Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Byl jsem v parku, kde se udála stejná změna a je to jednoznačně krok k lepšímu ve všech ohledech. Využili i lepší možnosti nasměrování světla. Jedině setrvačnost v náhradních dílech a neschopnost spočítat si návratnost investice drží tuhle prehistoriku při životě. Ale co, když technický ředitel může vychvalovat dieselové autobusy proti jejich CNG alternativám, tak tahle setrvačnost zas tak blbě nepůsobí..
"Technický ředitel DP Radek Zamrazil odmítl, že by autobusy na naftu byly méně ekologické než vozy na plyn. "Plynové mají sice menší emise oxidů dusíku, ale horší oxidů uhlíku," uvedl. Dopravní podnik by navíc musel kvůli plynu přestavět garáže."
Naše plíce Vám děkují. Goebbels nikdy neumřel, jen se převtěluje.
Zajímavostí může být, že autobus splňující emisní limity EURO VI (povinné od 2013) a nebo dokonce EEV a hlavně s filtrem pevných částic (tzn. vyrobené v posledních letech) může být opravdu srovnatelný s plynovým autobusem a překvapivě být mnohem čistší (plyn sice není vidět, ale pálí se toho také dost). Z tabulky:
Diesel EuroVI 2013.01 CO-1.5 HC-0.13 NOx-0.40 PM-0.01 PN-8.0×1011
Plyn Euro VI 2013.01 CO-4.0 HC-0.16 CH4a-0.5 PM-0.46 PN-6.0×1011
Voila, plynový autobus produkuje násobně více prachových částic (PM) a oxidů dusíku. Hlavně za ty prachové částice plíce moc nepoděkují. Tak praví normy. Člověk se nesmí nechat ovlivňovat dojmy starých dieselů, ze kterých dehet létal po tunách, modrý dým se linul všude. Obávám se, že plyn tento boj prohrál a teď je na řadě elektřina, která by mohla dostat naftu z autobusů.
Člověk se nesmí nechat ovlivnit normami, které jsou v praxi několikanásobně překračovány, ale musí se spoléhat na svoje zkušenosti a zdravý rozum. Na plynu doma vařím a ten sporák není žádné hightech zařízení. Až mi ukážeš auto na cng, které vypouští dusivý puch jako moderní chrochtadla, tak můžem dál diskutovat. I blbá felda na lpg je mi milejší než jakákoliv nafta. Zkus někdy vylézt z domu na ulici-silnici a znovu začít vyprávět pohádky jak je smrad z plynu srovnatelný s naftou. Když jedu za autem na plyn tak nemusím přepínat ventilaci na vnitřní okruh.
Víš vůbec co jsou ty HC u nafty a plynu? Jestli si myslíš, že ti HC z plynu škodí stejně jako ty u nafty, tak si fakt pobavil stejně jako s tvojí teorií, podle které spalováním CNG vznikají pevné částice:). K oxidům dusíku už jen LOL.
Človeče a co si jako představuješ pod pojmem pevné částice? U dnešních motorů už vůbec nejde dát na dojmy. Možná někdo podvádí, ale jak vidíš, ale i tak, u plynu je norma benevolentnější. Tohle souvisí hlavně s tí, že před tak 10 - 20 lety byl celkem tlak na čistou dopravu a oproti tehdejším Euro I - Euro III byl plyn opravu dost čistší. Pak se rozestup začal zmenšovat. Nicméně dieselům hodně přitvrdilo, plyňákům jen mírně.
Samozřejmě že z plynu vznikají spaliny obsahující pevné částice. Jsou to nespalitelné mikroskopické částečky, které se dostanou hluboko do plic, proto se tak hlídají. Někteří říkají, že ty z plynu jsou horší, protože jsou ještě menší a pronikají hlouběji do plic, ale nedokážu to laicky posoudit. Ty na vaření spálíš doma plynu za rok, co autobus za jeden den, v tom je také podstatný rozdíl. To že ti něco smrdí a v tom jestli je něco zdraví škodlivé je dost rozdíl. Některé jedovaté věci jsou bez zápachu a neviditelné, takže na to pozor. Benziňák s vydlabaným katalizátorem nijak nesmrdí a je to také pěkné svinstvo, aromatické uhlovodíky, rakovinotvorné to látky. Jinak vůbec tu nehodnotím diesely v autech, protože beziňáky pro busy se nedělají, takže tahat do toho osobní auta je poněkud nesmysl.
https://www.dieselnet.com/standards/eu/hd.php
S tím propagandistickým odkazem si to zazdil. Stejně nedokazuje tvoje tvrzení.
