Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
diky za pekny test
jen jeden test mne "chybi"..., undervolting, napr. nejnizsi napeti pro stabilni provoz na default taktu...
Díky za tip, na undervolting se chci podívat s Ryzenem 5 2600X a s R3 2200G.
Jako majitel letitého i5-4670K@4,2GHz děkuji za test. Jen škoda, že tam nebylo i pár her.
Nicméně aktuální generace u obou výrobců ještě vynechám. U AMD kvůli výkonu na jádro, u Intelu kvůli tomu, že je to jen na rychlo spatlaná generace, aby měli něco proti Ryzenu.
Taky me prekvapilo, ze muj i7-6700 si vedl tak dobre, nema smysl menit procesor ted, take pockam az na RyZen 3000. K Intelu neni moc co rict, o Coffee Lake Refresh s typovym oznacenim f*ck, jak jsem se v jednom z clanku dovedel, nestojim. Kdy bude konecne nova 10nm platforma Ice Lake, potazmo jeji dodelany opraveny refresh Tiger Lake je ve hvezdach.
Já se na 10nm docela těším. S velkou pravděpodobností půjdou takty dolů a to bude ten poslední hřebíček do rakve single thread onanii.
Jenomze je spousta veci, ktere nejsou na multithread pripravene. Ja treba prakticky resim enkodovani videa, jak H264, tak HEVC maji psychosomaticke filtry, ktere je treba nejlepe delat jednovlaknove az s temer neznatelnou ztratou osmivlaknove nebo s malou ztratou maximalne do setnacti vlaken, potom se ucinnost zretelne snizuje.
Tyhle veci neni jednoduche vyresit a reseni pridavani poctu jader je liche. Jiste momentalne to neni problem, jak RyZen, tak nadchazejici Coffee Lake Refresh budou stale jeste pouzitelnych 8/16, ale pak uz to bude zase jen o IPC maximalne kazdeho z tich 8 jader.
Pokud to umí rozumně použít maximálně osm vláken, výkon bude nejspíš lepší na 8C/16T Ryzenu než na 4C/8T Intelu. SMT a HT často v některých situacích naopak výkon snižuje.
A FreeBSD doporučuje z bezpečnostních důvodů SMT i HT kompletně vypínat.
To doporuceni je snad od OpenBSD a je to naprosta blbost, teda ne uplne na virtualizovanych masinach, ale u me doma fakt viceuzivatelskej pristup na virtualnich strojich nevedem.
Jinak mluvim o budoucim Coffee Lake Refresh, kde se pocet jader srovna 8C/16T. Ted ma AMD jasnou vyhodu v 8C, ale jakmile ji mit nebude, zase to bude o IPC potazmo o vykonu kazdeho z prvnich 8 jader. Samozrejme pripadny naskok Coffee Lake Refresh nejspis dorovna AMD o chvili pozdeji skrz RyZen 3000. To co jsem chtel rici bylo ciste to, ze nejake upinani se k masivnimu multicore neni zdaleka vzdy smysluplne reseni.
zase AMD idioti davaji minusy a pritom nedokazi ani splodit odpoved, kdyz se jim neco nelibi. Respektive aha, jim se nelibi, ze tu jsou i takovy, co se nad procesorem od AMD neudelaj. Jste uchylaci!
No neřekl bych, že máš mínuska za AMD, ale obecně za ignoranci bezpečnosti (to máš podobné jak Jaroušek Crhůj, ten taky na to kašle). Takže je to spíš k tomu prvnímu odstavci.
Jasně, chápu, že nemáš víceuživatelský PC, ale teď těch děr v CPU je tolik, že to přestává být sranda. A to možná vidíme jen vrchol ledovce a daleko víc děr je zatím skrytých.
A co se týče AMD CPU, tak tady píšeš myslím rozumně, nezaujatě.
no som zvedavy co CoffeeLake refresh zase intel schova. Spectre, Meltdown, TLBleed, a vykon CPU ide dole.
to radsej Ryzena ktoreho sa netyka cast chyb.
TLBleed je cisto Intel zalezitosttou a intel to opravit nema ako. a vypinat HT.... :D
"Ja treba prakticky resim enkodovani videa, jak H264, tak HEVC maji psychosomaticke filtry, ktere je treba nejlepe delat jednovlaknove az s temer neznatelnou ztratou osmivlaknove nebo s malou ztratou maximalne do setnacti vlaken, potom se ucinnost zretelne snizuje."
