Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Díky za test. Alespoň je vidět, že PC, které se tak akorát uchladí v zimě bude mít v létě příšerné teploty.
Jenom taková malá poznámka,
"a tak teplota v testovací místnosti nebyla obvyklých ±20 °C",
obvyklá teplota v testovácí místnosti je od -20 °C do +20 °C? Prosím opravit.
http://en.wikipedia.org/wiki/Plus-minus_sign
http://en.wikipedia.org/wiki/%E2%89%88#Unicode
Jj aproximace se hodi vic. To bylo jen na doplneni co znamena plusminus :-)
...proboha co vy musite byt za pokrivena osobnost ...supr clanek na x stran a vy "prosim opravit +_" ...linuxak nebo co?
Líbí se mi, že se skoro všude najde nějaký trapný grammar nazi.
A mě se zase líbí, že se skoro všude najde nějaký trapák, který hodí do placu hodně moudrý komentář a sám si dá +. Že, pane Drezir Drezir?
Ne, nemám potřebu si dávat +. Nehraju tu nějaký závod o nejvíce lajků - to jste asi už zmago.il z facebooku. Stejně ale nevím, kde jste k tomu přišel. Až mi předložíte něco, co potvrdí lajkování sama sebe, tak se budeme moci o něčem bavit, jinak vás hodně, ale hodně lituji.
No hlavně, že máš potřebu se vozit po někom, kdo má konstruktivní připomínku.
Termín grammar nazi si vymysleli vypatlanci, co neovládají pravopis. Je ostuda, když někdo píše s chybami.
Co zkusit takový Mugen4 od scythe? :)
Já jej tu samozřejmě mám, leží pod ním i7-940 v defaultu a v zátěži jsem se nad 52°C nedostal, v idle není problém totožná teplota jako okolní. Za běhu o něm taky nevím a je to velmi zajímavý chladič z hlediska ceny. Problém asi nastane v případě vyšších pamětí, já sám používám nízké ballistix tactical, takže bez problému.
Scythe Mugen 4 je velmi dobrý chladič, sám ho mám na i7-4790K. Jen jsem vyměnil ventilátor za 2 * Noctua P12-PWM. Asi není v silách tohoto serveru otestovat kde co. Ale nějaké testy se na webu dají najít, třeba zde www.techpowerup.com/reviews/Noctua/NH-D15/6.html , a je zde i test Mugenu viz www.techpowerup.com/reviews/Scythe/Mugen4/1.html , vždy je třeba se podívat na testovací sestavu a použité ventilátory. Dle uvedených testů s original ventilátorem je asi o 4°C v zátěži horší. Pokud jse o kolize s paměťovými moduly, já mám Crucial Ballistix Tactical 8GB (2x4GB) DDR3 1600 CL8 , které jsou ještě o fous vyšší, než třeba Kingston HyperX 8GB (2x4GB) DDR3 1600 XMP, ale stačí ventilátor usadit o něco výše, klipy to naštěstí umožňují. Zátěžový test např. pomocí OCCT jsem zatím nedělal.
Tak to jsme na tom podobně. Mě jde spíše o to, že v testech tady vidím pouze chladiče a ventilátory od značky noctua. Co se poohlédnout jinam? Dělat srovnání pouze s výrobky od jednoho výrobce mi přijde docela nuda :)
Vím že v OC podává horší výsledky než noctua, ale pokud člověk jede na defaultních hodnotách, tak je žravé CPU velmi dobře chlazeno.