`Benziňák s vydlabaným katalyzátorem nijak nesmrdí a je to také pěkné svinstvo"
Další zazdění o kterém už nevím co si mám myslet. Zřejmě máš poškozené čichové buňky, protože benzín s nefunkčním katalyzátorem smrdí hodně. Vysvětluje to tvojí naprostou ulítlost, když tvrdíž to o těch pevných částicích, ale chci se pobavit, tak napiš kolik pevných částic vypouští CNG proti dieselu. Nechápeš, že normy určují horní limit nebo sis přečetl něco čemu nerozumíš. Přímovstřikové benzíny mají pevné částice, když se spaluje CNG tak těžko. CNG je navíc v praxi blbuvzdorné a i když nefunguje všechno na sto procent, tak to nesmrdí. U dieselu stačí menší problém se vstřikovačem a už z toho lezou bojové plyny. Metan je suverénně nejčistší fosilní palivo a shodnou se na tom všichni. Chce to nechrápat na hodinách chemie...
Aha, to jsme zase narazili na někoho, kdo prostě nenávidí diesely. Já pro vznětové motory velkých vozidel nemám nějakou zvláštní slabost, předkládám so jsem se onehdá dozvěděl na různých odborných přednáškách. Proti plynu vůbec nic nemám, jen ti beru jistotu, že plyn je super "zdravá" věc a diesel je zabiják. Sorry není to tak, dnes jsou na tom +- stejně (velké diesely v busech a kamionech).
Metan je hezká věc, ale zemní plyn není jen metan, nespalitelné složky pochopitelně letí ven. Mnohem komplikovanější je též skladování, přepravy a zejména plnění paliva. Nikdy bych se neodvážil tvrdit, že staré diesely (nicméně ty už se v Evropě nesmí prodávat), tedy Euro 0 až Euro IV byly srovnatelné s plynem. Nebyly. Euro VI je opravdu neuvěřitelně velký skok, proto to tam pořád zdůrazňuji. Když pojedete za starou Euro II Karosou, tak těžko z toho vyvozovat, jaký je nejpřísnější současný motor. Stejně jako je rozdíl mezi Favoritem a poslední Oktavií.
Ty tabulky jsou emisní limity EU. Je úplně jedno na jakém webu jsou pověšené. Skutečné hodnoty měření se mi hledat nechce, na první pokus něco takového nenacházím a více času se mi tomu věnovat nechce.
Citace k pevným částicím:
Particle and gas emissions from two large compressed natural gas (CNG) spark ignition (SI) engines. Particle size distributions in the range from 0.01–30 μm, and gas composition were measured for five power settings of the engines: 35, 50, 65, 80 and 100% of full power. Particle emissions in the size range between 0.5 and 30 μm, measured by the aerodynamic particle sizer (APS), were very low at a level below two particles cm−3. These concentrations were comparable with average ambient concentration, and were not considered in the succeeding analysis. Both engines produce significant amounts of particles in the size range between 0.015 and 0.7 μm, measured by the scanning mobility particle sizer (SMPS). Maximum number of concentrations of about 1×107 particles cm−3 were very similar for both engines. The CMDs were in the range between 0.020 and 0.060 μm. The observed levels of particulate emission are in terms of number of the same order as emissions from heavy duty diesel engines
Ty motory jsou zastaralé a nedá se z toho pro trucky a osobáky nic vyvozovat. Pevný částice u CNG jsou s velkou pravděpodobností způsobeny spotřebou oleje samotného motoru.
Deutz TBG 616 objem 26 litrů V12 a Waukesha 5115 GL dokonce 84 litrů (constant torque asi v trucku nebude a ten objem:). Konstantní otáčky a jen měnili zatížení. V dopravě se mění otáčky. Pro tvou informaci, nejvýkonnější Scania má objem 16 litrů, jen osm válců a vyšší otáčky. V12 žere více oleje.
