Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Hral jsem, mel jsem nainstalovanej SteamOS na APU Richland. Po nejake dobe jsem prozatim presel na Win platformu (kvuli VR) ale se Steam Deckem se chci aspon castecne na Linux. Doufam ze Deck bude ten zlom kdy zacnou vyvojari vic vydavat hry pro Linux
S tím bych moc nepočítal, možná se tak zaměří na kompatibilitu se Steam/Proton/Deck. Dokonce u některých Linux nativních her uživatelé davají přednost provozování pod Steam/Proton.
Hlavně jak dlouho vydrží nativní binárka v Linuxu? Hra není něco, co se minimálně jednou ročně přebuildovává. Takže časem přestane fungovat. Koneckonců dosavadní nativní verze linuxových her jsou toho ukázkou - po čase spíš rozchodíte Win verzi ve WINE/Proton. Na nestabilní userspace si stěžuje i Torvalds.
Jak Vám fungují hry s DRM StarForce v dnešních Windows? Hidden&Dangerous 2 vyšla v roce 2003 a již v roce 2009 nešla na Windows 7x64 spustit.
Chtěl bych vidět příklad hry, která má mezi patchi více než rok (hrát bych ji teda nechtěl).
Jedna věc je, jestli potřebuju cracklou verzi, a druhá, že nefunguje ani verze bez DRM.
A proč asi potřebujete craklou verzi, protože Windows mezi verzemi neudržely kompatibilitu s DRM. Pozn. H&D2 Courage Under Fire má dle ProtonDB rank Platinum. https://www.protondb.com/app/703320
To ale není chyba Windows, že začal bránit rootkitům.
Je možné nějaké konkrétní porušení userspace v Linuxu uvést, zajímalo by mne jak dobrý k tomu byl důvod, že to přes Linuse & do mainline kernelu prošlo?
Právě že Linus se stará o kernelspace, a tam si dává velký pozor. Userspace jde mimo něj, a proto ho to tak štve. Uživatel nadává (používá finální produkt - distribuci, ne jen samotný kernel), ale on za to nemůže. Jinak i já mám osobní zkušenost, kdy binárka mojí starý hry přestala v novějších Linuxech fungovat (je tedy opensource, takže stačí znovu zbuildovat).
Zásada Linuxu/Linuse je, že nikdy nesmí být narušen user-space (změnami v kernelu).
https://linuxreviews.org/WE_DO_NOT_BREAK_USERSPACE
Popsané je patrně záležitostí skladby/kompatibility knihoven v rámci distribuce(í), což jak píšete není problém Linuxu (kernelu). Stejný problém nakonec může nastat i ve Windows (tzv. DLL-hell).
https://cs.wikipedia.org/wiki/DLL_peklo
Nevím nakolik statické slinkování by zvýšilo nezávislost buildu programu, dnes je tu navíc možnost distribuce programu jako appimage/snap/flatpak, které toho po OS moc nechtěji.
Ano, to že se userspace rozbíjí i sám (ne jen změnami v kernelu), není problém Linuxu-kernelu, ale je to problém Linuxu-distribuce (tu používáte, ne jen samotný kernel). Řešením je - stejně jako ve Windows a na Macu - přibalit všechny závislosti do aplikace. Aplikace pak bude násobně větší, pomaleji se spouštět (musí nanovo načíst duplikáty knihoven) a ještě se k tomu přidává problém s distribucí security updatů (už nestačí jen aktualizovat sdílenou knihovnu v systému).
Ale tohle se dá řešit třeba pomocí dockeru.
Pokud jsem firma prodávající hry, tak nebudu řešit u zákazníků (hráčů) zprovoznění dockeru.
Netuším jak funguje linux pod kapotou, ale nešlo by to udělat tak, aby hra primárně hledala systémové knihovny v systému a svoje načítala až když je nenajde? To by zpomalilo akorát první spuštění.
V systému může být starší verze knihovny nebo naopak novější, která ale může obsahovat regresi. Regrese jsou v linuxovém světě běžné, protože víceméně neprobíhá Q&A. Když skládáte distribuci, jak víte, jakou verzi dané knihovny tam dát? Naprostá většina knihoven nemá stable verze, do kterých by se mergovaly opravy. Běžně jde oprava chyby do nové verze, která ale zároveň zas může s novou funkčností rozbít něco dalšího. Pokud chcete stabilní verze knihoven, tak na to je placená podpora nebo Ubuntu LTS (nevím o dalších takových distribucí zadarmo), kde vám mergují vybrané úpravy z novějších verzí (obvykle jen security updaty - jen to nutné, aby se nepoškodila původní funkčnost). Tam je zas problém zastaralé verze knihoven.
