Tak to se neuplatni, proc ?
1. muselo by to mit velmi male body, aby bylo mozno zobrazit tolik barev a oko to slilo do jede.

2. graficke karty umi pouze RGB

3. to co pisi o bravach je hezka blbost, RGB lze namicjat uplne vsechny barvy, co vidi oko, oko ma totiz uplne stejny system. Kdyz pridam RGB na 10-14bit, tak zobrazim vse, co umi oko a mozna i vice.

mimochodem, CMYK nema zdaleka tak bohaty gamut jako RGB, presto nekteri nymandi dodnes tuhle zvrhlost pouzivaji, ackoliv uz CMYK tiskarny, kvuli kterym se to delalo vlastnen nejsou a pouziva se 8 nebo dokonce 12 bar. takze je mnohem lepsi dat vstup v RGB a prohnat to pres RIP .... tudiz vazne nechapu, ktera chtra hlava vymyslela, ze pridanim 2 barev z CMYKu dosahne neceho lepsiho

2 Izak__
Mohl bych Vám vysvětlit proč mají pravdu, ale nechce se mi to tu všechno popisovat :-D

2 qee
Ta žlutá je mi také záhadou. Ale nejspíš to bude pomocný kanál samostatně nefunkční.

Izak: A který konkrétní CMYK se kterým konkrétním RGB srovnáváte? Víte, on totiž není cmyk jako cmyk, stejně rgb jako rgb... :-7
A mezi těch 12 barev počítáte i light pigmenty? No LOL teda.

dodatek: a které RGB konkrétně má úplně stejný rozsah jako lidské oko, Izaku? Nestačím se divit... :)

cca každý 10-tý muž je farboslepý (aspoň čiastočne). Takže monitor pre ženy?

Jak psal bilbo - nejprve potrebujeme nasnimat obraz ne v RGB, ale taky v RGBCY a pak ho muzeme plnohodnotne zobrazit, jinak zobrazeni RGB okdovaneho zdroje na RGBCY monitoru moc zazraku neudela.
Jsem skutecne zvedavej, co z toho vyleze, ja testuju barevnou kvalitu monitoru tim, ze mam specialni vysokokvalitni fotky kastanu. Maloktery monitor dokaze zobrazit skutecne krasne vernou hlubokou kastanovou hnedou. Bud je do cervena, nebo zluta, nebo je to sede... Zatim jediny monitor mne prekvapil (prijemne), jinak to byla vzdy bida.

bilbo: vsak im prave aj o to ide, ak vyhlasia vsetky firmy za standart RGBCY tak si predstav ze budu musiet vsetko nato prerabat, tak isto ako to robia teraz z DVD do BD a neskor do tiez niecoho, oni to volaju vyvoj, v podstate je to to iste

Toz zo snimanim CMYK nevidim ziaden problem. Neviem ci sa este nejake take fotaky robia ale stary Olympus 3003 to bol tusim (ziadne delo tak ma nekamenujte) mal CMY CCD a nie RGB (ICX252AK). Takze technologia existuje. Osobne pevne verim ze niekto taky fotak s radostou vyrobi (alebo uz vyrobeny je) a hlavne s este vacsou predava

Magy: Gaštany zobrazí fajn, ale nerobí mu problémy zobrazenie modrej a zelenej?

Magy: tiez by som bol rad keby si nam to prezradil

Max__ : Pokial ale ten tvoj fotak neukladal fotky v RAW, tak je to nanic. Ak to bude ulozene v JPEG tak sa povodna informacia strati.

A to celé budou prodávat s TN panelem :-)

Prozradim ze to byl jeden z rady trosku drazsich EIZO, ktere si ale mnoho lidi kupuje prave pro vysokou kvalitu.
Samozrejme tady neuvazuji o monitorech, ktere nejsou v kategorii pro "normalne" smrtelniky jako Barco nebo LaCie.
Erkil1452 tvoje ironie je hezka, ale zklamu te, je to jenom muj vizualni "test". Jsem jaksi citlivej prave na tenhle odstin a priste si proste jeden hezky kastan vem, odfot a dej zobrazit na monitoru a ten kastan si pridrz u monitoru na porovnani, uvidime do jake miry budes mit tu hnedou vernou.
 

