Hlavnou nevyhodou systemu 'Foveon' je prave to prekryvanie farebneho spektra pri pohlcovnani v ramci "vrstiev", Potom sa to musi zlozito dopocitavat a stale to nie je ono. Foveon mal odstranit najme moire a tiez stratu 2/3 svetla kvoli bayerovej maske. Nechapem, ci je to take zlozite, alebo technicky nemozne, oddelit u Foveonu jednotlive vrstvy a dat medzi ne dichroicke zrkadlo. Tym padom moze byt kazda vrstva kremiku tensia, prepusti viac svetla pre tu spodnejsiu vrstvu a zaroven sa rozostup pohlteneho spektra v jednotlivych vrstvach vyrazne stensi a kazda "vrstva" pohlti v podstate len tu svoju farbu.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Hlavnou nevyhodou systemu
Magy357 https://diit.cz/profil/magy357
23. 11. 2017 - 23:04https://diit.cz/clanek/sony-testuje-vlastni-foveon/diskuseHlavnou nevyhodou systemu 'Foveon' je prave to prekryvanie farebneho spektra pri pohlcovnani v ramci "vrstiev", Potom sa to musi zlozito dopocitavat a stale to nie je ono. Foveon mal odstranit najme moire a tiez stratu 2/3 svetla kvoli bayerovej maske. Nechapem, ci je to take zlozite, alebo technicky nemozne, oddelit u Foveonu jednotlive vrstvy a dat medzi ne dichroicke zrkadlo. Tym padom moze byt kazda vrstva kremiku tensia, prepusti viac svetla pre tu spodnejsiu vrstvu a zaroven sa rozostup pohlteneho spektra v jednotlivych vrstvach vyrazne stensi a kazda "vrstva" pohlti v podstate len tu svoju farbu.https://diit.cz/clanek/sony-testuje-vlastni-foveon/diskuse#comment-1097482
+
Foveon nemá žádné vrstvy jako takové, v případě křemíku je separace barev na základě hloubky nativní a neměnnou vlastností. Hloubka, do které proniknou jednotlivé části spektra, je daná. Nelze ji nijak ovlivnit. Jediné, co lze ovlivnit, je hloubka, ve které budou umístěné senzory. Tudíž není možné a ani žádoucí měnit sílu křemíkové vrstvy - v okamžiku, kdy bude křemík tenčí než potřebných ~5 mikronů, přestane snímač snímat celé spektrum, protože část spektra zůstane nezachycená a nebude z čeho vytvořit kompletní obraz. http://www.bobatkins.com/photography/digital/sensor/foveon.jpg
+1
+1
-1
Je komentář přínosný?
Foveon nemá žádné vrstvy jako
no-X https://diit.cz/autor/no-x
24. 11. 2017 - 09:07https://diit.cz/clanek/sony-testuje-vlastni-foveon/diskuseFoveon nemá žádné vrstvy jako takové, v případě křemíku je separace barev na základě hloubky nativní a neměnnou vlastností. Hloubka, do které proniknou jednotlivé části spektra, je daná. Nelze ji nijak ovlivnit. Jediné, co lze ovlivnit, je hloubka, ve které budou umístěné senzory. Tudíž není možné a ani žádoucí měnit sílu křemíkové vrstvy - v okamžiku, kdy bude křemík tenčí než potřebných ~5 mikronů, přestane snímač snímat celé spektrum, protože část spektra zůstane nezachycená a nebude z čeho vytvořit kompletní obraz.
http://www.bobatkins.com/photography/digital/sensor/foveon.jpghttps://diit.cz/clanek/sony-testuje-vlastni-foveon/diskuse#comment-1097518
+
Noxi, toto ja ovladam, na akom principe to funguje. A s tymi dichroickymi zrkadlami myslim presne kvoli tomu, co popisujes. Cisto teoreticky - ak je celkova hrubka kremiku ~5 mikronov, nech na modru pripadne 1 mikron, na zelenu 2 mikrony a cervenu 3 mikrony. Tak nejak je to znazornene aj v schematickom zobrazeni vrstiev pohlcovania jednotlivych farieb. Takze ak ho na tieto hrubky rozrezem, a este stensim na polovicu, teda modra bude 0.5 mikronu atd, pricom jednotlive vrstvy 1a2 a potom 2a3 oddelim dichroickymi zrkadlami (pod vrstvou 1 zrkadlo odrazajuce iba modre spektrum, pod vrstvou 2 iba zelene spektrum), tak dosiahnem jednak lepsie oddelenie farieb, a jednak kvoli tensej vrstve kremiku na prvej a druhej vrstve ostane viac svetla pre dalsie vrstvy.
Napr. cervena sa pohlcuje uz ciastocne v druhej vrstve. Lenze pokial obe prve vrstvy budu tensie o polovicu a navyse vsetko zvyskove modre a zelene bude odrazene nazad (a bude sa teda dodatocne "vstrebavat" v kremiku odspodu), tak na poslednu vrstvu ostane podstatne viac cervenej. v podstate takmer vsetka. Neviem ci sa chapeme, ako to funguje.
