Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
"Podle Seagate je ale představený disk velmi odolný, zvládne až 6 tisíc hodin provozu a přes 3.2 PB zápisu, což dává spolehlivost 20x vyšší než je běžně udávaný standard."
Vážně 6000 hodin? Není to nějaký úklep? V odkazovaném zdroji se píše něco jiného, že se jedná o životnost zapisovací hlavy. Tzn., že 6000h v neustálém zápisu.
Zdar Max
Je to tak, autor to nezvládl úplně přeložit.
"HAMR-infused recording heads are capable of transferring data for 6,000 hours, or more than 3.2 petabytes of data"
"Záznamové hlavy s technologií HAMR zvládnout přenášet data po dobu 6000 hodin. Což je více než 3,2 PB zapsaných dat."
6000 hodin pro disk mě dost vylekalo, já se na HAMR těšil jako na další věc, co se mi časem objeví v PC s kapacitami výrazně vyššími, než stávající héliové 10 a 12 TB.
To už jsou jenom smrtelné záškuby umírající technologie - s mechanikou už není kam jít. SSD letos budou až 100 TB.....
Až SSD vydrží pár let v šuplíku, tak se mi na skladování budou líbit. Mechanicky se jen tak nerozsypou, jen ty data moc dlouho nevydrží.
Sorry, ale argumentovat archivací? Vždyť ani magnetický disk není vhodný na archivaci. Od toho tu máme DVD/BD/Pásky.
Zdar Max
Pánové nechápu proč minusujete Maxe. Opravdu archivujete na HDD? Jako fakt? Spolehlivost vám nic neříká?
Problém je nedostatečná kapacita DVD a malé rozšíření BD (osobně archivuji na BD). Každopádně domácí archivace je opravdu pole neorané.
DVD na zálohování? Jak dlouho vydrží vypalovaný disk? Ani ne 10 let.
Záleží na kvalitě a způsobu skladování, kvalitní médium těch 10 let dá v pohodě, archivační médium pak i 100let
Koľkí dnes majú DVD mechaniku? Som stará škola, ale defakto ani ja (ma hlavnom PC odišla a tú v záložnom takmer nepoužívam)
za prvni, intelacky Xpoint coz je technicky PCM (phase-change memory) vydrzi nekolik desitek let. za druhe jak pise max, na archivaci existuji lepsi prostredky.
Cena/výkon na moje (polo)domácí použití aktuálně dává smysl.
Ale to se samozřejmě v budoucnu změní. A na nové boxy (v reálných cenových relacích) s lepšími vlastnostmi než stávající SSD a HDD se taky těším.
A? Však už hodně dlouho platí, že není problém vyrobit libovolně velké SSD. Problém je to velké SSD zaplatit
> Záznamové hlavy s technologií HAMR zvládnout přenášet data po dobu 6000 hodin. Což je více než 3,2 PB zapsaných dat
Mam tomu rozumet tak, ze zapis je omezen zivotnosti a cteni neni ?
Jinak 3.2PB pri 20TB disku znamena 160 prepisu celeho disku, cili vydrz to ma na urovni hodne spatnych TLC SSDcek :)
Takze kdyz vlastne premyslim nad parametry, jedina vyrazna vyhoda proti SSD je cena. Zbytek parametru je bud +- stejny nebo daleko horsi.
Pořád vidím 3 výhody:
1. cena
2. životnost offline dat (měsíce až roky u SSD vs. desítky let+ u HDD)
3. servisovatelnost (až mi na HDD umře ta HAMR hlavička, tak jí pořád můžu teoreticky prostě vyměnit za jinou, a data přečíst...)
A ja porad vidim jednu (i kdyz dost zasadni, to uznavam).
> desítky let+ u HDD
Platilo mozna u disku spred 20 let, u dnesnich bych nedal ani botu za to, ze vydrzi >1 dekadu. Tim jak se zvetsuje kapacita, zmensuje se "grain" ktery uchovava hodnotu bitu, a cim je mensi, tim snazsi je bit-flip.
BTW dnesni disky maji takovou "feature" ze firmware je nahrany na plotnach (ne, to neni vtip), a pokud vam za tech deset let flipne par bitu v tech sektorech firmwaru, dost mozna z toho disku uz neprectete vubec nic, protoze nenastartuje i kdyz je mechanicky bez chyb.
BTW2 disky maji podobnou featuru jako SSD, totiz ze v pozadi hlidaji data, a pokud najdou opravitelnou ECC chybu, tak ji potichu opravi v pozadi. Coz se samozrejme nedeje s vyplym diskem, takze mnohem snaz dojde k NEopravitelne chybe ECC.
