Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Kdyby tak bylo něco podobného (třeba "jen" gold nebo i silver) do 200 W ...
A to jako kvůli ceně nebo proč?
Kvůli spotřebě a hluku. Doma mi nepřetržitě jede jedno malé PC, které má spotřebu kolem 30 W. Zkoušel jsem v něm různé zdroje a podle toho se spotřeba pohybovala od 27 do 40 W, což je celkem velký rozsah. Nejlepšího výsledku jsem právě dosáhle z 200W zdrojem FSP200-50GSV. Myslím, že to není nijak skvělý zdroj (hlavně to není klasická ATX zdroj, ale je menší a tudíž má menší a hlučnější ventilátor), a že by to šlo ještě lépe.
Přesně tak, taky by se hodil nějakej pidi účinnej zdroj klidně jen 100W, když úspornej ale celkem výkonnej poč s 35W Haswellem bude žrát tak 60W v zátěži.
Btw, nezdaj se vám uvnitř ty pasivky vcelku malý? Na to že maj odvést řekněme 50W tepla, navíc takhle zavřený v další bedně...
Doporucuji Pico-PSU ;-)
Pro průmyslovou branži se dělají všelijaké zvrhlosti, ale dávat za maličký open-frame zdroj několik tisíc Kč jenom proto, že má na čele napsáno "industrial" (a přitom to není zrovna raketová technologie), to člověka trochu odradí...
http://www.bicker.de/index.php/bicker/Produkte/Industrie-PC-Netzteile/AC...
Obvodově nic vyjímečného, ale aspoň v tom bývají kvalitní součástky (kondíky komplet Nippon Chemicon apod.).
Tyhle mrňavé zdroje nemívají PFC, takže se pak docela těžko měří, kolik vlastně žerou (protože zásuvkové měřáky nemívají moc dobrou integraci divokých průběhů) a jak to vlatně točí elektroměrem.
Zajímavý kousek je tenhle Nipron:
http://www.bicker.de/index.php/bicker/Produkte/Industrie-PC-Netzteile/US...
Zajímavý je například tím, že má přes relativně malou wattáž aktivní PFC. Udělané je to tak, že PFC stupeň vlastně nepracuje do zvyšující tlumivky a vysokonapěťového kondíku, ale rovnou do hlavního trafa, na výstupu krmí basu kondíků o nízkém napětí. Tuším pracuje přímo do větve 12V, a ostatní větve jsou řešeny snižujícími měniči. Kupodivu to celé nemá zrovna oslnivou účinnost. Asi tam na sekundáru nebude použito synchronní usměrnění... Nějaké vysvětlení zádrhelů v single-stage PFC se dá nalézt třeba tady:
http://www.deltartp.com/dpel/dpelconferencepapers/APEC99-comparison%20ss...
http://joa.csee.org.cn/Public/DownloadFile.aspx?FileStorageId=c2f74a22-0...
Tenhle druhý odkaz už jsem našel jenom v Google keši, ale vypadá to výživně, text je špikovaný praktickými poznatky a zmiňuje se tam dosažitelná účinnost 90% na 50W... škoda že k tomu nemám obrázky.
Vono v podstatě to PFC na tak malé výkony nemusí být ani podle uhnijní legislativy a pokdu nejste zrovna radioamatér, může vám to být docela jedno…a když to tam nedáte, ušetříte na tom z hlediska účinnosti DOST.
Díky za názor. Chápu to tak, že při nízké zátěži je neefektivní kmitat si tam na plné frekvenci, jenom aby to kmitalo (že aby PFC = přesný sínus) - většinu spotřeby pak tvoří spínací ztráty na hranách pulzů... je to jistě otázka počtů závitů / indukčností / parazitních kapacit použitých FETů / střídy pulzů. Možná prostě součástková základna není na takhle nízké výkony stavěná.
Ještě k tomu single-stage vs. dual-stage PFC... je zajímavé, že dual-stage zapojení (s velkým koďanem-paštikou na vysokonapěťové straně) dávají obvykle napohled lepší účinnost. Možná to souvisí s absolutní zátěží ve vztahu k parazitním kapacitám a rychlostem typicky použitých součástek = dual-stage PFC zapojení mají obvykle vyšší jmenovitý výkon, na kterém se posuzuje účinnost, než "součástkově úsporná" single-stage zapojení pro nízké výkony...
Dual-stage zapojení mají napřed PFC stupeň (akumulační tlumivka, "boost" z relativně vysokého na ještě vyšší napětí), pak velký koďan, a pak klasické přímé trafo, kde +/- platí transformační poměr.