+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Noxi, toto ja ovladam, na
Magy357 https://diit.cz/profil/magy357
24. 11. 2017 - 13:37https://diit.cz/clanek/sony-testuje-vlastni-foveon/diskuseNoxi, toto ja ovladam, na akom principe to funguje. A s tymi dichroickymi zrkadlami myslim presne kvoli tomu, co popisujes. Cisto teoreticky - ak je celkova hrubka kremiku ~5 mikronov, nech na modru pripadne 1 mikron, na zelenu 2 mikrony a cervenu 3 mikrony. Tak nejak je to znazornene aj v schematickom zobrazeni vrstiev pohlcovania jednotlivych farieb. Takze ak ho na tieto hrubky rozrezem, a este stensim na polovicu, teda modra bude 0.5 mikronu atd, pricom jednotlive vrstvy 1a2 a potom 2a3 oddelim dichroickymi zrkadlami (pod vrstvou 1 zrkadlo odrazajuce iba modre spektrum, pod vrstvou 2 iba zelene spektrum), tak dosiahnem jednak lepsie oddelenie farieb, a jednak kvoli tensej vrstve kremiku na prvej a druhej vrstve ostane viac svetla pre dalsie vrstvy.
Napr. cervena sa pohlcuje uz ciastocne v druhej vrstve. Lenze pokial obe prve vrstvy budu tensie o polovicu a navyse vsetko zvyskove modre a zelene bude odrazene nazad (a bude sa teda dodatocne "vstrebavat" v kremiku odspodu), tak na poslednu vrstvu ostane podstatne viac cervenej. v podstate takmer vsetka. Neviem ci sa chapeme, ako to funguje.https://diit.cz/clanek/sony-testuje-vlastni-foveon/diskuse#comment-1097635
+
Hlavnou nevyhodou systemu 'Foveon' je prave to prekryvanie farebneho spektra pri pohlcovnani v ramci "vrstiev", Potom sa to musi zlozito dopocitavat a stale to nie je ono. Foveon mal odstranit najme moire a tiez stratu 2/3 svetla kvoli bayerovej maske. Nechapem, ci je to take zlozite, alebo technicky nemozne, oddelit u Foveonu jednotlive vrstvy a dat medzi ne dichroicke zrkadlo. Tym padom moze byt kazda vrstva kremiku tensia, prepusti viac svetla pre tu spodnejsiu vrstvu a zaroven sa rozostup pohlteneho spektra v jednotlivych vrstvach vyrazne stensi a kazda "vrstva" pohlti v podstate len tu svoju farbu.
Foveon nemá žádné vrstvy jako takové, v případě křemíku je separace barev na základě hloubky nativní a neměnnou vlastností. Hloubka, do které proniknou jednotlivé části spektra, je daná. Nelze ji nijak ovlivnit. Jediné, co lze ovlivnit, je hloubka, ve které budou umístěné senzory. Tudíž není možné a ani žádoucí měnit sílu křemíkové vrstvy - v okamžiku, kdy bude křemík tenčí než potřebných ~5 mikronů, přestane snímač snímat celé spektrum, protože část spektra zůstane nezachycená a nebude z čeho vytvořit kompletní obraz.
http://www.bobatkins.com/photography/digital/sensor/foveon.jpg
velmi zaujimave! clovek sa vselico v diskusiach dozvie
Noxi, toto ja ovladam, na akom principe to funguje. A s tymi dichroickymi zrkadlami myslim presne kvoli tomu, co popisujes. Cisto teoreticky - ak je celkova hrubka kremiku ~5 mikronov, nech na modru pripadne 1 mikron, na zelenu 2 mikrony a cervenu 3 mikrony. Tak nejak je to znazornene aj v schematickom zobrazeni vrstiev pohlcovania jednotlivych farieb. Takze ak ho na tieto hrubky rozrezem, a este stensim na polovicu, teda modra bude 0.5 mikronu atd, pricom jednotlive vrstvy 1a2 a potom 2a3 oddelim dichroickymi zrkadlami (pod vrstvou 1 zrkadlo odrazajuce iba modre spektrum, pod vrstvou 2 iba zelene spektrum), tak dosiahnem jednak lepsie oddelenie farieb, a jednak kvoli tensej vrstve kremiku na prvej a druhej vrstve ostane viac svetla pre dalsie vrstvy.
Napr. cervena sa pohlcuje uz ciastocne v druhej vrstve. Lenze pokial obe prve vrstvy budu tensie o polovicu a navyse vsetko zvyskove modre a zelene bude odrazene nazad (a bude sa teda dodatocne "vstrebavat" v kremiku odspodu), tak na poslednu vrstvu ostane podstatne viac cervenej. v podstate takmer vsetka. Neviem ci sa chapeme, ako to funguje.
Nový patent Sigma Foveon....
https://ipforce.jp/patent-jp-A-2017-208651
https://translate.google.com/translate?sl=auto&tl=en&js=y&prev=_t&hl=en&...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.