Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
toto bylo opravdu zajimave ...
Ehm, to by ale znamenalo dost slušný průlom v technologii supravodičů a hodně by to zamávalo s celou energetikou...
ted nezbyva nez verit, ze cesta z laboratore do vyroby bude "bwzproblemova" a hlavne rychla...
Stoprocentní elektrická vodivost je divný termín. Má mít nulový odpor, tedy vodivost je nekonečná (G=1/R). A přisuzovat nekonečnu 100% je podivné. Proč nenapíšete nulový odpor?
Navíc grafén asi nenahradí. Ten má výhodu v tom, že lze vodivost řídit, tedy vyrobit tranzistor. Ale u stanenu jsem o tomhle zmínku neviděl.
Teď sám nevim, ale pokud má "kabel" 100% efektivitu přenosu apo trase nejsou jakékoliv ztráty, není jedno jakej proud se do toho pustí? Snad jen by musel být v dostatečně pevném pouzdře, aby ho ta EM vlna neroztrhala.
do elektriky moc nedelam, ale fyziku jsem na stredni trochu mel a zda se mi ze si pletete rychlost elektronu ve vodici a rychlost sireni elektrickeho pole. elektron je hmotna castice, tudiz jiz z principu pokud nemate zrovna v kapse zdroj nekonecne energie nemuzete elektron urychlit na tuto rychlost
Elektrony se ve skutečnosti pohybují celkem pomalu, řádově myslím milimetry nebo centimetry za sekundu. Rychlost em vlny je řádově stejná jako rychlost světla (záleží na permitivitě a permeabilitě prostředí). Ono je to asi podobné jako u zvuku - přenáší se jako chvění částic prostředí, ale ty vlastní částice se nikam nepřesouvají.
Pauliho princip pro elektrony neplatí při supravodivosti - viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Cooper%C5%AFv_p%C3%A1r
Pokud autor myslel 100% vodivostí - vodivost G nekonečnou, pak odpor R=0Ohm (R=1/G). Tím by měl být teoretický proud přenášený vodičem nekonečný (I=U/R). A jelikož při nulovém odporu nebude docházet ke generování zbytkového tepla, takový kabel se nemá jak zničit. A dokonce by takový procesor měl nulovou spotřebu a proto by nefungoval. Protože by po přivedení napětí na vstup muselo být i na výstupu neb by se nemohlo přeměnit na teplo v logickém členu (tranzistor). Snad se nepletu? :)
Figl je v tom, ze chip by z toho nebyl cely, logicke cleny z tohohle snad ani vyrabet nejdou.
Proč by to nemělo fungovat? Teplo v transistoru je odpad, nikoliv smysl činnosti. Transistor funguje buď jako regulátor napětí (podle toho, co je na vstupech, tak se mění napětí na výstupu) nebo jako spínač (na výstup dá nějaké definované napětí nebo nic). Pokud zhasnu světlo, tak vypínač taky nezačne spotřebovávat stovky wattů a vyzařovat teplo do okolí místo žárovky.
Trochu jsem to zjednodušil...omlouvám se elektrotechnikům. Ze školy si ještě matně vzpomínám, že tranzistor propouštěl proud mezi dvěma nožičkama podle toho co se přivedlo na třetí. Pominu různé typy zapojení a odpory okolo, aby to celé k něčemu bylo.
Problém je v tom PN přechodu uvnitř, který kdyby byl vodivý, tak nefunguje celý tranzistor a budeš mít na všech nožičkách stejné napětí. Asi jako když tranzistor prorazíš a můžeš ho vyhodit.
Ale když nad tím nyní přemýšlím, tak by to možná fungovat mohlo. Co když se ten cín umí chovat jako křemík/germánium/grafen/... když bude mít tloušťku třeba 3, 20, 1000 atomů? :)
Presne tak. Cielom je znizovat potrebny prud (vyzarovane teplo) v PN prechodoch na minimum. Inak povedane aby logicke obvody pracovali cisto s el. napetovymi stavmi 0 - 1. Ked to prezeniem do extremu tak rozdiel medzi stavom log 0 a 1 by bola najmensia mozna jednotka el. naboja. Alebo zmena spinu z pravotociveho na lavotocivy pripadne 1 foton. Odtial sme stale este daleko. Podstatne viac energie/castic,ziarenia unika v nepotrebnych stratach oproti tomu co sa realne efektivne vyuzije na vypocet alebo ulozenie informacie.
nejak mi furt nedocvakava logika srovnani stanenu a grafenu. tyhle dve veci se podle me spis doplnuji nez ze by spolu souperili. stanen by mohl nahradit nejake mikro vodive cesty z uslechtilych kovu a grafen zase polovodice z kremiku. furt nechapu v cem by v polovodicove elektronice mohl selen ten grafen nahradit. ale rad se necham poucit od znalejsich tohoto oboru
Také mi to celé připomělo vtip o komunistických pohlavářích hlásajících pokrok v elektronice vymýšlením celovodičů na místě polovodičů ;)
Ostatně výsledek vzešel právě z projektu hledání nových materiálů s "novými" vlastnostmi , takže možná někdy se jim skutečně podaří měnit dynamicky atomovou mřížku nečistého cínu tak aby zaujímala minimálně dva stavy (i když vlastně už teď vede po dvou vlastních koncích )
Grafen pochopitelně nemůže vytvářet jednoatomovou vrstvu, neboť grafen není atom, ale dost velká molekula s desítkami až stovkami atomů.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.