Jinak pokud hra používá svoje knihovny, tak vy jako uživatel můžete vynutit použití externích (např. těch v systému). Některé knihovny, jako SDL2, dokonce umí, že i když je inlineovaná do exe, tak lze vynutit použití externí verze (např. s lepší podporou Waylandu).
O jak velkém objemu spustitelného kódu hry a knihoven je řeč stovky MB (jednotky GB)? To není pro dnešní počítače z hlediska IO a RAM prakticky žádná výzva. Objem ostatních objektů hry bude asi srovnatelný, nebo spíše větší.
Bezpečnostní hledisko stárnoucích knihoven v appimage & je nezpochybnitelné, na druhou stranu tyto nástroje snad umí sandboxing, což by zranitelnost a škodlivost mělo omezit. Nakolik je to limitující z pohledu funkcionality/výkonu her a jejich nároků vskutku netuším.
Když problém je, že linuxáci se nedokážou dohodnout ani na jednotném řešení distribuce a sandboxingu (Snap, AppImage, Flatpak, ...), takže ta duplicita knihoven bude slušná. Tohle už pro mě není ten (optimalizovaný) Linux, s kterým jsem začínal. To už můžu dělat aplikace rovnou v Electronu jako ostatní - přece RAM a storage dneska "nic nestojí" (no hlavně je v půlce zařízení připájená, že).
To je holt cena za možnost volby, pro někoho stále lepší varianta než uzavřený OS co řadu věcí vůbec nedovolí.
Na rozdíl od světa Apple i po roce 2020 stále můžeme volit ze zařízení, kde tomu tak není (a to ani z půlky, že ASUSi).
Upgradovatelnost: MacMini 2012 (RAM+SSD) -> MacMIni 2018 (RAM) -> MacMini M1 2020 (nic)
Apple nejsou jen počítače Mac, jejich OS si můžeš nainstalovat i na PC (jsou firmy, kde nakoupí Macy a ani je nerozbalí - jen aby tak nějak splňovali legalitu a mohli si nainstalovat macOS na násobně výkonnější pracovní PC). A není jen macOS, je i Windows, kde tu volnost máš taky. V Linuxu to s ní trochu přehnali, takže holt zůstane na svých 1 až 2 procentech.
PS: Není mi jasné, jak závisí upgradovatelnost HW na OS.
PPS: RAM musí být v případě M1 připájená, protože Apple nechce prodávat zařízení, kde není maximální výkon s co nejnižší spotřebou. Daleko umístěná RAM, navíc ještě ve slotu, by nedosahovala takové rychlosti (potřeba hlavně pro iGPU).
Hackintosh je stále limitován pouze na HW, pro který Apple v MaOS podporuje či mu nevzdoruje, nedají se tak pro něj například využít GPU NVIDIA. Takže ta volnost má velkou řadu omezení, včetně potenciálního negativního dopadu update.
Apple M1 má v pouzdře SoC RAM 128-bit LDDR4X 4266MHz, stejnou paměť (přípájenou na MB) používaly již před ním některé pc ntb a to s podobným bandwidth (~68GB/s).
https://www.notebookcheck.net/Here-is-why-LPDDR4x-4266-RAM-seems-conside...
https://versus.com/en/apple-m1/max-mem-bandwidth
Síla Apple Silicon je ve značné míře v unifikované paměti, kdy CPU/GPU ůlohy mohou střídavě pracovat na společným datasetem, který nepotřebuje pomalé IO přesuny jako v případě GPGPU na PC. Tento koncept jako nevýhodu přináší kapacitní RAM omezení a brání zatím řešením s více SoC.
Tak samozřejmě, ani Linux nefunguje na HW, pro který nemá ovladače (jen pro naprosté minimum máš ovladač od výrobce). Jinak NVidia funguje i v nejnovějším macOS, akorát jen ty GPU, pro které existoval ovladač. Pro novější ovladač není, protože ho Apple odmítá schválit (rozepře mezi NVidií a Applem, šahající dost do minulosti k odlepujícím se čipům).
Věřím, že daná paměť je i v některých notebookách se sloty. Nicméně pájení se dnes používá v čím dál více notebookách i ve světe PC. Osobně bych radši tlustější notebook, který si můžu upgradovat. Ale jsem menšina, pro kterou se to v masových produktech jako Apple nevyplatí.