Zato single-stage PFC zapojení mají trafo ve stylu "fly-back", tzn. jedná se o akumulační tlumivku se dvěma vinutími (nikoli o přímé trafo).
U dual-stage zapojení je nejvíc energie akumulováno v tom velikém koďanu na primáru. Popravdě on je mechanicky ještě docela malý, v poměru k tomu, jakou energii "obsahuje" - v porovnání s podobně velkými kondy na sekundáru. Ten nepoměr je zřejmě daný 1/2*CU^2 - čtverec nad napětím tomu dává říz.
Proto u dual-stage zapojení není potřeba moc velká kapacita na sekundárech - hlavní stupeň krmí z primárního kondíku v podstatě rovnoměrně, filtraci 50 Hz už sekundár vůbec nevnímá. Sekundár musí mít hlavně dost nízké ESR, aby se nepřehříval (aby přežil).
U single-stage zapojení musí akumulaci energie (filtrování 50 Hz) odpovídajícím způsobem zajistit elyty na nízkém napětí na sekundáru, což může být docela mechanicky rozměrné...
Pokud tomu správně rozumím, u dual-stage zapojení by měla být regulační smyčka PFC pomalejší,
než síťových 50 Hz (aby to vůbec dávalo sínusový odběr) - nebo nějak sloučená s regulací hlavního
stupně. Hlavní stupeň by si mohl vystačit s mnohem rychlejší regulační smyčkou. U single-stage PFC je regulační smyčka jediná, a to relativně pomalá (kvůli 50 Hz na vstupu). Možná proto se tyhle single-stage hračky používají spíš k zářivkám a podobným stabilním zátěžím, spíš než pro počítačové použití. Možná jsem si nevšiml, že ten Nipron na výstupu nekrmí přímo 12V, ale třeba je tam schovaný ještě "50Hz filtrační mezistupeň" třeba na 24V, ze kterého se jednotlivé "počítačové" větve vytvářejí malými a rychlými snižujícími měniči bez galvanické izolace (buck).
Potud moje laické dojmy - nevidím do toho až na úroveň sycení a magnetických toků v jádrech tlumivek a transformátorů.
Upřímně nevím, s tímhle jsem se nesetkal, z popisu to ve mě budí dojem, že tam budou velké ztráty všude, protože velké proudy při malých frekvencích a zátěž na spínací prvky i kondenzátory, což je pravý opak toho, co nabízí moderní topologie, třeba konkrétně tenhle zdroj. Bohužel v boost PFC se toho už nedá moc udělat, veškeré změny poslední dobou jsou na straně regulátorů a pak trošku klesají ztráty na polovodičích, ale tam už téměř není kam jít. PFC tak tvoří víceméně stabilní a velkou ztrátu, která pak sráží účinnost celého zařízení, kde se ještě dá kam jít. Když si vezmu naměřenou účinnost zdroje a velikost chladičů, tak v podstatě tady PFC propaluje srovnatelné množství proudu jako primární a sekundární tranzistory dohromady.
Smysl to možná má u on-line UPS kde se pracuje s vyšším napětím akumulátorů, tam je vícenásobná konverze a dá se tu takhle ušetřit, přičemž se na velké výkony dají použít IGBT.