K té kolizi, osobně jsem spíš narazil na překážející chipset, než na paměti. Ale v případě použití vyšších modulů určitě může dojít k problémům s osazením prvního modulu (pokud použijeme oba ventilátory)
"Vím že v OC podává horší výsledky než noctua, ale pokud člověk jede na defaultních hodnotách, tak je žravé CPU velmi dobře chlazeno"
Kupte si ten polský bazmeg, podpoříte slovanské ekonomiky. ;-)
Pokud tím "bazmekem" je myšlen SilentiumPC Fera 2 HE1224, tak to vůbec není špatný chladič. České testy jsou zde www.cnews.cz/recenze/raijintek-themis-silentiumpc-fera-pro-kati-tranquil... a zde www.ddworld.cz/pc-a-komponenty/procesory-a-pameti/test-silentiumpc-fera-... . Jde o to, jaký procesor je třeba chladit a za jakých podmínek. Chladič jsem montoval a jediné, co lze vytknout, je kvalita provedení, musel jsem přeřezat vnější i vnitřní závity M3 upevňovacích elementů, což může být závada kusu. A dle vlastních zkušeností bych mu zcela určitě dal přednost např. před Arctic Cooling Freezer 13 Pro(CO) - uchycení Fera je proti AC přepychové a cena je zcela jinde. To AC se již doprodává a jejich nové chladiče mají zcela jiné uchycení, ale údajně dle testů i nižší výkon. Přímý srovnávací test je zde www.cnews.cz/recenze/arctic-freezer-13-pro-akasa-nero-3-silentiumpc-fera... , pod nickem JirkaHr jsem tam napsal pár svých zkušeností do diskuze.
A ještě k té poznámce "podpořte slovanské ekonomiky" - důležité je, že vůbec něco vyrábí a portfolio se rozšiřuje. Určitě jim budu držet palce.
Na závěr malé odbočení - jistý pan Baťa slavné paměti říkal: "Každé zboží má svého zákazníka a každý zákazník má své zboží" !!!
Asi jsi měl smůlu na kus. Mě chladí i7-870, instalace naprosto bezproblémová a většinu času při 80% zátěži (6 jader počítá boinc) jede na 1400 otáčkách za minutu a chladí mezi 65-70 stupni C a slyšet v kanclu nejde. Za tu cenu není co řešit.
Chladič je to nádherný, ale mám raději chladiče, které foukají na desku, aby tam ochlazovaly PWM obvody proudem vzduchu. Takhle se tam kumuluje zbytečné teplo, co nesvědčí součástkám.
Mám na mysli něco jako Thermalright SI-128 SE:
http://s11.postimg.org/4hau4znlv/Thermalright_SI_128_SE.jpg
http://s23.postimg.org/dydd9d7yj/MSI_PM8_M3_V_caps17.jpg
...nebo z modernějších Noctua NH-C14:
http://s10.postimg.org/56j3r0z9l/Noctua_NH_C14.jpg
To je dilema, které mi nedá spát - D14 nebo C14?
C14 sice fouká na desku, ale narušuje airflow, který je téměř u všech skříní dělán čelním panelem dovnitř, zadním ven. C14 se spíše hodí tam, kde je nasávání vzduchu v bočnici (takové skříně moc nemám rád).
Pokud je airflow dostatečně dobře vyřešen (ideálně 2 větráky s vysokým průtokem vzduchu a velkým tlakem na předním panelu) tak se budou součástky na desce také dobře chladit. Sice ne tak dobře jako s C14, ale bude to bohatě stačit.
Schválně, kolik desek umře kvůli nedostatečnému chlazení MOSFETů nebo kondíků?
hm... a jak se ten narušený érflou pozná?
Že by třeba horší účinností chlazení? To tě nenapadlo?
Důležitý je tlak proudu vzduchu. Když bude děravá bočnice nebo bude vzduch vířit, protože na něj jde kolmo další vzduch, tak je jasné, že chlazení nebude tak účinné.
Jo chlapče, to je fyzika. Běž studovat.
heh.. jo, takže tím, že tam strčím chladič, který fouká k desce místo k zadnímu větráku totálně nabořím celou aerodynamiku, nastane turbulentní proudění vzduchu místo laminárního a teploty mi vylezou na všem o dvacet stupňů :D
Chlapče, to není aerodynamický tunel se vzduchem proudícím rychlostí 700 km/h, aby bylo potřeba se zrovna tímhle vzrušovat.
Nejde o žádnou aerodynamiku, ale o to, aby vzduch proudil pomalu správným směrem. Ke změně stačí málo - jde jen o nepatrný rozdíl tlaků, takže jeden větrák foukající proti nadělá slušnou paseku.
