Test redukce šumu

První dva obrázky od kolegů z Anadtechu ukazují dílčí testy kvality redukce šumu. Na květině se prověřuje preciznost filtru, který by měl odstranit co nejvíce šumu, ale nezanést do obrazu nežádoucí artefakty. Druhá scéna prověřuje redukci šumu na pohyblivé scéně, kde je daleko těžší nepoškodit hrany objektů a zachovat celkovou ostrost scény.

Za tento subtest se uděluje až 25 bodů. Plný počet za kvalitní redukci šumu beze ztráty ostrosti scény, 15 bodů je hranicí za menší (ale ne zcela kompletní) redukci šumu se zachovanou ostrostí, 7 bodů pak za za „nějakou“ redukci šumu, která současně trochu ubere ostrosti scény. 0 bodů dostane smolař, který během redukce šumu výrazně poškodí ostrost scény.

Deinterlacing (video resolution loss) test

Další test prověřuje ztrátu efektivního rozlišení při deinterlacingu. Preciznost použitého algoritmu lze nachytat velice jednoduše na jemných liniích testovacího obrazce. Jednoduché algoritmy jsou totiž schopny vzít a zprůměrovat víceméně duplicitní data a zbytek z obrazce zahodit, pročež dojde ke slití dané části obrazu dohromady. Jiné algoritmy prozměnu provádějí deinterlaci složením vzorků z obou polí, nebo použitím vzorků pouze z jednoho pole, což je také špatná metoda. Testovací obrazec v HD HQV je pak samozřejmě v rozlišení 1920×1080. Na něm zobrazené jasně odlišené linky jsou zmiňovanými nekvalitními filtry slity do šedivých ploch, za což zařízení nemůže čekat nic jiného než mizerné skóre z tohoto dílčího testu. Za deinterlacing test může dostat buď vše nebo nic, tedy 25 nebo 0 bodů.

Test zubatosti (jaggies)

Pojmem „jaggies“ (neboli „zubatost“) se označují zuby na diagonálních hranách objektů vzniklé při nekvalití deinterlaci. Kvalitní algoritmus by měl být schopen se těchto jevů v co nejvyšší míře vyvarovat, přičemž HD HQV prověřuje tento aliasing na liniích pod různými úhly. 20 bodů získá zařízení které zobrazí všechny tři linie bez zubů, 10 bodů kdo zobrazí zubatě jen spodní pruh, obě horní musí být v pořádku. 5 bodů se uděluje když je hladký pouze horní pruh a 0 bodů pokud jsou zubaté všechny.

Test ztráty rozlišení (Film resolution loss)

Tento test je z velké části podobný video resolution loss testu. Jen se při něm jako zdrojový materiál nepoužívá „nativně prokládané“ video, ale pomocí klasického telecine procesu vzniknuvší 1080i/60 fps video z původně 24 fps progressive zdroje (tedy filmového materiálu), ostatně nejlépe napoví obrázek.

Tento test pak prověřuje preciznost zpětného procesu, který je označován jako „inverse telecine“. Ta je pro kvalitu výstupního obrazu klíčová, pročež se za tento test dá získat buď 25 bodů za dobré provedení, nebo 0.

Test ztráty rozlišení (Stadium test)

Poslední test je zameřen čistě prakticky na zobrazení extrémně detailní scény z fotbalového stadionu. Asi je z obrázku jasné, co je požadováno. Samozřejmě zachování veškerých detailů, dále pak vyvarování se vzniku moiré a „blikání“ obrazu, které obvykle doprovází systémy s nekvalitní implementací pokoušející se zobrazit takto detailní scény. Hodnocení za tento test je buď 10 nebo 0 bodů. Buď to zařízení zvládne, nebo ne, žádný kompromis neexistuje (pochopitelně, přece se bavíme o HD videu).

Závěr

Maximální dosažitelné skóre v testu je 105 bodů, přičemž 80 z nich má co do činění s kvalitou deinterlacingu. To jasně napovídá, o jak důležitou úlohu se v případě HD videa jedná, veškeré současné satelitní HD stanice v USA vysílají 1080i, tedy prokládaně, takže toto je klíčová vlastnost.

Aktuální stav v táborech grafik ATI a nVidia je následující. Za test redukce šumu získávají v současné době oba 0 bodů z důvodů, jenž jsou popsány v bodovém hodnocení tohoto subtestu. Na poli deinterlace testu ATI jednoduše „zprůměrovává“ obě pole, pročež se dopouští přesné té chyby, kterou jsme popisovali výše, nVidia pak duplikuje vzorky z jednoho pole a druhé zahazuje (tedy se dopouští druhé z výše popisovaných chyb), oba tábory tedy zcela selhávají, každý svou metodou. Test zubatosti pak ani nemohl dopadnout dobře, neúspěch obou firem je jen důsledkem nekvalitní implementace deinterlacingu. Testy ztráty rozlišení opět oba nezvládají, v podstatě proto, že místo aby provedli u 1080i filmu, který je původem z filmového materiálu, inverse telecine, používají stejně hloupé algoritmy jako při testu kvality deinterlacingu. Na stadionu je pak u ATI patrné zřetelné blikání obrazu, nVidia naproti tomu sice nebliká, zato trpí výrazným moiré. Výsledného skóre tedy obě firmy v tuto chvíli dosahují v obou stejného: 0 bodů. Nezbývá než doufat, že na tom obě co nejdříve pořádně zapracují.