Tuhle oblast náhodou taky docela "sleduju", ten komentář není úplně správný. Psychovizuální techniky (jde hlavně o psychovizuálně zaměřené RDO, ale patří pod to i adaptivní kvantizace) teda jednak nejsou filtry, ale prostě komponenty rozhodující o způsobu kódování/přidělování datového toku. Ale hlavně nejsou závislé na kódování v jednom vlákně. Jejich působnost je na úrovni jednotlivých bloků, takže multithreading zrovna jim nevadí. To, o čem mluvíš, je něco jiného a s psyrdo etc to nesouvisí. Ztráta kvality komprese se stoupajícím počtem threadů probíhá už na úrovni "objektivních" kompresních metod (tj. před aplikací psychoviz. optimalizací) - z toho, jak je obraz rozdělený do proužků pro analýzu, takže se tím omezují možnosti motion compensation najít ideální vektory, k analýze nesjou dostupné celé snímky ale jenom části, případně tam můžou být další postihy kvůli redundanci. Pro x264 IIRC existovalo takové pravidlo, že pro dobrou kvalitu chceš zhruba tolik threadů, aby na každý bylo aspoň 80 řádků výšky videa (takže u 720x480 šest threadů, což x264 používá na čtyřjádrech bez HT). Pokud to je méně než asi 40 řádků, tak už to bylo na pováženou. Ale je to samozřejmě taková dost přibližná věc.
Jinak jestli tě tohle trápí, tak rozděl video na víc částí, enkóduj je paralelně s měnším počtem vláken (třeba i jen jedním) a nakonec to spoj. Já to tak dělal :)
> Jinak jestli tě tohle trápí, tak rozděl video na víc částí, enkóduj je paralelně s měnším počtem vláken (třeba i jen jedním) a nakonec to spoj. Já to tak dělal :)
Já bych čekal že se to tak dělá už dávno, vždyť po X snímcích přece následuje keyframe a jede to všechno od začátku, ne?
Mezi těma jednotlivými sekcema ("GOP") je ale dobré mít kontinuitu kvůli rate-control. Když se ale video rozseká jenom na menší počet fragmentů (takže tady 4-16 dejme tomu), tak to problém není, pakliže se enkóduje v režimu crf. U 2-passu mířícího na určitou bitrate to samozřejmě není dobrý nápad.
Hlavní problém tohohle přístupu je, že to žere spoustu RAM, proto se GOP-level paralelismus normálně nepoužívá a není standardní součást enkodérů. x265 to chvilku mělo na úplném začátku, pak to vykopli když se implementovaly lepší metody MT (wpp, frame-threads).
Taky mám 6700 a s ryzenem bych si i teď vlastně stále pohoršil. Jádra má pomalejší, žere víc a to o dost. Jo, má sice o pár jader navíc, ale musí je honit přes pomalý dual channel, takže ve finále je to ideální procesor na benchmarky do redakcí a pro benchmark onanisty. Ale já to mám na práci;)
Tak na účetnictví ti to může stačit než se začne péct ve vlastní šťávě a výkon půjde do kytek. Zůstaň v klidu trolíku, AMD nehází indiové perly sviním.
Ten rozdil tam vidim radove do 2% a nezapominej, ze to neni u kazdeho jadra stejne, takze neni pravda, ze by vsechna jadra byla pomalejsi, nehlede na to, ze jich ma vic.
Spotreba je trochu vyssi, ale vzhledem ke 4/8 vs 6/12 to zase tak hrozne neni.
Ja jsem presvedcen, ze bys to na praci v podstate nepoznal, jestli mas i7-6700 nebo R5 2600. Ale samozrejme pro nas, kteri uz ten i7-6700 mame to neni duvod ke koupi. Ja urcite pockam na RyZeny 3000, ktere by uz mely prinest vykon, jenz bude smysluplnym upgradem. A uvidime co v te dobe Intel, jestli bude nebo nebude mit odpoved a za jakou cenu.
pěkná prácička. Sandy byl vrchol Core architektury, pak jen kosmetické změny a lepší výroba. Intelu se díky neexistenci konkurence povedlo vyžilou architekturu vyždímat do mrtě a jen měnit názvy. Otázka je co dál, zda izraelský tým vytáhne dalšího králíka z klobouku. Osobně jsem si pořídil až Ivy a vydržel jsem s ním až do podzima m.r, hlavně kvůli 22nm který umožnil i u pěkně taktovaného 4/8 příjemně nízkou spotřebu i teploty.
Ivy Bridge je fajn v tom, že ta integrovaná grafika uměla OpenGL novější než verze 2.0, DX11 funguje a taky už to má nativní podporu USB3.0 v chipsetu, u Sandy to bylo rozbité + některé chipsety pro Sandy Bridge mají jeté SATA porty v chipsetu.
