Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Řekl bych, že popis musí být zjednodušený. Jen ze samotných 2 kanálů W+R a W-R barevnou informaci získat nelze. Vždy jsou potřeba tři kanály.
Na tom snímku je průřez, proto jsem v popisu uvedl "například". Není totiž úplně jasné, jak by vypadal průřez o řadu pixelů dál. Zda by to bylo W+G / W-G a jestli by pak následovalo W+B / W-B, nebo by jen prokládaly dvě barevné řady. Každopádně pokud je ta ukázka reálná, tak se to jako žádná velká bomba nejeví - jas je sice lepší, ale barvy jsou úplně stejně slabé, jako v tom podexponovaném bayerovi.
Podle mě už jen W+B a W-B. G je i ve spektru uprostřed, ta se ohýbat nebude. Barvy na tom ilustračním obrázku by se správně ani měnit neměly. Pokud filtry odpovídají zvolenému kolorimetrickému modelu, tak barevné podání má být pro libovolný systém shodné.
Taky jsem si rikal kdyz jsem si vzpomel na linearni rovnice, ze ze 2 premennych vytvorit 3 bude hodne velky orisek :)
zda sa ze niekto bayerovu masku nema rad... :D
ma svoje chyby ale nic lepsie (resp. efektivnejsie) nebolo vymyslene.
Pokud jde o účinnost, tak samozřejmě bylo. Konfigurace 3 snímačů s dělícím hranolem je na tom o dost lépe. Jen se rozměrově nehodí do foťáků.
Co tak ty hranoly natolik zmensit aby byl pro kazdy tri pixely(subpixely) jeden.
To už se blíží konceptu dichroických zrcadel Nikonu, která jsou ale stále asi na úrovni patentu.
Tam je ale uzka sterbina, jako u sterbinovyho spektrometru, coz bude urcite snizovat mnozstvi dopadajiciho svetla na snimac samotny. Rozlozit svetlo na jednotliva spektra ma prece vice moznosti, jde jen o to jak snadno jdou miniaturizovat, coz u jednoho velkyho hranolu je problem, ale prave vice malych...
Podle mě je proto před tou štěrbinou mikročočka, která tam silnější svazek koncentruje.
Tenhle system Minolta vyuzila v zrcadlovce nekdy v roce 1996, je pravda ze fotak docela narostl. Dneska je to jen historicka kuriozita.
Ale bylo. Foveon má vyšší barevné rozlišení při stejných rozměrech, hranol vyšší barevné rozlišení i nižší šum při vyšších rozměrech, nové masky fuji jsou schopné dosáhnout o něco lepšího rozlišení při srovnatelném šumu a podobně. Cest je řada, jen výrobci fototechniky nemají důvod investovat do něčeho nového, když zákazníci nadšeně kupují starou technologii :-)
Foveon na ISO 400 hodně šumí a 800 je prakticky nepoužitelných. A to je vlastnost, nikoli odladitelná chyba. Jinými slovy, kdo si koupí drahý velký foťák, který fotí jen na dobrém světle jako nějaký levný mobil? Snad jedině krajinář, který se specializuje na denní fotky.
Nová maska Fuji potlačuje moaré, tím pádem stačí slabší AA filtr (nebo se může vynechat) a tím se dociluje lepší ostrosti. S rozlišením ani šumem to IMHO nesouvisí, barevnost to trošku zlepšit může.
A to s investicemi do novinek myslím není pravda, třeba právě tento pokus Panasonicu je důkazem, že se výrobci snaží. Patentů na nejrůznější nápady v tomto směru jsou určitě už stovky, ne-li tisíce. Jenže ono to není tak jednoduché, vymyslet něco, co starého dobrého Baeyra překoná ve všech směrech a ne jen jednu jeho vlastnost za cenu zhoršení ostatních...
Asi se budu opakovat, ale když se člověk podívá do webových galerií, drtivá většina snímků, kteří lidé fotí, jsou pořízené v rozmezí ISO100 - 250. Pokud vynechám amatéry a zaměřím se na profesionály, tak drtivá většina z nich v okamžiku, kdy by večerní nebo noční scénu neudržela z ruky a musela výrazně zvyšovat ISO, sáhne stejně po stativu a fotí na základní ISO nejen kvůli šumu, ale i dynamickému rozsahu. Vysoké ISO je převážně marketingová záležitost - pokud by šlo o fíčuru nezbytnou pro kvalitní focení, pak by se jména jako Sudek, Dostál, Drtikol, Havel a řada dalších jen těžko zapsala do síně slávy české fotografie.
Citlivost ale neni o udrzeni, na to vam stativ pomuze. Ale jak mame fotit veci ktere se hybou, aby tam nebyl motion blur? Jedine na vysoke iso a kratky cas.. (a fullframe pokud mozno).
Zajímavé tvrzení, nicméně špatné. Pokud teda netvrdíš, že profesionál = člověk fotící statické fotky ve studiu.
Já se teda focením neživím, ale hodně fotím psy. A to máš hned dvě hlavní situace, které vyvrací tvé tvrzení:
Na sněhu ve dne, čas 1/1600, ISO 400, F2,8 a fotka je ostrá, na nižší ISO nemám šanci jít. Jen v létě za silného slunka se dostávám na nižší ISO.
Výstava v hale bez blesku. Čas 1/320, ISO640 až 2000, F1,8 až 2,8. Tady je celkem velký odpad, ale na bezpečnější čas už se nedá jít, toho šumu už by bylo přehnaně.
Nevím, jaké podmínky potřebuje a jaké prostředky využívá profík. Já jsem "turistický fotograf", fotím fotky typu "Pepíček na Karlštejně" (ano vím, profíci tyhle fotky nemají rádi, ale já si chci vyfotit, že jsem to byl já (případně nějaká osoba se mnou), kdo byl na Karlštejně, když budu chtít perfektní fotku Karštejna, koupím si pohled nebo knihu, když budu chtít svojí perfektní fotku, nechám se vyfotit ve studiu), nebo co se kde na dovolené mihne. Hodně z fotek je za špatných světelných podmínek (večer, uvnitř), ne vždy je možné použít blesk.
Proto ocením cokoliv, co mi poskytne lepší fotku, aniž to bude mít vliv na velikost přístroje (zrcadlovka je na mě opravdu velká a těžká) a nebude vyžadovat blesk.
Hlavni problem Foveonu je Sigma. Jednak ji trva cca 4 roky uvest vzdy dany model na trh, navic ma problemy vyrabet funkcni fotaky - co kus, to jiny sum a jine podani barev. V ramci reklamaci jsem jich mel 7, kazdy fungoval trochu jinak. K tomu kompakty s objektivem, jehoz vysouvaci mechanismus vydrzi jen 2 roky nez z nej zacnou vevnitr padat sroubky.
Nastesti to vypada ze stejnou technologii jako pouziva Foveon vyviji i Sony, takze muzeme ocekavat mnohem nizsi cenu, rychle uvedeni na trh a vyresene vyrobni problemy.
Pěkný článek, díky za něj.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.