Ta studie je zoufalost ze které se dnes nedá vyvozovat vůbec nic. CNG se běžně prezentuje jako téměř bez pevných částic a s neškodnými HC. Asi budou všichni debilové. 15 let stará studie s nevyhovujícími motory a metodikou to nezmění. Selským rozumem si lze odvodit, že spalováním CNG v pístovém motoru vzniká mnohem méně pevných částic i jiných sraček než u nafty. Plyn se s plynem smísí lépe a pidi kapičky nafty vtřikované pod obrovským tlakem jsou naopak ideální pro tvorbu mikročástic. Filtr nezachytí vše. Asi by se měla udělat aktuální studie, ale já o menší zdravotní závadnosti CNG prostě nemůžu pochybovat. Z dieselového smradu je normálnímu člověku zle, z CNG-LPG neeee. To jest důvod proč nejsem masochista a dieselový motor nemám rád. Máš stejný organismus, tak netrapči:).
Když to nechceš slyšet dobře ti tak. Pusť si do bytu karmu ať víme, jestli jsou plynové spaliny opravu neškodné :-). Nejnovější (velké) diesely v pevných částicích vyrovnají CNG, co se týče N0x (jedovaté slučeniny), tak jich plyn produkuje mnohem více. Diesel (Euro 5 a 6) na jejich redukci používá SCR (Iveco, Daimler, Cummins, Volvo...) nebo EGR (Scania), tedy aktivní odbourávání oxidů dusíku. Plyn pracuje při nižších teplotách, takže podobná katalýza není možná, ale třeba se také na něco přijde.
Přesně toto je důvod, proč se rozvoj plynofikace motorů víceméně zastavil. Normy pro komerční diesely se brutálně zpřísnily a ty motory se dnes +- vyrovnají, přičemž plynu jde k tíži problematická manipulace, skladování a čerpání. Pokud chceš čistý vzduch měl bys tlačit na vyřazení starých dieselů z provozu, aut be katalyzátoru, atp. Tyhle věci mají extrémně vyšší emise. Jak je vidět graficky. Rozdíl mezi novým dieselem a CNG/LNG je proti tomu naprosto zanedbatelný.
http://newsroom.scania.com/en-group/files/2013/02/Euro-3-Euro-6.jpg
Uniká ti aféra dieselgate. Naplno se ukázalo, že normy jsou jen na papíře a v praxi jsou řádově překračovány i u těch co nepodváděli jako Das Auto. Kuchání DPF a podvody s močovinou se CNG netýkají, proto jsou jistější volbou než nafta.
„Přesně toto je důvod, proč se rozvoj plynofikace motorů víceméně zastavil."
Tohle je už po několikáté co mám pocit, že žijeme na jiné planetě. CNG se konečně hodně rozšiřuje a třeba popelářské vozy na CNG docela frčí, protože ten efekt je slyšet a cítit. Autobusy na CNG jsou jasný hit. Dokonce se budují projekty na LNG v náklaďacích-autobusech i přes veškeré problémy spojené s LNG. Problémy s čerpáním a skladováním CNG beru, ale to je tak to jediné co si napsal správně. CNG je v kurzu a pokud ti to uniká a máš pocit, že ho nafta porazí, tak ti doporučuji strýčka Binga.
Jak už jsem jednou psal, rozlišoval bych užitková vozidla a osobní auta. V osobákách diesel nikdy nebyl ideální. Aby z toho automobilky udělaly zajímavý a relativně živý motor, muselo se jistě tuhle a támhle něco přiohnout. Aféra dieselgate mi neuniká. U velkých vozidel provoz motoru bude ideálnější. Pracuje v menším rozsahu otáček, po většinu dne ideálně ohřátý, nicméně podvádět při certifikaci může kdokoliv. I výrobce CNG/LNG motoru.
Největší rozvoj CNG byl podle mě tak před od 80. let minulého století do tak 2008y, což byla doba Euro 2 a 3 a ještě před, tedy čoudících dieselů. Byl jsem třeba v roce 2004 v garážích v Aténách, kde tenkrát kupovali CNG busy pro MHD. Zajímavé, tehdá dost čisté, ale bylo s tím i dost potíží (hlavně ohledně výbušnosti média ve vztahu ke garážím), plnění na jediném místě atp. Některá města v USA šlo také hodně do plynu. Po Evropě je to spíše vzácnost, zlomek proti jiným pohonům. Na rovinu, tenhle pohon je proti tehdejším létů v úpadku (ve smyslu, že už nijak neroste). Jestli se někde zkouší něco nového, tak jsou to nejčastěji experimenty s hybridním pohonem (toho je asi nejvíce), na severu pak s ethanolem, jsou různé pokusy s elektrobusy a vyjímečně s palivovými články. Elektrický pohon bych viděl jako nejperspektivnější už začínají být i použitelné formy tohoto pohonu.
