Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k Sony testuje vlastní „Foveon“, kombinuje organiku s křemíkem

Obrázek uživatele Magy357

Hlavnou nevyhodou systemu 'Foveon' je prave to prekryvanie farebneho spektra pri pohlcovnani v ramci "vrstiev", Potom sa to musi zlozito dopocitavat a stale to nie je ono. Foveon mal odstranit najme moire a tiez stratu 2/3 svetla kvoli bayerovej maske. Nechapem, ci je to take zlozite, alebo technicky nemozne, oddelit u Foveonu jednotlive vrstvy a dat medzi ne dichroicke zrkadlo. Tym padom moze byt kazda vrstva kremiku tensia, prepusti viac svetla pre tu spodnejsiu vrstvu a zaroven sa rozostup pohlteneho spektra v jednotlivych vrstvach vyrazne stensi a kazda "vrstva" pohlti v podstate len tu svoju farbu.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele no-X

Foveon nemá žádné vrstvy jako takové, v případě křemíku je separace barev na základě hloubky nativní a neměnnou vlastností. Hloubka, do které proniknou jednotlivé části spektra, je daná. Nelze ji nijak ovlivnit. Jediné, co lze ovlivnit, je hloubka, ve které budou umístěné senzory. Tudíž není možné a ani žádoucí měnit sílu křemíkové vrstvy - v okamžiku, kdy bude křemík tenčí než potřebných ~5 mikronů, přestane snímač snímat celé spektrum, protože část spektra zůstane nezachycená a nebude z čeho vytvořit kompletní obraz.
http://www.bobatkins.com/photography/digital/sensor/foveon.jpg

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

velmi zaujimave! clovek sa vselico v diskusiach dozvie

+1
0
-1
Je komentář přínosný?
Obrázek uživatele Magy357

Noxi, toto ja ovladam, na akom principe to funguje. A s tymi dichroickymi zrkadlami myslim presne kvoli tomu, co popisujes. Cisto teoreticky - ak je celkova hrubka kremiku ~5 mikronov, nech na modru pripadne 1 mikron, na zelenu 2 mikrony a cervenu 3 mikrony. Tak nejak je to znazornene aj v schematickom zobrazeni vrstiev pohlcovania jednotlivych farieb. Takze ak ho na tieto hrubky rozrezem, a este stensim na polovicu, teda modra bude 0.5 mikronu atd, pricom jednotlive vrstvy 1a2 a potom 2a3 oddelim dichroickymi zrkadlami (pod vrstvou 1 zrkadlo odrazajuce iba modre spektrum, pod vrstvou 2 iba zelene spektrum), tak dosiahnem jednak lepsie oddelenie farieb, a jednak kvoli tensej vrstve kremiku na prvej a druhej vrstve ostane viac svetla pre dalsie vrstvy.
Napr. cervena sa pohlcuje uz ciastocne v druhej vrstve. Lenze pokial obe prve vrstvy budu tensie o polovicu a navyse vsetko zvyskove modre a zelene bude odrazene nazad (a bude sa teda dodatocne "vstrebavat" v kremiku odspodu), tak na poslednu vrstvu ostane podstatne viac cervenej. v podstate takmer vsetka. Neviem ci sa chapeme, ako to funguje.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.