Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Reiser3 jsem měl/mám nasazený v několika specifických stařečcích, pro které by byl ext2 (v té době) velký risk, zvláště v nečekaných událostech typu poweroutage. Ty stroje fungují dodnes, ačkoli z pohledu dnešních PC a Linuxu se jedná o prehistorii.. :-)
A sakra, já dávám /boot furt na ext2 a zbytek mám na XFS. Teď nevím jestli jsem konzervativně-konzervativní, nebo je tomu přesně naopak!
s ohledem na fakt, že /boot může být 99.999999% času read-only nebo dokonce unmounted, tak tady není ext2 žádné vzrůšo-dobrodrůžo. :-)
Ten /boot dáváte do ext2 kvůli rychlému startu PC?
Tam rychlost nehra ulohu, to byvalo kvoli kompatibilite (napr. Grub). Dnes uz nie je problem boot priamo z ext4.
*Shrug* spis rozumni, /boot nema smysl komplikovat. Ext2 ma tu drobnou vyhodu, ze nektere starsi distra (Centos/RHEL5) neumeli bootovat z ext4... i kdyz to uz je dnes asi irelevantni.
Jo a XFS je dobra volba (IMO) - dobre odladenej s par uzitecnymi drobnustkami vuci ext4... maslofs je fajn pro nektere speciality, ale data bych mu zatim nesveril....
Kvôli čomu používate XFS? Výhody? Ja som ho mal kedysi na mašine kvôli RAIDu, tam má nejaké výhody
Jedna z vyhod je dynamicka alokace inodu - ext4 ma staticky alokovany inody, a bud to s nima prezenes (a zbytecne zerou misto) nebo horsi, podcenis... jednou v me byvale praci dosli inody na jednom 50T poli... jak by rekl klasik, "the admins were not amused" :)
kto so zdravým rozumom by dal ext4 na 50TB súborový systém?
keď sa mi spustí fsck na 300GB partícii s malými súbormi, tak mám na 50 minút server v prdeli (a to sú 15K SAS disky a rýchle procesory). overenie integrity na 50TB by zabralo týždeň.
v tomto má XFS neporovnateľnú výhodu. xfs_check a xfs_repair sú oveľa rýchlejšie a systém ma nenúti ku kontrole každých 180 dní.
za druhé, pri veľkých súboroch, veľa súboroch a hlbokých adresárových stromoch je XFS oveľa rýchlejší a menej náročný na cpu.
a tretia /sarkazmus/výhoda/sarkazmus/ iba XFS vám vynuluje celý súbor ak nedokáže jeho časť obnoviť zo žurnálu.
180 dni ? Co takto tunef2s ? To je prva vec, co vzdy nastavujem : -i 0 -c 0 .
Oba su sice zurnalovacie FS, ale v pripade nuteneho fsck to vobec nie je take tragicke.
Napr. podla http://www.ep.ph.bham.ac.uk/general/support/raid/raidperf11.html by desiatky TB mali ext4 trvat radovo desiatky minut. Jasne, ze zavisi od layoutu suborov vo FS.
Alebo nieco novsie:
http://www.enterprisestorageforum.com/storage-hardware/linux-file-system...
http://www.enterprisestorageforum.com/storage-hardware/linux-file-system...
XFS bolo vyrazne rychlejsie, to mas pravdu, ale aj pri EXT4 sa to da prezit. A to uz boli extremne testy so 100vkami milionov suborov.
Ine , na strane 2 citovane testy vsak ukazuju opacne vysledky, tak bohvie.
XFS je FS typu "think big". Navrhnuty pre velke FS, s masivnym cachovanim a pouzivanim ram. Na bezne pouzitie je to podla mna "overkill" a univerzalny ext4 ho bohate nahradi. A je dost mozne, ze ext4 bude vo vseobecnosti aj rychlejsi.
Taky jsem dával /boot na ext2, teď ho dávám na ext4 a ostatní na XFS. Sice už jsem měl arch i na ZFS, ale to nemám "v krvi" takže radši XFS :-)
ziiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiv ... jedeme na ufs2 su+j :))
Uprimnu sustrast.
Ani bych si nemyslel. UFS2 SU+J je hodne daleko od UFS pred 15-20 lety. Kdyby vyvojari FreeBSD znacili verze stejne jako vyvojari Ext, tak by bylo jmeno pravdepodobne UFS5.
Toto je v skratke ten dovod: http://unix.derkeiler.com/Mailing-Lists/FreeBSD/stable/2014-04/msg00203....
Aj ked naposledy som sa tomu venoval snad uz pred rokom.
Na BSD je imho najistejsia volba UFS2+SU a pokial chce niekto advanced veci, potom ZFS. Cim vlastne aj zoznam FS konci :)
tak problem s journalem jsem mel tak jednou, mozna dvakrat ... vypadek proudu a masina me padala do 30 sekund pri startu, pokazdy to pri bootu ukazalo jakoze marked clean, a konec ... poreseno single user rezimem, spustit fsck a nepouzit journal, normal to projelo jak po staru a opet bez problemu ...
Má nějaký podstatný přínos, když je disk rozdělený na tolik dílů? Vždy mě dosti iritovalo, když mi instalátor vnucoval právě něco takového. Z Windows jsem zvyklý na to, že je využitý celý disk pro jedinou část.
historicke duvody ... driv si mal napr na / /home /var /usr /x11 atd ... zvlastni disk, takze vlastne si klido mel 8 disku, kazdy pro neco jineho, takze pri praci ti to cetlo zapisovalo na vice diskach najednou, takze krasny paralelni prace a dost to zrychlovalo praci ... dneska kdyz se vse hrne spis seriove, tak na ssd mas defakto to same ...
ale muzes si to klido udelat i dneska, napr neco readonly, jak se psalo vise, popr neco s noexec flagem, atd ...
