Nejnovější vydání je důležité mimo jiné tím, že s ohledem na dvouletý cyklus mezi LTS verzemi, dochází až nyní v této větvi k přechodu od inicializačního systému Upstart (jehož vývoj Canonical ukončil) k inicializačnímu systému, či spíše operačnímu systému uvnitř operačního systému … no prostě k systemd. Vedle toho také došlo ny vyhození některých částí z Unity a jejich nahrazení GNOME alternativami, nejvíce je to vidět na nahrazení softwarového centra a posuvníků oken. Obojí bych si troufl označit za krok správným směrem.

Ale co to vlastně znamená? Sečtěme si, že Canonical ukončil vlastní projekt Upstart a volí systemd, za nímž stojí vývojáři zaměstnaní Red Hatem. Také tedy vyhodil vlastní softwarové centrum a používá GNOME Software - opět věc spadající de facto pod křídla Red Hat. Totéž s těmi posuvníky a upřímně: v kontextu i dalších takových dílčích prvků systému jako třeba PulseAudio, se jen podivuji, proč Canonical nadále jako datel na betonovém telegrafním sloupu pracuje na grafickém serveru Mir. Ať už by se vývoje Waylandu aktivně účastnil, nebo jen „parazitoval“ (to berte jako expresivní popis toho, co je ve světě open-source běžné, tedy využívání projektů jiných lidí v projektu svém), udělal by možná lépe.

Ale třeba jsou tohle právě ony indicie, které ukazují, že Canonical už dávno není v té kondici, s jakou před 10 lety rozesílal zdarma spousty lisovaných CD s instalací Ubuntu či Kubuntu. Podle mě jednoho dne skončí i ten Mir, ale to je pohádka jiná. Zatím Ubuntu funguje stále na X.Org serveru a pro toto LTS vydání to znamená, že ne dříve než s Ubuntu 18.04 LTS na Mir (či Wayland) takový přechod nastane.

Takže tady dnes máme Ubuntu 16.04 LTS, jehož srdcem je kernel 4.4 (nějaké věci budou průběžně backportovány z vyšších verzí), nad ním dlí X.Org server pohánějící desktop Unity 7.x, který ve svém podhoubí používá věci jako Compiz, GNOME / GTK+ apod. Celé to startuje skrze pseudosystém zvaný systemd, zvuk sviští skrze vrstvu zvanou PulseAudio a většina systémových aplikací (od sledování systému, přes správce souborů až třeba po přehrávač videa) pochází z GNOME. Technicky by tedy nikde neměl být problém. Podíváme se na to blíže.

Instalace samotná probíhá poměrně hladce, instalátor již nabízí též možnost rovnou nainstalovat dostupné uzavřené věci, vedle obvyklé podpory MP3 je to třeba Adobe Flash či uzavřené ovladače pro grafiku GeForce. U toho Flashe je to takové zvláštní, s ohledem na to, jak Adobe zařízlo vývoj Flashe pro Linux a jak Flash jako takový pozvolna končí a ostatně Firefox má tendenci ten plugin pouštět jen když to uživatel u dané stránky odsouhlasí. Jo málem bych zapomněl zmínit, že je zde také k dispozici souborový systém ZFS, ten ale ne ve výchozím nastavení instalace.