Petr  195.146.122.115 - vcera, 21. dubna 2004, 23:45
serial: Standardne bude (a už i je) Serial ATA radic integrován prímo v jižním mustku a nemá tedy nic spolecného s PCI sbernicí...
Kazde zarizeni integrovane v jiznim mustku, je pripojeno pres PCI sbernici. Bez vyjimky.

XxX: To si opravdu myslis, ze ten radic co uvadis je integrovan v chipsetu?

Jsem si tim jist. Je to jednodussi na implementaci a pro "enumeraci" (osahavani?) PCI zarizeni existuji jiz standardizovane BIOSove rutiny. Vyvyjenim specializovanych sbernic by se vyroba jiznich mustku nejen prodrazila, ale takto pripojena zarizeni by mohli vyzadovat specialni softwarovou podporu. Ostatne, staci, kdyz si nahodis Sandru a zvolis ikonu "PCI and AGP card and buses information" ci jak to je, a ta ti osaha PCI sbernici a najdes na ni zarucene jak IDE radic v jiznim mustku (vsadil bych boty ze i SATA ac SATA mi hned tak brzy do bytu nebude moci a neme jsem s ni zatim tu cest potkat se "live"), stejne jako i integrovane sitovky, zvukovky, USB porty a pripadne jina zarizeni integrovana v jiznim mustku. Sikovnejsi si mohou napsat i assemblerovsky programek jenz zavola patricni BOISovou rutinu a poda stejne vysledky jako Sandra.

jo jedina vyjimka co me ted napada je Intelovska gigabitova sitovka v severnim mustku na specialni sve vlastni sbernici (dalsi "vetev" ze severniho mustku) a nikoli jako klasicke PCI zarizeni v jiznim mustku. Ale nevzpominam si ze bych vedel o jine vyjimce.

Petr, Pacho,
Mozna mate pravdu. Mozna kvuli tomu SATAnovi uz i (podle mne zbytecne) zkomplikovali jizni mustek a specialne pro nej vytvorili nejakou vetev schopnpou (alespon teoreticky) prenaset 150 MB/s. Ackoli, 133 MB/s a 150 MB/s nema od sebe az zas tak daleko aby se to vyvojarum cipsetu vyplatilo, myslim si, zejmena kdyz soucasne 7200 otackove disky jsou schopny (i to samozrejme pouze pri sekvencnim cteni a pouze u vnejsiho okraje ploten) prenaset data rychlosti kolem 60 MB/s.
Rozdil v propustnosti sbernic 133 MB/s (klasicke PCI) a 300 MB/s (novy SATAn), je samozrejme jiz mnohem vetsi (ovsem porad plati omezeni fyzikalni omezeni mozne rychlosti cteni z disku a to se nemeni - 60 MB/s). Ale spis nez by do jiznich mustku davali nejakou "ekstra spesl" sbernici pro noveho SATAna, si myslim ze ho povesej na PCI-Xm, jenz ma propustnost 533 MB/s, jelikoz PCI-X jiz bude ve vsech novych cipsetech.
Nicmene, Pacho, vyvoj dalsi sbernice do jiznisho mustku jej samozrejme prodrazi. To je asi jako kdybyses zeptal, proc by melo zrizeni 380V zasuvek prodrazit cenu elektroinstalaterskych praci na dome. Proste je to prace a material navic. A ani jedno ani druhe neni zadarmo. Tecka.
Pacho napsal: "Ovladač pro čipset do OS stejně nejspíš dodá intel..."
Ano, doda. Ale jak znam Intel, tak jen pro Windows, i to mozna jen pro nektera. Pro mne ale pocitac neznamena automaticky Windows. Pokud by se jeho nova CSE/GBE vetev v servernim mustku tvarila jako PCI zarizeni, pak bude i vyvoj newindowsich ovladacu pro tuto sitovku snadnejsi (a budou tak zrejme vyvinuty daleko drive nez se k tomu uvoli sam velky Intel), pokud se to ovsem jako PCI zarizeni tvarit nebude, tak si holt budem muset pockat na ovladace od Intelu. A gigabitove sitovky jsou spise k nalezeni v pocitacich ktere i neco musej delat a ne v domacich pocitacich. A na pocitacich ktere musej neco delat vetsinou nebezej Windowsy.
Petr napsal: "a znovu upozorňuji, že mluvíme o věcech integrovaných, nikoliv připojených, jako ten tvůj příklad s gigabitovou síťovkou..."
Ja vim. Ten muj priklad je presne ten spravny priklad zarizeni integrovaneho v chipsetu. Krome PHY, samozrejme.
Pokud jde o frekvenci PCI sbernice jizniho mustku, tak v naproste vetsine pripadu je v nem jen jedna takova sbernice a tudiz jede na jedne frekvenci. 33 anebo 66 MHz ale cela sbernice na jedne frekvenci. Nemuze bezet jedno zarizeni (at zasunute v PCI slotu, ci integrovane v jiznim mustku) na jedne frekvenci a jine zarizeni na tetez sbernici na jine frekvenci. Existuji samozrejme i cipsety s vice PCI sbernicemi, prave proto aby se v pocitaci daly pouzivat i karty na 33 i na 133 (pripadne 66 nebo 100) MHz soucasne a kazda na te sve frekvenci. Prikladem takoveho je napr. Intel E7505. Samozrejme, ze v blizke budoucnosti (pri prechodu na PCI-X), budou muset mit vice sbernic vsechny nove cipsety, prave kvuli tomu, aby vyrobci desek svym zakaznikum umoznili hladky prechod na novou sbernici a nenutili je vyhazovat sve 33 MHz PCI karty.
Takze zalezi na konstrukci jizniho mustku. Pokud je v nem jen jedna (klasicka, pouze 33 MHz-ova) PCI sbernice, tak i pripadny integrovany SATAn (neni-li pripojen k sbernici spojujici jizni a severni mustek specialni sbernici), je pripojen pres tuto klasickou PCI sbernici, a prenese maximalne 133 MB/s (I to ovsem pouze teoreticky). Pokud je v jiznim mustku i PCI-X (nebo PCI 66 MHz), pak je s nejvetsi pravdepodobnosti SATAn pripojen na tuto rychlejsi sbernici. Ale neni mi znamo, zeby nekdo neco takoveho vyrabel. Tedy cipset se dvema PCI sbernicemi a integrovanym SATAnem.
No a pokud by byla v jiznim mustku jedna PCI sbernice schopna provozu jak na 33 MHz tak na 66 MHz, tak pokud vsechna nalezena zarizeni o sobe prohlasi, ze unesou takt 66 MHz, tak ji jizni mustek prepne na 66 MHz. Pokud alespon jedno nalezene zarizeni prohlasi, ze neni schopno jet na 66 MHz, tak cela sbernice bude tikat na 33 MHz.
Pacho napsal: S tím, že v můstku integrovaná zařízení mají nativní PCI bych si rozhodně nebyl tak jistý.
Ja si tim jsem jisty.
Pacho napsal: Ani o grafice že je to nativní AGP...
Existuje pouze jedno AGP. Zadne "nenativni" AGP neexistuje. A AGP neni vlastne nic jineho nez PCI 66 MHz s tzv. AGP aperture, jenz PCI sbernice neumoznuje.