Ještě kolem toho trochu čtu... už jenom pár poznámek velice na okraj:
Ohledně součástkové základny = MOSFETů: doporučuji do Googlu dotaz na "Super Junction MOSFET". Vypadne pár PDF appnotes od FairChildu a Toshiby. Tahle generace FETů je podle mého založena na použití "nápadu zvaného FINFET" v oblasti výkonových spínacích FETů. Toshiba tomu říká DTMOS IV, Fairchild si to nazval SuperFET II. Co jsem viděl konkrétní produkty, tak se to týkalo vysokonapěťových FETů do PFC a na primární stranu hlavního měniče. Výsledkem je citelné snížení Rdson, snížení kapacity a náboje hradla a zkrácení tr a tf. Taky se v téhle generaci zmenšily "reverse recovery" parametry integrované diody. Ono to v úhrnném procentu účinnosti za celý zdroj udělá stejně jenom pár procentních bodů, ale díky za ně :-)
I v případě SJ-MOSFETů se zdá, že výrobci cílují součástky na aplikaci typu "400W ATX zdroj s PFC". Nejslabší varianty co jsem našel, jsou cca 600V FETy použitelné pro zdroj o výkonu cca 100W - TK5P60W, TK7P60W5, FCD1300N80Z. Srovnával jsem to s běžně dostupným sortimentem v TME a je tam vidět "určitý rozdíl" :-)
V těch PDFkách od Toshiby a Fairchildu je velice podrobně popsáno, jaké úpravy ve schématu a na plošáku si ty rychlejší FETy vyžádají, pokud mají být jejich vlastnosti využity, a pokud to nemá všelijak parazitně oscilovat (což hrozí až zničením součástek). Kdo jste se už šroubovákem vrtali v nějakém napájecím zdroji, máte asi představu o běžné úrovni integrace - člověk byl zvyklý vídat jednovrstvé plošáky s nízkou hustotou integrace, všechny součástky spíš s nohama skrz díru než SMD atd. Tahle nová generace FETů vede na použití SMD smetí (včetně samotných výkonových tranzistorů) a dvou- až čtyřvrstvých desek (pro minimalizaci indukčností a kapacitních vazeb okolo FETů, hlavně mezi vývody D a G). Čili pokud se vám dostane do ruky zdroj, kde bude oboustranný plošák, spousta SMD věcí, lokální "budicí" SMD tranzistory těsně vedle výkonových FETů apod., tak víte na čem jste...
Volně v tomto kontextu jsem potkal ještě jedno velice zajímavé čtení o zádrhelích použití spínacích FETů v napájecích zdrojích - sice se netýká SJ-MOSFETů a je možná maličko starší, ale třeba mě jako laikovi to v mnoha věcech otevřelo oči (parazitní bipolární tranzistor, který se otevře při příliš rychlém sepnutí apod):
http://www.ti.com/lit/ml/slup169/slup169.pdf
Ještě mě napadlo: tyhle FETy do PFC jsou všechny stavěné na 600-800 V. Protože se počítá s tím, že PFC stupeň (boost měnič s akumulační tlumivkou) bere 340V max. a krmí kondík na 400V, plus nějaké překmity, ale víc než 500V se tam vyskytovat nebude. Pokud se místo PFC tlumivky zapojí do obvodu "flyback transformátor" (konzumovaný na sekundárním vinutí), tak při rozumném transformačním poměru bude na jeho "volném" primárním konci vybíhat řádově dvojnásobek "usměrněné sítě", tzn. cca 700+ V. Takže použitelný FET, po započtení běžné rezervy, by měl být dimenzován na jmenovitých cca 1200V. Což je už zase součástka poněkud "mimo škatulky běžných aplikací", a druhak vyšší napěťová pevnost zjevně vede na horší Rdson a další parametry...
A ještě k té akumlační kapacitě: uvažujme zdroj na bázi "single-stage PFC" pro zátěž cca 100W. Běžná dual-stage topologie (nebo zdroj bez PFC) by měla na primáru "velký" koďan cca 100 uF / 400V. Ten náš zdroj bude převádět 230V st. na 12 V ss (hlavní vinutí sekundáru). Pokud tam bude PFC, bude nabíjet primární kondík na cca 400V (prostým usměrněním bez PFC 340V). Pokud si vezmete poměr napětí 400V/12V (nebo 340V/12V) a umocníte na druhou, vyjde Vám, že pro danou akumulovanou energii by v "single-stage PFC" topologii odpovídala na sekundáru kapacita cca 1000x větší, tzn. něco kolem 100 mF na jmenovitých 16V :-)
Asi chápu, proč nikdo počítačové zdroje takto nekonstruuje...
To je právě vono, s nízkými frekvencemi se táhnou velké kapacity a veliká jádra, stačí se podívat na napájení audio (zesilovače atd.). Abyste taky při těch 100 Hz protáhnul pár set wattů, tak už jádro musí dost velké (těžké a drahé).
Technologie tranzistorů úplně nesleduju, hlavně ty marketingové názvy. Zatím v mainstreamu frčí něco na styl HEXFET (šestivýběžky pro zvětšení plochy přechodu). Když na to teď koukám, v tomhle jsou ty Superjunction, ale to je právě o čem mluvím - mezigenerační rozdíly jsou minimální, takový SPP20N60C3 (dnešní mainstream) je o nějakých 10 % horší na statickém odporu oproti IPP60R160C6. A to je na menší proud jak ten druhý, tzn. menší přechod, být stejný tak je to ještě menší rozdíl.