Ano, Apple vyhnal výkon M1 - vzhledem ke spotřebě - na pro ostatní nedosažitelné maximum. Daní je spousta omezení, která se ale jeho cílovky moc netýkaj (jiná mentalita uživatelů - chci nový model? prodám starý a koupím nový, neřeším nějaké rozebírání a vyměňování komponent; koneckonců s telefonem je to stejné). Jinak více SoC se chystá, portování bare metal Linuxu prozradilo, že ty nejvýkonnější modely (Mac Pro?) budou mít 2 SoC.
Osobně si myslím, že nemožnost vyměnit storage se podepíše na sekundárním trhu s MacBooky/MacMini/.. . Jaká bude chuť pořídit si z druhé ruky něco, s neznámou zbytkovou storage životností. Apple produkty měly slušnou cenu při prodeji, což mj. usnadňovalo majiteli nákup nového HW.
Apple dosud i díky pravidelné exluzivitě na CPU od Intelu a GPU od AMD znamenal, že jejich maximální universální výkon byl na špici i v rámci PC světa. M1 max 10c/32g je nejen s ohledem na spotřebu mobilním králem, ale na svět WS to nestačí a ani dva Maxy to nezmění.
Nakonec se ukázalo, že většina SSD umře na něco jiného (např umře jejich řadič) než na opotřebení buněk. Koneckonců i první SSD v Macbookách přežilo, i když se na něj na těch strojích se 4 GB RAM furt swapovalo.
V čem je pomalý M1 základní/Pro/Max? V testech v recenzích i konkrétních usecasech uživatelů na YouTube vycházel velmi dobře. Samozřejmě existují (hmotnostní) kategorie notebooků, které Apple nikdy nevyráběl, takže tam samozřejmě proti PC nic nemá.
V PC/NTB si SSD (2,5"/NVMe) vyměníte bez ohledu důvod nefunkčnosti, u aktuální nabídky Apple to znamená výměnu základní desky při daleko větších nákladech. O nemožnosti navýšení kapacity ani nemluvě.
Výkon původního M1 byl i ve srovnání se staršími modely Apple ntb v řade use-case tristní. Do
srovnání s aktuální nabídkou PC ntb se zastánci Apple řešení raději ani nepouští.
https://www.youtube.com/watch?v=ClW7KUCuJB8&t=653s
M1 se prodává už rok a čtvrt. Tím, jak výrobci nevydávají modely ve stejnou chvíli, tak se často stane, že třeba půl roku je jeden výkonnější. Ale zas Apple si můžete koupit hned, resp. do týdnů po vydání - na takový AMD si v notebooku počkáte měsíce po ohlášení. Za chvíli tu máte M2, který umožní už víc jader CPU. Když vás ale teda zajímá jen hrubý výkon CPU, není lepší jít do specializovaného procesoru x86? Takový Threadripper si oblíbil i Linus. Protože tohle Apple nikdy nedělal. Vyměnitelnost komponent nebudu komentovat, protože notebooky PC, které mě zaujaly, je maj taky připájené, takže si ničím nepomůžu.
Šestnáctijádrový procesor (1950X) mám ve své stanici již zhruba 4,5 roku. Kvůli otálení AMD s vydáním Zen3-based ThreadripperuPro a po zkušenostech s Epyc-Milan stanici to vidím na DIY Epyc-Genoa WS. (vyšší IPC, navýšení taktů/PCIe5.0/12-channel/DDR5 bude pokrokem, na který se vyplatí pár měsíců počkat).
4,5 roku? Tak to vůbec nesouvisí s přechodem Apple z Intelu na svůj procesor ;-) Naopak, teď se to konečně možná hne.
Ze by hra byla nasobne vetsi jen kvuli vlastnim knihovnam je samozrejme kravina. U modernich her tvorej binarky (vcetne knihoven), jen maly procento celkovy velikosti. Zpomaleni je ciste teoreticky, protoze sance ze potrebny knihovny uz jsou nacachovany pro jinou aplikaci je minimalni. A co se tyce security updatu, to je zase u hry a knihoven ktery pouziva ciste teoreticka zalezitost.
Cili neni moc rozdil mezi tim jestli potrebny knihovny jsou soucasti hry, steamu, wine nebo OS.
Ještěže jsem mluvil o aplikacích a ne hrách. Ale i u těch her máte problém, zvlášť teď, když např. podpora Waylandu v knihovnách Linuxu je dramaticky lepší každý den.