Takže i pro Sandy Bridge může být super volba nějaká dobrá deska s Z77 chipsetem.
jj, IB vs SB bylo něco jako dnes X370 vs X470, pořádná odladěná platforma. A za rozumný peníz (2Kk) se dala pořídit Z77 s 3 letou zárukou. Ještě bych přidal k dalšímu plus podporu PCIE 3.0, to byla žhavá novinka. Já tam měl Xeon 1230V2 a čipset podporoval permanentní boost na všechna jádra na 3,7Ghz (a hlavně to tiše uchladil chladič AC za 450,-) takže mi skoro ty tři roky vydržel než jsem ho poslal do světa. Za mě nejlepší Intel. Sice už v tom byla pasta ale efekt se projevoval až u vysokého oc u K verzí.
X470 je spíš jen rebrad X370, křemík je úplně stejný. Rozdíl mezi P67/Z68 a Z77 je více značný.
Ano na PCI-E 3.0 jsem zapomněl, to byl také příjemný bonus.
> zda izraelský tým vytáhne dalšího králíka z klobouku.
Ne, nevytahne. Vytahovat kraliky z klobouku bylo mozno tak pred dvaceti lety, kdy to bylo cele v plenkach.
Snažil jsem se najít v rychlosti video, kde Izraelský kouzelník vytahuje králíky z klobouku, ale nepovedlo se mi to. Třeba bude někdo jiný úspěšnější.
Enermax MaxPRO 700W - 80PLUS - 82-85% účinnost je chyba, či? Dík za testy spotřeby vč. stress testu.
Není to chyba, tento zdroj dosahuje nejnižší certifikace 80PLUS, která udává účinnost následovně:
20% zatížení - 82% účinnost
50% zatížení - 85% účinnost
100% zatížení - 82% účinnost
80PLUS Bronze už je vyšší úroveň.
Pardon, nějak se mi tam vloudilo Gold, nevím, proč. Je ale trochu matoucí, že u 80PLUS Gold udává Seasonic plný rozsah Gold certifikace (nejnižší 89% účinnost při 100% vytížení, nejvyšší 92% při 50%) a Fractal Design u Platinum vynechává nejlepší 94% účinnost pro 50% vytížení.
Jinak I7 6700 a Ryzen 5 2600 mají stejné TDP a v testu stejný zdroj, ale Ryzen má o 40W vyšší spotřebu. To mi přijde dost - tady https://www.tomshardware.com/reviews/amd-ryzen-7-2700x-review,5571-12.html jim Ryzeny 2000 při stress testu nějak zvlášť nevyskakují z TDP.
Na https://www.kitguru.net/components/cpu/luke-hill/amd-ryzen-7-1700-cpu-re... má sestava s 1700X podobnou spotřebu, jako v článku, takže bych neřekl, že KS špatně měřil.
Tedy: proč má sestava s i7 6700 o 40W menší spotřebu, než s Ryzenem 2600?
Já měřil zásuvkovým wattmetrem celou spotřebu sestavy.
Těch 40W navíc myslíte u ffmpegu kdy to stresuje hlavně CPU + RAM nebo u AIDA64 stressu? U toho ffmpegu mě napadá, že to troluje trochu AVX2 a také aktivní XFR s dobrým chladičem pustí trochu žilou, takže TDP se v tomto nastavení možná i překračuje. Možná s tím má co do činění i Ryzen Balanced napájecí profil, asi zkusím jak se to chová se standardním Windowsím Balanced profilem.
Ještě mě napadá, že u té i7-6700 používám celkem pomalé G.Skill paměti a jedou jen s 1,2V na 2133 MT/s, zatímco u toho Ryzenu jedou na 1,35V a 3066MT/s. Předpokládám, že toto možná zvýší odběr u samotných RAM, ale také u paměťového řadiče.
TDP mají tedy sice ty procesory stejné, ale možná díky rychlejší RAM a aktivnímu XFR a více jádrům to roste nahoru.
Ještě mě napadá jedna věc, která je tak trochu evergreen u X370 Gigabyte desek a to sice bug v BIOSu, který způsobuje, že se do CPU žene vyšší napětí než je nutné. Možná má ten nejnovější BIOS bug, co do Ryzenů 2xxx cpe vyšší napětí a to může snadno způsobit vyšší spotřebu.