Pak se právě dostáváme k tomu, že se dá udělat solidní zdroj když to člověk postaví podle referenčního návrhu výrobce řídicího čipu (obvykle Champion Micro), aby se z toho vytáhlo o kousek víc už to chce hodně moc ladění, přesných a kvalitních součástek, lepší zpracování atd.
jestli spotřeba 30W, tak tam je jasná volba picopsu... Ty se daj sehnat až k hranici 200W (a bylo by možnéí klidně víc) http://www.mini-box.com/PW-200M-DC-DC-power-supply
Největší odběr je na 12V větvi, o tu se paradoxně to micropsu skoro nestará, neboť vstup pro to micropsu je 12V, takže jediné teplo které vzniká, tak je 5V a 3,3V, oboje ti spotřebuje pc v řádu max desítek wattů :)
A ten zdroj, co dodává těch 12V, ten má zřejmě 100% účinnost a produkuje nulové teplo, když jsi o něm takticky pomlčel. Kdeže to prodávají?
a ten zdroj máš snad v pc, že by ti mělo vadit produkování tepla? tady jde o to, že to má být pasiv, tudíž bez možnosti cirkulace tepla a tudíž tam nemáš žádný větrák a tudíž ti externí zdroj nevadí, že hřeje, neboť je mimo bednu.
Ale chápu, rýpnout jsis musel :)
Původně tazatel řešil spotřebu a hluk. Hluk můžeme škrtnout, bo v tom žádný větrák není a není v tom proto, že to skoro vůbec nehřeje. Při té spotřebě, o jaké mluvil, to bude studené, jak psí čumák. Nicméně já tu mluvím celou dobu o spotřebě, teplo v bedně jsem vůbec neřešil.
FSP200-50GSV nemá ventilátor? Nechcu se hádat, ale podle obrázků http://www.fsp-europe.com/professional/fsp200_50gsv_85plus.php ten ventilátor má :-D a spotřebu to picopsu+zdroj bude mít nižší než tento zdroj, už jen kvůli tomu, že ten zdroj vytěžuje pod hranicí 20% ;) kde jde jeho účinnost do háje.
No jen aby. Vycházíte z nějakého měření nebo z dojmologie?
Zatím se mi přímo Pico-PSU do ruky nedostal, abych ho otestoval. Ale měřil jsem Seasonic_SSA-0601D_60W s udávanou účinností 87% v kombinaci s EUROCASE-DC-DC-menic_in12V-outATX_90W (neřešil jsem velikost, nýbrž malý příkon a příznivou cenu) a na té stejné sestavě měl Enermax PRO 82+ 425W o 8-10W nižší spotřebu (měřeno měřičem spotřeby FKtechnics).
Kecy v kleci...
Vycházím z toho, že aby byl rozdíl 10W, tak by to picpsu-zdroj muselo mít účinnost menší jak 70% - řekněme, že máš 40W spotřebu (na 60W zdroj adekvátní).
takže výsledek - kdyby měl ten zdroj na vstupu spotřebu 50W (aby odpovídalo cca 80% účinnosti, při 10% zatížení docela realné), tak by to picopsu+zdroj musel mít na vstupu 60W a to by jses s účinností dostal na krásných cca 65% :-D.
Ovšem, pokud to pc mělo spotřebu víc jak 60W, tak se nediv, ten notebookový zdroj ti při přetížení nedá moc velkou účinnost ;)
Já měřil účinnost a je hodně závislá na zdroji, když je to nějakej starej šmejd, tak účinnost byla okolo 75%, když byl kvalitní a nový, tak klidně 85% :)
Chce to číst pozorněji: netestoval jsem Pico-PSU, ale měnič od EC s neznámou účiností.
Naměřené odběry byly u zmiňované sestavy 42-62 W .(test s 62W jsem hned utnul, protože jsem nechtěl riskovat přetížení Seasonic SSA-0601D 12V 60W )
Co by, kdyby, ... pokud, ... , ... . Nasdílej měření s konkrétními zdroji a ne úvahy o neviděném.
jaký je rozdíl mezi picopsu a měničem? :) jako že picopsu je měnič, ale měnič není picopsu? :D
já to testoval už pěkných pár let zpět (5?), tuším že picopsu bylo od nějakého výrobce v Brně, stálo tak litr a mělo 60w, do teď je to v kombinaci s Zotac IONITX-F-E a plně funkční :-) zdroj http://www.fsp-group.com.tw/index.php?do=proinfo&id=616 (takže se tam mění i 19V na 12V) a účinnost, jak jsem napsal :)
PCB měniče je větší, od Eurocase, stojí tři až čtyři sta a účiností se raději nechlubí
http://www.it-house.cz/?idk=1036509
Podstata sdělení, je že kvalitní ATX zdroje i přez certifikací negarantovanou účinost při 10% zatížení vůbec nemusí mít tragickou účinnost při nízkém zatížení..