Plyn se nerozvine, protože proti novým dieselů nepřináší nic moc navíc a je sním podobně komplikací jako třeba s výstavbou napájecích stanic pro elektobusy, což má ovšem lepší budoucnost než spalování fosilních paliv a určitě to je čistší.
Tohle je ta stagnace?
http://energetika.tzb-info.cz/116667-pocet-plnicich-stanic-na-cng-by-do-...
Ano, považuji to za stagnaci. Pokud je nějakého módu po 20 letech rozvoje 0,1 %, nenazval bych to nijak než jako stagnující odvětví, přihlédnu-li navíc k tomu, že má řádově nižší spotřební daň než ostatní paliva. Byl bych hodně překvapen, nastal-li by nějaký skutečný zlom, který by stál za řeč.
"K dnešnímu dni jich je 9580, asi o 3000 více než před rokem. Šimek dodal, že do konce roku může v ČR jezdit až 13.000 vozidel na CNG. Podle Sdružení automobilového průmyslu je v Česku registrováno asi 6,8 milionu vozidel, podíl vozidel na CNG tak tvoří zhruba desetinu procenta."
A kde ste prisli k tym cislam? Lebo su uplne mimo.Norma Euro 6 prikazuje PM do 0.01g/km bez uhladu na palivo. A jedine pri diesly to treba riesit dodatocnou technologiou. Dodatocnou technologio sa riesia aj NOx. Ostatne druhy pohonu sa k norme ani neblizia. Okrem toho by ma zaujimalo ci su pri diesloch vobec zapocitane plyny vniknute vypalovanim DPF.
Tak rťutové výbojky jsou opravdu „klasické“ pouliční osvětlení, to už snad ani u nás nikde nemáme. A sodíkové výbojky mají účinnost až 150 lm/W (nízkotlaké až 200 lm/W, ale s dost nepoužitelným spektrem), takže ty LED zase nejsou tak jednoznačně lepší.
Přesně tak, někdo zase neví jak by co nejmíň efektivně rozházel svěřené finance. Pokud mají opravdu historické rtuťové výbojky (50-60 lm/W), tak určitě použití LED (120 lm/W) úspory přinese. Ale pokud by použili výše zmíněné sodíkové výbojky (150-200 lm/W) ušetří výrazně více. Nehleďe k pořízovací ceně 600W sodíkové výbojky cca 1000 kč v maloobchodě oproti částce 5700 kč.
ono to veskutecnosti neni 5700 ale cca 10500 ale za celou lampu, ne jen za zarovku, a to vcetne demontaze te stare komplet lampy (uplne od zeme a i vymeny dolni elektroinstalace a ukotveni te lampy) a montaze nove, tedy neco co v CR bezne stoji treba 25-50 tisic :D
ono to je i ve zdejsim clanku ale asi to nekteri prehlizej, takze prvotni zdroj primo uvadi ze
"$23.250.000 projekt, který bude zahrnovat výměnu 53.000 pouličních lamp s LED lampami"
Ale samozřejmě, že máme. Podívejte se třeba v Praze na mosty v centru. Tam není žlutý sodík.
V Praze v hystorickém centru ještě máme plyn. :-)
Ale jeho světlo je fakt hezké. Slabší, ale příjemné.
Akorát neplatí, že ho ještě máme, ale už zase ho tam máme. Donedávna tam byly výbojky - buď sodík nebo rtuť.
Jj, vím. To ještě neznamenalo "ještě z histotrie", ale "ještě navíc" :-)
LED v poulicnim osvetleni jsou zajima vec. Co jsem videl ruzne navrhy, tak je potreba spravne vybrat teplotu svetla. Pro dalnice a rychlostni komunikace bez vetsiho pohybu lidi a zastavby je dobre pouzit studenejsi svetlo nad 4000K, protoze je v nem lepe videt pohyb a drzi to ridice vzhuru. Pro poulicni osvetleni, kde se pohybuji a ziji lide je zase lepsi osvetleni s teplotou pod 3000K (zarovka ma 2400K, sodikova vybojka jen 1700K). Ulice navic vypadaji dost jinak pod 1700K vybojkami a 5000K LED. Pokud by se u vas neco podobneho planovalo treba v nove vystavbe, tak si to hlidejte, protoze cim studenejsi svetlo, tim levnejsi vyroba a mensi spotreba LED pri stejnem svetelnem vykonu. Problem to byt nemusi v pripade, ze jsou dobre udelane reflektory a lampa sviti opravdu jen pod sebe a ne okolo sebe jako nejbeznejsi sodikove lampy.
