Poslední verze snímače Foveon s rozlišením 3× 15,36 MPix na ploše formátu APS-C (crop 1,5×) je velmi náročná na rozlišení optiky a tím myslíme opravdu náročná. Pokud na řadu nových zrcadlovek stačí použít objektiv s pevným ohniskem a výsledek je dobrý, pro poslední verzi Foveonu pevné sklo zkrátka výsledek na jedničku nezaručí.

Zlí jazykové tvrdí, že si za to Sigma může sama, protože používá vlastní bajonet, na který zkrátka pasuje pouze její firemní optika s omezenými možnostmi. Faktem nicméně je, že právě poslední generace pevných skel Sigmy (míníme například 50/1.4 nebo 85/1.4) vycházejí v recenzích jako jedny z nejlepších (podle některých testů co do rozlišení i nejlepší) v dané kategorii a přesto snímač zrcadlovky SD1 viditelně odhaluje jejich optické nedostatky. Pokud by tedy Sigma otevřela své zrcadlovky konkurenční optice, nepomohla by ničemu (ani sobě, ani fotografům) - což ostatně ukazují uživatelské experimenty s roubování optiky značek Leitz, Nikon nebo Zeiss.

Není proto překvapivé, že se výrobce rozhodl vytvořit optiku přesně na míru pro snímač a vydat takový „balíček“ v podobě řady DP. Novince s efektivně 45mm (základním) objektivem nazvané Sigma DP2 Merrill jsme se věnovali začátkem července a nyní je na řadě efektivně 28mm verze (světelnost též f/2.8) - DP1 Merrill.

Architekturu snímače Foveon X3 tentokrát rozebírat nebudeme, činili jsme tak nejednou - pokud by vás zajímala, mrkněte na články s tagem Foveon X3 - a podíváme se spíš na to, co dosud nebylo známé: Jak si objektiv poradí s rozlišením snímače.

Mluvíme tedy o 19mm (efektivně 28mm) designu se světelností f/2.8 a konstrukcí z 9 členů v 8 skupinách. Krom klasických členů (a materiálů) obsahuje jeden FLD prvek (obdoba fluoritového skla), dva asférické prvky a jednu čočku z materiálu s velmi vysokým indexem lomu.

Rozlišení objektivu (MTF křivky níže odpovídají nezacloněnému objektivu, tedy f/2.8) jsou velmi dobré, byť ne tak dokonalé, jako v případě objektivu „45mm“ DP2 Merrill. To je ovšem poměrně logický důsledek - čím širší ohnisko, tím komplikovanější je minimalizovat rozdíl středového a krajového rozlišení.

Vlevo MTF DP1 Merrill (28mm / f2.8), vpravo MTF DP2 Merrill (45mm / f2.8)

Je škoda, že Sigma neuvádí i křivky pro mírně zacloněný objektiv - podle ukázkových snímků totiž rozlišení u krajů dosahuje (od oka) výsledků, které jsou docela blízké DP2 „45mm“ DP2 Merrill - níže jeden 100% výřez látky z krajové partie na f/5.6.

100% (1:1) výřez z krajové partie snímku pořízeného na f/5.6 - látka košile

Sigma DP1 Merrill se krom objektivu ničím neliší od DP2 Merrill, takže se nebudeme zbytečně opakovat - pokud vás zajímají další technická data, stačí nahlédnout do příslušného článku. Zůstávají ostatní silné (rozlišení, detail) i slabé (baterie na ~100 snímků) stránky. Oficiální cena je $999 - v České republice čekejte koncovku vč. DPH kolem 25000 Kč.

Zmenšená (50%) ukázková fotografie - doporučujeme stáhnout v plném rozlišení ze sigma-dp.com

Pokud vás překvapilo, že jsme do článku nezahrnuli více ukázkových snímků, čtěte pod čarou (pokud jste již dnes zvraceli, nemusíte ;-).

Následující řádky z většiny nevyjadřují (pouze) názor autora či redakce, ale i většinový názor komunity, která dlouhodobě sleduje vše kolem snímače Foveon X3 a aparátů Sigmy, které jej využívají.

O co jde: Kvalitu ukázkových fotek. Pokud půjdeme proti časové ose, máme tu kompakty DP1 Merrill, DP2 Merrill, zrcadlovku SD1 (Merrill), kompakty DP1X/DP2X, zrcadlovku SD15, kompakty DP1S, DP2S, DP1, DP2 a zrcadlovku SD14 (starší už jsou jen SD10 a SD9 s 3,3/10MPix snímačem). Převládá totiž názor, že oficiální ukázkové samply šest let starého těla SD14 už nikdy nebyly překonané a spíš se dá říct, že čím novější tělo, tím více odbyté fotografie Sigma prezentuje.

Nemáme teď na mysli neprofesionalitu fotografů - většina základních aspektů, jak jsou kompozice, hloubka ostrosti a podobně, jsou v pořádku. Problémem je, že Sigma nějak není schopná vystihnout oblast, v jaké je daný produkt silný, oslovit fotografy, kteří se na ni zaměřují, požádat je o spolupráci a z výsledků kriticky vybrat ty nejlepší.

Jedna z barevně povedenějších ukázek (méně komprimovaný originál na sigma-dp.com)

Že byla většina ukázkových snímků z DP2 Merrill exponována příliš nízko a barevně vyvážená až nezvykle chladně, se ještě dalo překousnout. Ukázky DP1 Merrill jsou ovšem ještě slabší - proč u těla s širokoúhlým objektivem převládají portrétní snímky, nám není jasné v první řadě. Dále nás pak překvapil osobitý rukopis fotografa při zpracování snímků - až na výjimky (jakými jsou snímky výše) totiž připomínají „HDR onanii“ (omluvte tento výraz, ale nic výstižnějšího nás nenapadlo). Při procházení oficiálního webu však narazíte na tytéž snímky, ale zpracované o něco více „normálně“ - jsou obvykle v nižším rozlišení a použité jako pozadí či ilustrace, ale je z nich zřejmé, že s aparátem lze pořídit barevně přijatelnější a slušně vypadající fotku.

Pokud máte přesto chuť projít si pár oněch „převařených“ 28mm portrétů a máte i nervy na momentálně přetížený web Sigmy, pak pokračuje do oficiální galerie:

• Sigma DP1 Merrill - Sample photo gallery