Takze shrnuto: spolihat na disk vyplej >10 let je docela ruska ruleta, preju hodne stesti.
A servisovatelnost i kdyby byla lepsi, tak o ni nikdo nebude ani uvazovat, protoze je silenost na neco takoveho spolihat. Kdo chce klid si proste udela zalohu (nebo vic zaloh).
Souhlasim plne Franzzzem, proto sem se divil, ze minusujete Maxe. Ja bych pevnemu disku nedal ani tech 10 let a je to proste ruska ruleta. Zbydou Vam akorat tak oci pro plac. Ehm, nebo spis fragmenty dat.
2) - můžeš dodat nějaký zdroj svého tvrzení?
3) - můžeš dodat nějaký zdroj svého tvrzení?
Já mám pocit, že lidi vidí v magnetickém disku něco, co tu bylo s námi v minulém století a podle toho argumentují. Doporučil bych se probudit.
Zdar Max
Sice jsem to nepsal já, ale...
2) to je 100% jistota. Je známé, že náboj flash paměti nelze udržet věčně, počítá se to na jednotky let u nové buňnky a na týdny až měsíce u opotřebované, u MLC, TLC o to hůře. SSD v provozu s tím bojuje sám a manažuje si to, což při odpojení jaksi nelze. Toto potvrdil i Wift při, kdy jím týrané SSD náhle chcíplo po čase odpojení.
Naopak magnetická data, (zde navíc navíc zapsaná technologií HAMR) tam zůstanou zřejmě navěky (dokud se plotna nerozpadne). Jiná věc je mechanika disku, ale pokud jde o data, ta tam na plotně budou.
3) tak on píše -teoreticky- a je to pravda. Dnes se data z poruchaných HDD zachraňují stejně. Vymění se vadná součástka a pokud nedošlo k mechanickému poškození ploten, data půjdou přečíst. Stojí to hodně peněz, ale jde to. Čip SSD lze také načíst, pochopitelně, ale musíme znát typ šifrování, způsob organizace dat (není to tam "po kroužkách" jako na HDD) a to jsou tajemství firmwarů. S každým dnem odpojení navíc hrozí, že se data prostě vytratí.
SSD je skvělá věc, na systém, na rychlé manipulace s daty, ale opravdu to není médium na offline zálohy a už vůbec ne na archivaci.
2) připomnělo mi to magnetooptické disky, které používají/ly hlavně banky k zálohám dat. U nich nemám problém uvěřit, že by mi data vydrželi 30 let a více. U toho disku od Seagatu pochybnosti ale mám. Přeci jen ty plotny nejsou výměnné jako u magnetooptických jednotek a není ani řečeno na jakou teplotu to zahřívají a jak... jak to jen nazvat, jak hluboký nebo trvanlivý ten záznam je při té rychlosti zápisu co udávají. U MO disků viz můj článek na wiki před 15 lety :) (pokud jsou tam chyby nestyďte se je opravit) https://cs.wikipedia.org/wiki/Magnetooptick%C3%BD_disk je ta teplota kolem 240°C podle druhu materiálu.
Seagate v podstatě znovu vynalezl kolo, jen jsem upřímě zvědavý jestli to nebude demoverze kola :)
Já mám 15+ let nahrané MD (MiniDisc) a ani jeden nikdy a dodnes nevykázal jedinou chybu. MO je dobrá a osvědčená technologie, bohužel poněkud pozapomenutá. :-)
Je fakt že v HDD jsou na to kladené poněkud jiné nároky, než na svého času plastové kotoučky, pokud to má mít standardní přístupové doby a rychlosti zápisu HDD. Navíc to přidává hmotu na špice ramének hlav - jako technicky to je docela frajeřina, otázka jakou to má budoucnost.
Ad 2) jestli jde o ten firmware na plotnách, tak to není úplně přesné, ona je tam spíš konfigurace toho firmwaru (jejíž formát se se změnou firmwaru může změnit), ale to je nepodstatný z jednoho jediného důvodu: takhle důležitá data jsou na těch plotnách nahrána s výrazně menší hustotou, ty „bity“ jsou tam řádově větší právě proto, aby se nemohly jen tak ztratit. Zdroj tvrzení nemám, ale matně si vybavuji, že jsem se o tom svého času bavil s někým z DataHelpu.
