Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
3... 2.. 1.
to bude v komentaroch nablito :)
Je to vtipny. Pamatuji doby, kdy fanousci Intelu prohlasovali neco v tom duchu, ze AMD Zen ma 8jader, ktere nikdo nevyuzije. Co budou rikat asi ted? :))
Jinak jasna znamka "zmeny paradigmatu"..zere to, topi to, na hry je to naprd, v nekterych situacich to bude mit slabsi vykon a malo kdo, to vyuzije ;)
Jako čím víc jader tím víc Adidas, já jsem pro. Ale pravda je že první Ryzeny třeba 1700X jsou z dnešního pohledu velmi nevyvážené, protože mají hodně jader a malé IPC. Což je taky nedobré.
Protože QC procesor 3300X třeba ve hrách to staré osmijádro totálně vydrtí.
Já si jen tak ze srandy vytáhnul z fir. PC i5-10500 a dal tam úplně ten nejodrbanější DualCore Celeron G5905, aplikací má zapnutých docela hodně, pravda jen ty běžné kancl - a že by v tom byl nějaký extra rozdíl....
Chci říct, víc rychleji a dál je vždycky cool, ale je to opravdu většině uživatelů k něčemu potřeba??
Na druhou stranu něco jako desktop si dnes (doufám) už koupí opravdu jen ten, který na tom výkonu nějak trvá.
Proč v to doufáš? Desktop vůbec není jen o větším výkonu než má notebook, ale i o možnosti vybrat si jakýkoliv monitor k jakkoliv drahému PC (a ten případně dražší monitor nevyhazovat i s notebookem), ergonomii, lepší možnosti řešit hlučnost, upgradovatelnosti a opravitelnosti. Jo a znám dokiny co ti z notebooku udělají skoro-desktop, ale to vymaže jen tu horší ergonomii.
Kdo potřebuje mobilitu PC, tak nemá přemýšlet nad desktopem, všichni ostatní nemají přemýšlet nad notebookem.
U pocitového srovnání i5 s Celeronem záleží na programech a jejich počtu.
Pokud se bavíme o jakémkoli "mainstream" uživateli, co na tom nechce hrát Cyberpunk nebo RDR2, popřípadě stříhat 4K video - nikdo z mého okolí nad desktopem ani v nejmenším neuvažuje.
Pokud někdo chce poradit s počítačem, počítač pro děcka atd... Všichni chcou book - už docela dlouho.
To jen takoví jako já nebo asi i ty rádi zasednou za stůl ke dvěma monitorům a fungují citelně pohodlněji.
Já když si představím, že bych měl šmudlit s Photoshopem nebo videoeditorem nějak na klíně s booem co má 14".. Tak nevím :) Ale jsem v menšině.
PS: Na úplně obyč věci jako FB, bankovnictví nebo web už mnoho lidí nevytahuje ani ten book. - ale mobil.
Já to vím, ale to neznamená, že je to rozumné řešení. Iracionalita je mezi lidmi rozšířená. Známá si kupuje mobily za 15 a více tisíc Kč, přičemž by jí prokazatelně stačil mobil za 5 tisíc a nedokáže mi to zdůvodnit, i když občas potřebuje prachy jinde a chová se jak chudá příbuzná. Podotýkám, že to není puberťačka, nějakou imidž neřeší, iphona nemá a ten její Samsung není designově nijak vyjímečný ani pro ni.
Tak racionálně v podstatě nikdo nepotřebuje mobil dražší než řádově těch 5 tisíc, že. Stejná logika se dá uplatnit na ty počítače, a tam je prostě laptop levnější než desktop, rozumně použitelný laptop - i5 11. generace, 8GB RAM, 250GB SSD jde koupit kolem 8 tisíc. Desktop s periferiemi tak levně nepořídíš. Ale, pokud po tom člověk chce třeba snadné dokování (jeden USB-C/Thunderbolt), nebo trošku normální jas nebo barvy, kvalitnější klávesnici, touchpad, chtě nechtě musí jít do výrazně vyšší cenové kategorie při výkonově stejné HW konfiguraci.
A to je také u těch mobilů. Třeba chceš ten mobil používat v autě, kde máš magnetický držák s bezdrátovým dobíjením abys nemusel mít kolem palubky kabely... Kolik telefonů za 5 tisíc má bezdrátové dobíjení nebo magnetické uchycení? Je hezké že ten telefon jinak zvládá to samé, ale v tom autě se stává nepoužitelným.
Desktop na general use je nepraktický, musíš to používat na jednom místě, nehrozí, aby sis ho odnesl z pracovny do obýváku nebo na terasu a pracoval tam, nevezmeš si to před spaním do postele, natož do kavárny, pokud chceš mít jištěný výpadek proudu, musíš mít UPS, když to chceš extra malé, máš smůlu. Laptop můžeš mít "na stole" tak že ani nevíš že tam je, například úchyty zespod stolu. Jinými slovy laptop má mnoho výhod proti desktopu, které běžného uživatele zajímají více než výhody desktopu (snadná upgradovatelnost, výkon)
Nemám potřebu desktop někam přenášet. Mám to pěkně uspořádané s kvalitním ozvučením a použitelné tedy na muziku, web, hry, filmy, práci a cokoliv potřebuji nebo chci. A dva monitory jsou prudce návykové. Na plochu menší než 24" na jednom bych si nerad zvykal.
To je super. Ale jsou lidi, co žijí ve více jak jedné místnosti. Desktopové periferie můžeš stačí mít na hlavním pracovišti.
"Desktopové periferie můžeš stačí mít na hlavním pracovišti." Ta věta nějak moc nedává smysl.
Že na tom jednom místě, kde by měl desktop, bude mít ty jeho periferie (monitor, klávesnice, myš, repráky, ethernet přípojka, ...). Tedy tam notebook bude mít ergonomii původního deskopu. Zároveň ale získá možnost s tím notebookem pracovat i kdekoli jinde.
Něco v té větě chybí. Jestli je tohle správně napáno, pak chápu... A používání NTB samozřejmě chápu. Pokud bych potřeboval opravdu být mobilní a využíval i akumulátor. Ovšem pokud potřebuji výkon desktopu a současně ten bych stroj musel přenášet, dával by větší smysl jen přenosný počítač ovšem bez onoho akumulátoru, pak do stejného prostoru vejde i výkonnější chlazení a patrně i napájecí zdroj. Protože výkonnější NTB při náročnější práci stejně z akumulátoru moc dlouho neběží. Současně bych očekával větší možnosti v konfiguraci a upgradovatelnosti. Nejsem velký příznivce časté výměny elektroniky jen proto, že není možná přijatelná forma opravy. A operační paměť napájenou na základní desce prostě nyvyměním, podobně i SSD.
To se nazývá kufříkový počítač (luggable PC). Viděl jsem nějaký s Threadripperem. Požaduj takový, co umožňuje vkládat PCIe karty.
EDIT: V určité podobě to jde dnes řešit serverem a tenkým klientem. To ale vyžaduje dobré spojení.
Šlo by to i jinak. Centrální PC a přepínač monitorů, klávesnic a myší. Mohlo by to vyjít i celkem levně.
K čemu potřebuješ výkonnější napájecí zdroj nebo výkonnější chlazení, nebo extra výkonný počítač. Mám laptop co při běžné práci (administrativa, programování) a rozumném jasu displeje bere 4-5W, dá se tak udržet v chodu jakoukoli 5W nabíječkou, ale na akumulátor vydrží při kancelářské činnosti 10-12 hodin, při přehrávání YT videa 12-15 hodin. A to má jen 49Wh baterii a aktuálně je optořebená na 90% kapacity
Chlazeníto jistě mohlo mít lepší, ale proč bych to řešil, při takové práci jsou komponenty mezi 30-35 stupni, což se na povrchové teplotě nijak neprojeví, na omak, pokud to neleží na sluníčku je to příjemně chladivé (poctvivá hliníková konstrukce a skleněný touchpad) a to celé bez aktivního chlazení, pouze pasivní.
Dokonce i když potřebuji více výkonu a pojede to na plný kotel, tak vydrží cca 4 hodiny, navíc při porovozu na akumulátor nesnižuje výkon. Ale kolik lidí vytíží počítač na 100% po dobu 4 hodin? Ano jistě se takoví najdou, ale takových bude minorita. Třeba u mě je zátěž procesoru při práci v průměru hluboko pod 10% a procesor+grafika má spotřebu v průměru do 0,5W
A ano upgradovatelnost se hodí, ale.. třeba v kanceláři mi na stole leží PC, i7-6700, 8GB RAM, 128GB disk, je tam už 5,5 roku. Ano, bodlo by 16GB RAM, ale to už v době pořízení (ale nerozhodoval jsem o tom), nicméně výkon toho počítače je i po té době dostatečný a nepocitůji že by mě v čemkoli brzdil a svou prací ho nedokážu vytížit na 100%, jede drtivou většinu času fakticky v idle.
