Měření +5 V SB

Měření probíhá dle aktuální verze metodiky. Větev +5 V SB v Seasonicu SSP-350GT zvládla poskytnout plnou zátěž a dokonce i přetížení o více jak 70 %. Napětí se v nejhorším případě odchylovalo o 2,2 %, to mohlo být o něco málo lepší, naštěstí se odchýlilo směrem nahoru, ne dolů, což by byl horší případ.

Zvlnění bylo velmi dobré a překvapila mne i účinnost. Naměřena je pravděpodobně o trochu méně přesně, resp. je výsledek vyšší, jak ve skutečnosti, obvykle měřím na +5 V SB a -12 V dvoj- či trojnásobnou smyčku (kdy je proud změřen přesněji a výhradně bývá naměřen nižší), v tomto případě byly bohužel vodiče velmi krátké a nebylo dost dobře možné je kolem kleští ampérmetru omotat vícekrát. Každopádně zdroj má ve stand-by celkem jistě účinnost přes 75 % a při větším přetížení atakuje 80 %.

Zvlnění +5 V SB, zleva: 0 A, 2,07 A, 3,55 A

Měření kombinované zátěže

Zdroj v kombinované zátěži podal velmi rovnoměrné výsledky. Všechny kladné větve začaly s napětím o trochu výše nad nominálními hodnotami (nejvíce to bylo o 2,17 % u větve +12 V) a i při maximální zatížením nespadly pod nominální hodnotu. Nejhůře se tak odchýlila záporná větev -12 V, začala na -7 % a skončila na +2,42 %; norma však povoluje odchylku 10 % na obě strany. Výsledky by nebyly nejhorší ani v high-endu, v mainstreamu je to prostě nádhera.

Účinnost je velmi dobrá, od samého začátku dost přes 90 % a roste až do konce, nenastává obvyklá špička kolem 60 % zátěže. Mám tedy doměnku, že zdroj je vlastně interně spíš 400W+ modelem a pouze je prodán s nižším výkonem. Nasvědčují tomu i výrazně předimenzované součástky, popsané v předchozí kapitole. Vysokou účinnost potvrzují i nízké teploty výstupního vzduchu, přičemž opticky ventilátor jel z větší části na minimální otáčky. Ke konci sice trochu zrychlil, ale otáčky se zdály být stále poměrně nízké, stejně jako malá rychlost vyfukovaného vzduchu.

Zvlnění

Ke zvlnění na kladných větvích není co dodávat. Opět dokazuje, že když se chce, jde to, dokonce i v mainstreamu, tvrdé požadavky na high-end jsou tedy více než oprávněné.

Větev -12 V v nejhorším případě dosáhla zvlnění 72 mV, což je přesně 60 % povolené hodnoty, má limitní hranice pro mainstream, zde by podle metodiky neměl Seasoic SSP-350GT dostat nic nad rámec minima. S ohledem na extrémně nízké zvlnění ostatních větví ovšem paušálně přidávám pět bodů.

Zvlnění při 8,1% zátěži; druhý kanál je trvale připojen ke větvi +12 V

Zvlnění při 100% zátěži; druhý kanál je trvale připojen ke větvi +12 V

Crossloading, přetížení

Napětí v křížové zátěži dopadla dle očekávání ještě o něco lépe, než v kombinované zátěži. Díky využití DC-DC měničů a zátěži kolem 20-30 % se pouze větve +12 V odchýlily nahoru, lehce pod maximální hodnotu, na které začínají, tedy 12,25 V. To je o 2,08 % nad nominální hodnotou. Účinnost přitom byla stále velmi dobrá, mnoho zdrojů na tom bylo při velké zátěži DC-DC měničů podstatně hůře.

Přetížení potvrzuje, že zdroj je ve skutečnosti mnohem výkonnějším modelem. Při zátěži větve +5 V nad 29 A se zdroj vypnul, donutit jej k vypnutí při přetížení +3,3 V se mi nepodařilo. Při celkovém přetížení se vypnul až na 490 W, což je 140 % nominálního výkonu. Účinnost byla stále přes 90 %, za což dám dohromady pět bonusových bodů. Ovšem jednu nevýhodu to má, ventilátor při přetížení již jel na úplném maximu a i přes hluk ventilátorů zátěže byl akustický hluk větráku ve zdroji rozpoznatelný. Tedy vysoce přetížit klidně ano, ale bude vám to dělat hluk.

Zvlnění

Zvlnění v křížové zátěži je samozřejmě lepší, než při zátěži kombinované, jelikož větev, která se odchýlila nejhůře, tedy -12 V, se dále zhoršila až při zátěži nad 200 W.