Další v testu zúčastněná reprodukční zařízení byla čistě pro referenční účely, nešlo tedy přímo o jejich test. Na prvním místě jsou stereo reprobedny Orion HS280 (dodnes nevím, zda jde skutečně o značku či nějaký vymyšlený štítek) podpořené 2 × 50 W zesilovačem domácí výroby. Z této soustavy se line zvuk, který jsem si za ta léta ocejchoval jako dobrý a vzhledem k tomu, že jsem zatím nenavštívil žádnou poslechovou místnost, tak zatím i nejlepší. (Pro audiofily: Jaká je jejich cena netuším, dostal jsem tuto sestavu od bratra bratru za 1 000 Kč).

Abyste si udělali představu o tom, jak takový zesilovač vyrobený doma před více než 20 lety vypadá, mám pro vás obrázek jeho útrob. Nebudu to moc komentovat, protože těm, co to moc neříká, je to jedno, ostatní v tom své kouzlo najdou sami. Vpravo dole je ve své době velmi efektní LEDkový ukazatel úrovně hlasitosti, který jako jediný v celém zesilovači zaměstnává integrované obvody.

Druhou referenční reprosoustavou byly reproduktory Genius SW-Q5.1. U těch jsem primárně sledoval prostor zvuku, protože jde prostě o reproduktorky, které se do prostoru rozestaví a zvuk tedy jde z těch správných stran. Kvalita zvuku jde v tomto případě silně stranou, což je v tomto případě irelevantní.

Třetí referenční hardware jsou úplně běžná bezdrátová sluchátka Hama RF-433. Jde opět o moje doposud používaná sluchátka, na která jsem zvyklý a vím o jejich mouchách (mezi něž patří zejména občasný šum, vznikající během bezdrátového rádiového přenosu při určité poloze vzhledem k vysílači a pak ne zrovna výrazné basy oproti reprobednám Orion). Prakticky se dá hovořit o úplně běžných sluchátkách, které by pravý audiofil na hlavu zřejmě vůbec neposadil.