Takže k čemu upgradovatelnost, když ten počítač běží 5,5 roku a pořád má víc než dostatek výkonu, takže ještě pár let vydrží a pak už to bude stejně na odpis z pohledu spolehlivosti díky stáří.
Stejně to mám s laptopem, M1 je výrazně výkonnější než ta i7 ve výše popsaném. Takže počítám že mě bude sloužit klidně 5-6 let. Manželčin Air bude nejspíše sloužit až do doby než přestane fungovat, protože na tom fakticky používá jen prohlížeš a možná tu a tam otevře poznámky nebo word s excelem.
Upgradovsat nejdou, ale proč bych to upgradoval.Upgradovat budu mít potřebu v době kdy to současné bude zastaralé tak že to stejně ani upgradovat nebude mít smysl.
Nechápu tu upgradovací mánii. Nejvíce rozšířená elektronika podobného charakteru - mobily - taky tam měníš disky, paměti, procesory? Ne, až přestane stačit, tak vyměníš za nový. Proč bych to samé neměl aplikovat s počítačem?
Nepsal jsem jen o upgradu, ale taky o snadné opravě výměnou vadné komponenty. Ale je hezké, jak si někdo vytáhne jen to co se mu hodí a zbytek s klidem ignoruje. Administrativa a programování. To opravdu není právě na výkon CPU náročná činnost s výjimkou kompilace.
Programování není náročná činnost? Asi myslíš tu část, na kterou ti stačí jen notepad?
A přiznejme si, to je také to nejčastější co programátor dělá. Kolem vývoje SW se točím už téměř čtvrt století. Nejčastěji ležíš v dokumentaci, v zadání, hledáš například algoritmy jak něco spočítat nebo něčeho dosáhnout.
Hodně programování se dnes točí kolem frontendu, na to dnes stačí v podstatě cokoli, protžoe kromě "notepadu" to vesměs chce jen prohlížeč, žádné kompilace. U těch kompilací pak záleží, osobně dělám primárně databázový backend, takže kompiluju balíky funkcí a procedur, to přímo v konkrétní instanci databíze a na vývoj nepoužívám lokální db, ale i kdyby, kompilace typicky zabere v nejhorším několik málo sekund a to i když do toho cpu několik mega velký zdroják.
Ale používáme tu nějaké pomocné nástroje, které jsou napsané třeba v Java kompilace těch nástrojů obvykle proběhne taky během maximálně několika sekund.
Samozřejmě, když budu mít nějaký velký projekt a budu dělat jeho build může to být na desítky minut neli hodiny, nebo třeba můžu nechat trénovat AI model, nebo vytěžovat data...
někdo samozřejmě potřebuje mít mnoho prostředí najednou a běží mu spousta virtuálů. Ale obecně se dá říct, že pro drtivou většinu programátorů není potřeba zásadního výkonu.
Na druhou stranu pokud budu chtít opravdu hodně výkonu na nějaké kompilace, tak budu zatraceně koukat právě po laptopech, protože takový M1 Pro a M1 Max je králem kompilací. Navíc to může být v krásně malém 14" těle, které je při běžném použití pasivně chalzené a v plné zátěži je výrazně tišší než jakýkoli podobně výkonný x86 laptop. Stejně tak na baterii vydrží násobně více.
"Na druhou stranu pokud budu chtít opravdu hodně výkonu na nějaké kompilace, tak budu zatraceně koukat právě po laptopech, protože takový M1 Pro a M1 Max je králem kompilací."
.. v tvem bajnem svete asi jo Jiricku. Nejak jsi ale zapomel, ze existuji i cele enterpise systemy s nejakymi proprieritnimi jazyky, u kterych si Jabcakem ani neskrtnes. Treba ten ve kterem pracuji ja. Tam si muzes to svoje jabko tak akorat povesit zpatky na strom :))
Zcela jistě něco na jabku nerozjedeš, ale buď konkrétní a nějaké specifické use case negeneralizuj.
Když koukneme na nejžádanější a nejpoužívanější programovací jazyky, kde vede JavaScript následovaný Pythonem a pak už vesměs vše vypadá jen jako "přicmrdávači", tak v top 10, možná top 20 nevidím nic, co nejde provozovat na Apple. Naopak tam vidím věci, které právě na tom Apple běží nejrychleji.
Jedna z věcí, která pro Apple silicon skutečně aktuálně není k dispozici je MS SQL server a u Oracle DB se to musí dost očůrat. Na druhou stranu, neviděl jsem v enterprise prostředí někoho používat MSSQL nebo Oracle lokálně nainstalované, vždy ta databáze byla někde na serveru, protože se jedná o komplexní systémy kde ta databáze je jen jedna z mnoha krabiček které si vzájemně povídají.
Kompilacia Unreal enginu trva vyse pol hodinu na 5800X. Zmenis malu vec v jadre a cakas. Potom cakas na rebuild shaderov a stravis tym i hodiny denne.
A řešíš to i jinde? Já tedy, když se mi něco porouchá zavolám servis aby to opravil a je jedno jestli mi kape těsnění v baterii nebo potřebuju vymalovat nebo opravit třeba mobil nebo počítač?
Z pohledu běžného uživatele nemáš dostatek schopností, ani znalostí na to problém identifikovat, natož ho odstranit, takže stejně zavoláš servis. A jak náročné je závadu odstranit není problém uživatele ale servisu. Jestli stačí pár šroubků, nebo zda je potřeba desítek šroubků, nahřívání lepidel a jejich následná náhrada při kompletaci je přece jedno, Stejně jestli vymění komponentu nebo celek. V záruce je to na vrub prodejce, po záruce je to samozřejmě na vrub uživatele, ale o kolik je co dražší? Navíc lze použít i pojištění, například výměna baterie je v rámci Apple Care+ zdarma ( a třeba u Apple Watch jednoduše dostaneš nové, místo výměny baterie, to samé u airpodů), výměna displeje v iPhonu (až 2x ročně) za 30 dolarů. Kompletně zbořený M1 Air 300 dolarů.
A ano administrativa nebo programování nejsou náročné činnosti, přesto se toto dá takto náročná činnost označit za to nejběžnější použití počítačů drtivou voětšinou uživatelů. A to se vracíme k té pointě celého toho vlákna. Kolik lidí dokáže využít natož že potřebuje tolik výkonu kolik dnes máme k dispozici
Ale tohle vše můžeš použít i s laptopem a k připojení ti stačí jediný Thunderbolt kabel. Ale ano, pokud tvá veškerá práce s počítačem bude jen na jednom fixovaném místě, laptop může být zbytečný, ale je třeba myslet minimálně na tu UPS, která ten monitor a počítač udrží v provozu 8+ hodin tak jak ten laptop udrží baterie.
Já pracuji už třetím rokem z domova, mám pracovní stůl v obýváku, ale jakmile skončím pracovat, tak už u toho stolu sedět ani stát nechci, protože ten stůl znamená "v práci", takže se přesunu půl metru vedle na gauč, kde to znamená "doma", má to dost zásadní psychologický význam. Ale je pravda že pak většinou používám svůj tablet (12.4", měl jsem koupit 14.6"). Laptop už mimo ten stůl používám leda někde na cestách, kde očekávám omezení Android verzí aplikací proti těm na MacOS.
Mít větší byt/dům a terasu, tak mám oddělenou pracovnu, stejně tak při pěkném počasí, rád zajdu na terasu a budu dělat na terase, tohle konec konců dělám tu a tam i když jsem v kanceláři, prostě nesedím/nestojím u stolu, ale vezmu si laptop třeba na tu střechu, kde máme zahrádku, lavičky, altánky a pracuji odtud. Když je hnusně, můžu využít některý z chill prostorů a třeba se natáhnout na sedačku a mít laptop na klíně a pokračovat v práci.
Mít rád cestování a mít na něj prostor, tak budu cestovat, budu sjíždět svět, bydlet vždy v nějaké Airbnb, a podělím čas na práci a cestování, takže s sebou budu mít laptop a tablet/přenosný monitor (kvůli dual monitor setupu) a budu takhle normálně fungovat. Nedokážu si představit že bych desktop a monitor cestoval se mnou v letadle.