Clanek je o hrach. Pro aplikace samozrejme plati to samy jako o hrach. Wayland ma zpetnou kompatilbilitu s X11, takze je ciste na vyvojarich, jestli ho chtej resit nebo ne...
čau, jedu na ryzenu, starým stabilním mintu(sory víc detailů ne-e -> security), kde sem ani nemusel nic po výměně mobo s phenomem 2 nastavovat, po upečení msi gtx680 kuli zero rpm mám gtx1060 3gb, používám nvidia driver, dotuněný tak, abych si mohl sám určit otáčky fanu..
Steam používám a rozdíly výkonu moc neřešim.. mám tam desítky her, např.: Dirt showdown, Flatout 2, sérii Serious Sam, Left 4 dead, Brderlands 2.. tak 50% přes proton, nechodí mi jediná Steel Rats, bohužel dokonce nativní pro linux, ale je to problém vývojářů, dost lidí jim to tam píše..
"Linuxový desktop je extrémně roztříštěný s různými window managery, balíčky a uživatelská základna je velmi malá." - to je ale krávovina panečku
roztříštěnýho není nic, to je pestrost výběru, když se mi něco nelíbí, tak to narozdíl od widlí můžu do mrtě změnit, kdy můžu výběrem toho různýho všeho ovlivnit od zátěže hw až po vzhled čehokoliv(pokud nejsem lama)
a malá uživatelská základna je protože většina těch, co ten komp má sou lidi co vo it věděj kulový .. dyť dávali notebooky s windows k sekačkám.. (c)
vyzkoušet jedno distro a z toho dělat závěry.. no nevim.. za normálních okolností si to linuxák odladí a nainstaluje potřebnej balíček, takže situace, kdy by si nechal systém v popisovaným stavu je nereálná..
úplně sem zapomněl: linux používám, protože dělám muziku a videa a na windows není kloudný software(ne, není), který by mi vyhovoval, takže sem skončil tak, že videa generuju vlastníma skriptama, když je potřeba stříhám v openshotu, windowsí programy, včetně VST pluginů ve kterých dělám muziku chodí s použitím wine jako by byly nativní, nemůžu si to vynachvlálit, dokonce sem už x lidí na linux obrátil, nevrátil se nikdo
taky sem roky pracoval jako ajťák, takže se mě po právu windows s příchodem desítek znechutily. systém win totiž neustále řeší sebe a píchá na uživatele, neustále brousí po disku, má vynucený aktualizace, antiviry, bezpečnostní rizika, otravuje uživatele, klikni sem je potřeba řešit tohle tamto a restartovat.. takže je to jenom o tom se k tomu mít, pokud chci změnu
Ty jsi schopnej dělat s Openshotem? Mě to dycky buď padá, nebo se v tom nedá skoro nic udělat pořádně, prostě celkově o dost horší než Kdenlive (naposledy jsem zkoušel poslední verzi před týdnem a možnosti exportu mě opět zdeprimovaly). A co Ardour apod?
jo, je to o tom se snažit o výsledek. když spadne tak ho znova spustim, pokud je projekt uloženej, tak je ve stavu jako těsně před pádem.. když se to opakuje -> pustim openshot přes příkazovej řádek a čekuju co to dělá za bordel, nemusí to nutně bejt openshotem, taky bych měl poznamenat, že používám starou verzi OpenShot 1.4.3 = je stabilnější než to nejnovější, to je spíš pro případ, kdy chceš použít nějakou novou funkci za cenu stability.. prostě jako produkční prostředí se víc hodí starší stable verze.. možnosti exportu sou masakrální a někoho, kdo se nevyzná v kodecích to může odradit, no.. většinou dělám exporty v avi, 40Mbit mjpeg, zvuk wav, což je na muziku ideál co do kvality pro upload na youtube.. jinak dělám videa skriptama, nebo přímo voláním ffmpegu zkompilovanýho pro akceleraci, kuli tomu mám tu gtx kaši..
Jak je na tom dnes schopnostmi/stabilitou ShotCut? Vypadá to, že ušel kus cesty, dokonce mu funguje náhled na BMD DeckLink Playback kartě (Intensity 4K Pro v mém případě).
Když na to příjde, tak na Linuxu si i dnes můžete spustit window manager twm, který je ze stejného roku jako Windows 1.0 (1987). Kolik, že to bylo verzí GUI Windows v mezidobí .. deset? ;-)
Pestrost výběru je určitě fajn, to nepopírám, ale je to problém pro vývojáře a jejich podporu. Na druhou stranu, některá "bežnější" distra ála Ubuntu na tom budou asi lépe.