Nevite jestli je na to v CR nejaka vyhlaska nebo neco podobneho? Mam prozkoumane LED osvetleni, ale tom poulicnim jsem neco zjistil spis nahodou, kdyz jsem resil LEDky pri rekonstrukci bytu.
jen bych si Vás dovolil malinko poopravit — v případě klasické sodíkové výbojky nelze hovořit o chromatické teplotě, protože spektrum jejího světla je typicky (pro sodík) čárové, takže vypočítat z toho chromatickou teplotu nelze (jinými slovy xy souřadnice barvy světla sodíkové výbojky se nachází výrazně mimo dosah křivky záření černého tělesa v chrom. diagramu, jenž je směrodatná k určení chromatické teploty světla). Index Ra u sodíkové výbojky (bez příměsí) je prakticky roven nule… (v podstatě všechny barvy, kromě žluté až oranžové, se jeví jako šedé) U vysokotlakých sodíkových výbojek (jenž jsou navíc vylepšeny příměsemi dalších látek, např. rtuti a příměsi dalších inertních plynů) je situace mnohem lepší — Ra dosahuje až 25 a barva světla se nesměle blíží k barvě světla o ekvivalentu 2000–2500 K. Poslední dobou se ale od (poměrně komplikovaných, zato ale velmi výkonných) vysokotlakých sodíkových výbojek začíná poněkud odklánět. Důvodem jsou zřejmě LED…
A klasicka stara rtutova vybojka mela jakou teplotu svetla ?
Odhaduji ze to slo nekam snad az k 6000 K jak byla modra.
No, opět jak která. Klasická rtuťová výbojka má světlo o chromatické teplotě okolo 11500 K! Spektrum se ale ještě upravuje dotováním dalšími příměsemi, ale čistá „rtuť“ má skutečně hodně studené světlo, s výrazně čárovou charakteristikou spektra s maximy ve 312–315 nm a hlavně 365 nm, 405 nm a 436 nm. Pak ještě 546 a 579 nm, což nakonec světlo poněkud „otepluje“ na těch 11500 K…
Omlouvám se za poněkud pozdní odpověď, ale třeba se k tomu ještě dostanete…
Já jsem doma vyměnil zářivky za LED žárovky a syn mi tvrdí, že vidí, jak blikají. Já něco takového nepozoruji. Chtěl bych se zeptat, jestli je v LED žárovce (5 až 10 W) nějaký pulzní regulátor, který by mohl způsobovat viditelné blikání. Možná ty pouliční/výkonové budou mít jinou konstrukci, ale pokud by měly viditelně blikat, nejspíš by to na některé obyvatele působilo dost negativně.
Vyfoť si ji v pohybu s delší expozicí, třeba 1s. Pak uvidíš jestli bliká, možná i přibližně spočítáš při jaké frekvenci.
Bliká (frekvence odpovídá počtu čárek / čas expozice):
http://img15.deviantart.net/be58/i/2012/161/4/3/led_poi_light_trails_3_b...
Nebliká (dlouhá nepřerušovaná čára):
http://pre01.deviantart.net/c399/th/pre/i/2012/161/c/8/led_poi_light_tra...
Jo některé určitě blikají. Někdy stačí před sebou rychle mávat prstem a pozorovat stroboskopický efekt, kdy se prst nepohybuje zcela plynule, ale skáče.
Blikaji 50/100Hz jen ty, ktere jsou vyrobeny levne a nemaji spinany zdroj proudu.
Neznáte, prosím, konkrétní modely LED "žárovek" (s E27), které neblikají? Já patřím mezi ty, kterým blikání vadí a doma je tedy nepoužívám. Díky :)
ano, napriklad v mem druhem prispevku v diskusi:
http://diit.cz/clanek/tchaj-wan-pristi-rok-nahradi-klasicke-poulicni-osv...
stmivatelne Ikea 1000lm, 600lm nebo 400lm neblikaji, maji skvele podani barev a zadny problem s modrou slozkou viz mereni:
13w 1000lm 299kc:
http://fastvoice.net/2014/10/03/doppeltest-mueller-licht-hd-led-contra-i...
http://goughlui.com/2015/05/11/mega-review-teardown-ikea-sparsam-cfl-led...