Dík. XFR mě napadlo, s voltáží RAM a frekvencí jsem nepočítal. Popravdě, ani toto dohromady mi nepřijde jako 40W. Bug v UEFI zní logicky, vzhledem ke spotřebě 80-90W vyšší u přetaktovaného procesoru, kde vyšší napětí zřejmě prudce snižuje efektivitu.
Ale čekal bych trochu odladěnější chování od X desky.
Testoval jsem na B350 boardu, ty trable s řízením napětí měl často Gigabyte, asi se prostě dneska kašle na testování a nějaké pořádné QA. Bohužel se to děje i Enterprise produktů i u gigantů jako je Intel, Dell či Vmware, což je pak dost frustrující.
Toto je test jak od Jirku z Humpolce za 5 korun , panebože
No ty bláho, to muselo dát práce, tohle vymyslet...
To víš, není to Obrmajer a Intel nedrtí AMD od 30%, takže se mu to nelíbí. Trotl :oD
Tak "Některé testy špatně škálují s více procesorovými jádry" je spíš daň za to, že se jedná pouze o dual channel paměti, takže v benchmarku, který je trochu reálně postaven, to už nevypadá tak dobře jako na papíže a na syntetickém benchmarku. Co jsem to ještě před rokem sledoval, tak intel do všeho nad 4 jádra dával alespoň quad channel, ale těžko říct, jestli po těch prasárnách s ryzenem (dělaným na benchmarky) taky jen nezačal bezmyšlenkovitě přidávat jádra. Jinak je teda dost smutné, že ryzen se stejným (jakože) TDP má daleko vyšší spotřebu. A to jakože značně! Zdá se mi to zase jako taktika AMD, kdy na začátku tisíciletí přeznačovali procesory z MHz na AMDněcocosivirtuálního. Takže AMD jsou žravější, reálně pomalejší (na jedno vlákno), bohužel i prakticky pomalejší, když jsou schopni postavit 8mi-jádro (možná už i více) na dual channelu. Co se jim ale nedá upřít je to, že jsou na počet jader levnější a pokud někdo žije benchmarkama, tak je v sedmém nebi;) Každopádně je velké plus, že má v sobě TPM. Jak je vůbec možné, že v roce 2018 většina desek ani TPM čip nemá a ve většině eshopů se ani nedá koupit???
Nebudeš se zlobit, když tě nikdo nebude krmit, viď?
A da se Osel vubec krmit? :))
Ten dual-channel se da dohnat vyssi frekvenci pameti, ale je to docela dobra poznamka, ze se s vykonem ocitame na hrane vykonu pameti, ktere uz pri nekterym ulohach mohou tvorit uzke hrdlo systemu.
Treba bude Ice Lake respektive RyZen 3000 uz podporovat DDR5, cimz by to zase slo dohnat. Ono ve chvili, kdy zacnes brat v potaz cenu, tak je quadchannel mimo realitu. Tim myslim mimo moznosti bezneho nekomercniho vyuziti pocitace pro velkou cast lidi.
Tipuji, že Ryzen 3xxx DDR5 řadič spíš mít nebude, tedy určitě ne varianta pro AM4, nejsem si jist, zda bude chtít AMD vydat nový socket, třeba AM5 s podporou DDR5. Dávalo by to asi větší smysl v kombu DDR5 + PCI-E 4.0
quad-channel by nemusel být brutálně drahý, klidně by se mohly dělat i levnější boardy se čtyřmi sloty, nicméně to by kanibalizovalo na TR platformě.
quad není drahý kvůli počtu slotů na RAM, to je drobnost. Cenu navyšuje nutnost mít více pinů v socketu + nutnost tyto vodiče od socketu vytáhnout ke slotům (= plošňák musí mít více vrstev než u dualu)
Ano, toho jsem si vědom, zvětší to i plochu křemíku potřebnou pro spoje, přes které jsou ty přídavné paměti připojené. Aby byl quad-channel v mainstreamu, musela by vzniknout situace ála socket 939 a 754, nicméně si nemyslím, že je AM4 platforma nějak extra limitovaná dual-channelem.
Vzhledem k tomu, že specifikace DDR5 je sice už hotová, ale ještě nebyla finálně schválená, tak IceLake ani Ryzen 3000 s největší pravděpodobností DDR5 mít nebudou, na to jsou tahle dvě CPU už příliš daleko ve vývoji.
Tipuji spíš, že DDR5 kompatibilní budou až Ryzeny 4xxx a dovedu si představit, že budou mít duální řadič podobně jako to měly kdysi Phenomy II, které bylo možné používat na starších deskách s DDR2 RAM, jen tam byla daň ve formě vyššího TDP díky vyššímu napětí.
