Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Otázka je, jaký to má smysl. Takový obyčejný Dragon může dopravit na ISS 6 tun nákladu a 3 tuny vrátit zpátky na zem. A taky se dá znovu použít, na vynesení stačí Falcon 9, nepotřebuje Heavy jako uvedený Dream Chaser. Raketoplány byly možná pěkné na pohled, ale díky mnoha požadavkům a změnám původních návrhů neefektivní a hrozně drahé. Taky nebezpečné, protože posádka v případě poruchy neměla způsob jak z raketoplánu utéct v nějakém záchranném modulu.
Payload to ISS 6,000 kg (13,000 lb), which can be all pressurized, all unpressurized or anywhere between. It can return to Earth 3,500 kg (7,700 lb), which can be all unpressurized disposal mass or up to 3,000 kg (6,600 lb) of return pressurized cargo.
Buďme rádi, že do toho někdo sype. Pro expanzi alespoň do blízkého vesmíru rakety stačit nebudou toto v budoucnu snad povede v hledání řešení, které umožní start z relativně běžného letiště.
Problém je hustota energie paliva. Běžný chemický pohon na to bohužel zřejmě stačit nebude.
Jak myslíte to "chemický pohon na to bohužel zřejmě stačit " ? Je snad na obzoru nějaký jiný způsob pohonu, případně dopravy na oběžnou dráhu ?
Myslím to tak, že poměr hmotnosti paliva ku hmotnosti užitečného nákladu je při současné technologii velmi nepříznivý.
Což je dost irelevantní, protože palivo je levnější než pivo. Což je zvláštní, protože má o dvě písmenka navíc.
A na to jste přišel jak?
Nechci vám brát iluze, ale kg kapalného vodíku při odměru řádově ve stovkách tun vás vyjde na cca 5$, stejně kg kapalného kyslíku při stojném odběru na 0,25$.
Sečteno a podtrženo palivo je výrazně dražší jež pivo a to i v levnější variantě , běžný letecký kerosin + kyslík, protože kg kerosinu vyjde s kg kyslíku pořád na více než 1$ a litr piva stojí pod 50 centů
Neviem kde je lier piva za 1$ no u nás stojí lier okolo 2€ teda ~2$ a môžeme to dohnať do extrému v najbilžsích rokoch sa začne lietať aj na LNG (New Glenn, Vulcan) a tam je cana okolo 0,18 $/l tak sa dostaneme aj pod tých 50 centov :D Pre zaujímavosť Falcon 9 tankuje za zhruba 200 000$ zhruba 500t KERO/LOX to robí 0,40$ na kg.
Ovšem to, že si automaticky vybíráte tu nejdražší a nejnevhodnější palivovou směs, je už váš problém. Navíc ve směsi kerosinu a kyslíku je poměr složek skoro 1:3, takže levnější kyslík značně převažuje. SpaceX cituje cenu paliva pro jeden F9 jako asi $200000, což je kolem $0.45/kg. A LNG+LO2 je na tom ještě lépe, tam je to skoro 1:4, a krom toho je LNG mnohem levnější.
Jenže ty náklady zpátky nepřistávají zrovna měkce, což je pro některé experimenty dost problém, proto je fajn mít řízené přistání. Každopádně jestli se podaří dotáhnout BFR do konce, tak už nemá cenu žádná jiná raketa, když v současnosti za 100 milionu dolarů dokáže letět jedna raketa s 20 tuny nákladu a BFR za stejnou sumu vynese něco mezi 500 a 1000 tunami.
Dream Chacer má 2 výhody oproti Dragonu (ktorý bol tiež samozrejme vybraný pre CRS2) prvá je že existujú exprimenty ktoré sú citlivé na preťaženie no a Dragon má ako klasická návratová kapsula celkom agresívny navratový profil s pristátím do vody čo je zároveň tá druhá nevýhoda nedá sa vyložiť hneď kdežto DC sa dá vyložiť a urýchlene dostať do labáku prakticky hneď po tom ako sa zastaví na ranveji.