10w 600lm 199kc:
http://www.olino.org/us/articles/2013/12/06/ikea-ledare-e27-10w-600lm-di...
Existuje na to web s grafy spekter, směrovými grafy vyzařování a měřením "blikání"
Ikea
http://www.ledbenchmark.com/display.php?id=249&name=IKEA+10W+LED+Bulb+E2...
tohle měli v Globáči za 80Kc, použití v kuchyni OK, říkám jí pracovní teplá bílá, protože je taková "svěžejší" a víc denní, blikání jsem nepozoroval, a to jsem byl na to u zářivek 36W 120cm docela pes
http://www.ledbenchmark.com/display.php?id=296&name=OSRAM+4W+LED+Star+Cl...
ale zase existuje i lepší bez "blikání", kterou jsem zatím nepotkal
http://www.ledbenchmark.com/display.php?id=111&name=OSRAM+LED+Star+Class...
Jednoznacne kupujem LED ziarovky kvalitne. Aj ked su drahsie, ale su efektivnejsie a uz ich pouzivam niekolko rokov bez kazenia sa. Tie vykonnejsie maju zasa poriadny a efektivny chladic. Pouzivaju SMD diody - vacsinou najnovsie dostupne modely diod. Nie som propagator ani vlastnik obchodu, takze sa ospravedlnujem za to, ze robim cudziemu reklamu. No na tom webe sa da docitat aj kopa zaujimavych veci ohladom ziaroviek.
Napr porovnatelna ziarovka z IKEY uvedena tebou vyssie 12.5W a 810lm ma v tomto obchode 10W
http://www.uspornaziarovka.sk/LED-Ziarovky-Produkty/Philips-10W-CorePro-...ľná-806lm-E27.html
A jedna z ich najviac priblizitelnych klasickej ziarovke (1250lm pri teplej verzii - uvedene uplne dolu):
http://www.uspornaziarovka.sk/LED-Ziarovky-Produkty/15W-E27-LED-svetelný-zdroj-prirovnateľný-k-100W-žiarovke.html
A tieto pouzivam v kupelni, na chodbe a zachode:
http://www.uspornaziarovka.sk/LED-Ziarovky-Produkty/Super-LED-4W-360-a-4...áhrada-40W-žiarovky.html
Samozrejme ze v kupelni ku zrkadlu mam este jednu ovela vykonnejsiu, ale ta sa zapina az ked treba nieco na tvari vylepsit :-)
Redakční systém nějak doprznil odkazy a jen ten prostřední se dal zobrazit.
Vsetky tri odkazy cez slovensky skracovac.
http://dopice.sk/f9t
http://dopice.sk/f92
http://dopice.sk/f9u
Ta první je dohledatelná i v CŘ : Philips LED žárovka CorePro LEDbulb, 10W, E27, 3000K
ale co jsou ty druhé dvě za výrobce/značku?
Takže si jako můžu vybrat: spínaný zdroj proudu (to, co odejde po záruce jako první), nebo blikající LEDky, které budou blikat dlouhá léta? ;)
Blikající LEDku jsem si tuhle koupil taky. V obchodě jsem to nepoznal, protože tam byla hromada okolního světla, takže jsem to nezpozoroval. Doma jsem zjistil, že bliká jako prase. Tak šla na hajzl, tam to tolik neva :).
I v těch blikajících LED musí nějaký měnič být (klasické trafo se tam nevejde).
Klasicky kurvitko, sere se to jako normalni usporky. LED jedine s externim zdrojem, jinak je zadelano na kazdorocni vymenu. To uz by pak vysla levneji obyc zarovka
http://danyk.cz/zakaz_zarovek.html
LEDky blikají prakticky ze dvou možných důvodů:
1) pokud mají levnější pulsně šířkové řízení jasu a frekvence tohoto řízení je už buď velmi nízká (kdy někteří lidé skutečně jsou na to citlivější) a nebo dochází k interferenci s blikáním jiného světelného zdroje (jenž má podobnou frekvenci)
2) pokud to řízení jasu nemá, pak to má příliš laciný zdroj (nevyhlazený) a LED pak bliká s frekvencí sítě 50 Hz. Vzhledem k tomu, že žárovka díky vláknu má setrvačnost, u ní to vidět není, kdežto LED žádnou setrvačnost nemá. Pak opět může docházet k interferenci LED 50 Hz s pulsně šířkovou modulací jasu jiného zdroje světla, třeba monitoru počítače. Zažil jsem už několikrát, kdy zrovna monitor počítače docela pěkně interferoval s 100 Hz zářivkou a uživatelé měli z toho docela silné bolesti hlavy, aniž by věděli proč (jen jeden měl pocit, že něco trochu bliká, ostatní nic neviděli, ale reagovali na to).
