Tento test spočívá v maximální zátěži SSD a sledování, co to bude dělat s jeho rychlostí. Maximální zátěží rozumíme kontinuální zápis (bez ohledu na kapacitu, takže dochází k neustálému přepisování). Chtěli jsme použít náš vlastní benchmark, ale nebyl ještě v dostatečně dobrém stádiu, takže pro nás bylo rychlejší znásilnit neskutečně mocný a na použití dost komplikovaný test IOMeter, který původně pochází z dílen Intelu.

Vzhledem k dosažení rozumné rychlosti jsme zvolili práci se 16K bloky při 32 operacích naráz, všechno jsou to zápisy z poloviny náhodné a z poloviny sekvenční a všechno jsou to náhodná data (pracovali jsme na SSD čerstvě po Secure Erase bez souborového systému). Rychlost práce jsme vyhodnocovali po každé půlminutě, takže pro 12hodinový graf se nám pro každé SSD sešlo slušně použitelných 1 440 hodnot. 12 hodin průměrnému SSD stačí, aby z toho doslova padlo na ústo. Sledujte (doporučujeme zvětšit):

Zátěžový 12h test Kingston SSD

Na grafu můžete vidět, že rychlost zápisu nad 100 MB/s vydrží SSDčkům při této nerealistické zátěži jen chvilku, přičemž jako první to logicky vzdává SSDNow V+200 s asynchronními fleškami. On to ve skutečnosti nevzdává, jen je prostě z principu pomalejší, takže dosahuje přepisu celé kapacity později, jeho zelená křivka má tento zlom až v čase zhruba 23 minut. Rychlost ostatních SSD padá před 20. minutou, protože se na zaplnění kapacity dostanou dříve.

Zajímavé je, že průběh před strmým pádem po dosažení přepisu rovnajícího se kapacitě je stejný u obou HyperXů i u V+200 (ten má křivku jen rozvolněnější). Naproti tomu V300 si jede pořád svou a pak bác (takže padne rychleji než oba HyperXy, jejichž rychlostnímu pádu předchází ještě klopýtnutí).

A pak už to jde téměř doslova od desíti k pěti. Všechna SSDčka toho mají plné zuby už po 2 hodinách, kdy se s rychlostí zápisu dostávají někam mezi 10 a 20 MB/s a už po 6 hodinách jsou všechna SSDčka unavená z mávaní ručičkou s bílou vlajkou. Rychlosti jsou pod 10 MB/s a na konci 12hodinové šichty rýpou rypákem v zemi jako červená myš rychlosti kolem 5 MB/s, přičemž nejhůře je na tom s průměrem 3,7 MB/s za poslední čtvrthodinu právě V300. V+200 dělá 4,9 MB/s, HyperX „5K“ se drží kolem 4,8 MB/s a nejlépe dopadl HyperX 3K s rychlostí kolem 5,9 MB/s.

Co nám tento test říká? Všechno jsou to consumer SSDčka. Do nějakého náročného nasazení je rozhodně nedávejte. Zároveň nám to říká, že teoretické propočty o tom, jak dlouho bychom přepisovali SSD do úplného vyčerpání životnosti při rychlostí zápisu přesahující 100 MB/s, jsou zcela mimo mísu, protože jestliže rychlost po 12 hodinách padne k 5 MB/s, pak je jasné, že bychom na těch deklarovaných X TB museli vyčlenit výrazně více než několik dní. Spíše tak půl roku, ne-li více (kdo ví, zda bychom se dalším přepisováním nedostali třeba až na 1 MB/s, ty křivky mají i po 12 hodinách přeci jen stále drobně klesající tendenci).