> vykonem ocitame na hrane vykonu pameti, ktere uz pri nekterym ulohach mohou tvorit uzke hrdlo systemu.
Jo to je skvela teorie, az na to ze praxe rika neco zcela jineho:
https://www.pcworld.com/article/2982965/components/quad-channel-ram-vs-d...
Jak vidite, v syntetickem benchmarku mate s 4ch pametmi opravdu temer 2x vetsi bandwidth, a jak muzete videt v realnych testech to ma dokopy nulovej efekt. Pohadky pana debzota o tom jak 2kanaly limituji 8mi jadra jsou cire zvasty. Mate pravdu v tom ze v NEKTERYCH ulohach to muze tvorit uzke hrdlo systemu, ale to jsou vyjimky potvrzujici pravidlo. Cele to zavisi od velikosti L1/2/3 cache, a od toho jakym zpusobem pristupuje dany program k pameti - pri realne pouzivanych programech (vcetne vypocetne narocnych) je cache hit rate bezne >90%.
Trebars AMD ted bude mit TR2 - procak s 32 jadry / 64T a jenom 4 kanaly pameti.
Jinak receno 1 kanal na 8 jader. Opravdu si myslite, ze tuhle vecicku poradne neotestovali ? ze by to vydali kdyby to bylo v 80% uloh omezeno pameti a melo stejny vykon jako TR1 ? ano, BUDE to v nejakych ulohach omezeno pameti, ale diky cachim to nebude ani zdaleka tak spatne, jak to pan debzot tady maluje...
jenže do těch počtů jsi nezahrnul že pozici čtyřjádra přebralo díky AMD osmijádro. Jen po letech došlo k aktualizaci jader mainstream platformy. Kdo chce k osmijádru čtyři kanály tak může využít nejnižší TR. Volby jsou dobré.
Intel - 2011, 2013, 2013, 2015, 2017
AMD - 2017, 2017, 2017
...
Ano, vždycky jde primárně o to, co je dnes... Ale aby to bylo fér, bylo by hezké zařadit i pár z těch pleček, které AMD od roku 2011 do 2015 vydávalo za procesory...
Jednu takovou plečku s FX-8350 @ 4,5GHz mám a už asi 6 let jede 24/7 a funguje. Mám v plánu ji do nějakého testu použít, jen se musím přesunout na novější stroj :)
Asi bych neměl problém půjčit svoji starou desku kde je Phenom II, jen tomu chybí DDR3 paměti, tehdy 4x 1GB na 1333MHz. Leží mi tu v rohu už asi dva roky bez využití, ale je mi líto dát to pryč.
Já mám ve sbírce jeden Phenom II X6 1055T, 95W TDP variantu. Co je to za desku a jaký má chipset?
Nechcete se někdo toho phenoma zbavit za rozumný bakšiš? Pracovně jedu pořád na Athlonu II X2 250 a dlouho si říkám, jestli to vyměnit celé nebo jen zkusit nějakého phenoma se 4+ jádrama...
Mám teď volnou dokonce i nějakou A68 desku s AMD A8-5600K + 2x8GB DDR3-1600 RAM :)
Nicméně té 1055T se zbavovat nechci, mám ji do sbírky.
Tak to jsme dva sběratelé :) Phenom II X6 1100T :).
Nedivím se :) Nikdo neříká, že se to kdysi nedělalo fakt kvalitně. U známého (pro rodiče na internet) dodneška bez problémů jede moje bývalá E6750 (2007 a pro tyto účely na W7 pořád bez problémů) a zkusmo jsem si teď pustil i Celeron 300@500 který si nechávám, neb to byla moje láska :)
Cit: "Nikdo neříká, že se to kdysi nedělalo fakt kvalitně."
To je taková zajímavá psychologická iluze, protože když se ponořím hlouběji do histore v mé paměti, vždy byly výrobky co chcípaly a byly vůbec prd (kondezátory atp).
Ta iluze asi vzniká tím, že ta mizérie vymřela a nám tu zůstávají jen dobré výrobky, navíc u nich narůstá nostalgický náboj. :-)
Tiež som si takú jednu 8-cores plečku AMD FX-8300 3.3GHz @ 4.2GHz Turbo 95W TDP do zbierky zaobstaral s pôvodnou AM3/AM3+ doskou a pôvodnými 16GB DDR3 RAM. Ja som tak učinil zo single-core AMD Athlonu 145... :-).
