HSDL je zkratka pro High-Speed Data Link a jde o rozhraní (definované otevřeným standardem), které je úzce spjato s existencí PCI Express. Nabízí základní přenosovou rychlost 20 Gbit/s (srovnejte s posledními verzemi Serial ATA či SAS, které nabízí 6 Gbit/s) a kdyby to nestačilo, je možné jednotlivé 20Gbitové kanály i sdružovat.

První produkt, který jej má využívat, bude 3,5″ SSD OCZ IBIS (na své uvedení ještě čeká). Přijde v kapacitách od 100 do 960 GB za ceny od $529 do $2 799 a součástí každého takového SSD bude i patřičná PCI Express karta. Pozor – půjde o PCI Express ×4 kartu, která je navíc jen PCIe 1.1 (tedy 2,5GT/s), což by mělo zvládnout max. 10 Gbit/s, převedeno na skutečnou rychlost PCI Express to ale bude rovný 1 GB/s. Logika na kartě bude velice jednoduchá, prakticky bude jen převádět HSDL na PCI Express a naopak (rychlost HSDL tedy v podstatě závisí na PCIe).

Vnitřek OCZ IBIS je poměrně zajímavý. Vlastně je zde další řadič (níže na obrázku vlevo) a dva v podstatě SATA SSD (níže na obrázku v pravo je jeden z nich), na každém dva řadiče SandForce SF-1200. Nyní trochu zbytečné matematiky: jeden SF-1200 umí až 260 MB/s, takže teoretická maximální propustnost tohoto SSD bude pro dodávanou kartičku vyloženě „festovná“, dělá to 1 040 MB/s a to je špičkově těsně pod limitem PCIe ×4 1.1. Ve výsledku to ale nevadí, specifikace udává číslo ještě menší, 740 MB/s coby maximální rychlost zápisu. Na serveru AnandTech se s IOMeterem a Queue Depth 32 povedlo dosáhnout propustnosti lehce převyšující 800 MB/s, což je celkem hukot ;-).

Samotný SSD se připojuje k napájení klasickým SATA napájecím konektorem a pro data je použit mini-SAS konektor, a to z důvodu zjednodušení návrhu celého řešení (lidem z OCZ se nechtělo vymýšlet zbytečně další konektor, budou prostě předpokládat, že lidé nebudou do HSDL rozhraní píchat SAS a naopak – je to navzájem nekompatibilní, jen to má stejný konektor).

 

Specifikace OCZ IBIS SSD:

Vřele doporučujeme pročíst si recenzi na AnandTechu, zjistili tam mimo jiné, že příkaz TRIM skrze celou logiku až k flash pamětem neprojde (tudíž jej SSD navenek prostě nepodporuje). Nicméně SSD si řeší Wear Leveling tzv. metodou Garbage Collection, což v podstatě znamená, že během nečinnosti si data sám optimalizuje (pokud jej zahltíte hromadou zápisu, můžete na nějaký čas zpozorovat snížený výkon při čtení, když jej ale necháte v klidu, zase se za čas sám zrychlí). Rozhodně jde o hodně zajímavé řešení a jsme moc zvědavi, zda se HSDL rozhraní od OCZ uchytí.