Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Skvely clanok, aj ked som sa musel pousmiat nad frazou "tedy více než 35x méně!"
Zajímavý článek.
Osobně bych do budoucna vsázel na Muska. SpaceX je jediná soukromá firma a jako taková jejím cílem není cucat peníze od státu a jako vedlejší produkt občas postavit nějakou raketu. Čína se dle své strategie "zkopírujeme co se dá" dostane těsně pod vrchol. NASA má sice know-how, ale je podle všeho už přerostlý moloch, kterému navíc chybějí finance. V Rusku je bordel jako ... v Rusku, takže tam se může stát cokoliv.
Jediná opravdu světlá potenciální vyhlídka se zdá být Skylon, který by mohl optimisticky za deset let vzlétnout a se svým nevídaným ISP přinést po sto letech tradičních raket revoluci (vím, jsem nehorázný optimista).
Je hezké, že to máte idologicky srovnané, ale kdo si myslíte, že by byl odběratelem takového nosiče? Opět stát. Takže SpaceX je na státu závislá a stát ten vývoj platí, byť třeba nepřímo.
Pokud mate na mysli nosice od SpaceX, tak vazne doporucuju mrknout na https://spacex.com/launch_manifest.php kde maji popsano kdo je jejich odberatelem a jak uvidite sam tak NASA + US Air Force dohromady maji mene nez polovinu vsech zarezervovanych letu...
Osobne se nejvic tesim na Falcon Heavy co se tyce tech raket uvedenych v clanku, ale jeste vice me zajima jak dopadne a jestli se podari ve SpaceX vyvinout znovupouzitelnou raketu Falcon 9 - aktualne testovano pod nazvem Grasshopper. Zatim byly provedeny 3 uspesne "skoky", coz nam dava malou nadeji ze i ty dalsi (mnohem, mnohem nebezpecnejsi) by snad mohly byt uspesne.
Tak to tě jistě potěší, že Michal Polák připravil další větší kosmo článek, věnovaný výhradně firmě SpaceX. Vydáme jej již příští týden!
Takže se z DIITu stane Technet?
Richmonde prosím tě podívej se jakou kadenci má rubrika Kosmonautika a letectví a pak zkus popřemýšlet, kde je chyba. Já bych si takhle na dálku tipl, že bys možná měl svému lékaři sdělit, že ty předchozí prášky zabíraly lépe. Nebo tak něco. Fakt díky.
Tak zatím to vypadá na kadenci 1 článek týdně (zhruba odpovídá technetu) a nevím proč bych měl hledat místo kde je chyba. Každopádně díky za vyčerpávající odpověď (klasicky historka hezká, ale dozvěděl jsem se prdlačku)
A ty trapné poznámky s prášky si vyprošuju, akorát ostatním ukazuješ jak hluboko umíš klesnout ;)
na kadenci jednou týdně usuzuješ z toho, že po 4 měsících zde vyjdne ryze kosmonautický článek následovaný hned druhým? pak se nediv, že si dovoluji odhadovat nějakou poruchu , třeba poruchu chápání souvislostí. možná se ale pletu, možná chceš prostě jen rejpat.
tak holt do toho, rejpej, ale nijak tim nezměníš to, že takové články u nás čas od času budou vycházet, protože je majorita našich čtenářů má ráda a s chutí si je přečtou. nic ti nebrání je na té naší homepage ignorovat a číst jen ryze IT věci.
víc nemám co bych k tomu dodal
Ne, usuzuju z toho co jsi napsal ty (28.02.2013 - 00:10 těšte se na článek již příští týden čímž tak trochu padají i ty tebou zvláštně vypočítané 4 měsíce).
Chápání souvislostí nebo objektivní úvahy bych být tebou nechal jinému webu protože ti to očividně u mě minimálně teď selhalo - články si rád přečtu ;) Rejpat jsi začal ty a to dost nevybíravým způsobem...
supr, uz se tesim, jen prosim aby jste na to dali odkaz z FB, na hlavni stranku diit chodim jen velmi, velmi zridka :-)
neboj, odkaz na fb+tw samozřejmě bude :-).
http://www.csfd.cz/film/216298-zavody-v-dobyvani-vesmiru/
+ Akta NASA
BTW kdy můžeme očekávat články o autech a pěkných děvách když už jsme na DeepInIT? To vypadá, že WIFT chce za každou cenu ten Blesk fakt trumfnout :D
Tak preco sem chodis. Ja som si isty, ze keby si sem nehadzal svoje priblble podrivacne prispevky, tak by si nikomi nechybal.
Ja si urcite radsej precitam clanok podobny tomuto ako tvoje vylevy.
Ono je dost těžké na to nekliknout - přeci jen raketa na IT magazínu je až moc lákavá (tak trochu jsem očekával, že bude článek souviset s tehdejší výpočetní "rychlostí" počítačů na palubě).