• ( 1 879,- CZK / 72,90 EUR )
Ad sestava s AMD Ryzen 5 1600 - upgrade BIOSu selhal dokonce dvakrát! :D Proto se mi do toho vůbec od té doby nechtělo. Mám prostě štěstí. Naštěstí už brzy budu schopen si s případným nepovedeným upgradem poradit doma, takže si Ryzeník snad bude chrochtat lépe.
Co zkusit priste desku od Asusu? Ty sice nemaji dual BIOS, ale v pripade chybneho flashe lze natahnout bios z USB klicenky.
To uvidím podle nabídky, až budu řešit v budoucnu upgrade. Já volil před rokem MSI z důvodu, že na jejich deskách funguji už od roku 2005 a nikdy jsem neměl problém. Každopádně s BIOSy staršími než v 1.4 byla naprosto pochybná stabilita - systém náhodně crashoval, dostával jsem záseky i v BIOS Setupu, stále to svádím na paměti, protože ty moje nebyly v té době v support listu, ale kdo ví. Nicméně od upgradu na 1.4 všechno jede bez problémů.
Pěkná recenze. Podle toho co jsem zatím nastudoval je 2600 a 2600X nejlepší all-around CPU pod 6 tis. KČ. Ale ta voltáž u přetaktu zavání degradací. Podle všeho se nedoporučuje jít u Ryzenu 2000 série nad 1.425 ne-li spíše nad 1.4 pro dlouhodobější provoz bez degradace. Pokud jsou teploty u moderních CPU pod 90° tak degradaci způsobují hlavně vysoké voltáže. Taková degradace se může čase projevit nestabilitou a nutností voltáž dále navýšit nebo snížit frekvenci. Time will tell :-)
Ono je to hlavně tím, že mám poměrně obyčejný B350 board, který není určený na nějaké velké OC.
U X370/X470 by bylo možné lépe ladit LLC a s lepší kaskádou by stačilo nejspíše i menší napětí. To co jsem použil je na jistotu aby to bylo 100% stabilní. Jinak souhlasím, že to není vhodné pro dlouhodobý provoz.
Dalším problémem je pak ten 12/14nm proces, pořád to vychází z low power procesu Samsungu, který velmi špatně škáluje s vyššími frekvencemi a vyžaduje obludné napětí pro vysoké frekvence.
Mám v plánu ještě otestovat BLCK OC, ale AsRock to momentálně nepodporuje, což je škoda.
jj, levné desky, zvlášť první generace si moc dobře nevedou, ani x370 nebyla zezačátku žádná sláva, to napětí na 4Ghz+ bylo obludné. Trochu jsem se toho bál (když jsem viděl v recenzích tu monstr voltáž), nicméně s Asus Prime X470 jsem nastavil na první pokus 4,1Ghz s 1500X na 1,425 a jede to bez problémů, i test v occt v pohodě, chladič Artic Freezer 33 + A-Data 3Ghz @3066. A to byl tento čip prezentován jako nejhorší kdy někteří pálili až 1,5V na 4,15Ghz, šílenost.
Během vydání měl Asus absolutně nejhorší BIOSy, mě se nejlépe osvědčila kombinace desek od AsRocku + Kingston Predator RAM, vždy funguje XMP, přestože se nejedná o podporovanou RAM. Také mám i dobré zkušenosti s Patriot Viper RAM, nicméně se jedná o levné paměti a asi každý třetí kit co koupím má vadný modul a musím to hned reklamovat.
Zdaleka nejhorší zkušenosti mám právě s Corsair Vengeance RAM a Ryzeny, snad nikde se mi nepovedlo rozběhnout rozumně XMP, zatímco Predatory si dají často říct i při OC.
Gigabyte se u X370 boardů také moc nepředvedl, často zabugované BIOSy a děsivé řízení napětí.
Nicméně u X470 se zdá, že se jim u Gaming 7 reparát opravdu povedl.
Co se týče Asusu, tam také nemám úplně nejlepší zkušenosti tak nějak historicky. Občas mám pocit, že vždy když objednám něco od značky Asus, tak mi nějaké speciální oddělení nechá doručit polovadný produkt. Ale to je příspěvek na jindy.
já s deskama vše ok od Asus, jiné téma už jsou grafiky. Tady kombinace Asus+A-Data plně stabilní. Ono to bude asi vylepšením uefi kdy ty první verze byly těžké beta. A tipl bych i zlepšení výroby, ale kdoví, třeba jsem dostal zrovna lepší kousek...
ja jsem zase zatizen na MSI, s AsRockem mam zatim jen jednu zkusenost a byl jsem prijemne prekvapen / naky hybrid pro DDR2 nebo DDR3 RAM /
mě se MSI začínají sypat těsně po záruce, proto jsem se poslední součástky zbavil zavčas. A deska - nejdřív přestala jít síťovka a pak už to šlo z kopečka. Není to špatná značka, nicméně mají to tak spočítaný aby po záruce moc dlouho komponenty radost nedělaly....