A pak jsou lidé kteří používají počítač k zábavě (nikoli hraní her), žádná práce... Pro takové nikomu nebudu doporučovat pořídit si desktop a to i v případě že nebude mít potřebu mobility, např. má manželka používá počítač doma velice sporadicky, párkrát za týden, většinou na půl hodinky, hodinku a to u svého pracovního stolu. Když dělá něco mimo má tablet nebo telefon. Přesto nedává smysl aby měla desktop.
Ono taky u desktopu se ty periferie docela prodraží, pokud je všechny kupujete a nedědíte z předchozího počítače (tím neříkám, že nejsou lepší než to integrované - zvláště pak levném - v notebooku).
Ano periferie k desktopu je třeba koupit, bez něj nefunguje, kdežto v laptopu už jsou, byť kvalitativně záleží, ale obecně, pokud člověk míří po nějaké rozumné kvalitě stejně dá za laptop 40-50 tisíc a ve finále pak stejně k tomu pořídí opravdu kvalitní periferie, takže ty periferie vyjde na stejnou cenu jako ten laptop. Ona už jen kvalitní židle může stát 40 tisíc a k tomu ještě sit/stand stůl, který se ve zvednutém stavu nehýbe...
Jenže když už takhle člověk počítá, tak jestli si koupí desktop a laptop už ten rozpočet zase tolik nenabourá. Navíc je často komické co dokáží někteří řešit jako úsporu peněz a pak ulítnou na nesmyslech.
Já třeba vybíral x86 laptop, koupil jsem laptop za 15,5 tisíce a i když kovový, tak mi přišel jako dětská hračka, velký flex klávesnice, displeje... mělo to 1135G7, 16GB paměti 500GB disk, Intel EVO certifikace (tzn 9+ hodin baterie, 300+ nit displej, thunderbolt pro snandné dokování) a přišlo mi to za 15,5 tisíce jako drahé.
Přitom tu mám v podobné konfiguraci Macbooka který stál 33 tisíc, mám tu iPad jehož oficiální cenovka + kryt s klávesnicí a tužka vyjde na 30 tisíc, i telefon mě stál 30 tisíc, desktop mě stál 35 a já se najednou koukám přes prsty na počítač za 15,5, když jsem si to uvědomil, tak jsem to vrátil a místo toho si koupil Android tablet, kdy opět cena tabletu a krytu s klávesnicí atakuje 30 tisíc. Ale ne,za windows laptop prostě nechci dát ani polovinu protože v té ceně to zařízení prostě má ventilátor a nebojí se ho používat :)
Hoďte na něj síť nebo aspoň tu židli za 40 tisíc :). Úvahy pana Mimoně, který nedokáže pochopit, že se bavíme o normálu a ne extrému. Exot Jiřík co má potřebu exhibovat svoje ustřelené názory jako normu. Luxusní křeslo je potřeba jen k desktopu, k notebooku je potřeba asi jen kobereček atd....
Ano jedna z nejikoničtějších kancelářskách žídli - Herman Miller Aeron, stávaly kolem 30 tisíc, s covidem šly až na 45, dnes už jdou zase dolů a jsou pod 40 tisíc. Co je špatného na židli která má potenciál ti vydržet celý život (ok, záruka je jen 12 let), pokud koupím židli za 5-6 tisíc tak ji měním po 2-3 letech a ergonomií jsou naprosto jinde.
Co je špatného na sit/stand stolu? Dělám u zákazníka, barák, 8 pater, open spacy, cca 2000+ míst, kromě chill zón nenajdeš pracovní místo které by nemělo sit/stand stůl, pravda židle jsou levnější, cca 12 tisíc bez daně.
Ale ok, já taky nemám na Herman Miillera, byť na něj asi jednou dojde, možná by stačilo změnit práci. Mám židli za 10 tisíc (nic extra, ale zatím žije 4,5 roku), sit/stand stůl mě vyšel taky asi na 10 (samostatný elektrický podvozek, ikea deska), levný 32" 4k monitor, k tomu rozumná klávesnice a myš, vesa stojan k monitoru a na laptop (ať nepřekáží na stole), lightbar na monitor, nějaká slušná podložka, nabíjecí stanice na telefon a hodinky, nabíječka na další periferie, "dock" pod stůl abych měl dostupné USB porty a čtečku karet přímo u ruky a nemusel se někam natahovat.
Vše vesměs levné věci a celé vyšlo na cca 40 tisíc. A je jedno zda s tím používám desktop, laptop nebo tablet. Tuhle výbavu budu mít tak jak tak.
„Co je špatného na židli která má potenciál ti vydržet celý život (ok, záruka je jen 12 let), pokud koupím židli za 5-6 tisíc tak ji měním po 2-3 letech a ergonomií jsou naprosto jinde."
Celý život těžko, jednou jsem měl svůj celkem častý záchvat touhy po kvalitě a prověřil jsem si jeden luxusní a zdánlivě kvalitní vysavač - nakonec neprošel. To křeslo má dobrou záruku, ale pak se může stát cokoliv a taky stane. Měl jsem kancl křeslo za 2 litry, takovou tu šunku co má opěradlo tvořené jen síťovinou a vydrželo minimálně 3 roky. Za cca těch 5-6 tisíc jsem měl/mám nějaké to lepší s koženkou, co se začala loupat, ale jinak je funkčnost a základní tvar v pohodě už asi osmý rok. Nejsem morbidně obézní ani nemám tik neustálého přenastavování křesla. Za desítky tisíc by to křeslo nesmělo mít žádnou součástku z gumy apod. materiálů, které slouží jako časové kurvítko i u mechanicky odolných křesel. BTW ani bych se nedivil, kdyby těch 12 let bylo s klasickou podmínkou jako u obuvi - nevztahuje se na nadměrné opotřebení, tudíž většinu poruch co nastávají.
Přesně tak desktop mám jenom na hraní na nic jiného. Na zbytek práce mám MacBooka. A monitor není problém normálně používám 32 palcový 4K monitor.A pokud nesedím u pracovního stolu, tak typicky používám tablet na kterém můžu dělat minimálně 95% všeho co dělám na tom Macbooku. Dokonce i ten střih 4K videa není vůbec žádný problém. A kdyby byla potřeba tak i ten tablet můžu připojit k monitoru, klávesnici a myš běžně s tabletem používám
Jsem si jistý, že ty stříháš 8K video i na svém iPhonu, ale už si nejsem jistý, jestli to tady někoho zajímá. Wow, k notebooku jde připojit 4K monitor - myslíš, že tohle tady lidi nevědí?!
Kdo psal o 8k videu? Osobně stříhám 4k a ne v iPhonu, ale třeba v iPadu, a až ten samý SW bude na Androidu, tak to budu dělat i na Android Tabletu (nebo, pokud si pořidím Android telefon, tak klidně na telefonu, protože má stejný HW) a samozřejmě to můžu dělat na externích periferiích, včetně toho 4k monitoru (byť SG 8 Gen 1 v Galaxy Tab umí max rozlišení externího displeje 3440x1440, iPady zvládají 6k).
Ano připojit monitor k laptopu je možná pro někoho skutečně oříšek, Kdybys uměl sledovat kontext diskuze tak tu byl argument, že někdo preferuje desktop protože k tomu připojí 24" monitor. Takže evidentně neví že monitor může připojit i k laptopu.
Mimochodem připojení 4k monitoru k levnému laptopu může být problematické, pokud chceš alespoň 60Hz, některé dokonce nezvládnou ani 4k rozlišení ve 30Hz. Ale 4k monitor není nic extra, osobně bych raději 5k/2k Ultrawide, ale problém je cena, za ten monitor co mám jsem dal 8 tisíc, za 5k/2k 38" Ultrawide bych musel dát alespoň 30. Nicméně připojení 5k/2k monitoru už skutečně může být u laptopu problém, spousta jich podporuje právě max 4k
8K video na iphonu byla jen nadsázka a pokus o vtip.
A zase....
On je pro tebe 4K monitor nic moc extra, ale pro normálního člověka extra pořád je. Co takhle sledovat nějaké statistiky toho, co je mezi lidmi, co se nejvíc prodává? Já za to nemůžu, že fullhd stále nechce chcípnout.
K notebooku sice jde připojit monitor, ale když už člověk počítá s notebookem, tak je to náklad navíc, protože notebook už monitor má. Sice maximálně trapnou 17", ale i tak za ni zákazník musí zaplatit. Desktop to má přirozeně a levněji.
Souhlasím že 4k monitory rozhodně nejspu právě rozšířené, ale pro mě je třeba daleko lepší jeden 4k monitor než dva FHD monitory, mám daleko víc prostoru ať fyzicky na stole, tak i na obsah.