Jestli se mi dostane do rukou picoPSU-160-XT , zkusím udělat porovnání.
nojo, ale ten eurocase má vstup 12V a pc potřebuje z 90% právě tech 12V, na který ten eurocase patrně ani nešáhne (divil bych se nějakým kontrolám), takže i když ta účinnost přeměny na 5V a 3,3V bude nic moc, tak jseš furt ve výsledku s účinností nad 80% při použití kvalitního zdroje :)
oprava: zopakoval jsem měření EUROCASE-DC-DC-menic_in12V-outATX_90W ve spolupráci s Seasonic SSA-0601D 12V 60W a ve srovnání s Enermax PRO 82+ 425W dává při zatížení okolo 50W +-1až2W podobné výsledky. (Chybně jsem v prvním příspěvku uvedl měření, která se týkala při požití letitého 12V/4,2A/max50W zdroje od monitoru.) Takže EC měnič není taková tragédie, ale stejně by mě zajímalo srovnání s PicoPSU - kolik dá "muziky" za zlomek peněz.
Narazil jsem na zajímavou srovnávací tab. měření při nízkých zátěžích ATX zdrojů - při 22,5W se pohybují okolo účinosti 70% a při 50W okolo 80% - pod odkazem "Click here for an extensive comparison table" na http://uk.hardware.info/reviews/4683/45-psus-tested-at-very-low-loads-wh...
Problém je, že to PICOPSU je také potřeba nečím napájet, a to něco má také nějakou účinnost, a to obvykle nižší, než běžný ATX zdroj. Samotné PICOPSU má zase další účinnost, takže nakonec si oproti 200W ATX/neATX (ATX konektory, ale jiný form-factor) zdroji zase tak moc nepomůžeš.
tady nejde o spotřebu, ta bude prakticky skoro stejná. Účinnost tech picopsu je okolo 95% kvůli tomu, zdroj má okolo 85% (nějaký kvalitnější), takže jses okolo 80%, což když ti poběží 400W zdroj na 5%, tak ta účinnost bude možná ještě lepší :D jde spíš o to, že v té pasivní bedně budeš mít o teplomet míň :)
Ucinnosti externiho zdroje a pico PSU se nemuzou jen tak nasobit. Treba s celkovou ucinnosti 12V vetve ucinnost Pico PSU nijak nesouvisi.
Blbě jsem to napsal. Nahoře jsem psal, že 12V větve se to picopsu netýká :-) každopádně při vytížení zdroje na 5-15% bude jeho účinnost téměř určitě pod 80%, zatímco picopsu+zdroj bude nad 80%
Narazil jsem na zajímavou srovnávací tab. měření při nízkých zátěžích ATX zdrojů - při 22,5W se pohybují okolo účinosti 70% a při 50W okolo 80% - pod odkazem "Click here for an extensive comparison table" na http://uk.hardware.info/reviews/4683/45-psus-tested-at-very-low-loads-wh...
Pokud se týče účinnosti externích adaptérů... z 12voltových bych zmínil třeba 60wattový FSP050-DBAB1 (FSP=Fortron) který má být "třídy 5", tzn. účinnost nejméně 87% (přesné číslo nebo křivku jsem nedokázal dohledat). Kvalitní snižující měniče (nevím jak moc je to případ PicoPSU) můžou mít taky okolo 90%, ačkoli na nízkých napětích jedině s dobře provedeným synchronním usměrněním. 3.5" disky pohánějí motor z 12V větve, 2.5" disky tuším z 5V, tzn. zde skrz PicoPSU (odběr disku 2.5"/5400ot./min. je cca 2.5W při aktivitě). Odhaduji, že PicoPSU přímo propouštějící 12V s kvalitním 12V adaptérem by mohlo mít lepší účinnost, než univerzální PicoPSU se snižujícím měničem i pro 12V větev, napájené třeba 19V adaptérem. Na těch přímých 12V bych se bál maximálně přechodového odporu ve vstupním dutém konektoru :-) teoreticky.