Já mám teď starší MSI Z97 Gaming 7 na cestě z Číny. Gaming 7 má mít military-grade kondíky a tak, ale přeci jen je to 4 roky starý a použitý hardware tak uvidím jak si potyká s i7 4790k. Poslední MSI co jsem měl tak to bylo snad ještě na 486 a té vytekly kondíky. Poslední 4 roky mám mini-itx Asus z87i pro a ta se peče v mini-itx skříni ve vlastní šťávě s přetaktovaným CPU už 4 roky bez škobrtnutí, ale hlavně taky oceňuji perfektní soft na regulaci větráku a hodně konektorů na větráky, což má mít Gaming 7 taky.
K pamětem - to není Vengeance a Ryzen, to je celý Corsair a AMD platforma. Kupoval jsem kdysi paměti pro Phenom II X6, první dominatory od corsairu, potom vengeance, oboje mělo, aspoň podle corsairu, fungovat, nakonec se ani jedno nerozjelo nad jedec specifikaci a měnic bclk cpu jsem opravdu nechtěl tak jsem se na to ...
Dlouho jsem to dával za vinu odfláknuté desce od Gigabytu (což odfláknutá byla), ale vidím, že s Ryzenama problém pokračuje takže jsem desce (aspoň co se pamětí týče) asi křivdil. Corsair na AMD prostě sere no...
Ja byl s Vengeance na Fx-8350 maximalne spokojeny. Byl to kit 2 × 4GB 1866MHz s peknym casovanim cl9, fungoval v xmp na prvni dobrou. Bohuzel prestal stacit kapacitne, tak jsem ho nahradil nejakou lepsi radou od adata 2×8GB, 2400MHz a to byla chyba. Deska s tim problem nemela, ale procesor to nestihal a do windows jsem se s xmp podival jednou a navic jen kratce. Musel jsem je podtaktovat na 2133 a casovani nechat, cili vykon byl horsi.
Ať to počítám jak to počítám tak při průměrně vyšším výkonu v ne AVX2 úlohách o cca 21% pro AMD 2600X ten Intel 7700 i přes osazení o 3 kategorie horšího zdroje vs. nejlepší pro AMD v testu v zátěži žere jen 56% spotřeby toho AMD. Pro hráče to nemusí tolik znamenat ale kdyby to mělo běžet 24/7 tak za rok s Intelem ušetříte 3200 Kč při započítání 21% času navíc aby odevzdaná práce byla stejná, jinak za méně práce při stejném času jde reálně o 5100 Kč... Za tři roky vám rozdíl ve spotřebě dá nové CPU s deskou zdarma. A teď kdo je drahý a kdo výhodný... :-). Z hlediska bezpečnosti už to ale je zase jiná písnička.
Pozor testoval jsem R5 2600, ne 2600X, ten má vyšší boost a také výkon.
Aha, tak to se omlouvám, přehlédnul jsem se, já se teď vrtám v odlišné části trhu :-) R5 2600 stojí lehce přes půlku i7 7700, tak bude trvat cca 2 roky než se jejich ceny vyrovnají. Na to že to jsou oba ofiko 65W modely teda nic moc pro AMD, je mírně žravější...:-/. V AVX2 úlohách ovšem ta R5 na tu i7 výkonově nemá a je škoda že v testu nebyly použity i tyto instrukce. Při jejich použití 6jádrová i7 pobije i 8jadernou nejvyšší verzi R7 o 30% takže tady o kategorii níž by to dopadlo asi dost podobně :-).
To ovšem může být docela rozhodující "metrics" pro někoho jako mě, kdo chce co nejrychlejší komp na editaci videa, kde se čím dál tím více využívá AVX. Intel HEDT není oproti ThreadRipperu zase tak drahá platforma, ba s některými CPU i levnější. Konečný rendering mi takový ThreadRipper 1920x 12c(24t) udělá rychleji, ale to co je mezi tím, teda samotná editace, může pořád favorizovat intel. A když se navíc některý se sky-laků X nechá taktnout na 4.8Ghz, tak to potom může být dilema. Nicméně počkám na AMD 7nm a intel 10nm. Kdybych ale kupoval teď, asi bych se přiklonil ke TR 1920x.