Já osobně to beru jako nesmysl a výstřel do prázdna jen pro zajímavost a publicitu.
Reálně - širokogamutové monitory již nejsou vzácností. Jsou kvalitní s interní elektronikou a kalibrovatelnou LUT tabulkou pro profesionální použití (EIZO CG221, CG242...), případně i cenově dostupnější pro obyčejné ouřady od dalších výrobců (ale často už s horší kvalitou řízení barev, koneckonců za tu cenu...).
Tyto monitory nemají problém obsáhnout gamut jak současné fotografické techniky, tak i tisku (digitálního i konvenčního). To znamená s bohatou rezervou včetně problematické azurové a (nikoliv tak zásadní) žluté. Cena těchto špičkových monitorů se pohybuje v rozpětí 40-95tis bez dph (profesionální kategorie).
U monitoru od Sharpu - v čem bych viděl problém? Hned v několika věcech:
1) místo 3 prvků a filtrů hned 5 prvků a filtrů. Troufám si předpokládat, že jen díky tomu bych očekával asi o 60-80 % vyšší cenu panelu oproti konvenčnímu (zpočátku samozřejmě ještě více). O problémech výrobních (a úmrtnosti pixelů ani nemluvě).
2) náročnější elektronika, kdy stávající nebude možné použít, musí se udělat komplet z gruntu nová. To s cenou rovněž zamává.
3) nové grafické karty, respektive jiný způsob práce s barvou. Zde bych to rozdělil na dvě části:
 a) konverzi bude dělat elektronika v monitoru a pak tedy stačí jen klasické (například) DVI/DP připojení RGB a v monitoru se zobrazení překonvertuje na RGBCY. Proč ne? Pokud bude dobře udělaná a rychlá elektronika, kvalitní LUT a kvalitní CMS (na straně OS/grafárny), proč ne? Až opět na tu cenu navíc teda...
 b) bude zapotřebí nové videokarty, která zvládá pětikanálové zpracování, což vidím, jak výrobci z toho budou nadšení a uživatelé budou radostně mlátit šrajtoflama o obchodní pulty, o novém standardu konektotu a připojení už ani nemluvě, leda že by se upravil DP ve své specifikaci...
To jen ve stručnosti (těch bodů by ještě mohlo býti více), ale i tak sečteno podtrženo - je to podle mého názoru jen marketingový PR, podobně jako před lety se Sony LDSHOT: http://www.cdr.cz/a/4889 a pak následně http://www.cdr.cz/a/4897. Také zde je po úvodním humbuku ticho po pěšině...  :)

oprava překlepu:  "...novém standardu konektoru a připojení už ani nemluvě..."

ViktorN a ostatní:

a) Není to cíleno na "monitory", ale na hlavní tržní cíl SHARPu = velkoplošné LCD TV panely. Viz ostatně HD TV rozlišení 1920×1080 a rozměr nad 60"

b) Je to logickým rozšířením stávajícího Aquos systému s jeho "four-wavelength backlight system"

Izak__: RGB nezobrazuje ani omylem to, co oko vidí. Tady si to nastuduj, než začneš příště zase blábolit: http://en.wikipedia.org/wiki/RGB

Trochu víc o "Five-Wavelength Backlight System" našel google tady:
http://www.sharp.ca/pdf/br_LC65SE94U_pdf.pdf