To, co odkazujete, není Pico-PSU, ale generický DC-DC měnič. Je to asi podobné, jako že kopírka od Minolty není Xerox. ;-)
Jak kvůli hluku, když je to bez větráku? A ohledně spotřeby, mám 400W verzi tohoto zdroje, živím tím čtyřjádro bay trail s 8GB ram, 1 ssd a 1 plotnový disk 2TB a spotřeba je 23W. Upřímně pochybuju, že výměnou za cokoli jiného bych ušetřil víc jak 1W. Takže tu touhu po 200W verzi opravdu nechápu.
to se mi ani nechce věřít, že to má spotřebu na výstupu ze zdroje jen 23W :) to má pěknou účinnost při téměř nulovém zatížení :)
Kdo nevěří, tomu můžu pořídit fotku měřáku i se zapnutou a otevřenou kisnou, aby bylo zřejmý, že nekecám.
No postni :-) aspoň uvidím, čím to měříš ;) neříkám, že to je nerealné, ale se 400W zdrojem a s tím co máš se na tuto hodnotu těžko dostaneš... hdd+ssd bude mít tak 8W, ram tak 4W, cpu 10W a to nepočítám zaplou síť, wifi, usb,.... :) a k tomu režie toho zdroje, s tím vším se pod 30W v klidu pomalu nevlezeš,v záteži to bude mít tak 35-40W :-)
když bude zátěž toho zdroje okolo 10%, tak účinnost je tak 80%, když bys měl mít spotřebu 23W, tak samotný pc by si musel vzít 18w a tomu něvěřím :-)
Tak vydrž, v pátek to udělám.
Já tak tomu věřím. Mě takový zásuvkový měřák ukazoval cca 30W s Atomem N270 + 3,5" diskem v chodu (= nespícím), přehrávajícím MP3 přes MPD, a také to bylo krmené 430W seasonicem (starším, s větřákem, Gold).
Nevím proč se článek jmenuje preview, tyhle Seasonic Platinum zdroje 400/460/520 jsou na trhu už do minulého roku. Mám tento pasivní 400W zdroj a je to nejlepší zdroj jaký jsem kdy měl.
preview - představení, obvykle před recenzí
však behemot píše, že jde o novou verzi, 400 a 460 už tu byly.
Už se těším na recenzi, to zase bude pičovačka na zapojení, pájení, součástky, ventilátor ... prostě klasická recenze od Behemota :-D
Zase bych to s těma preview nepřeháněl. Přeci jen už tu máme druhé po sobě a jedinci se slabším srdíčkem, mohou samým natěšením na recenze exnout :)
No jo, původně měl jít ven Enermax, ale pak jsem dostal 4 zdroje Seasonic, tak to musím trochu pomíchat, nemůžu vydat čtyři recenze na Seasonic po sobě ;-)
Zvlast kdyz informacnihi hodnota je celkove miziva. Informace ze takovy zdroj existuje a ze tady mozna bude recenze. Neni lepsi travit cas uzitecneji nez sepisovanim preview?
Myslím, že svůj čas trávil mnohem lépe než čas psaní tvého komentáře :))
$$$$$
+1
Přesně tento zdroj (SS-520FL) mi běží v PC už přes rok. Zatím jsem nenarazil na žádný problém, takže spokojenost. Dokonce nemá problém být napájen ze šuntojidní UPS od APC (Back-UPS CS 500).
Nechci bejt za rejpala, ..... Platinum je nepochybně moc pěkná záležitost, avšak je tady už s námi celkem dost dlouhou dobu. Netušíte někdo náhodou jestli se už nějaký výrobce chystá přijít se zdrojem, který by splňoval 80 PLUS Titanium, což je specifikace, která účinnost posouvá ještě o pár procent výš? Mám na mysli zdroje dimenzované max. pro 600W, nikoliv elektrárny typu Corsair AX1500i.
Oni by stacily i Platinum zdroje, jen by se muselo dosahovat dobre ucinnosti i pri 10% zatizeni, jako to ma ve specifikaci Titanium. Klidne bych hranice mereni ucinnosti stanovil na 5%, 10%, 20%, 50% a 100% zatizeni.
IMHO ziadat dobru >90-95 ucinost pri len 5-10% zatazeni 300+W zdrojov mi uz pride trochu prehnane.
To aby montovali do 1 krabice 3 zdroje. Teraz tam montuju 2 (standby+load) tak preco nie 3? 1 . najmensi pre stand-by+USB nabijacka + 2.maly pre idle zataz <40W + 3. velky pre load zataz >40W. A plynule prepajanie medzi nimi . ...
No takhle v zásadě fungují auta s převodovkami, ne? ;-)
Jako proč ne, to by bylo jak Háčkovej zesilovač :-D
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.