)
Kdyby si tenhle prispevek precetl nekdo za 100 let, bude se rehtat jako my, kdyz nam nekdo rekne, ze stroj tezsi nez vzduch nemuze letat. Vsechny ty "konstanty" jim poskoci o nekolik radu, MOZNA s vyjimkou te planckovy ... mozna.
To je pravda, odchylky od regresnej funkcie sa mozu objavit. Vyrazna odchylka je napr. aj DVD, ktore by realne volne pohodene v prirode (vietor, piesok, voda, mraz, slnko ...) vydrzalo s neposkodenym zaznamom 1000 rokov.
Na margo toho lorda Kelvina. Mal obmedzeny sposob myslenia. Ano mal pravdu: telesa tazsie ako vzduch nemozu lietat. To je vsak velmi jednoducha impikacia a uplatnenie jednoducheho poznatku o hustote (PRESNE tym istym sposobom mozno povedat, ze predmety tazsie ako voda nemozu v ziadnom pripade plavat). Pan Thomson vsak prepokladal len pasivne telesa, podobne ako mrtvy balon plny helia, ktory krasne stupa (a je este pri tom schopny niest nejaku uzitocnu hmotnost), alebo 30 kilova zelezna nakova smarena do vane plnej ortute. Naaaaaaadhera, ta zelezna nakova kraaaaasne plava na hladine. Pan Thomson zabudol na fakty, ze je mozne aby sa mal objekt take vlastnosti, ktore mu umoznia ZDANLIVO (opakujem ZDANLIVO) porusit jenodzchy zakon o hustote.
Keby sa bol pan Thomson rozhliadol okolo seba, videl by mozno uz aj nekaju plechovu bárku, ktora ma vasciu hustotu ako voda a predsa plava na hladine (kvoli specialnemu tvaru). Keby si pan Thomson pretrel oci, tak by uvidel vtakov, ktorych hustota je ovalaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa vascia ako hustota vzduchu (aj napriek ich velmi riedkym kostiam) a tiez lietaju (kvoli ich aktivnej snahe udrzat sa vo vzduchu ci uz mavanim kridel, alebo plachtenim a teda vznikom vztlaku). Mrtvy vtak leti k Zemi jak ta zelezna nakova (do dobre, trocha pomalnie, odpor vzduchu robi svoje).
Jedna vec je NEPORUSOVAT prirodne zakony, ina vec je obchadzat alebo dokonca vyuzivat ich takym sposobom, ako este nikoho nenapadlo. Pana Thomsona to kvoli jeho anglickemu egu evidentne nenapadlo.
Lodě neplavou po hladině ani tak kvůli speciálnímu tvaru (stačí aby byly stabilní a nenateklo do nich), ale protože jejich průměrná hustota je nižší než hustota vody.
Jen jakýmsi speciálním případem lodě je křídlová loď, která vytváří dodatečný vztlak aktivně pomocí křídel. Ale to se nepoužívá ke zvýšení nosnosti lodě, ale zvýšení komfortu plavby. Tedy i tyto lodě mají průměrnou hustotu nižší než je hustota vody.
Vznášedlo neuvádím, protože ve skutečnosti neplavou ve vodě, ale ve vzduchu nad vodou/zemí.
Proč lze konstruovat tak velké a složité lodě z těžkých materiálů je dáno obrovským rozdílem hustoty vody a vzduchu (kterého jsou tyto lodě "plné").
Myslet rychle neznamená myslet dobře. Zpomalte, pište méně, před odesláním nad tím zauvažujte a zkontrolujte logické vývody a souvislosti (tento dovětek vznikl v reakci na zmíňku o egu na konci, něco mi říká, že to má hlubší souvislosti).
Co dodat. Už aby byly na trhu 4.5TB disky se třemi plotnami nejlépe s cenou do 5tis.
Docela by na začátek stačilo, aby současné disky spadly na předzáplavové ceny :).
+1 :)
+1
JJ - to zas bude dat v křemíkovým nebi až se takovýhle disk po..re
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.