A tak dále.
Doma jiz svitim pouze LED svetly. Zarovka zustala jen v troube(protoze LED takovou teplotu nevydrzi)
Pokud si vyberete LED bez zvyrazneneho modre casti spektra, je osvetleni vhodne i pred spanim.
JE take velmi dobre, pokud ma zvolene osvetleni rozmny index podani barev, tj pro me Ra=90 a vice.
Vetsinou jsou ale velmi drahe. Tohle kupodivu splnuje velka cast levnych LED z IKEA, pokud je u nich napsano Ra=>87, tak jsou to ty prave.
Napriklad tohle je vyborna a stmivatelna nahrada 85w zarovky s RA=91 za 299kc
mereni teto "LED zarovky"
http://fastvoice.net/2014/10/03/doppeltest-mueller-licht-hd-led-contra-i...
No, ale ledky maji menší spektrální rozsah. Viděl jsem to nedávno na spektrálním analyzátoru sestupně to byla žárovka, zářivka, LED. A ve spektru LEDky toho už moc nezbylo. LED mají také vyšší podíl modrého světla, což také nebude košér třeba před spánkem. Modré světlo probouzí.
Co si o tom myslíte?
Neni LED jako LED. nektere maji spatny, nektere dobry. Nektere modrou cast maji, nektere nemaji.
Hádam, že tohle se ale člověk bez kapesního spektrometru nedozví. Zpravidla vídám jen teplotu a výkon
No da se usuzovat pomoci indexu vernosti podani barev (znaceny jako CRI nebo Ra). Cim blize 100, tim je spektrum blize slunci (tzn. taky tam nejsou rovnomerne vsechny slozky spektra, ale je na to nase oko zvykle).
CRI zrovna zadny zvlastni zazrak neni: https://en.wikipedia.org/wiki/Color_rendering_index
Osobne bych porovnaval s cernym telesem, na to "zvyknuti" na slunce moc neverim, vzhledem k tomu ze se "slunce" meni podle pocasi ...
Co se tyka poulicniho osvetleni, tak bych videl usporu v pouziti senzoru pohybu (myslim u chodcu). Samozrejme by to muselo byt "inteligentni system", kdy se svetla budou postupne rozsvecovat (a stmivat) v okruhu 50-100 metru od zdroje pohybu.
Jasne, takze za okny nebudu mit stale mestske osvetleni, ale blikajici mestske osvetleni. U toho se uz vubec nevyspim.
nehledě na to, že by opilci chodili po tmě ;-)
Samozrejme pokud by to byl inteligentni system, tak v mistech se silnym provozem, pripadne okolo domu by bylo porad zapnuto. (a take jsem rikal jemne postupne rosvecovani a stmivani)
Ale proc by melo svitit osvetleni cesty, kde za celou noc projde jenom jeden clovek....
V naší vesnici už svítíme LEDkama přes 5 let. Provozní náklady jsou nebe a dudy. Spektrum je příjemnější, než měly výbojky, no nepříjemné je, že zdroj není jeden bod, ale skupina bodů, takže stíny jsou vícenásobné, jako když člověk vidí dvojmo, nedá se zaostřit.
Ohledně blikání: U konstrukce s proudovým zdrojem tu rychlost blikání nevidí ani kočky, ale může být znát 100 Hz, když se síť jen usměrní diodovým mostíkem a filtrační kondenzátor nemá dostatečnou kapacitu. Osvědčilo se mi přidat jednou tolik, pak to svítí i jasněji. Další důvod poblikávání muže být špatný spoj, dneska se do pájky nesmí dávat olovo, takže do 5 let se musí jakýkoliv pájený výrobek vyhodit a koupit nový.
