Menu je poměrně logicky uspořádané, nicméně i tak se najdou mouchy. Například pokud měníte parametry (např. režim expozice, ISO, čas, AF režim, oblast ostření atd.) přes rychlou volbu tlačítkem F, tak po změně jednoho parametru vás to z tohoto menu vyhodí ven. Také třeba indikace hodnoty clony hloupým sloupečkem bez údajů je nešťastná, lepší by dle mého byla sekvence čísel. Nicméně toto vše jsou prostě věci plynoucí z toho, že model S2 byl cílen na amatérské zákazníky, primárně přecházející z kompaktů, nikoli na znalce fotografické terminologie a parametrů.

A pochopitelně také z jednoduchosti těla navrženého pro kompaktové uživatele - i jeho malé velikosti - plyne, že nenese přímá tlačítka pro nastavení ISO a podobných věcí. Proto jsou tyto volby zahloubány v menu. Nemohu ale říci, že by zrovna třeba ona zahloubaná změna ISO byla příliš velkým problémem, týká se to spíše manuálních režimů, protože pokud máte tělo nastavené na relativně automatickou práci včetně automatického rozsahu ISO (200-800, 200-3200 či 200-6400), pak vás tato věc trápit nemusí. Nikon 1 S2 se dá používat jak kompaktovým způsobem, tak poskytuje i víceméně všechny volby typické pro (polo)profesionální svět.

Zatímco určité základní zpracování JPEGů v přístroji je možné (ořez, úprava parametrů), RAW zpracovat nelze.