Éru disků s 1TB plotnami tak Seagate zahajuje „konzervativní“ kapacitou 3 TB. Ano, víme, větší disk zatím nikdo neudělal, nicméně slovo „konzervativní“ jsme zvolili proto, že kdyby chtěl opravdu ukázat konkurenci (prakticky už jen Western Digital) záda, uvedl by minimálně 4TB, v lepším případě rovnou 5TB model. Ať tak, či onak, Seagate Barracuda XT s kapacitou 3 TB na třech plotnách přichází a s ní i nižší „marketingové“ modely schopné unést na dvou plotnách 2 TB a 1,5 TB a na jedné plotně i 1 TB dat (to by klidně mohl být „lehký“ disk s nízkou výškou).

Připomeňme, že 1 TB na plotnu znamená hustotu dat 625 Gbitů na čtvereční palec, momentálně tedy dosažené maximum. Tak si říkáme, jaký vliv má asi tato forma „miniaturizace“ na trvanlivost uložení dat na tomto typu média či jeho spolehlivost. Jestliže jeden čtvereční palec je 645,16 mm², pak to dělá skoro 1 Gbit/mm² (přesněji 968,75 Mbit/mm²), což je těžko představitelné (to je vlastně necelá miliarda magnetů na milimetru čtverečním, tedy hustota podstatně vyšší než třeba počet tranzistorů na čipu vyráběném nejmodernějším způsobem, dlužno dodat, že velkou část čipu zabírají třeba i cestičky mezi tranzistory, zatímco u magnetického úložiště se bavíme o minimálním „jalovém“ prostoru). A tahle hromada magnůtků třeba u okraje plotny uhání kolem hlaviček téměř stejnou rychlostí, jakou se u nás smí jezdit po dálnici. Вот это техника.

Odbočka mimo: ptáte se, nač takovou hromadu dat vlastně potřebujete mít doma u sebe, když se na nás ze všech stran valí „mračna úložišť“ (tedy je nám slibováno ukládat data v cloudu)? Na to má Seagate jednu docela trefnou odpověď a námět k zamyšlení: pokud budete chtít změnit vašeho poskytovatele „cloud storage“, tak se rozhodně nejedná o tak jednoduchou operaci, jakou je zkopírování dat z jednoho disku na druhý ;-). Stejně tak na záchranu dat z disků, které odešly, existují specialisté, ale kdo vám bude zachraňovat data z firmy, která se rozhodla ukončit svou činnost?