Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Takových ohlášených optických disků o velkých kapacitách už tu bylo. Kupodivu vždy zůstalo jen u ohlášení, v nejlepším případě se chvíli cosi prodávalo za astronomické ceny. Dokud se na tom nebudou distribuovat média pro masy, tak to na použitelné ceny nezlevní.
.. do dneška si pamatuju jak už někdy před 15 lety se mluvilo o tzv. FMD a že je za dveřmi (Fluorescent Multilayer Disc) s kapacitou až 1 TB (mám dojem, že to "až" má stejnou vypovídací hodnotu jako u Telekoumáckýho AžDSL:-)... mno, já jsem zešedivěl a skutek utek.
A co teprve holodisc, to uz bylo dokonce nekde na predvadeckach a nikde nic.
Už nyní u Blu-Ray se říká, že se v podstatě jedná o labutí píseň optických technologií a já souhlasím. Myslím, že je čas upustit od lesklých kotoučků a přejít na něco jiného.
Ihned jsem posmutněl, když jsem v článku narazil na to, že půjde o více vrstev. Takže důkaz, že nic nového nevymysleli, jen to vrství na sebe. Ale dovedete si představit spolehlivost uložení takových vícevrstvých disků? Nemám k tomu absolutně důvěru. Ještě si dovedu představit jednovrstvé DVD+R, že mi z něj data po 20 letech nezmizí, ale tohle je prostě krok špatným směrem. Asi nezbude nic jiného, než magnetické pevné disky a modlit se, že to někdo po 20 letech nepřipojí, aby zjistil že je celý oddíl s daty pryč, třebas kvůli nekompatibilitě s řadičem...
Samotná spoľahlivost uloženia dát, resp. trvanlivosť záznamu nie je primárne vecou počtu vrstiev, ale principiálne vecou použitého materiálu záznamovej vrstvy a mechanickej spoľahlivosti zlepenia vrstiev. Pokiaľ sa použije organický materiál, tak vzhľadom na prirodzenú vlastnosť rozkladu organického materiálu pôsobením svetla alebo vzduchu bude zákonite umieranie dát už po niekoľkých rokoch (ako je tomu u DVD+R alebo -R, a čaká to aj BD typu LTH). Predpokladám však, že na archívne médium sa použijú anorganické materiály, ako trvalivé inertné zliatiny, tak tá trvanlivosť samotnej záznamovej vrstvy je prakticky neobmedzená a čitateľnosť média bude závisieť výlučne od kvality zlepenia a mechanických parametrov.
No snad to nebude s tím odumíráním tak horké. Moje nejstarší vypálené CD-R je z roku 1997, celou dobu je uloženo pouze v igelitovém obalu kde dochází ke kontaktu s plochou a průniku světla, a je plně čitelné i dnes.
Ked mame hovorit o archivacii, ide o dvojaku archivaciu:
1) Archivacia dat jednotlivych ludi, kde nas zaujima casova skala v radoch desiatky rokov (to sa da dnes vyriest 1) permanentnou, 2) separatnou, 3) aktualizovanou a udrziavanou redundanciou = mat to nezavisle na 3-4 diskoch (ZIADNY RAID) a vzdy ked sa jeden disk pokazi, tak ho jednoducho nahradit a prehrat nan data, teda kontinualne sa o to starat). Bohuzial ani toto dnes nie je mozne BEZ UDRZBY a KONTROLY. Nikto nie je takyrojko aby si myslel ze evolucia zastavi a medium spred 1/4 storocia budem vediet zapojit a prehrat aj dnes. O to vobec nejde ze sposob pripojenia, radice, rozhrania, sloty ... sa menia. To riesi bod 3) aktualizacia archivov. Treba rozmylat. Teoreticky ide o to, ci data na HDD vydrzia napr. 25-30-40-50-100 rokov. To ako to zapojim si v tomto myslienkovom experimente odpustim.
2) Archivacia dusevneho vlastnictva celej civilizacie, co uz je riadne tvrdy orech a dnes neexistuje riesenie, ako zazalohovat stovky petabajov dajme tomu na 100 tisic ci milion rokov. Samozrejme BEZ URDZBY !!! Nieze kazdych sto alebo tisic rokov to niekto cele prehra na novo-vyrobene uplne totozne medium, alebo mediu novsej technologie. Nie . Taku alternativu nema nikto. Problematika zalohovania bola rozoberana, nepamatam ci tu, ci na pctuning.cz. Ale ludstvo momentalne nema moznost ako dlhodobo zalohovat (myslene BEZUDRZBOVO) enornme velke mnozstva dat. Jednoducho aby to aj stotisic ci milion rokov po vymreti ludstva ina vyspela civilizacia mohla precitat (samozrejme predpokladame, ze po vymreti ludstva sa pocas tych dlhych rokov o to nikto nestaral).
Pod archivací se obvykle myslí jen bod 1), protože bod 2) skoro nikoho nezajímá.
Lidská civilizace na Zemi je stará něco přes 7000 let, plánovat archivaci dat na 100x delší horizont je naivní.
Nejde jen o to, aby to přežil materiál a způsob uložení dat, podmínky na Zemi v takovém horizontu nelze ani odhadovat. A pokud lidstvo tak dlouho přežije, bude z něj jiný živočišný druh.
A kromě toho: K čemu by to bylo?
Představte si nález milion let starého úložiště s veškerými znalostmi, které v té době měl člověk vzpřímený.
Kdybychom ho vůbec dokázali přečíst, asi bychom zjistili, jak člověk vzpřímený přesně žil, jaké tehdy bylo na daném místě podnebí, informace o jemu známých rostlinách a zvířatech a způsobech jejich lovu.
Paleontologové by byli u vytržení, ale pro jiné obory by to taková bomba nebyla.
A určitě existovaly národy a období, které by takový nález prostě zničily.
Mimochodem, nepřeceňoval bych tu „bezúdržbovost“, třeba Starý Zákon se pouhým opisováním dokázal uchovávat celá staletí v téměř nezměněné podobě.
Je na case prejit na jinou vlnovou delku, jinak navyseni kapacity nebude. Modry, respektive fialovy laser je tu s nami uz dost dlouho a jako novy nastupce koutouckovyho zaznamu s tim nepocitam. Ono CD 780nm, pak DVD 650 nm, pak vynechani (preskoceni) zlute, zelene a hup na modrou, teda az na fialovou u BD 405nm. Tomu nedavam sanci, jo kdyby jedna vrstva a 300GB treba v UV pasmu 250nm , pak mozna.
Dokud drží stejnou vlnovou délku a numerickou aperturu, je tu výhoda ve zpětné fyzické kompatibilitě. Už takhle tam straší dvě optiky a tři lasery, takže když složitost neporoste, bude to mít velkou výhodu před jinými řešeními.
(hmm, HD DVD mělo taky takovou počáteční výhodu u výroby médií, a pohořelo... ale tam byla konkurence ambiciozní, tady ta počáteční výhoda asi jen umožní, aby se o tom mohlo vůbec uvažovat)
Radši ani nechci znát cenu přepisovatelného média tohoto typu :D To už je fakt lepší HDD ve vitríně :D
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.