Sailesh Kottapalli nastoupil do Intelu v roce 1996. Tehdy už téměř druhým rokem v Intelu (ve spolupráci s HP) fungoval tým vyvíjející serverovou architekturu Itanium. „Fungoval“ je možná silné slovo, neboť - jak vzpomínají jeho někdejší členové - šlo o velkou skupinu zhruba 500 lidí, většinou zcela nezkušených, pro které šlo o první práci po opuštění školy. Tým se dělil na jednotlivé pracovní skupiny, které navrhovaly jednotlivé části procesoru - prakticky bez zpětné vazby a bez ohledu na činnost ostatních skupin. Výsledkem bylo, že procesor poskládaný z jednotlivých bloků by nebyl vyrobitelný ani s o dvě generace novějším procesem, a tak došlo k odkladu, seškrtání a zmenšení jednotlivých částí a úpravu plánů pro o jednu generaci novější proces.

Intel Itanium 9300 Tukwila (TCMagazine)

Zhruba v této fázi Kottapalli přichází do Intelu a je zaměstnán jako řadový inženýr ve vývoji Itania první generace, projektu Merced. Velmi rychle se ukázal být schopným pracovníkem (na jednu stranu v konkurenci stovek lidí, na stranu druhou z velké části osob nezkušených) a vývoje dalších generací Itania se účastnil už jako vedoucí inženýr. Na stejné pozici fungoval i ve vývoji pozdějších Xeonů po roce 2000. Za úspěchy dostal ocenění Intelu za rekordní mezigenerační výkonnostní posun, byl mu udělen post Intel Fellow, pracoval jako ředitel Platform Engineering Group v oddělení Data Center Processor Architecture, následně jako vedoucí architekt serverových procesorů, jež je mimochodem držitelem zhruba 35 patentů.

Kottapalli v prosinci přijal místo ve společnosti Qualcomm, která od akvizice společnosti Nuvia (založené ex-architekty a ex-inženýry Applu) rozbíhá vývoj vlastních serverových řešení. V Qualcommu získal pozici staršího vice-prezidenta. Qualcomm dále shání architekta pro zabezpečení serverových SoC, takže to zjevně se segmentem serverových procesorů myslí vážně.