To přesně záleží co od počítače člověk potřebuje. Dneska už to není tak snadné že intel = všechna esa v rukávu a pro spořivce je tu v koutě AMD ale výkonově se situace rozhodně neobrátila tak výrazně ve prospěch AMD jak by se mohlo z tohoto testu zdát. Intel má pořád oblasti, kde nemá srovnatelnou konkurenci. Sakra jich ubylo a někde ho AMD pořádně válcuje, hlavně poměrem cena/výkon, ale není to tak jednoznačné jak se tváří tenhle test. Výkonový rozdíl mezi těma dvěma není už typicky 60%+ ve prospěch Intelu ale třeba jen 5-10% a oba mají někde delší pilku než ten druhý ale určitě to není že AMD šlape Intel do bláta ve všech ohledech, viz. třeba ta vyšší spotřeba. AMD se zatím drží cenotvorby jako by to bylo stále těch 60%, což mu přihrává oproti minulosti dnešní pohádkové prodeje a můžeme být za to jen rádi, protože Intel to po letech nutí hledat znovu výkonové ospravedlnění za ty jeho nekřesťanské ceny a od AMD dostanete zhruba výkon Intelu a různé u modrých uvnitř "prémiové" technologie za příznivější cenu.
Dneska si člověk musí dobře zvážit jaký software a jak moc používá a teprve podle toho kupovat, nyní neexistuje univerzálně nejvýkonnější platforma.
Moudrá to slova. Já jsem tu byl nedávno ukamenován, mínuskami :-), že jsem zdůrazňoval, že single thread může být pořád stěžejní, protože mi může zajistit plynulejší pohyb, ne-li 100% plynulý, na časové ose ve video editoru, a celkový pocit z plynulosti workflow tudíž může pořád stranit Intelu. A plynulost workflow a hlavně posuvů na časové ose je hodně zásadní parametr. Pokud tohle nemám plynulé, tak mě to, že se mi výsledné video vyrenderuje 2x rychleji nezajímá. A proto vyčkávám a držím se i7 4970k na 4.5Ghz, protože žádný výrazný posuv v single thread výkonu se u top end AMD nekoná... No už se nemůžu dočkat 7nm Zenu a 10nm Intelu a pak odevzdám svoje peníze... Pocitově se přikláním k AMD, protože mě lákají ty rychlé render časy. Používám i proxy soubory a jejich tvorba taky stojí čas, i když můj workflow je teď takový, že proxy si generuji ve video editoru na pozadí zároveň když připravuji menší výřezy z originálních 4k záběrů, abych nemusel načítat do video editoru gigabajtové kusy videa, a generovat tak proxy ze zbytečně velkých souborů, což by zabralo už strašně moc času a místa na disku.
Řekl bych, že se může vyplatit počkat na refresh TR, který bude relativně za chvíli. Podobně jako Ryzeny 2xxx budou mít TR 2xxx lepší boost a budou i modely s více jádry.
AVX2 úlohy jsem testoval, konkrétně konverzi videa ve ffmpegu za pomoci x265 knihovny. A i tam je pomaleji taktovaná R5 1600 rychlejší než i7-7700. Zapomněl jsem tam dodat, že starší i7-2600 a i7-4820K podporují pouze AVX. Pokud budeme řešit čistě jednovláknové AVX2 aplikace, ano tam Intel bude rychlejší.
Z toho je krásně vidět jak zásadní vliv má, co na tom CPU běží, protože zvítězit dnes mohou obě strany. Pouze záleží na charakteru úlohy co se zpracovává a komu lépe vyhovuje :-).
Docela mě zaujalo, že i7-4820K na 4 GHz dostal nakopáno od všech Ryzenů. A docela dost a nepomohl mu ani čtyřkanálový řadič v paměťových testech. I když DDR3 vs DDR4 znát bude hodně, ale i tak.
Zaujalo mě, že dle screenshotů z HWiNFO nebo CPU-Z na první a druhé straně článku, mají AMD desky (až na jednu) BCLK 99.8 MHz. Čím to je? Mám totiž desku Asus X470 Prime také na frekvenci 99.8 MHz, avšak tato frekvence tuším se mi začala zobrazovat až po flashnutí posledního BIOSu. Do té doby se mi zdá, že byla indikována 100 MHz. Vím, že tento rozdíl ve frekvenci není nijak zásadní, jen mi vrtá hlavou čím to je?
Doska ASRock umožňuje v BIOSe zmeniť TDP. Ak sa hodnota zmenší aspoň na 35W, tak sa zníži reálne i spotreba CPU? https://youtu.be/S3YKMf0BDno
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.