Jestliže jste u testu „spotřebních“ SSDček nepochopili, proč tento test vlastně provádíme, pak to při pohledu na následující graf určitě pochopíte. Tady se zcela zřetelně ukazuje zásadní rozdíl mezi „spotřebními“ a „enterprise“ SSD.

Zátěžový 12h/24h test

V rychlosti, co se dělo: IOMeterem jsme nastavili v rozsahu celého SSD zápis 16K bloků při 32 operacích naráz, všechno jsou to zápisy z poloviny náhodné a z poloviny sekvenční a všechno jsou to náhodná data. Test proběhl u všech SSD hned po provedení Secure Erase na nezformátovaném disku (šlo o přístup na úrovni LBA, takže TRIM se vůbec nedostal ke slovu, protože s SSD nepracoval OS na úrovni souborového systému, ale IOMeter přímým přístupem k disku). Všechna SSD jsme podrobili 12hodinovému testu, pouze Intel DC S3700 800GB jsme podrobili 24hodinovému testu.

A tak zatímco se nám všechna „spotřební“ SSDčka po 12 hodinách usadila na rychlosti zápisu kolem 3,5 až 6 MB/s, přičemž Intel 320 Series 120GB skončil jako „jednooký mezi slepými králem“ v průměru mezi 7 a 8 MB/s, 800GB Intel DC S3700 dělal v posledních pěti minutách průměr 52 MB/s, což je na rozdíl od konkurentů hodně slušná rychlost, řekněme téměř přesně o řád vyšší.

Z toho je asi jasné, proč za toto SSD i s ohledem na kapacitu nedáte ani náhodou méně než 20 tisíc. Je přitom úplně jedno, že než se přepíše celá kapacita, bude na tom s rychlostí toto SSD hůře než „spotřební konkurence“. Jakmile budete potřebovat do RAIDu, kudy TRIM zatím moc ochotně neprochází, SSD na náročnou práci, pochopíte, proč není dobré dát do enterprise prostředí „consumer-class“ SSD. Jednak vám záhy odejde co do rychlosti a potom i co do trpělivosti flash čipů.

Pro zajímavost: kdybyste chtěli v tomto grafu lépe zvýraznit rozdíly mezi spotřebními SSDčky, museli byste osu Y předělat na logaritmickou takto:

Zátěžový 12h/24h test - logaritmické měřítko

Nyní krásně vynikly rozdíly mezi jednotlivými SSDčky, zejména těmi „spotřebními“, zatímco enterprise kousek je prostě už od pohledu jiná třída. No, a o tom to je.