A ano, monitor je náklad k laptopu navíc, ale to samé platí pro desktop. K němu potřebuješ UPS, pokud chceš mít jistotu že výpadek elektřiny tě nezastaví od práce. Potřebuješ klávesnici, myš, budeš potřebovat mikrofon, reproduktory, webku.. Pokud neřešíš kvalitu konstrukce a některé funkce (jako třeba to dokování thunderboltem), tak laptop může vyjít levněji než samotný desktop bez všech periferií.
Třeba monitor k laptopu používám, pokud mám příležitost a hodí se to, buď tak že mám laptop řed sebou a monitor začíná nad ním, nebo ve stojánku vedle, nebo zaklaplý, když mi stačí jedna obrazovka, na kraji stolu. Takže i když mám laptop, tak extra monitor beru jako přínos.
Například vedle monitoru: http://download.jirikocman.cz/stul/IMG_1062.jpeg
nebo zaklapnutý http://download.jirikocman.cz/stul/IMG_0490.jpeg
nebo před sebou http://download.jirikocman.cz/stul/IMG_1111.jpeg
„Protože QC procesor 3300X třeba ve hrách to staré osmijádro totálně vydrtí.“
To už tak bývá, že o tři roky novější procesor má vyšší takty a vyšší IPC než tři roky starý model. U Intelu to není jinak :-)
no-X - Já narážím na myšlenku, že počet jader není vše. Musí to být vyvážené.
Nerozumím prezentaci této myšlenky na příkladu, který podle mého názoru ilustruje docela jiný jev. Zákazník si v roce 2017 nemohl vybírat mezi Ryzen 7 1700X a Ryzen 3 3300X, takže jejich srovnání z pohledu hráče nerozumím. Krom toho Ryzen 7 1700X ani nebyl prezentovaný jako procesor na hry, od toho byl Ryzen 5 1600(X) (pro poměr cena / výkon) a Ryzen 7 1800X (jako nejrychlejší model).
Pořád z toho vyplývá, že velký počet jader je cool, ale není to vše.
Tím jsem už nahoře chtěl říci, že Raptor přidává jádra jako zběsilý, ale 95% obyvatelstva to stejně k ničemu nemá - podobně jako R7-1700/1800 to kdysi "přehnal" s jádry, aby obecně porazil Intel.
Protože skrze IPC to tehdy ještě neuměli a potřebovali uspět.
Místo 3300X si doplň třeba i7-7700, ta tu 1800X ve hrách vydrtila taky. (už ne tak masivně).
O ničem se nehádám.
„Místo 3300X si doplň třeba i7-7700“
To je jen půlka, stále mi není jasné, proč mám v herní metrice srovnávat s Ryzen 7 1700X, když nešlo o procesor pro hráče. Koho zajímaly jen a pouze hry, ten si ho nekupoval. Takové srovnání podle mě neodráží reálnou situaci, reálné dilema, které případný hráč řešil.
Nelíbí se mi ani srovnání Ryzen 7 1700X s Raptor Lake. Nejde o počet jader. Jde o jejich využitelnost. Ryzen 7 1700X dokázala efektivně využít jakákoli aplikace, která využívala vyšší počet vláken. U Alder Lake a Raptor Lake to není pravda. Z důvodu dvou typů jader a architektonických specifik musejí být splněny i další podmínky, aby bylo možné ta jádra plně efektivně využít. Nesmí být vyžadována vzájemná komunikace mezi jádry, protože ta výkon snižuje. Nesmí jít o aplikaci optimalizovanou pro stejně výkonná jádra. Nebo jak se ukazuje u Raptor Lake, pokud jde o aplikaci využívající pevně daný počet vláken, který je ale nižší než počet dostupných vláken Raptor Lake, nedochází k žádnému významnému mezigeneračnímu posunu oproti Alder Lake (jen 6-11 %):
https://diit.cz/sites/default/files/intel_core_i7-13700k_vs_12700k_threa...
Žádné takové problémy uživatele Ryzen 1000 nečekaly. Problém Raptor Lake není, že má moc jader a podle mě to tu ani nikdo netvrdil. Problém Raptor Lake je, že reálná využitelnost těchto jader mimo benchmarky je omezená řadou podmínek vyplývajících z kombinace velkých a malých jader, jejich konkrétního poměru (Intel nenavyšuje počet velkých) a architektonických limitů (komunikace mezi jádry).
> Ryzen 7 1700X, když nešlo o procesor pro hráče. Koho zajímaly jen a pouze hry, ten si ho nekupoval
jakozto majitel 1700X... 100% tohle. Ze 1700X "prehnal" pocet jader je absolutni nesmysl; on nabidl 8C/16T za 50% ceny Intelackeho HEDT, lidem kteri tech 8C umeli vyuzit. 1600X melo vyssi frekvence a bylo levnejsi, takze ciste na hry urcite lepsi. Samozrejme ze vetsina lidi si koupila 4 a 6 jadra.
Áno, pro těch 3-5% lidí co těch 16 vláken uměli dokonale využít to nepřehnali.
Ale obecně mě je to docela jedno ty žabomyší války na co je vlastně striktně přesně určený R7-1700
Osobně na hry klidně i ThreadRipper :) pokud to bude mít přes 60fps je mi to vlastně jedno
Ano nabídl více jader a více Multi threatd výkonu, Ale kolik uživatelů to skutečně využije, to je Pointa kolegová příspěvku
Kde by byl vývoj procesorů, kdyby se výrobnci ohlíželi jen na nároky hráčů. Snad je potřeba pokrýt celé spektrum uživatelů a každý ať si vybere, co je podle něj nejlepší a nejvýhodnější. Nebo on někdo z AMD nutil hráče kupovat 1700X?
A to je přesně ono. Samozřejmě vývoj je fajn a důležitý, protože jsou tu stále zájemci, kteří toho výkonu mají málo, ale pro běžné uživatele a to se bavíme možná i o více jak 90% všech uživatelů, je toho výkonu víc než dostatek v low endu. V roce 2015 jsem kupoval za 10 tisíc i7, nejlepší co jsem mohl na mainstream platformě pořídit. Dnes když koupím dva roky starou i3 za sotva 1/5 ceny, budu mít víc výkonu než tehdy.
A kupovat výkonnější protože future proof? Zeptej se člověka co koupil třeba R7 1800 za 12 tisíc, že mu to vydrží klidně 8-10 roků místo 4-5 kdyby koupil R5 1600... A jak future proof to bylo, Ten procesor o dva roky později dorovnalo šestijádro za polovinu ceny. Kdyby tehdy koupil tu R5 1600, mohl po 5 letech koupit za ušetřené peníze (a prodanou 1600) R5 5600X, funglové a hlavně docela výrazně výkonnější CPU. Takhle se bude, pokud dodrží časový plán ještě několik let plácat s CPU, které dnes překonává kdejaký nejlevnější low end.
Z ekonomického hlediska a právě díky rychlému posunu ve vývoji výkonných komponent, mi dává daleko větší smysl koupit takový výkon který mi dnes stačí na vše co potřebuju dělat, tak aby to nebylo na hraně, ale byl tam chlup výkonu rezervy a neplatit za nic navíc. Tím ušetřím docela nemálo peněz, které můžu použít pro častější upgrade počítače
Máš zásadní problém s vnímáním čísel. Pokud si někdo koupil osmijádro za 12 tisíc a ne příbuzné šestijádro za polovinu, tak si nehorázně připlatil za highend a pokud to myslel jako future proof pro věky věků, tak to byla blbost. To osmijádro nebylo o tolik výkonnější, aby mu vydrželo 2x tak dlouho - to je zde jasné každému, kromě tebe a tebou vymyšleného future proof zákazníka.
PC není jen o CPU, máš v něm i nějaké RAMky, které mají svojí cenu a s novým CPU bys je musel prodat se ztrátou nebo vyhodit. Tudíž aby sis zdůvodnil teorii o výhodnosti častého upgradu, tak si musel vzít předražený highend, extrémně nadsadit jeho výkon proti mainstreamu a stejně ti to moc nevychází.
"Pokud si někdo koupil osmijádro za 12 tisíc a ne příbuzné šestijádro za polovinu, tak si nehorázně připlatil za highend a pokud to myslel jako future proof pro věky věků"
Bohužel tohle vidíš v každé druhé diskuzi když někdo konzultuje návrh počítače, psousta lidí přesně tím future proof 8 jádra proti 4 nebo 6 jádru argumentovali, Známý, co tu taky tu a tam zabrousí, přesně takhle argumentoval že musí koupit R7 3700X a X570 desku místo R5 3600 s nějakou B450 za polovinu ceny, protože chce aby mu to vydrželo aspoň 8 let. A po dvou letech už 6 jádro, zvláště ve hrách, na které to primárně stavěl to jeho 8 jádro překoná.