Když vzduch proudí, tak už je to aerodynamika :). Mě ty teoretici, kteří si představují, jak se jim vzduch spořádaně laminárním prouděním přesouvá od předních k zadním ventilátorům a mají psotník z toho, jak to strašně rozhodí každá dírka v bočnici nebo káblík, vždycky fascinovali.
Co znamená "nadělá slušnou paseku" v praxi? Že se na mosfetech někde za chladičem CPU zvedne teplota o 2 °C? :)
Ak si vsimnes ako je ten chladic napasovany do bedne, zistis ze to so zadnym fanom vytvara prave ten pozadovany veterny tunel. Zadny vetrak bezi nepretrzite - a sice to bude iba zopar stupnov, no to je prave ten rozdiel vdaka ktoremu budu tie dva na cpu castejsie na minimalnych otackach. Ked sa takto nahrabe na kazdom fane aspon trocha, vysledna hlucnost uz klesa a pozna sa to.
Myslím, že problém je v tom, že takovéhle paušální závěry jsou vachrlaté. Máte-li nekonečně efektivní chladič, pak máte nepochybně pravdu. V opačném případě (což bude většina chladičů) se ale klidně může stát, že několikanásobná recirkulace vzduchu (což efektivně může být i neceločíselná veličina) při každé hodnotě průtoku vzduchu skříní (dovnitř a ven) využije tento vzduch lépe než jednonásobná. Opět, záleží na konkrétních parametrech.
Ono by tohle šlo velmi jednoduše vizualizovat něčím jemným, třeba kouřem. Ale kdo je ochoten si zasvinit skříň, že. :-)
Proc rovnou zasvinit, myslim, ze postaci par vonnych tycinek.
"nebo bude vzduch vířit, protože na něj jde kolmo další vzduch" ... "běž studovat"
To říká ten pravý. :-)
Jak zmiňuje Adams Adams, problémem jsou právě ty malé rychlosti. Byl bych velice překvapen, kdyby *reálná* účinnost chlazení byla při vyloučení extrémních hodnot dále uvedených parametrů výrazně definována čímkoli jiným než vnitřní objemem skříně, průtokem vzduchu za jednotku času (vstupním a výstupním otvorem skříně), teplotou okolního vzduchu a parametry chladiče (které souhrnně definují rychlost tepelného toku mezi procesorem a vzduchem ve skříni jako funkci teplotního rozdílu). To jsou tři tepelné toky a dva rezervoáry. Promíchávání média ve druhém rezervoáru (vzduch ve skříni :-)) takto dokonce zjednodušuje modelování, poněvadž pak nezáleží na vnitřní geometrii skříně a vnitřek se nám pak redukuje na jednu skalární proměnnou, totiž teplotu uvnitř. A to mají inženýři rádi. :-)
Kdyby nic jiného, u skutečně turbulentního proudění podle mě budete mít záruku, že se ty součástky na desce budou skutečně chladit v nějaké garantované minimální míře, kdežto u laminárního proudění (které samo o sobě bude v čase nutně proměnlivé!) by hrozilo riziko, že zrovna budou v nějaké "hluché zóně".
Copak se stane, když na proud vzduchu nasměruješ další proud vzduchu působící na ten první v kolmém směru? To je obyčejné sčítání vektorů... A když si k tomu ještě přidáte, že způsobíte víření...
Ne nadarmo mají servery a značkové sestavy větrné tunely.
Hluchých míst se není potřeba bát. Ono samotné proudění vzduchu není dokonale laminární, takže všechno se krásně uchladí, takže zbytečné a dokonce kontraproduktivní dávat tam větrák kolmo na hlavní proud vzduchu.
Použití C14 nebo bočního ventilátoru si vyžaduje další úpravy chlazení. Je potřeba zlepšit tah ven ze skříně. To znamená dát na výdech dozadu výkonný ventilátor a další nahoru.
Nestačí tam bezmyšlenkovitě hodit C14, musí se přizpůsobit celý systém chlazení.
"Copak se stane, když na proud vzduchu nasměruješ další proud vzduchu působící na ten první v kolmém směru? To je obyčejné sčítání vektorů"
Chcete tím říct, že vznikne jeden úhlopříčný proud? ;-) Takhle aerodynamika nefunguje. Bez dalších parametrů (rychlosti, viskozita apod.) se těžko dá říct, co se stane.