"disk velmi odolný, zvládne až 6 tisíc hodin provozu" To ako vazne vydrzi az 250 dni a potom umre ? :) To nie je zrovna vela.
pokud pojedeš v kuse tak to tak bude......pro takové to domáci torrentování to holt nebude :-P
spatna formulace; zvladne 6000 hodin zapisu. Coz neni o moc lepsi ale je to prece jen lepsi..
By mě zajímalo, proč vůbec uvádět HAMR, kterýmu očividně vadí teplo, když už mají MAMR, s menší výrobní cenou a bez takových problémů. Doufám, že nám tu zase nebude deset let smrdět překonaná technologie, jen aby se z ní vytřískaly prachy...
EDIT: ajo, MAMR má WD. No, to aby kluci u seagate taky pohnuli s výzkumem :)
Nicméně HAMR už se dostal do komerční fáze (dá se vyrobit dostatečně levně a zabudovat do tradičního formátu), MAMR je stále "labolatorní věc". Lestos se mají vyrábět předprodukční vzorky a 2019 první komerční kusy a to musí jít vše po drátkách... Takže cena je ještě ve hvězdách.
Skoro jakoby cekali ze jim firmy co se zamerujou na datastorage ten vyzkum HAMRu zaplati i kdyz to bude drazsi... Nas spechat s MAMRem nebo BPMR+ ci HDMR dokud neprijde konkurence nac konkurovat sam sobe.
Tady dochazi k necemu co bych nazval Intel korporat syndrom. Klidne budou sedet na technologiich jak zaba na prameni, hlavne ze to sype a dokud bude ochota kupovat drahe a neefektivni technologie spime na vavrinech a vytezime zastarale sr@cky v ruznem baleni az na holou dren.
6000 hodin provozu je naprostá tragédie, to není ani rok....
Má tu disky, které mají naběháno bez závad 60 000...
Předpokládám, že tam nemá být slovo „provozu“, ale „záznamu“.
Já bych se tady nebál použít slovo "vypalování". :-)
Hehe, disk s dvojitou čtecí hlavou :)
Tak jen v rychlosti, o čem jsem před deseti lety snil ;) http://wrapuch.net/text-vicehlavickove-pevne-disky-blbost-nebo-docasne-o...
Ony ty disky už kdysi existovaly, patentoval to původně Conner:
http://www.tomshardware.com/news/seagate-hdd-harddrive,8279.html
No vida, takže to není taková blbost :) Conner tenkrát (1990?) namaloval zhruba to samý, co já ;) Akorát já o 18 let později a bez vědomí toho, že něco takového už si Conner patentoval.
Jestli tohle není důkaz toho, že dva lidi (i více, dle diskuzí) nezávisle na sobě může napadnout totéž a proto je patentování takto obecného principu špatné, tak už nic.
Slavný Conner Peripherals? To byly výborné disky. Do dnes vzpomínám na jeden co měl 120MB kapacity a přežilo to všechny seagaty a westerny :)
Jo, Connerů jsem taky pár měl a nevzpomínám si, že bych s nimi měl problémy. Ale možná mám krátkou paměť ;).
Proč se u disků nečte všemi hlavičkami najednou, takové proložení na 4 plotny...
Protože se pohybují všechny současně. Takže jedna hlava sleduje stopu a ostatní jsou více či méně mimo. Stopy nejsou v přesném zákrytu, není toho možné docílit.
to je dost smutne :(
Proč? Viděl jsi někdy HDD uvnitř? Ty záznamy jsou velmi husté, 500 GB na palec čtvereční a více, nad tím létá "gigantický kus železa" s "monstrózní hlavou" (v poměru záznamu) na pružném závěsu. Je to mechanicky a tepelně namáhané, takže zázrak techniky je vůbec už to, že se tím orlojem taková hustota dá vůbec docílit. A že to funguje fakticky dost spolehlivě.
Na to som ale vobec nenarazal.. :) Viem, ako funguje HDD. :D
Tak to ví většina lidí, ale uvědomit si ten nepoměr mezi nanometry záznamu a tím klumprcajkem co to obsluhuje chce fantazii.
Něco jako úspěšná chirurgie pomocí rypadla.