A častější upgrade má smysl právě větší než delší z pohledu třeba té RAM. RAM při častějším upgradu zřejmě přepoužiješ protože bude stále použitelná pro nové věci, ale při delším upgradu budeš přecházet z jednoho typu pamětí na další, např DDR3 - DDR4, takže staré stejně nepoužiješ. Otázkou ale je zda třeba DDR4 z roku 2015 které měly 2133MHz budeš chtit dnes dávat k Ryzenu 5xxx, když se tu lidi hádají o tom že i 3200 je málo a že minimálně 3600, takže jít třeba ze 6. generace Core na dnešního Ryzena stejně znamená koupit nové paměti kvůli rychlosti
Navíc kolik ty RAM stojí? 15 stovek za 16GB? Jako kdyby stály 15 tisíc, ale 15 stovek v zařízení co ti slouží 3-4 roky řešíš? Když místo vaření večeře objednám dovoz tak mě to stojí podobně jako ty paměti, ale líný vařit jsem klině i několikrát do týdne, RAMky kupuju jednou za X let.
To tak úplně být nemohlo. S future proof se většinou argumentuje jen do určité částky navíc a dvojnásobek je už velký příplatek, který za to nestojí. Asi lze dohledat pár exotů, co by klidně doporučili i 16 jader paní účetní, ale obvyklí poradci na síti tohle nedělají.
Future proof argumentuje každý jak uzná za vhodné. Opravdu šlo o 5700 s X570 deskou, kde to vyšlo téměř na 16 tisíc dohromady- future proof desky = PCIe4 protože grafiky z toho budou mít velký bonusa SSDčka budou rychlejši. To první sotva změříš, pokud nejde o něco okleštěného, a u disku sice syntetikou změříš velké rozdíly ale uživatelsky to nepoznáš.Proti tomu jsem doporučil R5 3600 a B450 desku - Tomahawka, v součtu za 8 tisíc. le i kdyby dal o 3 tisíce navrch za tu 5700, tak bych to bral jako rozumnější řešení než desku, jejíž výhody nemá jak využít.
A tohle je právě naprosto normální. V době 10 generace, kdo mířil na běžnou práci a třeba hraní her a chtěl výhodný poměr cena/výkon, tak i5-10400(F) s levnou B460 deskou byla jasná volba díky nižší ceně, ale hodně lidí koupilo raději dražšího Ryzena se stejným herním výkonem a horším single ale s nějakou dražší deskou, protože to přece za 5 let může upgradovat. Ale co bude upgradovat? Bude tam dávat zase stejné jádra o generaci novější a pomůže si o 10-20%? Ne, stejně koupí novou platformu a nové CPU. K tomu samozřejmě koupil i dražší paměti, protože aby ten Ryzen měl výkon jako ta i5, tak potřebuje rychlejší paměti. Korunu tomu pak dají ti kdo k tomu třeba pořídí vodní chladič, protože když je ten procesor chladnější má vyšší výkon (vyvrácený fakt třeba na HW Unboxed, kdy 3590X chlazená 360mm AiO boostila o 100Mhz výš než chlazená stockem a v lepším případě naměřili tak 2% výkonu navíc).
Lidi na jednu stranu při výběru chtějí co nejvíc muziky za své peníze, ale zároveň ty peníze umí uvalit za nesmysly, které nepotřebují a to i v četně extra výkonu, který jim bude ležet ladem. A ve finále opravdu ušetříš takový obejm peněz, který ti umožní daleko dřívější upgrade než plánuješ nebo ti dokonce ten nižší výkon v začátku vydrží déle než jsi plánoval a pak je to už čistá úspora.
A co si budem, i já mezi takové patřil. Například to mé herní Pc, loni jsem výhodně prodal staré a pořídil základ nového. CPU bylo dokonce o něco slabší (8700k vs 10400F), desku jsem vybral s čtyřmi sloty pro RAM a dvěmi M.2, Dal do toho 32GB v 16GB modulech. Kdybych stavěl dnes, tak klidně vezmu desku s dvěma sloty na RAM, protože víc jich stejně nepoužiju a asi bych silně zvážil tam dát jen 16GB RAM, protože těch 32GB už nepotřebuju. Stejně tak bych už neřešil druhý M.2 slot, protože tam mám stejně jen jeden disk, který můžu buď vyměnit a pokud bych potřeboval něco dalšího na data, tak to budu řešit externím diskem, který můžu použít s více zařízeními. Výběrem jiné desky a méně paměti jsem mohl ušetřit nejméně 2 tisíce. 2,5 dnes stojí nové, pro mě i výkonnější CPU, až to za pár let budu upgradovat, mohl jsem ušetřit téměř na celou cenu nového CPU.
Tak prvni Ryzeny herne nebyli z pocatku asi uplne jasna volba. Ale zase prave v oblasti, ktere do te doby ryzoval Intel s jeho tehdejsi HEDT verzi, to bylo pozehnani. A hry se vicemene prizpusobili trendu AMD Zen. To znamena skoncil Intelem protezovany trend "na hrani je nejlepsi 4C". Kdyz se na to podivas ciste pragmaticky, tak takovy treba 1600x, ktery v te dobe byl herne pomalejsi nez treba 7600k atd. tak dneska jde na nem porad hrat uplne vsechno (sice ne nejrychleji). Oproti tomu 7600k (jakoz to tehdejsi 'herni' CPU) je dneska se svymi celkovymi 4T v nekterych hrach silne v pjerdeli :)
Zpatky k RL..co budou lidi delat s temi 8 prilepenymi "atomy", pokud na tom nebudou renderovat, to opravdu nevim ;)
> A hry se vicemene prizpusobili trendu AMD Zen.
IMO ten trend udavali hlavne konzole... v te dobe bylo v konzolich 8jadro AMD s daleko nizsim IPC nez Zen. Takze se prizpusobili protoze jina moznost nebyla...
tombomino - No to je právě ten kámen úrazu Intelího marketingu, ony ty malé jádra ani náhodou nejsou Atomy, ale "davy" si to myslí. A pak to jako shazují a nebo rovnou vypínají v BIOSu.
Výkon těch jader je daleko daleko výš. Ale to už lidem teď nepodsuneš.
„ony ty malé jádra ani náhodou nejsou Atomy, ale "davy" si to myslí.“
Intel má jiný názor:
https://liliputing.com/wp-content/uploads/2018/12/atom-roadmap.jpg
Bože ty seš hnidopich :))
TO je právě ten problém Intelu, že ty malé jádra neumí "prodat" a technokratům jsou pak k smíchu.
Oni ty jádra opravdu řadí mezi Atomy (což i u mě rozhodně nevzbuzuje důvěru výkonu) a současně se všude dušují, že i malé jádra mají IPC jako Skylike snad.
Osobně si myslím že je to pěkný námět na zajímavý test. Nevypínat malá jádra, ale naopak vypnout velká a otestovat procesor v moderních hrách jen s osmi "Atomy" - chcete li to tak nazývat.
Výsledek bude podle mě zajímavý.
Pokud to bereme z pohledu Alder Lake, tak je pravda, že v některých(!) aplikacích se IPC malého jádra při jednovláknové(!) zátěži blíží(!) IPC Skylake (v žádném případě není celkově na stejné úrovni). Problém je, že:
1. V některých aplikacích se mu vůbec neblíží, ani vzdáleně.
2. Taktovací frekvence je oproti procesorům s architekturou Skylake podstatně nižší, takže i celkový výkon je podstatně nižší.
3. V praxi krom pár syntetických testů nikdy není využito jedno vlákno v procesoru. A jakmile jsou využita dvě vlákna, bagruje Skylake výkon díky HT, který z jádra vydoluje další desítky procent IPC. Atom nevydoluje nic, protože druhé vlákno nepodporuje.
4. Jádra Skylake mohou být využívána jakkoli, Atomy v Alder Lake mají problém, pokud mají komunikovat s velkými jádry a pak může být výkon nižší než v situaci, kdy jsou vypnuta.
Osobně mám naopak pocit, že Intel malá jádra prodává jako něco víc, než čím ve skutečnosti jsou. Označuje je jako „efektivní“, když energetickou efektivitu spíše snižují a o tom, že by jejich využitelnost byla v některých situacích problematická, uživatele neinformuje.