no-X: vzhledem k tomu, že stávající širokogamutové monitory nemají problém s vykrytím těchto "problematických" barev, spíše bych spatřoval ryze positivní přínos především v přechodu (např.) na 16bitové zpracování barev nejen v monitoru samotném, ale i na straně videokarty. Tím by se zvýšila významně přesnost zobrazení právě u těchto sekundárních barev (sekundárních v režimu RGB samozřejmě). Ale i tak v současnosti v režimu 8/16 (tedy 8 bitů na straně videokarty a 16 bitů na straně LUT elektroniky monitoru) je maximální vizuální odchylka od požadované barvy kolem 1,8-2 dE(v). Kdyby se celý řetězec zpřesnil na alespoň 10/16, žádných dalších barev k dosavadnímu RGB již netřeba...
Současná situace ve specifikacích je na to nachystaná (DisplayPort), ale praxe nikoliv a krom specializovaných aplikací (monitory s grafickými kartami pro lékařství RTG a pod.) se to zatím nevyrábí v dostupném měřítku...
Podle mě přechod na (např.) 10/16bitové zpracování by byl mnohem levnější a efektivnější, než výroba RGBCY panelů... :)

JM: aha, tak to je jiná, beru vše zpět. Pokud se Sharpu jedná o TV panel (a tedy jiný segment trhu), tak to je skutečně jiné kafe a nikoliv mé zorné pole. Tam ať si Sharp nasází třeba i 12 barev, pokud jim to kunčofti zaplatí. :-)
Díky za upozornění...

ViktorN: Jenže počet bitů jenom zjemňuje rozlišení uvnitř RGB trojúhelníku. Barvám mimo něj, které oko vidí a které se s RGB nikdy zobrazit nedají, to nijak nepomůže.

Honza748: a co jako? Současné (dostupné a špičkové) širokogamutové monitory pokryjí více, než jste schopen současnou fotografickou a tiskovou technikou reálně obsáhnout. Jen se naráží na problém 8bitového řízení barev uvnitř, což by se dalo značně vylepšit právě mnou zmíněným 10bitovým (a více) řízením ve videokartě, při zachování 16bitové LUT tabulky v elektronice monitoru. Původně jsem reagoval tak na větu: "Zobrazování v RGB by zřejmě bylo dostačující, pokud by monitor dokázal jednotlivé složky zobrazit dokonale věrně..."
Jak jste to tedy myslel Vy? Vy byste byl schopen a ochoten zaplatit (čistě teoreticky) několik set tisíc za monitor, který by Vám pokryl např. 95 % gamutu lidského oka, přičemž stejně více jak 50 % z toho stejně nedostanete tiskem na papír, či nevyfotíte...?

Vrata: S tim krbem by to nefungovalo protoze by ten display nebyl v tom infra dost jasny.

A jinak ano ... aby RGB stacilo, muselo by obsahovat podporu pro zapornou cervenou. Mozna ze graficka karta bude posilat RGB data u kterych bude R se znamenkem a ty ostatni barvy budou trochu jine nez v sRGB a monitor to prevede na RGBCY protoze lepe to zobrazit nepujde ...

ViktorN: Tak předpokládal bych samozřejmě příslušný enhancement i u dalších zařízení. Konkrétně u tiskáren by to neměl být až takový problém, přidat další barvy.

Qee: to je totéž, jako kdyby jste na DF porsche začal blábolit o tom, že k čemu ty nové technologie řízení motorů jsou, když stejně na trabantu víc jak 120 nevytáhnete... :-7
 
