Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
No len otazne je ako je to moc pouzitelne pri foteni bez stativu, lebo inak si neviem predstavit ze by to malo pouzitelnu kvalitu (pri foteni "od ruky").
To co jste vy a ani autor nepochopil je termin "super-resolution". Vstupem do techto algoritmu je serie temer stejnych obrazku - a dopocitavaji se z toho data "mezi pixely", ktere videt v jednom snimku nejsou ale v jinem uz treba ano. A chytrost algoritmu pak urcuje co za zdroj to akceptuje - obycejne algoritmy by treba predpokladali rizeny offset (pixelshift v stredoformatech), ale moderni softy umi vzit cokoliv. A toto se pouziva i realtime, pro upscale videa, jen to pak dela spozdeni.
Takze zadne panorama!
ale vždyť já nikde netvrdím, že oppo to dělá panoramatickým režimem, to je samozřejmě nesmysl plynoucí již z podstaty focení rychlé sekvence 10 snímků. jen jsem výsledek toho snažení přirovnal k jiné možnosti, jak obejít omezení fotoaparátu, a sice tvorbě panoramat. možná jsem to ale měl napsat jasněji.
aha, teď na to koukám, to je fakt formulace dost nevhodná a zavádějící, trochu jsem to opravil, díky za naťuknutí.
"To co jste vy a ani autor nepochopil je termin "super-resolution". Vstupem do techto algoritmu je serie temer stejnych obrazku - a dopocitavaji se z toho data "mezi pixely", ktere videt v jednom snimku nejsou ale v jinem uz treba ano."
Data "mezi pixely"? Pixely jsou bodové vzorky spojité dvourozměrné funkce. Spojitá rekonstrukce té funkce z menší množiny vzorků je méně přesná než její rekonstrukce z větší množiny vzorků. Ale ta rekonstrukce ani ta původní funkce žádné pixely nemá. Co se počítá je jemnější mřížka bodových vzorků pro jeden užší rekonstrukční filtr z více hrubších mřížek bodových vzorků (s širším rekonstrukčním filtrem).
Myslím, že každý, kdo alespoň jednou denně veřejně používá slovo "pixel", by si měl přečíst http://www.cs.princeton.edu/courses/archive/spring06/cos426/papers/smith...
já tu použitelnost zatím pořád tak trochu zkoumám, nicméně, tohle třeba...
http://david.asimov.cz/2013-09-09-petrin-panorama-prague/IMG_0400-IMG_04...
je slepenina 8 snímků pořízených pořízených tímto foťáčkem:
http://benq.cz/product/camera/lr100
Ono se to používá v astronomii už nějaký ten pátek. Výsledná fotografie může mít celkovou exposiční dobu i v řádu dnů a je složená z mnoha jednotlivých fotografií. Osobně použitelnost vidím velmi dobře.
Jestli někdo zná nějaký opensource supersampler, tak sem s tím. Kdysi dávno jsem narazil na cosi u Clocka, ale už to asi není dostupné.
A také bych neargumentoval panoramatem, protože to je opravdu něco jiného (aneb můžu mít klidně panorama vzniklé ze snímků pořízeních každý z 10snímků přes supersampler), z 200mm tak udělat efektivně 800mm objektiv apod.
A jak to teda funguje? :) Protože selským rozumem, když vyfotím statickou scénu 10x, tak dstanu 10 na pixel stejných fotek. Ale ono to tak asi nebude...tam bude nějaký HW fígl se snímačem, co?
Jak to funguje nevím, takže jen hádám.
Každopádně 10 po sobě vyfocených snímků nebude mít 10 identických fotek. Dokážu si představit, že tímto lze odtranit dost šumu, kvůli kterému bude každá fotka určitě rozdílná. A pokud se počítá s tím, že to člověkbdrží v ruce, tak se mi snímač určitě hejbne, tak i s tímto by se asi dalo nějak kouzlit.
Pravda, že šum se tím dá eliminovat, ale tím se nezíská víc obrazových bodů. Mě ještě napadlo, že by to mohlo mít nějaké piezoelektrické motorky a s tím snímačem hýbat. Jako to dělá stabilizátor obrazu v kamerách.
Piezomotorky jsou záležitost středoformátů, jejichž cena se pohybuje kolem milionu. Tohle opravdu funguje na základě posuvu daného rukama. Žádný člověk nedokáže držet aparát s přesností pevného kovového stativu, aby mezi snímky nedošlo k posuvu ani o zlomek pixelu. Tato metoda se mezi amatérskými fotografy používala už skoro před 10 lety, jenom to bylo třeba skládat ručně. Nyní software sám obrázky zarovná a prolne ve vyšším rozlišení.
Nejsem si 100% jistý, ale na tak na 75% bych řekl, že jeden z mých starých kompaktů (Konica-Minolta Dimage Z3) měla piezomotorky na snímači a ty dělali stabilizaci obrazu při velkém zoomu. Tam pak bylo vidět v hledáčku jak obraz při prudčím pohybu plynule "plave" a uvnitř foťáku něco "chroupalo" :). Dneska už to asi foťáky nemají, protože to dělají softwarově a nebo vůbec.
"Protože selským rozumem, když vyfotím statickou scénu 10x, tak dstanu 10 na pixel stejných fotek."
Ani omylem. Teoreticky ano, prakticky ani na nejlepším stativu.
"Teoreticky ano"
Předpokládejme kulového fotografa ve vakuu... :-D
(To vakuum zrovna tady ale *je* důležité... ;-))
Další mezník na cestě od focení k výrobě obrázků z náhodných dat, nová verze výpočtu obrázku ze šumu. Sláva!
Aneb nový způsob, jak ze 40 megapixelů získat obrazová data pod technickou úrovní 3 MPx.
Ano, taky to tak nejak vidim, kdyz se podivam na ten humus co leze z dnesnich hracek a ja fotky z prvniho kompaktu co jsem kdysi mel...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.