Jinak testy s malými jádry existují, dokonce i herní a realita je taková, že se čtyřmi atomy v Alder Lake mají herní výkon slabší nejen než čtyři jádra Skylake, nejen než čtyři jádra Haswell, ale jsou na úrovni čtyřjádrového Ivy Bridge (Core i7-3770K) nebo ještě staršího Sandy Bridge (Core i7-2600K):
https://static.techspot.com/articles-info/2374/bench/F1.png
Díky tedy za obsáhlý rozbor... (jakože opravdu)
Takže to vlastně celé vypadá, že Intel má zase architekturu nahowno, ehm chci říct na Cinebench.
A mě ty malá jádra přišly jako zajímavý nápad. Už jen proto, že umí žrát opravdu málo.
„Už jen proto, že umí žrát opravdu málo.“
No a to právě žerou docela dost na ten výkon a kurví efektivitu, proto to musí pořád tak neskutečně topit.
Jediná jejich výhoda, na kterou se Intel taky zaměřuje, že jsou hodně optimalizovaný, aby poskytovaly hlavně co nejvyšší výkon na plochu, jenže ne všude to funguje optimálně, hlavně ten jeden Atom opravdu není moc výkonný, sice je jich tam zas plno, protože jsou právě malinké, jenže to je oak zas musíš umět opravdu dobře všechny využít, aby se ten výkon vůbec dokázal nějak projevit, takže ti takto vzniká zase jiný problém.
Intel je dělá spíš jen pro marketing a aby to aspoň tak na oko vypadalo (pomocí nějaké syntetiky, která je udělaná tak, aby to nějak využila k nahnání většího hustočísla), že Ryzeny výkonově jakože dohnaly, či dokonce předehnaly, akorát že vůbec... hodně štěstí s hledáním takové úlohy, co není jen přiblblý benchmark a ve které hromadu těch atomů tak efektivně využiješ, aby to pak bylo skutečně výkonnější než ten Ryzen.
Nevim já si prostudoval článek na CBase co mi byl podsunut a po zapojení těch malých CPU to velmi pěkně zvedalo celkový výkon na watt, měli tam nějaký průměr aplikací.
Ale říkáte že ne, tak asi ne. :) Já to kupovat nehodlám, takže je to vlastně jedno.
Dle osobních zkušeností už dááávno stačí na běžné věci jakýkoli, opravdu jakýkoli CPU alespoň střední třídy.
Malá jádra intelu jsou skutečně o něco efektivnější, ale, osobně jsem očekával něco na způsob Armu, ideálně to co má Apple.
Například mám tu M1 4 P a 4 E jádra, pokud na tom pustím něco multithread náročného spotřeba CPU jader je dohromady 20W (než začne v Airu throttlovat), z toho cca 18,5W spadá na P cluster a na E cluster zbývá jen 1,5W. Když to pak throtluje a spotřeba se sníží na 10W, na E cluster jde pořád 1,5W, kdežto na P cluster 8,5W. P jádra klesnou z 3,2 na 2.1GHz, ale E jádra drží pořád maximální takt.
Při běžném provozu, například sleduješ YT, nebo čteš dokument, apod.. prostě vesměs idle stav, tak vidíš že se používají jen ty efektivní jádra a výkonná nic nedělají, když pak třeba načteš stránku/otevřeš dokument nebo jen víc zascroluješ, všimneš si že nějaké to výkonné jádro na jedorázově zapracuje na téhle náročnější operaci a pak zase nic nedělá.
Díky tomu není problém aby to CPU jelo třeba při tom YT na maximálně na nízkých desetinách W spotřeby (decode dělá grafika) a celé přehrávání 4k videa pak bralo cca 1W.
4E cores v M1 mají dohromady výkon hrubým odhadem cca 70% JEDNOHO P core. V případě Intelu je výkon 70% P core zhruba výkon jednoho E core. Tzn. ty E core intelu jsou mnohonásobně výkonnější (poměrově) než E core v Armových SoC a rozhodně nejde mluvit o energetické efektivitě tak jako v těch Armech.
Jinak ale souhlasím, že běžný uživatel bude s jakýmkoli dnešním moderním x86 4c/8t procesorem naprosto v pohodě.A bude to mít víc výkonu než reálně dokáže využívat.
Ten clenek je o tom, ze sice zvedaji vykon, ale jsou podstatne slabsi. Tudiz staci, aby se ti nejaka vlakna zacala realizovat na tech malych zaprdcich, misto na P corech a budes mit ihned zpomaleni, oproti klasicke koncepci CPU.
Docela nerozumim, proc nemaji mala jadra HT. Samotna implementace HT zabira mizive mnozstvi tranzistoru, a podstatne zvysuje vyuzitelnost jadra... hlavne pokud je jadro "siroke". Klidne by male jadro mohli udelat jeste vic siroke a taktovat ho jeste niz, jiste ST vykon by sel do kytek ale on je tam uz stejne i ted, a celkovy vykon/watt by stoupnul.
Určitě tu budou povolanější osoby k vysvětlení těchto důvodů, ale sám vidím dva zásadní: To jádro není tak široké, aby mohlo z HT rozumně profitovat a dále by podpora HT u procesorů kombinujících velká a malá jádra dále komplikovala scheduling.
A v neposlední řadě HT potřebuje druhý dekodér instrukcí, což je zrovna slabina x86 ohledně výkon na potřebný počet tranzistorů.
> To jádro není tak široké
No, to jadro je dostatecne siroke aby melo IPC mezi Ivy Bridge az Skylake, a *vsechny* tyhle generace meli HT. Vzdyt HT zacinalo na P4, a to melo dnes trapnych 50-100M tranzistoru.... Komplikovany scheduling ? mozna, ale me to spis prijde jako dalsi umele omezeni z dilny marketinku....
"Docela nerozumim, proc nemaji mala jadra HT."
Protože Atomy prostě HT nemají? Prostě jde o to, že u Intelu je BIG.little slepencem toho, co právě měli "na skladě" a zřejmě by nebylo až tak jednoduché přidat HT do stávajícího návrhu.
Až přijde AMD s jejich variantou BIG.little, budou to dvě podle všeho dvě optimalizace stejného jádra a dá se předpokládat, že ty "litttle" budou HT umnět.
Atomy ve smyslu drivejisch atomu to nejsou, nicmene jsou znacne pomalejsi nez P jadra. Pokud beres v uvahu i HT P jader, tak klidne az o 50% a to na stejne frekvenci. ST vic nez 25% pomalejsi na stejne frekvenci. Pripocti si k tomu vyssi frekvence P jader a ...
Viz treba test na CB
https://www.computerbase.de/2021-11/intel-core-i9-12900k-i7-12700k-i5-12...
Jenže jsou ještě značněji menší, tudíž levné. To spojení velká-malá je nešťastné, ale kdyby je Intel nasadil samostatně, tak by byl výsledek překvapivě dobrý z hlediska poměru cena/výkon a výkon/spotřeba.
To asi ano. Bohuzel je hodil do kockopsa..
Koupil by dnes někdo CPU, kde jsou jen malá jádra (klidně i hodně)? I na těch konzolích se jich zbavili.
Myslím, že v routerech a podobných prvcích to celkem uplatnění má.
Myslel jsem v počítačích. Spousta malých ARM, RISC-V apod jader je všude, např. mikrokontrolery v v plotnovém disku.
Dnes jsou v nejlevnějších noteboocích běžné zastaralé 2-4 jádrové Atomy, tudíž by si 4-12 jádrové současné Atomy kupce určitě našly. Výkon by poskočil výrazně. Osobně nechápu, že se ještě může používat něco jako dvoujádrový Celeron N4020, který je víc jak 2x méně výkonný než vykopávky typu Phenom II X4.
Souhlas, na to co napsal výše Ladis, napadá mě tenký nebo levný nebo tenký levný :) book.
"Nová" malá jádra jsou efektivnější než klasické Atomy A super výkon v takových strojích snad nikdo nečeká.
To je podle mne jen otazka ceny takoveho CPU/APU. Spouste lidi by to na office/web stacilo. V levnych notebookovych pleckach treba, pokud se bavime o "end user" zarizenich.
"Koupil by dnes někdo CPU, kde jsou jen malá jádra (klidně i hodně)?"
To je dobrá otázka. Spoustu věcí se paralelizovat dá slušně, takže tam by byla odpověď: ano.
Hry neřeším, to je maximálně tak o tom, uhnat si z toho demenci nebo psychickou poruchu.
Ale pak tu jsou pořád věci jako jako čtení/zápis NVMe (v reálu, tj. když se do toho započítá práci, kterou musí CPU udělat v rámci filesystému, ne nějaké benchmarky), přenosy po síti (myslím 40Gbit ethernet a výš, co má každý správný geek doma), šifrované přenosy pomocí SCP/SFTP a podobně, kde jednojádrový výkon pořád ještě je tím limitujícím faktorem.