Honza748: tož problém to je. A hned na dvou stranách. První stranou je, že uřídit tzv. lightky je celkem brnkačka, protože v podstatě pokud máte cyan a lightcyan, pořád se jedná jen o cyan - z hlediska řízení barev. Pokud ale přidáte sekundární barvy, typicky red, green, orange, blue, případně tyrkysovou s deepblue (typicky průmyslový digitální potisk textilu), nastávají problémy s řízením těchto barev. Z hlediska CMS to jakž takž není problém (až na to, že je zapotřebí provzorkovat a následně spektrálně proměřit několik tisíc barev a z toho udělat funkční vícekanálový ICC/ICM profil). Pokud máte na mysli běžně dostupnou tiskárnu, pak ta je řízena nikoliv RIPem (který je schopen akceptovat vícekanálový ICC/ICM profil, ale stojí i několik desítek tisíc navíc), nýbrž driverem, který tuto tiskárnu (bez ohledu na počet barev) řídí jako jen a pouze RGB zařízení a takto se (jako RGB tiskárna) ukáže k disposici aplikacím. Pokud mohu porovnat klasické řízení tiskáren CMYK (+ případné light barvy) a CMYK+Orange+Red+Green+..., pak mohu konstatovat následující: další barvy jsou přínosem jen na problematické papíry (imitace plátna, matové papíry, textil a pod.), kdežto na kvalitních glossy a satinových papírech apod. již jejich přínos není ani zdaleka tak markantní (ve srovnání s cenou a s problémy, které s tím jsou spojeny)...
Na druhé straně Vám nabízím úvahu (pocházející z těžké praxe). Inkousty jsou většinou (u tohoto segmentu) na vodní bázi a tento inkoust se musí také odpařit z média. Často jsou problémy s množstvím inkoustu na médiu již v režimu CMYK (respektive cCmMYkK) a inkoust již "plave" shlukuje se a dělá mapy v oblastech vyššího krytí, papír se kroutí. A do toho byste přidal ještě další inkoust? To jen znamená další průsery.
Toto jsou postřehy z praxe. Vicebarevné systémy dobře znám a nemohu říci, že by na kvalitním materiálu přinášely další přidané barvy tak výrazné kvalitativní zlepšení (krom zmíněných canvasů a pod., kde jinak bojujete o každou píď gamutu) oproti CMYKu, který se v denzitách stejně musí utínat (většinou) a jehož gamut je zpravidla sám o sobě více než postačující. A pak ještě další drobnost - zní to možná paradoxně, ale brutální gamut není vždy výhrou. Pak se totiž barevný prostor pigmentů docela bortí a vznikaji anomálie, které přináší další problémy, projevující se například v posterizaci některých částí přechodu (na okrajích gamutu) a tak dále.
Není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. A jen "přidat další barvy" zni sice pěkně, ale jen do okamžiku, kdy to máte ukočírovat a v reálu použít... a pak zjistit, že to zas tak velká výhra není.

Kdysi dávno jsem se něčím takovým teoreticky na škole zabýval. Poznatky jsou asi následující: Snímání lze řešit dvěma způsoby - buď "kompatibilně", tedy v RGB s tím, že u R je třeba větší rozsah, který se využije pro záporné hodnoty. Nebo nekompatibilně, ale zcela korektně - to je snímáním v XYZ. Zde není žádný problém, křivky jsou vždy kladné, takže takový filtr lze realizovat. Filtr pro X je složitější, protože má dva vrcholy. Takovýto signál lze pak využít po transformaci pro buzení libovolného displeje a displej bude vždy maximálně využit. Nevýhodou je vyšší šum (křivky nejsou tak vyrovnané jako RGB), což v praxi znamená také nutnost použít více bitů pro zpracování těchto signálů. Tam, kde v RGB stačí 8, je potřeba 10.
Pro zobrazení jsme tehdy došli k použití 4 barev. R a B zůstávají, G je více sytá než v RGBs a blíže do červené než v NTSC (AdobeRGB) a k ní se přidá Cy. Žluté světlo není potřeba. V CIE diagramu tak vznikne místo trojúhelníku čtyřúhelník, který diagram poměrně slušně vyplní. Řízení jednotlivých světel musí být přesně definováno LUT. Protože signál není výsledkem řešení jednoduché lineární rovnice jako v případě RGB, tak kvůli barevným chybám není použitelné analogové řízení, tak jak bylo běžné u CRT monitorů.

pre 6-bitove TN panely to bude vyrazny kvalitativny skok vpred :D ...
Inak, zabudli na ciernu farbu. A zltu, tiez na zltu zabudli... ;-)
Kazdopadne, mna by potesila >685nm cervena a hlboka zelena v primarnych filtroch. Modra tiez moze byt filtrovana na 430nm, ta vyzera kralovsky...