Z XS-1 jsem měl kdysi radost, teď mi přijde dost bizarní. Koncept byl slibný, ale tahle realizace? Proč RS-22, a jak chtějí s odvozeninou SSME jít dolů na těch pět milionů za start? A proč stupeň montovaný zboku? Kdyby to v Boeingu a Aerojetu mysleli vážně, použijí AR-1 a z ušetřeného místa v křídlatém boosteru udělají nákladový prostor, z něhož mohou mimo atmosféru vyhodit stupeň s nákladem bez jakýchkoli krytů (křídlatý stupeň sám bude znovupoužitelným krytem pro náklad).
RS-25 aka SSME má síce astronomickú cenu no je veľmi dobre znovupoužiteľný (27 000 sekúnd zážihu) a ak sa im podarí osekať cenu dajme tomu 3D tlačou (čo sa týka už aj RS-25D pre SLS) plus má ísť o zlepenec starých nepoužitých dielov zo skladov NASA a Aerojetu a bude lietať dosť často tak 50 miliónov za kus pri 30 letoch nieje už tak hrozné :) AR-1 nikdy na znovupoužitie nebol stavaný, nieje ešte úplne vyvynutý a slúži aktuálne ako záloha v prípade zlyhania BE-4. Ťažko povedať čo je lepšie no myslím že nakladový priestor bude pri tak malom stroji už dosť ťažký a možno skutočne klasický kryt je to lahšie riešenie boh vie, no isté je že to bude (ak sa zrealizuje) pekný stroj pre oko :)
Restartování výroby RS-25 stojí asi miliardu, a 50 milionů za kus je částka, na kterou se chce ARJ *časem* dostat. První nové motory budou o dost dražší. A pořád je tu samozřejmě problém s nízkou hustotou palivové směsi na prvním stupni (objemné a těžké nádrže, žádný prostor pro náklad v trupu...). Přitom pokud jde o jejich znovupoužitelnost, bylo zapotřebí je servisovat po každém letu. Až někdy myslím do Blocku II to byla generální oprava o po každém letu nebo tak nějak, později "jen" po každém druhém.
Každopádně části "ak sa im podarí osekať cenu dajme tomu 3D tlačou" a "plus má ísť o zlepenec starých nepoužitých dielov zo skladov NASA a Aerojetu" se jeví jako navzájem v rozporu.
V rozpore to môže byť podľa mňa sa to nevylučuje no je to len moja domienka oficiálne má ísť o 2 kusy AJ-22 poskladané zo "skladových zásob" AJ a NASA https://goo.gl/raeG8K Miliardu a niečo má stáť reštart a vývoj RS-25E na jedno použitie pre raketu SLS od NASA to je niečo iné ako AJ-22 pre SLS sa ešte vyrobí k existujúcim 16 RS-25D po Space Shuttle ďalších 6 kusov a potom sa prejde na RS-25E v prípade SLS teda mimo XS-1 a AJ-22. https://goo.gl/7SXCTE
Raketoplany se nikdy vyvijet neprestaly, ale to neznamena, ze by se nekdy v dohledny dobe meli "vratit na scenu"...
Jinak ještě:
"Dream Chaser má být vynášen konvenční raketou Atlas V ve variantě 412 bez přídavných urychlovacích raketových motorů."
Tak 4*1*2, nebo *bez* přídavných urychlovacích raketových motorů? Protože verze *bez* přídavných motorů by musela být asi 402.
Přiznejme si, že ve srovnání se 40 let starým Space Shuttlem nebo i ruským Buranem jsou to dětské hračky. Bohužel.
Vidím, že jsme tady samí špičkoví raketoví odborníci.
Předpokládám že NASA i SpaceX zde naberou nový dorost i spoustu podnětných nápadů a zlepšováků.
Ale no zasa by som to až tak nehrotil...
to slovo "tajůplný" v nadpisu vymyslel autor článku osobně, nebo je to odněkud převzaté?
Raketoplan jako koncept neni zajimavy pokud nedokaze odstartovat z letiste, doletet v kuse na obeznou drahu, tam byt nekolik dni, vratit se a cele to opakovat druhy den.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.