Na ulicích to asi smysl má, pokud pominu ty dost velké finnační náklady a čert ví jakou ty LED světla budou mít životnost či poruchovost.
Doma je to už spornější, přes zimu vám klasická žárovka slouží jako světlo ale zároveň jako zdroj tepla, což je určitě plus i při cenách energie co tady máme.
Kdysi jsme si někde počítal za jak dlouhou dobu se LED žárovka vyplatí ve srovnání s běžnou žárovkou bez započtení tepelné energie jako plus, pouze tedy příkon a vyšlo mi že je to někde až po dvou letech. Což je tedy velmi dlouhá doba.
Mám somozřejmě také LED žárovky a mám pocit, že po tak půl roce začnou slábnout. Je to jen pocit nebo je to skutečnost ? Máte někdo podobnou zkušenost ?
Ano, taky se mi zdá, že LED žárovky po určité době svítí slaběji. Bude záležet na značce. Např. zde v udělej si sám LED žárovce mu ledky odcházely dost rychle (má tam fotku po 7 měsících) http://www.belza.cz/ledlight/ledbulb.htm
Díky za odkaz, přesně tento pocit mám a jak se zdá není to jen pocit.
Výrobca taktiež udáva degradáciu svietivosti o cca. 4% po každých 5000 hodín svietenia (čo znamená v praxi zhruba každých 5 rokov svietenia 4% degradácia svietivosti). Žiarovka sa po tejto dobe nestáva nefunkčnou ale jej svetelný výkon už nedosahuje pôvodné výrobné parametre.
http://www.uspornaziarovka.sk/LED-Ziarovky-Produkty/15W-E27-LED-svetelný-zdroj-prirovnateľný-k-100W-žiarovke.html
Zivotnost LED neni vubec zadny problem, pokud se pouziji rozumne diody (Cree, apod.).
To same ale plati i pro elektroniku - LED sviceni (podobne jako zarivky), opravdu neni jen o diode.
Obycejna LED svitidla z Kauflandu, ale bohuzel i z elektroprodejen typu Elfetex, K&V, apod. samozrejme slabnou, a to dost vyrazne. Nejlip to je videt, pokud mate nahradni "zarovku" a po roce ji vymenite. Strasny.
Mate 3 moznosti:
- bud si zjistite primo vyrobce diody (dost problem),
- pokusem-omylem sezenete spolehliveho vyrobce (draha sranda a stejne je to vse z Ciny)
- anebo budete schovavat uctenku a po 1-2 letech reklamovat.
Par informaci o LED a novinkach se da sehnat treba tady:
http://www.fotonmag.cz/
Problem s zarovkama je ten, ze topi u stropu, kde je obvykle nejvyssi teplota, a u zeme zustava chlad.
Dalsi problem je ze topi elektrinou, coz je asi tak nejdrazsi zpusob vytapeni.
Investice s vratnosti za dva roky je podle mne investoruv vlhky sen. Kdybych nemyslel na vic nez dva roky dopredu, tak se zadluzim hypotekama za miliony a uziju si to :)
A jak psali vyse, kdyz se koupi kvalitni LED zdroj, vydrzi dlouho. Ty sunty z super/hyper/megamarketu se obykle nevyplati.
Mno, nejdražší ... na tzb-info.cz dělali srovnání, které převzal i mainstream , a při započtení souvisejících nákladů na pořízení zdroje, instalace, údrža, poruchovovost, paušál, etc. :
http://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-elektrinou/10771-volba-zdroje-tepla...
Jasně, pokud máte za domem les, pak je to jiná.
Teplo ze žárovky je zanedbatelné, nicméně je s ním nutné počítat jako plus. Prostě nikam nezmizí.
Trošku si odporujete, pokud si tedy koupím dražší či velmi drahou ale kvalitní LED žárovku, tak ta investice bude zákonitě nenávratná.
Stejně jako může být zateplení domu, které bude třeba stát 500 tisicí a vy ročně díky tomu ušetříte deset tisíc a to jsem ještě optimistický.
Sice z těch "úsporných" programů má člověk dobrý pocit ale .... :(
To platí o všem nejenom o LED žárovkách.
Zalezi od koho vyrobca LED ziaroviek nakupuje SMD diody a este ktoru verziu SMD. Ak nejaku 5 rokov staru, tak potom to aj tak svieti. Najvacsim technologickym leadrom je firma CREE.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.