Takze vazeni:
CMYK ... ano CMYK jako "format" se pouzival prave proto, ze ma velmi maly gamut a tiskarny co tento zastaraly system pouzivaly, proste mohly u RGB dat ujet, i kdyz kvalitni tiskar a RIP byl schopen dat lepsi vysledek z RGB, ale pokud bych ja sam daval data do stare tiskarny, tak je taktez dam v CMYK, mimochodem neni nahoda, ze se CMYK zobrazoval v nahledech na RGB monitoru s ICC profilem ktery je taktez RGB ;-)))

K RGB RGB umi teoreticky nekonecno barev, zalezi, kolik ma bitu, ano vim ze je mnoho RGB od amaterskych AdobeRGB pro opravdu bohate RGB, ktere ovsem nelze na beznem monitoru zobrazit a pouzivaji jej jenom fajnsmekri tiskari (mimochodem, produkty adobe s tim delat neumi, to je spise domena Unixu, mimo jine tento bit. rozsah umi cinepaint a pak nektere astrologicke SW napr. z NASA). Pak zde mame bezne sRGB a otesane RGB prave na horsi tiskarny.

K Tisku a presnosti, nenechte se vysmat, dam tsiakrne, ktera uz davno neni CMYK tyhle data a budu tvrdit ze je to presnejsi ????
Dam 16bit/slozku a RIP to opravdu udela dobre, + je dobre mit profil pro dany papir a tiskarnu

K inkoustum, no mozna jsem to prehnal s 12 ;-))
ale:
http://www.epson.cz/content/CZ/cs_CZ/products/large_format_inkjet_printe...

Fotografická čerň
Azurová
Živá purpurová
Žlutá
Světle azurová
Živá světle purpurová
Šedá
Matná černá
Světle šedá

A tyhle vsechny barvy jsou tam proto, ze CMYK nevyhovuje a neumi je ani teoreticky zobrazit, natoz v prenosu inkoustu na papir + to, ze se to micha vedle sebe a mate se oko ;-)) .... to mam pak termosublimacnim tiskem vetsi kvalitu, nez z CMYKu ;-)) (zvlaste profi, kde je i cerna barva na folii)
Jinak nektere barvy se pouzivaji pouze u BW fotografie a musi se to RIP programu nebo obych programu (napr. v CUPSu) nastavit (myslim, ze je to ta fotograficka cern, ktera se u starsich typu epsonu musela vymenovat a tim tu co tam byla vylije do tankeru ...)

Tvrdim tedy, ze CMYK uz je zaostaly a presnejsi barvy tim ani nahodou neziskam, ted jsem tiskl u jednoho fotografa A2 a presne co bylo na monitoru vylezlo i z tiskarny a to jsme to prosim neripovaly.

Jeste k tem RGB, kterou barvu jako ze nezobrazim napr v RGB kde bude napr 16bit na slozku, nebo dokonce 32bit/barva ?
... ale vratme se do reality, tiskarny ani moc nezvladaji plny 8bit/barvu ;-))) ... zalezi na rastru, jake barvy jsou vedle sebe etc. je to tezka matematika zkombinovana se znalosti dane tiskarny a v tom pomahaji RIP programy, mimochodem profily na rastery umi prave CUPS.

Z toho co jsem pochopil zde z rypajicich tiskne pouze jeden, co se bal, ze mu to tiskar zmrvi, ano ja si taky nechavam delat nahledy a odevzdavam data upravena tak, aby to tam obsluha pouze dala bez korekci a vylezlo to co chci ja.
Mimochodem mam profily filmu v gimpu, ktere mi hezky orezou gamut a tim se fotka da pak vytisknout i v labu, popr inkoustem a moc to nemusi automatika korigovat.

Izak__: V RGB (a nezáleží na počtu bitů) nezobrazíš takovou barvu, která je v CIE diagramu mimo trojúhelník, jehož vrcholy tvoří základní světla (R,G,B) pro daný barevný systém. Pro barvu mimo trojúhelník totiž vyjde některá hodnota záporná. Prakticky se jedná o azurovou, v RGBs také syté zelené.

moc tomu nerozumim, ale nevadi vam, ze srovnavate souctovy barevny model (RGB) s rozdilovym (CMYK)?