Nikoli, správné řešení jsem už naznačil. Teď to budu muset zopakovat polopatě.
Při sčítání vektorů se bere v úvahu směr a velikost. Viskozitu můžeme s klidem zanedbat. Nebudeme předpokládat, že předním větrákem budeme nasávat vzduch a bočním větrákem nějaký jiný plyn. :) Rozdíl tlaků určitě nebude několik atmosfér, aby to mělo zásadní vliv na viskozitu.
Ehm... A ty další parametry?
Přesně takto aerodynamika a potažmo i celá fyzika funguje. Kde jsou vektorové veličiny, které se vzájemně ovlivňují, tam se také dají tyto veličiny vektorově sčítat.
Samozřejmě, že pokud zjednodušíme popis každého proudu jedním vektorem, tak dostaneme pouze přibližné výsledky. Ke zpřesnění stačí mít více vektorů.
Jako třeba Reynoldsovo číslo? Jenže aerodynamika nepracuje s vektory, ale se spojitými vektorovými poli... :/ Představa, že vezmu dva vektory popisující dva proudy pouhými šesti čísly a vyleze mi z toho něco smysluplného je poněkud absurdní.
Prosím pouč mě o reynoldsovu číslu a jeho vztahu k výpočtu výsledného proudu. Mé znalosti fyziky nejsou tak velké jako tvoje.
Doporučuji ještě jednou přečíst:
"Samozřejmě, že pokud zjednodušíme popis každého proudu jedním vektorem, tak dostaneme pouze přibližné výsledky. Ke zpřesnění stačí mít více vektorů."
Jednoduše, závisí na něm skoro všechno.
"Samozřejmě, že pokud zjednodušíme popis každého proudu jedním vektorem, tak dostaneme pouze přibližné výsledky. Ke zpřesnění stačí mít více vektorů."
Jediné přibližné výsledky, které dávají smysl, mají svůj základ v tepelné bilanci a v teorii systémů, jejíž aplikaci jsem uvedl výše. Spekulovat o aerodynamice proudů uvnitř skříně způsobem, jaký tu navrhujete, je jako vychvalovat hádání z křišťálové koule. "Několik vektorů" je úplně k ničemu. Pokud jste objevil zcela novou fyziku, dejte se třeba k meteorologům, tam vám za zpřesněné a zjednodušené modely proudění zaplatí velké peníze.
Šalamounská odpověď. ;) Bohužel, teď jsi na sebe prásknul, že o tom nic nevíš, jinak bys to podrobněji rozvedl.
Aproximace není žádné hádání z křišťálové koule. Žádné parametry nejsou natolik silné, aby zásadním způsobem ovlivňovaly proudění. Už jednou jsi plácnul nesmysl o rozdílné viskozitě a to ti nevyšlo, teď zkoušíš pro změnu různou teplotu?
O kolik se bude lišit teplota dvou proudů (jednoho zepředu, druhého z bočnice), které se potkávají nad CPU?
2 na sebe kolmé stejné ventilátory se dají dost dobře odhadnout jediným vektorem. Srovnávat to s meteorologií je jaksi mimo, protože u těch větráků jsou nesrovnatelně jednodušší faktory.
Pokud nesouhlasíš, tak prosím popiš, jaké zásadní faktory znemožňují dělat u dvou ventilátorů prostý vektorový součet.
""Několik vektorů" je úplně k ničemu."
Prosím o citaci, kde píšu o "několika vektorech". Cituješ můj příspěvek a ještě ho cituješ blbě?
"Ke zpřesnění stačí mít více vektorů." A to je pravda. Čím více, tím to bude přesnější (pokud to nechápeš). A pokud jich bude hodně, bude to dostatečně přesné a nebude to nic jiného než tvá vektorová mapa.
"Šalamounská odpověď. ;) Bohužel, teď jsi na sebe prásknul, že o tom nic nevíš, jinak bys to podrobněji rozvedl."
Tak mi to vysvětlěte, experte. :-p
"Aproximace není žádné hádání z křišťálové koule. Žádné parametry nejsou natolik silné, aby zásadním způsobem ovlivňovaly proudění."
