Redakce webu WCCFTech přinesla poměrně fantastickou zprávu o situaci v Teheránu. Neodkazuje se na žádné zdroje, ale při letmém hledání se nějaké zdroje najít dají. Má to ovšem několik háčků:

• jde o situaci z cca poloviny ledna
• situace je trochu jiná, než prezentuje WCCFTech
• údaje WCCFTech o ceně energií v Iránu neodpovídají dalším zdrojům
• čísla o spotřebě odpovídají, ale týkají se trochu něčeho jiného

Nebude tedy na škodu se na situaci alespoň krátce podívat. Nemá smysl rozebírat celou pověst, kterou WCCFTech publikoval (pověst = pravdivé jádro, nepravdivé vše ostatní), jen si shrneme, o co vlastně jde.

Irán je z důvodu mezinárodních sankcí v tíživé ekonomické situaci. Zmocněnci některých úřady začali vidět jistou naději v pomoci zbořené ekonomice prostřednictvím kryptoměn, jež se mezi lidmi začaly těšit oblibě. Kryptoměny jim totiž daly k dispozici platební prostředek, jehož hodnota v posledních měsících stoupá a který je stabilnější než původní měna. Úřady se rozhodly těžbu podpořit a rozlišují mezi legálními a nelegálními těžebními centry.

V Iránu je k dispozici elektrická energie za zhruba 4 centy z kWh (oproti USA za 13 centů za kWh) a existuje systém slev / dotací. Extrémně příznivé ceny energie a možnost legalizace těžby zvýšila zájem o kryptoměny nejen mezi původními obyvateli, ale způsobila rovněž přesun těžebních farem z Číny. V důsledku nárůstu spotřeby elektrické energie (ať už legální či nelegální těžbou) došlo na počátku ledna k výpadkům sítě. Úřady tehdy zavřely 1620 nelegálních farem, které podle oficiálního stanoviska za posledních 18 měsíců spotřebovaly 250 megawatt (zdroje to formulují takto).

těžba kryptoměn (ilustrace)

Podle informací z poloviny ledna bylo úřady zabaveno 45 000 strojů postavených na bázi ASIC, které nelegálně využívaly dotovanou elektřinu (rozdíl mezi legální a nelegální těžbou patrně souvisí s tím, jak se kryptobaron postaví k energetickým zdrojům).

Iránské úřady však vůbec poprvé neodstavily pouze nelegální těžaře, ale v důsledku výpadků omezily i legální. Těch je 24, jsou autorizované na „300 MW za den“. Podle vyjádření ministra energetiky se zdá, že problém není v celkové spotřebě (Irán má zdroje s maximálním výkonem 83 000 MW), ale v tom, že těžaři jsou koncentrováni na malém území a lokálně nestíhá přenosová soustava: „spotřeba země dosahuje 38 000 MW denně zatímco spotřeba těžby mírně přesahuje 300 MW“.

Zdá se, že Irán se skutečně stal celosvětovým centrem těžby kryptoměn, zapomnělo se však na možnosti distribuční sítě. Je pravdou, že se země snažila vylepšit ekonomickou situaci těžbou, je pravda, že došlo k lokálnímu výpadku, je pravda, že jen legální těžba může brát až 300 MW. Nic však nepoukazuje na to, co tvrdí WCCFTech, jako například, že by těžaři měli k dispozici 10× levnější energii než běžní obyvatelé nebo že výpadky byly způsobeny faktem, že 450 MW odpovídá spotřebě stotisícového města (alespoň pokud počítám s údaji pro Českou republiku, mi toto srovnání docela silně nevychází).