"Atomy ve smyslu drivejisch atomu to nejsou"
E-cores vznikly evolucí původních Atomů. Takže to Atomy z velké části JSOU. Nejedná se o nový návrh.
Až Zen 3 vyřešil problémy s pomalou cache a začal vést benchmarky her jako např.Factorio, které je o výkonu cpu, cachování a přístupu do RAM. Mimochodem, v kódu údajně nejsou žádné spešl optimalizace ohledně platforem (AMD, Intel).
Já bych ty atomy normálně vypnul a je to... normální šestijádro s HT. :)
Souhlas tombomino, nehledě na tu věc, že vinou Intelu se SW vývojáři moc nesnažili pro běžné uživatele optimalizovat SW pro více vláken jedině snad až na opravdu náročné a serverové aplikace. Protože nebyl HW, který by to využil a toto uvažování AMD pozvolna mění.
Naprosto nechápu, proč se mám vzdávat možnosti si HW nakonfigurovat podle svých potřeb s monitorem či ponitory jakými chci a neplatit absolutně zbytečně za miniaturizaci a akumulátor, když nemám vůbec žádnou potřebu PC sebou někam tahat.
A co když má někdo potřebu PC někam tahat? Já bych jim tu možnost nebral.
Kdo tu potřebu má, ať si NTB klidně koupí. Já reaguji na údajnou nesmyslnost desktopu.
„Na druhou stranu něco jako desktop si dnes (doufám) už koupí opravdu jen ten, který na tom výkonu nějak trvá.“
Mno, jelikož mám stále ještě Ryzen 2200G (i když přechod na 5600G už je asi jen otázka času), asi nejsem nějak výkonově náročný, přesto chci desktop.
Zatím jsem pořád ještě neviděl nějakou výhodu „desktopového notebooku“.
Resp. notebook má asi jedinou výhodu, je přenosný. Snad ve všem ostatním má nevýhody (cena, resp. parametry za danou cenu, životnost, možnost úprav, konektivita, atd.)
A možná netrvám na velkém výkonu, ale trvám na ergonomii, takže pořádný monitor, klávesnice a myš.
Vzhledem k tomu mi přijde uhozené si koupit notebook, ověsit periferiemi jak vánoční stromeček a ve výsledku získat desktop, akorát horší a dražší.
Desktop si pořídí hlavně lidi, který sere, když jim půlku stolu zabírá laptop. Takže přišroubují monitor na pohyblivé rameno a klávesnici dají vysouvacího šuplíčku pod stůl a pak je stůl na to, na co má být, tedy, aby na něm leželo spoustu papírů a knih, LOL
To je dobře, že desktop nic nezabírá. A že se dá zaklapnout a uklidit jako tlustší kniha kamkoliv. LOL
Pokud narážíš na mě,tak mám 6 jader 10. gen a kdybych kupoval znovu zvolil bych 4 jádra 12. gen které pro můj účel poskytnou více výkonu než ty současné. Ale Rozumím, že se najdou uživatele, kteří jich potřebuji více.
A platí to pořád že tolik jader nikdo nevyužije,
no i když teď doba trochu postoupila, ale i těch 8 jader snad žádná hra nedokáže zatížit na aspoň 80% ani dnes.
Počet jader se zvyšuje jen protože to stejné dělá i konkurence
Co se týká výkonu a žravosti, pozoruji významné navýšení výkonu na Watt aspoň tedy v mém případě (i9-9900k a Ryz.9 3900X) tedy i lepší efektivity,
> i těch 8 jader snad žádná hra nedokáže zatížit na aspoň 80% ani dnes.
Záleží, jaký typy her hraješ. Např. lepší simulátory (letadel, aut, ...) využijí všechny naplno.
„Počet jader se zvyšuje jen protože to stejné dělá i konkurence“
Spíš proto, že to je nejjednodušší cesta k navýšení výkonu.
Protože jestli dřív celé roky stačilo uvést 4jádro, akorát nepatrně výkonnější než to předchozí, dneska už to asi nikoho na zadek neposadí.
Asi by fungovalo proti počtu jader bojovat IPC, ale masivně navýšit IPC asi nejde tak snadno jako počet jader.
Tak hlavně aby nechali stejnou cenu jako u předchozí generace. Ta malá jádra se dají vypnout.
Pokud vypnout malá jádra, to už raději koupit Ryzen. Ty jádra jsou o dost výkonější než třeba jádra Haswellu.
To právě že nejsou.
Někteří si už dali tu práci porovnat výkon malých "E" jader v AlderLake s jádry starších Inteláckých CPU architektur (škoda že jsem mimo domov, doma bych asi dohledal i odkazy).
Je pravda, že v několika specifických dílčích testech se malá jádra přiblížila na pár procent (cca -6..10%) až k výkonu jader IceLake. Ve většině však byla výrazně slabší, a v průměru jim i do výše zmiňovaného Haswellu pěkných pár procent chybělo!
Zkrátka, i když Intel výkon těchto jader oproti starším Atomům opravdu vylepšil, stále o žádné "Trhače asfaltu" nejde, a k Atomům jsou nejen architekturou ale i výkonem řazeny oprávněně.
Taky výkon jednoho malého jádra vs výkon všech malých jader (a benchmarků, které testují víc jedno, nebo druhé). Jejich výkon dohromady je brzděn jejich pomalým spojením mezi sebou a velkými jádry. To samé, co kritizujeme vedle u nejvyšších modelů Apple M1 (tranzistorů +100 %, výkon ale jen +60 %).
Apple ale třeba u M2 a vlastně i u Ačkových čipů jasně říká že se nesnaží nahánět výkon navíc ale zlepšovat efektivitu. Takže navyšování tranzistorů s hrubým výkonem nesouvisí, souvisí s tím že ty tranzistory padnou na specifické části, které umožní zlepšit efektivitu. A tenhle směr už loni uváděli jak AMD tak Intel jako cestu k výraznému navyšování výkonu. Pokud do holého CPU začneš dávat akcelerátory pro specidfické činnosti, tak získáš výrazně více výkonu při daleko lepší spotřebě, ale bude to stát nějaký ten křemík navíc.
Kolikrát čtu že chce někdo poradit počítač na editaci videa a lidi napíšou jak strašně náročné to tam je a začnou tam dávat ten nejvýkonnější HW na trhu, přitom 4k video výkonově zvládne i low endový mobil protože je nacpaný akcelerátorama.
jakej to ma smysl? jedinej podstanej rozdil mezi alderem a raptorem je vic malejch jader.. kupovat si raptor a pak maly jadra vypnout je jako oloupat si koblihu kdyz mas chut na marmeladu..
:-D
"Tak hlavně aby nechali stejnou cenu jako u předchozí generace. Ta malá jádra se dají vypnout." A to se vyplatí. Když je vypnete, krom vyššího taktu získáte co přesně? Kde je nějaký větší posun a smysl?
Asi jde o pocit :D
Jsem zvědavej jestli AMD přistoupí na tuhle příšernost a taky začne do cpu cpát mix jader nebo zachová známky racionality.
Neboj se, až to udělá AMD tak to najednou bude spousta lidí co tu teď nadává opěvovat jak svatý grál.
Ikdyž tenhle systém doopravdy v PC nemá moc smysl.
Co jsem slyšel, tak AMD udělá malá jádra stejná jako velká (stejné schéma tranzistorů), ale ty tranzistory budou ty optimalizované na spotřebu místo na výkon. Budou tak mít identické instrukce, a přitom kombinovat výhody obojího (jádra Zen jsou dost úsporná sama o sobě, takže není třeba je dělat o moc úspornější, tj. dělat nějaký nový návrh). Míchání více typů tranzistoru v jednom křemíku se dělá už teď (např. že tranzistory pro SRAM např pro registry nemůžou být menší než X).
Zen jádra, minimálně v laptopech aktuálně nejsou zase nějak extra úsporná pokud chceš vyšší výkon. Ano Do 30W jsou úspornější než Intel, ale u 35-40W jsou na tom s poměrem výkon/spotřeba na stejno, a nad 40W, tzn. laptopy, které slouží právě jako pracovní stanice a desktop replacementy, kde ten výkon potřebuješ nejvíce jsou docela žalostné a na Intel výrazně ztráci protože s vyšším příkonem už jejich výkon fakticky neroste, kdežto Intel ano.