*THUMB UP*
Pekny clanok, akurat by som chcel kusok doplnit. Napr o Braunovi by som nepovedal, ze sa sam rozhodol, ono to bol skor unos na poslednu chvilu, v tom case si uz isli po Brauna aj rusi a nechybalo vela k tomu, aby sa do Ameriky nikdy nedostal. A k tomu Falconu Heavy - prvy start ma byt uz o necely rok, t.j. zaciatkom roka 2014. A navyse v piatok ma prebiehat druhy komercny let na ISS aj s nakladom, zaujemcom o SpaceX to urcite odporucam sledovat.
Hodil by se Tesla, který by raketě poslal bezdrátově energii. Velké a těžké nádrže by nahradila magie. :-)
Prostuduj si nekdy vzdalenosti. Mesic je 384,400 km od Zeme, jakykoliv bezdratovy prenos by byl nepouzitelny, i ten legendarni Tesluv. Reaktivni pohon je spravne reseni (dokud neodladime warp), energii by ovsem nemelo dodavat chemicke spalovani, ale fuze nebo anihilace.
Ruský oblet Měsíce pomocí Protonu byl považován za nouzové řešení. Proton používá toxické palivo a pro lety s posádkou nikdy používán nebyl. Také jeho spolehlivost byla nižší. Kdyby fungoval spolehlivě, mohl jezdit Lunochod po Měsíci již v roce 1969, což by prvenství američanů trochu zmírnilo. Kromě problémů s vývojem motoru bylo příčinou zpoždění také to, že se rusové věnovali najednou mnoha cílům - Sojuz+N1, Lunochod a ještě automatický odběr vzorků i s jejich návratem sondami Luna.
Hezkej clanek, ale jedna "drobnost" J. Gagarin nebyl ve vesmiru prvni. Byl jako nahradnik Vladimira Sergejevice Iljusina ktery letel pred nim a navrat na zemi po par dnech neprezil. Sovetska propaganda toto, jako ostatne jakykoliv neuspech, pred svetem tajila.
A jeste jedna drobnost. Prvni zivy tvor take neposlali do vesmiru rusove. V roce 1950 Americane poslali na obeznou drahu hlodavce a pred tim jeste cervy a mouchy.
Nepleťte si oběžnou dráhu s jakýmkoliv startem balistické rakety. V roce 1950 nebyl k vyslání čehokoliv na oběžnou dráhu k dispozici vhodný nosič. Takový objekt by byl totiž zároveň první družicí, tím by se v US rádi dodnes chlubili.
I kdyby ta spekulace s letem Iljušina byla pravdivá, tak není pravdou, že by pár dní po letu zemřel. Žil naopak ještě nedávno: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Sergejevi%C4%8D_Ilju%C5%A1in
Děkuji za vaše články, je to dobré čtení!
Článek obsahuje neodůvodněná zobecnění na základě sporadických faktů.Zejména v historii vývoje kosmických technologií v SSSR je to ošemetné. Některá uvedená fakta si odporují: Autor popisuje nesmiřitelný boj mezi OKB ( zřejmě má na mysli jen ty hlavní - OKB 1, OKB 52 a OKB 856 - S.P.Koroljov, V.M. Čelomej a M.K. Jangel) Správně. Ovšem o kousek dál zobecňuje, že "sovětští konstruktéři předpokládali využití zmíněné rakety Proton, která měla dvojici kosmonautů vynést v prvním řadě alespoň k měsíčnímu obletu." Tak zcela jistě ani po smrti S.P.K v OKB1 NE, neboť Proton (UR 500) byl dítkem OKB 52. Leda, že by si padli kolem krku i s L.I.Brežněvem v Politbyru, které s definitivní platností rozhodovalo o všem, tedy i o pilotovaných letech zejména. Pro vojenský kosmický průmysl jako technologickou základnu vývoje, armádu i Politbyro včele s L.I.B. rozhodně nebyl v zájmu žádný pilotovaný let na Měsíc ze zcela prozaických důvodů - po expertním stádiu výroby kosmických technologií a přechodu na její průmyslově sériovou fázi, nebyl prvořadým úkolem sovětské kosmonautiky "plán vojenského využití Měsíce" ( ani Venuše, jak je to v klasice "konec agenta W4C")
Citace: "Sověti zlikvidovali vše, co by lunární program připomínalo." a dále: "alespoň jedno prvenství podle historiků - největší neatomový výbuch při startu N1" Autor má zřejmě na mysli motory NK 33, o kterých se v článku zmiňuje a které po 50 letech z technických rezerv SSSR "oprášili" Američané v Antaresu. Pro historiky by možná bylo dobré aktualizovat tento závěr: viz: http://e-republika.cz/article2855-Ukrajinsky-bojovy-darek-vybuch-rakety-...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.