No počkat, nejde snad o to, že by byly mimo, ale o to, že tam jsou jiná data. Na každém povrchu je kopec "cilindrů" s kopou "sektorů" a logicky na jiném povrchu jsou jiné adresy, takže většinou by ani nebylo co číst současně. Určitě by to šlo zařídit, aby sektory nebyly za sebou na stopě, ale přes povrchy, aby se jich četlo vždy několik "najednou" na jeden zátah, ale asi budou logické důvody proč tomu tak není. Například min. adresní prostor by byl všechny sektory čtené/zapisované najednou. Bylo by mnohem nákladnější dělat varianty disků, dnes není problém jen přídávat a ubírat plotny + hlavičky a vše ostatní je víceméně stejné. Možná ani není možné číst 4stopy najednou, prostě se musí "obrazně zaostřit" podle síly signálu, což u jedné jde, u několika najednou ne, přeci jen je tam mechanická vazba - musel by mít každý povrch nezávislé raménko - což asi také jen tak nejde.
Technicky vzato je furt co číst současně - následná data do nějaké „read-ahead cache“. Buďto se budou hodit a tak je disk hned vysype, nebo ne a stejně se musí ramenem s hlavičkami šoupat. Urychlilo by to sekvenční čtení tolikanásobně, kolik je využitých povrchů ploten. Jestli se tak skutečně děje, nebo ne, nemám páru, ale spíš bych řekl, že ne, protože disky s větším počtem ploten nemívají obvykle násobky rychlostí sekvenčního čtení v porovnání s disky s menším počtem ploten.
Si mě Wifte předběhl :) Bylo by to zajímavé u menších souborů, o kterých se ví, že se budou následně načítat, něco jako odhadování přístích instrukcí v CPU.
Jak jsem nad tím uvažoval, tak problém podle mě bude mechanická přesnost. Tepelná roztažnost, kmitání atp. by třeba udělala ze spojitého čtení několika (společnými) ramínky z několika ploten neukoordinovatelnou záležitost. Bez nezávisle vystavovaných ramének to zrejmě nejde.
Kdyby to šlo snadno, zvýšilo by to sekvenční čtení násobně až k rychlostem SATA SSD a byla by to solidní konkurenční výhoda. Asi to tak snadno nejde, když se nikdo neodvážil. :-) I u tohoto představeného HAMRu jsou sady hlav rozděleny na dva nezávislé bloky.
Já nevím … minimálně dřív to bylo tak, že posuv hlavy o jednu stopu byl zřetelně rozlišitelný a viditelný - dnes už to asi taková sláva nebude, i když nějaký řád to mít musí. Ale třeba u disket to bylo vždycky jasně dané a ani tam se to nevyužívalo (zřejmě z důvodu zjednodušení návrhu, on taky ten floppy řadič nebyl kdovíjaký rychlík ;). Jediné, čím se to celé dalo urychlit, byl správný low-level formát s patřičně nastaveným interleavingem neboli něčím jako „úhlovým pootočením stop“ tak, aby při sekvenčním čtení při přesunu hlavy na další stopu se hned pod tou hlavou nacházel začátek stopy a nemuselo se tak čekat na dokončení otáčky (rychlé kopírovací programy využívaly přímého přístupu na řadič a nemusely se se začátkem stopy zatěžovat a načítaly rovnou, jak jim to přišlo pod hlavu, kde mají stopy začátek, si pak srovnaly až v paměti (ostatně tento princip je zobrazen v tom zastaralém logu Seagatu u článku ;) - hovořím o disketách, u pevných disků už se na řadič nepřistupovalo, přistupovalo se jen na rozhraní, řadič měl každý disk v sobě a každý byl jiný, tedy možná s výjimkou MFM disků, to byly jen takové rychlejší nepružné diskety ;-).
Jo jo u disket to bylo natvrdo. Na druhou stranu ten seek o jeden track byl vidět pouhým okem, což se obávám je u dnešních HDD mimo lidské schopnosti. :-) Původně HDD také měly krokový motor a stopy byly zřejmě pevně dané, dnes kdž se to vystavuje elektromagnetem bych se vůbec nedivil, kdyby to dělalo ještě nějaký "fine tracking" během otáčky. Stopa asi bude v očekávané pozici na kterou se to harampádí vystavuje. Přeci jen od dob kolmého zálisu máme stopy opravdu hodně při sobě. Ale nevím, jen tak fabuluji. :-)
Optické disky to dělají běžně, že stopu najdou výpočtem a laser si pak "fajnově" šudlí stopu, protože by jinak oscilovala mimo fokus. Co ti budu povídat, že. :-D Ale tam je to zase úplně jiná přesnost, resp. nepřesnost.
Pozeram ze disky IBM Deathstar maju konkurenciu v nespolahlivosti. Aj ked to asi stale vydrzi vacsie mnozstvo zapisanych dat ako bezne SSD s kapacitou do 1 TB.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.