Izáku, Vy v tom máte absolutní zmatek. Zkusím to popořádku:
1) CMYK není zastaralý, nýbrž stále (a ještě hodně dlouho bude) je až moc aktuální. Pokud máte data v RGB a pustíte je přes RIP, provede se (za pomocí CMS) konverze RGB-LAB-CMYKtiskárny. Pokud data do RIPU pustíte ve CMYKu (například standardizovaná euroscale), pak se provede konverze CMYKes-LAB-CMYKtiskárny. To znamená, že v RIPU vždy ke konverzi dojde a na konci je stejně - světe div se - CMYK tiskárny. Pokud tiskárna má více pigmentů (např. Orange a Green), pak třeba do CMYKOG, ale to je spíše výjimečně, o to ale složitěji...
2) To, že přesnější barvy z CMYKu nezískáte, je ignorantský blábol. Protože pokud tisknete přímo z driveru, pak převod jest (např.) následující: RGBdata-interní převod RGB/RGB v driveru-CMYKtiskárny. Naopak pokud řídím skutečně CMYKové zařízení (subtraktivní systém) jako RGB (tedy aditivní), znamená to, že někde se děje nějaká prasečina! Pokud řídíte technologii 1:1 (v případě digitálu tedy navíc přes linearizace + přesné CMS), čemu říkáte přesnější a naopak nepřesný výstup? Maximalní odchylka dE nepřekročí jakou hodnotu? Měřil jste to někdy? Výstup z tiskárny, která je jednou řízena jako RGB a po druhé přímo jako CMYK zařízení? Že jste jen prohlásil: "paráda, zelená na fotce je nějak zelená, podobně jako na monitoru - to je rozhodně lepší než minule, kdy mi to tisklo namodralou zelenou..." to asi nebude moc přesné, že?
3) naopak, já se už docela otevřeně vysmívám Vaší naivitě (diplomaticky napsáno). Píšete, že " Tisku a presnosti, nenechte se vysmat, dam tsiakrne, ktera uz davno neni CMYK tyhle data a budu tvrdit ze je to presnejsi" a v zápětí vyjmenováváte CMYKové barvy!!! Co je koneckonců lightCyan? Stejně jako lightBlack či lightlightBlack?! Nejedná se o novou barvu/pigment, ale jen a pouze o zředěný inkoust. Stále stejný pigment, jen více zředěný bází. Takže ať počítám, jak počítám, stále docházím k číslu 4: Cyan, Magenta, Yellow, Black! :-))) Jó, kdybyste napsal ještě Orange, Green, Blue, můžeme se o tom pobavit podrobněji (ale o tom jsem se zmínil o pár příspěvků níže), ale takhle ze sebe děláte jen moulu, při vší úctě! :)Tenhle systém (CMYK + lightky) nemá větší gamut (ani o tisícinu procenta), než kdybyste z toho vytáhnul lightky a používal samotný CMYK. Light verze inkoustů jen vylepšují přechody, snižují rozeznatelnost kapičky inkoustu ve světlech a přináší problémy s celkovým množstvím ikoustu na médiu...
4) Kterou barvu v 8bitovém RGB nezobrazíte a kterou třeba v 16bitovém ano? Například v Lab (CIE je to (jen tak namátkou a pro příklad) L62,0; a52,0, b71,0. Převedeno do aRGB je to na pomezí R244-245, G105-106 a B0. Kdežto v 16bitovém RGB je to zcela jednoznačně R31483 G13621 B0. Ovšem podle toho, co tu zatím píšete, nepředpokládám, že byste mi rozuměl... :-7
5) vzhledem k tomu, že se tiskem profesionálně zabývám (z pohledu kalibrací a měření profilů i jako odborný garant dodávek tiskových systémů a také jako certifikační autorita ISO12647), troufám si o sobě tvrdit, že tomuto tématu pravděpodobně poněkud nadprůměrně rozumím (jinak bych se - lapidárně řečeno - prostě neuživil)... Ale nevylučuji, že Vy budete mít na to všechno nejspíš jiný názor. :)