Pokud pak chceš úsporný laptop s dlouhou výdrží baterie, tak stejně potřebuješ nějaký Učkový čip s nízko nastaveným TDP, tady je třeba 11. generace Intelu lepší než 12. generace. Ale pokud se najde dobře vybavený ultrabook s AMD procesorem tak je to fajn, bohužel často jsou ty laptopy dost ořezené, první věc je Thunderbolt, ale to řeší USB s podporou DP Alt mode a power delivery, ale co vidím nejčastěji, tak v kategorii levnějších strojů s AMD bývají problém otřesné displeje s nízkým jasem a malým barevným gamutem.
Může AMD za to, že Intel uplatí výrobce, aby do verze s Intelem dali třeba lepší displej? To přece není tak, že ten lepší by AMD nezvládl. I když za Thunderbolt si může AMD sám, že ještě nepřepracoval I/O část svých procesorů (ten standard je už dlouho uvolněn zadarmo).
"Jsem zvědavej jestli AMD přistoupí na tuhle příšernost a taky začne do cpu cpát mix jader nebo zachová známky racionality."
Spíš než "zda" je otázkou "jak" to AMD udělá...
Mimochodem když už se tu probírají ty mini jádra. Jak fungují ve Windows 10? Dělalo se s tím něco, nebo Alder Lake+ = Windows 11 jinak bída?
Windows 10 je už jen v režimu bezpečnostních záplat. Nové funkce nedostává.
No to pořád není odpověď na otázku.. Umí tedy W10 21H2 používat malá jádra? Nebo je úplně "mimo" a malé jádro od velkého ani nepozná a tudíž nepřidělí vhodnou "práci"..
Ví někdo jak to je?
Tak malá jádra se budou tváři jako jakákoliv jádra, akorát to nebude moc úsporné ani výkonné.
Přesně tak. Jen Windows 10 for ARM dostal podporu, protože ten vyšel trochu později a malá jádra byla v ARM už dávno.
Win 10 vidí i malá jádra a využívá je. Jen v podstatě neřeší malé / velké jádro. Tomu ve výsledku v reálném použití odpovídá nejen výsledná (ne)efektivita a výkon, ale především velká proměnlivost a obtížná předvídatelnost výkonu i spotřeby.
Pod Win 11 je to o poznání lepší, ale stále nic oč by znalý uživatel stál. Zkrátka pod W11 sice trochu ten kočkopes pokrotili a donutili se chovat aspoň trochu smysluplně, celkově ale stále bída!
Nečekám od Raptorů žádné výrazné zlepšení, které by mne přimělo hodnotit tento Intelí slepenec znatelně lépe. Není k tomu důvod.
Intel přiznal proč děla tyto hybridy.
Není to o tom ze by chtěl lidem nabídnout něco víc, problém byl v tom ze neumí vyrobit 16 velkých jader protože P-core je příliš velké.
Myslím ze tato cesta je nesmyslná, raději bych viděl 8P-cores za slušnou cenu bez “atomů”
Nejde jenom o velikost, ale i o tom, že u Intelu jsou jádra pospojovaná v desetibodovém uspořádání.
AMD má osm jader v jednom meshi, za to ale má dva čiplety. Dá se předpokládat, že u AMD půjde vývoj tím směrem, že toto uspořádání zůstane, ale zpočátku dvě, později možná více jader budou (se společnou L2 cache) sdílet body v tomto osmibodovém meshi.
Otázka interconnectu jader je jedna z nejdůležitéjších pro výkon, laik má představu, že výrobci můžou do procesoru "prdnout" kolik jader se jim zachce, ale to není pravda. Topografie interconnectu je něco, co se strašně těžko ladí a proto to i přes různé generace zůstává stejné. Jen se mění, jaká jádra se na zavěsí...
Přijde mi, že od dob P+E jader nějak vymizela skupinka proklamující single thread výkon jako jedinou možnou cestu, neboť software (starý/úloha neumožňuje rozpad na vlákna/líný vývojář/drahý vývoj/bagr). Pravděpodobně se uživatelská základna překrývala s Intel fans :-)
Single thread výkon je stále důležitý, určuje responsibility u aplikaci. Mám 6 jádro 10. generace a kdybych musel kupovat dneska náhradu tak koupím 4 jádro 12. generace právě proto že má daleko lepší Single výkon a jádra navíc nepotřebuju
Tak responsivness (nikoliv responsibility) je z velke casti urcena i odezvou/rychlosti File systemu. ST CPU (a ST to stejne neni, je to spis lehky MT) musi jit ruku v ruce s ryhlosti FS.
Myslel třeba webové stránky (to je docela běžné jak pro běžné, tak pro pokročilé, usery). Hlavní kód jede ST (např. kompilace skriptů při načtení stránky a následně provedení části jejich kódu). Dnešní stránky jsou tak zpatlaný (např. React.js), že jsou to spíš takové benchmarky JS enginu a CPU. Jinak tohle jen problém i na mobilech, protože nativní aplikace (např. ten Facebook) jsou jen zabalená webová stránka (React Native).
Aplikace nastartuje, obvykle dost rychle aniž bych musel přemýšlet zda by to mohlo být rychlejší. Ale to jak bude aplikace nahraná v paměti reagovat na moje povely, jak rychle je provede už s filesystémem nemá nic společného. Například kolegou zmíněné webovky a tím nemyslím nutně samotné načtení, tam tě limituje spíše připojení, ale třeba to jak web aplikace reaguje na tvé povely, například řazení již načtených dat, pgenerování nových částí stránek apod.
Třeba staré počítače z doby 15 let zpět měly docela dost výkonu na desktopové aplikace z té éry, ale co je zabilo je kolik se toho přesunulo na internetu ze server side na client side skriptování. A to jsou vše single thread věci.
Ale i to spuštění aplikace obykle bývá primárně single thread, stejně jako třeba otevírání dokumentů apod. 64 jádrový threadripper mi tyhle operace nijak neurychlí, kdežto silnější jádra ano. Proto jsem také někde výše psal, že dnes bych místo 6 core i5-10100F koupil i3-12100 které v multi výkonu bude podobné, ale v singlu je o slušný kousek lepší.
Patrně jsi chtěl říct i5-10400f
ano
"musi jit ruku v ruce s ryhlosti FS"
a FS jsou limitovány jednovkláknovým výkonem...
Pokud chce někdo výkon, tak naštěstí máme i jiné OS.
OS je celkem bezpředmětný, podstatný je SW který na něm běží, to značně omezuje výběr.
OS je taky SW vrstva - mezi aplikací a hardwarem.
Ano, ale pokud používáš SW který v nějakém OS neběží a nemáš/nechceš používat alternativu, nebo na tom OS ten SW postrádá nějakou funkčnost, tak to výběr OS docela limituje.
Například Android, chybí mi tam nějaké aplikace které mám na MacOS/iPadOS, popřípadě i na Windows, třeba pro mě docela klíčová aplikace - OneNote, je v Androidu naprostá fraška, co nic neumí. Nebo zcela absence GoodNotes, ty sice umím nahradit, ale problém je že náhrada, která mi vyhovuje je jen pro Android, není multiplatformní. Takže i když mám dostačující HW a OS jako takový mě v ničem nelimituje, mám velké omezení právě v aplikacích.
To si stěžuj u výrobců těch aplikací. OS za to nemůže.
Tak to tu máme Intel nasleduje AMD po 14-ich rokoch. Síce len pre jeden kampus a AMd to urobila pre všetky 3 svoje kampusy a vyrobila vtedajšiu The Foundry company, dnešný Global Foundries
Intel Introduces First-of-its-Kind Semiconductor Co-Investment Program
Press Release Today, 13:45
Under the terms of the agreement, the companies will jointly invest up to $30 billion in Intel's previously announced manufacturing expansion at its Ocotillo campus in Chandler, Arizona, with Intel funding 51% and Brookfield funding 49% of the total project cost. Intel will retain majority ownership and operating control of the two new leading-edge chip factories in Chandler, which will support long-term demand for Intel's products and provide capacity for Intel Foundry Services (IFS) customers. The transaction with Brookfield is expected to close by the end of 2022, subject to customary closing conditions.
https://www.techpowerup.com/298060/intel-introduces-first-of-its-kind-se...
Oct. 7, 2008
AMD and Advanced Technology Investment Company of Abu Dhabi to Create New Leading-Edge Semiconductor Manufacturing Company
— “The Foundry Company” to build new state-of-the-art manufacturing facility in Upstate New York, creating more than 1,400 jobs, and to expand existing manufacturing facility in Dresden —
The Board of Directors of The Foundry Company will be equally divided between representatives of AMD and ATIC. AMD will own 44.4 percent and ATIC will own 55.6 percent of The Foundry Company’s fully-converted common stock upon its formation.
https://ir.amd.com/sec-filings/filter/proxy-filings/content/0001193125-0...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.