Zdaleka ne ve všech případech je však uvedeno, že tato schémata pocházejí od emeritního singapurského inženýra Kok Hua Chia, který je vytvořil pro zábavu, jen jako spekulaci. Jak sám zdůraznil, nereflektují žádné uniklé ani neuniklé oficiální informace, nejsou tedy postavené na nějakém zákulisním tajemství. Jde o čistou Chiovu spekulaci, jak by teoreticky (a ne nutně pravděpodobně) mohly vypadat 7nm procesory AMD. Tyto informace jsou klíčové pro předejití nedorozumění, k němuž už leckde došlo. Narazit tak můžete na články s komentáři typu „není zatím jasné, zda tato schémata týkají generace Zen 2 nebo až Zen 3“, které ukazují zásadní nepochopení. Netýkají se žádného reálného produktu, jde o fantazii.

Když už jsme ale téma nakousli, podíváme se, jakou vizi pan Chia vlastně servíruje:

V rozporu s očekáváním, že AMD navýší počet procesorových jader v křemíkovém modulu třeba i na 12 nebo 16, je Chia naopak konzervativní. Vlastně více než konzervativní. Jeho vize počítá se zachování osmi jader v modulu, ale vykuchání paměťového řadiče a dokonce všech čipsetózních prvků, které by byly přesunuty do samostatného kusu křemíku. Spočítal, že osmijádrový modul by na 7nm procesu měl asi 64 mm². Spojující čip by pak disponoval všemi rozhraními, paměťovým řadičem a třeba i L4 cache.

Serverový Epyc by pak disponoval větší centrální jednotkou, ale čiplety s procesorovými jádry by zůstaly stejné - malé. Konfigurace by umožňovala vznik (až) 64jádrových procesorů.

Chia vzal v potaz i konfiguraci která by jednotlivé čiplety nepropojovala jen substrátem pouzdra, jako nyní, ale křemíkovou podložkou (interposer). Tato varianta je ale málo pravděpodobná, protože by byla dražší. Úspora křemíku díky kompaktnějšímu rozhraní na čipletech by pravděpodobně nevykompenzovala cenu za interposer a zvýšené náklady na pouzdření.

Výhodou Chiova konceptu by bylo široké spektrum modelů disponující osmi až 64 jádry. Díky stejnému centrálnímu čipu by výbava počtem PCIe linek, kanálů paměťového řadiče ap. nijak nesouvisela s počtem jader a AMD by mohla plnou konfiguraci nabídnout klidně na osmijádrovém modelu nebo naopak omezenou na 64jádrovém - podle toho, jak by si žádala poptávka.

Autor počítal i s dvousocketovými systémy.

Přestože Chia předložil schémata, která jsou zajímavá, nelze se vyhnout kritickému zhodnocení. V textu padlo několik silných stránek. Mezi další by bylo možné zařadit zvýšení výtěžnosti a snížení výrobních nákladů v případě drahého 7nm procesu. Jednotlivé osmijádrové čiplety by totiž byly menší než ARM SoC pro telefony.

Jsou tu ale i slabiny. První tkví v paměťovém řadiči integrovaném v centrálním křemíku. Každé procesorové jádro by tedy k paměti přistupovalo přes rozhraní mimo křemík, které vždy přidá nějakou tu latenci navíc. Zmíněná L4 cache by mohla významně pomáhat, ale nikdy plně nevykompenzuje přímé spojení jader s řadičem. Na druhou stranu mírně vyšší latence by byly částečně kompenzovány jednou monolitickou pamětí, takže by byly eliminovány současné případy, kdy jádro A sahá pro data do paměti spravované jádrem B. Jde tedy o situaci „něco za něco“ a není zdaleka jednoznačné, zda by přechod na tento systém v průměru znamenal zlepšení. Stávající systém: „ve většině situací nízké latence, v minimu situací velké latence“ by byl nahrazen systémem: „ve všech situacích střední latence, v případě vhodného využití L4 cache trochu snížené“.

Je možné, aby takto Zen 2 opravdu vypadal? Nelze s čistým svědomím říct, že ne. AMD ostatně ukázala 7nm EPYC překrytý IHS, takže co bylo pod IHS, můžeme jen spekulovat. Zatím ale nebyl jediný únik, který by byť jen naznačoval takto významnou změnu. Také je třeba říct, že zásadní výhoda ve snížení nároků na křemík je výhodou pouze ze současného pohledu. V době, kdy AMD vývoj Zen 2 začala, totiž nikdo netušil, že jej bude vyrábět u TSMC, kde je kvůli ceně vhodné minimalizovat plochu křemíku. Počítalo se s GlobalFoundries, k němuž byla AMD vázána smlouvami na odběr určitého počtu wafferů. Pokud se tento objem neodebral, platila AMD GlobalFoundries pokutu. Snaha tedy byla spíše opačná: křemík vyčerpat. Pokud by tedy AMD vyvíjela řešení načrtnuté Chiem, měla by vlastně víc štěstí než rozumu. Pokud Lisa Su nedisponuje křišťálovou koulí.