Díky za vysvětlení. Nikde jsem totiž nenašel FAQ typu "linux pro lamy" potažmo význam každého toho oddílu, tak jsem to dodneška nějak nechápal.. A co se týče těch poměrů ve velikosti, je tam nějaká logika, resp. lepší řešení než co mi předloží instalátor, nebo mám nastavení nechat default a nijak se tím nezabývat?
napr notebook s ssd, normal no stress a / pres celej disk ... u klasickeho hdd muzes dat napr postupne /boot / /usr /home postupne takto za sebou, takze kdyz si budes spostut programy tak hlavisky nebudou litat po celym disku ...
ale velikosti si musis odkoukat podle tvyho systemu ... napr freebsd u me na notesu ma cca /usr/local kolem 5gb ... takze napr / 20gb (rezerva pro kompilovani v /usr/ports a /usr/obj) a zbytek /home ... ale kazdej to ma jinak ...
a nebo na workstation si muzes klido dat maly ssd jen pro /usr/ports a /usr/src a /usr/obj a veskery kompilovani budu mit mimo disk kde mam programy, takze me to moc neafektuje system, kdyz si poustim forefoxe a tak ...
ale co clovek, to jinaci reseni :)
btw popis filesystemu v fbsd co kde je: https://www.freebsd.org/doc/handbook/dirstructure.html
A kdybych chtěl takové ty "klikací" distribuce jako Ubuntu, openSUSE apod. tak tam to mám nechat ryze na instalátoru? On mi právě vždy vnutil určité rozdělení a nikdy jsem právě nechápal tu konkrétní velikost oddílů. Proč jednoduše není vše na jednom. Používám klasický desktop ještě s klasickým HDD. Většinou na internet, hudbu a sledování filmů.
tak se podivej jestli vysledna velikost /home (kde budou veskere tvoje data) je dostatecna pro tebe, zbytek nech klido na doporuceni, co ja vim kolik zabira suse v /usr ...
na klasickym plotnovym disku to smysl ma uz jen z duvodu, ze kdyz bude sstartovat system nebo programy, tak hlavicka bude litat jen na vnejsim okraji ploten, coz malinko zvysi odezvu systemu, bo zbytek velikosti bude /home kde budes mit jen hudbu filmy fota atd ...
podobne to u klasickyho disku resim i u windows ~40gb c: pro system aplikace, zbytek jako d: pro data ...
FHS.
Napr. http://refspecs.linuxfoundation.org/ , ale je to zbytocne hardcore citanie.
Osobne nemam rad vela particii. Max boot (ak netreba, tak bez), k tomu system a vsetko dalsie, co je nejako zasadne vacsie, linkovat do velkej datovej particie s vhodnym FS podla potreby.
Samozrejme swap je standard ako prva particia.
to vysvetlenie bola blbosť. nie úplná, ale dostatočná blbosť.
dôvod, prečo sa systém rozdeľuje na partície je úplne iný. skúste si zaplniť disk na 100% a pozorujte čo sa stane. zrazu prestane všetko fungovať. PRETO sa oddeľuje /home, aby užívatelia nespôsobili denial of service zaplnením disku, PRETO sa oddeľuje aj /var (cache a logy). iba /boot sa oddeľoval z iného dôvodu - bootloader v minulosti nevedel bootovať z iného než minix a ext2 fs, tak sa kernel dal na ext2 alebo minix a zbytok systému na novší FS.
paralelný prístup a optimalizované súborové systémy sú iba druhoradé dôvody.
a prave z tohoto duvodu user vidi na fbsd o 8% mene nez je skutecna velikost, aby to nikdy nezaplnil ... velikost se da nastavit pres tunefs ...
Tato vlastnost je prekvapive i u ext2/3/4 (5% by default).
Nicmene ani ta nezabrani kdyz disk zaplni napr. logy. Nebo proste jakykoliv splaseny proces bezici pod rootem, nemusi to byt nutne syslog. V pripade argumentace behu sluzeb pod jinym userem, jakkoliv opravnena, zase rusi vyhodu vyse jmenovaneho rezervovaneho prostoru. Takze jsme pak zase tam kde jsme byli.
Kolik "tolik" oddílů? Na desktopu je normální swap a k tomu oddělený root a /home, někdy ještě /boot (resp. všiml jsem si, že UEFI něco takového přímo vyžaduje). Oddělení /home je jasné – přežije upgrade/výměnu distribuce. Dřív se dávaly třeba /usr nebo /var zvlášť jednak kvůli paralelizaci přístupů k médiím, jednak kvůli třeba jinému souborovému systému vhodnějšímu pro malé soubory nebo něco.
Mno tolik jako právě ten /home a /swap potažmo /boot. U Windows jsem zvyklý, že si systém vyžádá nějaký neznatelný oddíl a pak celý disk bere jako celek. Proto je to pro mě takový nezvyk.
plz smazat ...
Coze? To budu muset prejit z ext2 na neco jineho? ... jeste porad pouzivam na spoustu veci ext2 od te doby, co jsem omylem neco smazal a zjistil, ze na ext2 funguje undelete, zatimco na ext3 ne.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.