Šéf strany Rickard Falkvinge má rozhodně důvod k oslavě. První průzkum hovořil o 5,1 % a realita o 2 procentní body předčila toto očekávání. Jedno křeslo (získá ho pravděpodobně Christian Engström) je sice v celoevropskoparlamentním měřítku snadno přehlédnutelné (celkem je jich tam 736), nicméně o Pirátské straně se nyní začne hovořit. Bude muset, je jednou ze stran, která se dostala do Evropského parlamentu a o takových stranách mlčet nelze, a to nejen na švédské půdě, ale v celé Evropské unii.

Není přitom nezajímavé, že švédská účast ve volbách do Evropského parlamentu koresponduje s průměrnou účastí v celé EU, do voleb šlo 43,8 % Švédů (průměr EU je 43,09 %, pro srovnání u nás se zúčastnilo voleb jen 27,84 % lidí). To je také nejvíc od roku 1995, v předchozích volbách v roce 2004 volilo 37,85 %, v roce 1995 38,84 %. Pro samotnou Pirátskou stranu tento výsledek znamená hodně. Je to vzkaz od uživatelů, že si přejí změnu autorských zákonů a že nesouhlasí s odsouzením čtveřice provozovatelů The Pirate Bay (který jiný „trestný čin“ vyústil v takovou podporu nějaké strany, že se dostala do Evropského parlamentu?).

Švédsko je samozřejmě výjimkou právě proto, že odtud pochází The Pirate Bay. V Německu získala Pirátská strana jen 0,9 % (jejich cílem bylo alespoň prolomit hranici 0,5 %) a do Evropského parlamentu tak míří jen jediný „pirát“ – ten švédský. Je to jeden z 18, kteří za Švédsko půjdou do EP. Pokud by platila Lisabonská smlouva, mělo by Švédsko nárok na 20 křesel a v takovém případě by Pirátské straně připadla křesla dokonce dvě.