Z USB 3.0 sice nabootujete, ale pokud operační systém nebude sám o sobě USB 3.0 podporovat či prostě nebude mít USB 3.0 ovladače (a nepůjde zrovna o něco tak jednoduchého jako DOS, co se spoléhá na „základní mapování“ disků skrze BIOS), pak jste také bootem skončili, protože systém nebude mít ovladač, skrze nějž by se na úložiště, z něhož se bootuje, dostal. To se týká všech aktuálně podporovaných systémů Windows včetně Windows 7. Máte-li instalačku Windows 7 na USB disku (či flashce), bude vám prozatím bootování z USB 3.0 k ničemu (museli byste do instalačního prostředí dodělat podporu USB 3.0). Zároveň je dobré říci, že podpora bootování z USB 3.0 poběží jen na těch USB 3.0 portech, které vedou do čipsetu. Další přidané řadiče si tedy rovnou z bootování můžete škrtnout. Oprava: BIOS zajišťuje i bootování z přídavných USB 3.0 řadičů, takže je jedno, do kterého modrého portu co strčíte.

Instalace Windows 7 spuštěná z flashky připojené na USB 3.0. Systém instalačku nevidí a žádá si ovladače.

Instalace Windows 7 spuštěná z flashky připojené na USB 3.0. Systém vidí jen RAM disk (X) a SSD na SATA (C, D).

A teď ta komplikace, která by být teoreticky nemusela, protože to bylo na současných deskách s USB 3.0 řadiči vyřešeno: USB 3.0 řadiče zde nejsou propojené s USB 2.0/1.1 řadiči. To znamená, že i „starší než USB 2.0“ zařízení připojené do modrého USB 3.0 portu bude co do konektivity „viset“ na USB 3.0 řadiči a tudíž nastává zejména pro bootování stejná situace jako pro USB 3.0 zařízení – bez ovladače či obecně vestavěné podpory USB 3.0 v systému jste s bootováním skončili. Naopak na starších platformách nebyl pro výrobce desky problém propojit USB 3.0 řadiče s USB 2.0 z čipsetu, takže i když jste strčili do USB 3.0 portu USB 2.0 flashku, interně se to „přepojilo“ přímo do USB 2.0 řadiče v čipsetu a s bootováním nebyl žádný problém, protože systém měl nativní podporu USB 2.0 v sobě. Na této platformě však i USB 2.0 zařízení bude viset na USB 3.0 řadiči a pokud pro onen USB 3.0 řadič systém nebude mít ovladač, připojená zařízení zkrátka neuvidí.

I/O porty na desce ASUS F1A75-V PRO

Není tedy problém narazit na desku, která nabízí pro podporu bootování z USB na zadním I/O bloku pouze dva porty (jednu z nich v redakci máme, ASUS F1A75-V PRO, v jejím případě jsou to ty pod RJ-45 (LAN) konektorem). Pokud je vyplníte klávesnicí a myší, budete muset bootovat z USB portů zapojených na USB 2.0 headery (vyvedené např. na přední panel. Klávesnici a myš rozhodně do USB 3.0 portů strkat nedoporučujeme, protože je to za prvé škoda ;-) a za druhé – to, co platí pro USB disky, platí pro všechna USB zařízení, takže systém bez podpory USB 3.0 nerozběhá ani tu klávesnici a myš, pokud budou připojeny do USB 3.0. A je úplně jedno, že jste takto připojenou klávesnicí počítači před startem systému řekli, že má nabootovat z flashky – to ji totiž ještě obsluhoval BIOS. S ohledem na skutečnost, že BIOS desky zajišťuje i bootování z přídavných USB 3.0 řadičů, je tento odstavec bezpředmětný.

Problém lze částečně vyřešit tím, že na některém přístupném úložišti budete mít ovladače od USB 3.0 řadiče a po startu instalačky systému je zavedete (budete potřebovat zavést dva ovladače: nejprve od řadiče samotného a pak od jeho USB 3.0 hubu) a alespoň jedno vstupní zařízení (klávesnici či myš, podle toho, s čím se vám lépe dělá) připojíte na podporovaný port (USB 2.0/1.1 či PS/2), abyste vůbec měli takto nastartovaný systém jak ovládat. USB 3.0 ovladače si třeba můžete připravit do nějaké složky v instalačním image souboru boot.wim, protože ten je celý načten do paměti jako RAM disk BIOSem a po zavedení operačního systému v paměti drží.

 
Zavedení ovladačů pro AMD USB 3.0 řadič a USB 3.0 hub

Umístění ovladačů jen tak vedle instalačky na flashku vám nepomůže, protože systém ji bez podpory USB 3.0 neuvidí. To tedy jen tak na okraj, aby to pak někoho nepřekvapilo ;)

Na videu níže je použita jiná deska, Gigabyte GA-A75M-UD2H, pro tu to platí samozřejmě taky.