No vidíte, a já celou dobu říkám, že není zapotřebí do mého systémového modelu, který celou situaci aproximuje tak, jak to jen za daných okolností jde (a stačí mu k tomu jen pár termodynamických komponent), tahat takové blbosti jako kam míří větrák. Takže zjevně spolu v zásadě souhlasíme. :-)
"Pokud nesouhlasíš, tak prosím popiš, jaké zásadní faktory znemožňují dělat u dvou ventilátorů prostý vektorový součet."
Třeba skutečnost, že proud vzduchu z ventilátoru už od začátku není laminární, ba naopak pořádně víří? Kromě toho v uzavřejném prostoru skříně dva ventilátory znamenají hlavně dva zdroje přetlaku. Ten vzduch půjde právě tam, kudy bude moci uniknout, i kdyby ty ventilátory mířily šejdrem. Žádné parametry nejsou natolik silné, aby zásadním způsobem ovlivňovaly proudění. ;)
...nejen pokrivena, ale I namyslena osobnost
Jaký program na kolik minut vytěžoval CPU? Díky
Dost pochybuju ze tohle je lepsi nez vodni chlazeni. Mozna na par minut ale dlouhodobe neverim ze to utahne. Je velky rozdil mezi aktivni vodni cirkulaci a heap-pipes. Proste ten kov nezvladne odvadet teplo od CPU dostatecne rychle.
Provozuju par let i2600K @ 5 Ghz s Antec H2O 920. Delam na tom vypocty...
Ale v heat pipes přeci neodvádí teplo kov, ale konvekce materiálu podstupujícího změnu skupenství. Ten kov je víceméně strukturní a jeho přínos k tepelnému toku je zanedbatelný. Heat pipe je více než dostatečně efektivní technika, když navíc uvážíte, že obyčejné vodní chlazení je znevýhodněno absencí právě toho využití masivního skupenského tepla typických pracovních médií. Voda za atmosférického tlaku se musí od procesoru ohřát, aby to teplo odvedla, ale pracovní médium v heat pipe totéž teplo pohltí prakticky beze změny teploty.
Ovšem samozřejmě pokud člověk má dvacetilitrový kýbl vody v mrazáku a zavede do něj hadici, tak je to něco jiného.
Chtelo by to zmenit metodiku testu at jsou cisla vypovidajici.
1) Testovat v mistnosti s klimatizaci. Stabilnejsi teplota = snadneji porovnatelne vysledky a nedochazi tak ke zkresleni zaveru.
2) Kazdy chladic 3x nasadit a otestovat. Predejde se tak zkresleni vysledku chybou montaze.
3) Pouzivat stejnou kvalitni pastu (nemusi jit hned o coolaboratory liquid pro)
4) Idealne nahradit procesor topnym telesem. Usnadni to hodne veci.
Michal Castka (Highlander) mel zpracovanou metodiku testu. posledni recenze co delal byli na hodne profesionalni urovni.
Mě ještě napadlo neměřit absolutní teploty ale deltu od teploty místnosti. Sice se tím nevyřeší hlučnost, ale aspoń jeden z grafů by byl vždycky stoprocentní. Jinak u klimačky nezměříš hlučnost, protože by ten chladič spolehlivě přehlušila. Leda ji pak vždycky na chvíli při měření vypnout ;)
Delta se meri taky. Ale pokud okolni teplota je hodne rozdilna tak taky dojde ke zkresleni tohoto vysledku. vzduch se teplem rozpyna a zmensuje se jeho tepelna kapacita. Proto merit v mistnosti se stabilnejsi teplotou.
Michal u vodnich bloku meril prutok vstupni a vystupni teplotu. Pak vse spocital a vynesl do grafu. Hodne prace ale lepsi testy jsem nevidel. Hlucnost bych testoval asi v nejakem oddizolovanem boxu. Hluk z ulice taky slusne zkresluje. + dalsi ruchy v okoli.
Dobrá recenze, jen škoda, že není těch testů víc. S dvěma ventilátory, s jedním, absolutně pasivně...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.