Jinak jsou Linuxáci "BFU" co právě nic moc detailně x hodin ladit a složitě nastavovat nechtějí, ale naopak chtějí nějaké distro co funguje out of the box, přičemž instalace nějakých custom balíčků, to je věc samozřejmá, na tom nevidím nic speciálního.
"instalace nějakých custom balíčků, to je věc samozřejmá, na tom nevidím nic speciálního."
Ty ne, ale BFU je casto rad ze umi spustit browser a nic jinyho vlastne ani nepotrebujou. Pro takovy lidi je uplne jedno jestli pouzivaj windows, masox nebo linux. Hrani her na PC uz ma trochu vyssi narocnost na znalosti systemu. Na linuxu to muze byt problem treba s chybejicima fontama a na Windows zas problem s ovladacema. Pro BFU kterej proste chce jen hrat je v kazdym pripade lepsi konzole.
Pro vyvojare je problem hlavne to, ze vetsina jsou prasata, ktery prilinkujou desitky ruznych knihoven jen proto, ze jim to usetri trochu casu na vyvoji Jasne programovat ciste bez zbytecnych zavislosti zabere trochu vic casu, ale vetsinou se to vrati na jednodussim testovani, podpore a hlavne snazsi portabilite. Kazdopadne co skutecne potrebuje hra? Pristup ke zvukovy karte? Pulseaudio ma dnes naprosta vetsina i tech nejobsuknejsich distribuci. OpenGL/Vulkan? To samy. Pristup na sit? Rec je o linuxu :).
Takze jaka rozstristenost? To ze nekdo pouziva GNOME nekdo KDE a nekdo treba DWM? Jakej to ma vliv na hru? Hra pouziva X11. Jakej na tim bezi Window manager jeji jedno. Ze nekdo pouziva systemd and nekdo treba OpenRC? Proc by to melo hru zajmat.
Problemy jsou jak sem psal vzdy jen s tim ze vyvojari nevedi co delaj.
Hra používá X11, takže na Waylandu (výchozí na čím dál více majoritních distribucích) jede v XWaylandu. Což pokud uživatel nemá poslední patche, tak nižší výkon (u NVidie může dokonce jet na softwarák!) a stuttering (v první implementaci kopíruje bitmapu framu - v poslední je už snad zero copy). I ten Vulkan není všude (staré Intely) a v deprecated OpenGL už nikdo nic nového začínat nechce. Pulseaudio? Deprecated, nástupce je PipeWire a užijeme si znovu kolečko problémů přechodu z jednoho API na nové. GNOME/KDE, resp. u her spíše Gtk/Qt, má vliv na dialogy hry (např. nastavení před spuštěním). Staré verze mizí z distribucí a X let starou hru nikdo nebude předělávat do nové.
Jinak s instalací custom balíčků souhlas. Já jako pokročilý uživatel jsem zjistil, že už to dneska v GUI snad ani nejde! "Softwarové centrum" je jen pro aplikace, ne pro knihovny, a Synaptic package manager již není předinstalován. O použití konzole se u BFU nemůžem bavit.
Pro zajímavost: Použití usnadňujících knihoven je u her ještě v pohodě. Ale u aplikací používajících Node.js (např. webová aplikace zabalená do desktopové) je v projektu knihoven stovky až tisíce!
Není jednodušší se zaměřit na fungování DX/Windows verze hry (předpokládám, že taková je také) pod WINE/DXVK(Steam/Proton)́? Jak uvádíte, vzhledem k velikosti trhu vývoj přímo Linux-native her dnes asi nemusí být tou nejefektivnější cestou.
Však toto Valve doporučuje. Otestovat svou hru v Protonu a odškrtnout ve Steam, že Linux je podporován oficiálně (umožňuje např hráčům na Linuxu hru hodnotit). Ono to vypadá jako další zpomalení, ale odfiltruje to všechny problémy (změny API potěší Valve hromadně a i pro staré hry).
Nikdo kdo tomu nerozumi nebude instalovat Wayland. Pokud uz naka distribuce zacne pouzivat Wayland bude se snazit aby fungoval tak aby to uzivatel nepoznal pripadne na moznost jednoduchyho prepnuti na X11.
Pulsewire muze byt deprecated, ale PipeWire je kompatibilni. Dokonce i Alsa ma kompatibility pro PulseAudio. Cili pokud aplikace nechce neco resit nemusi. Viz treba Firefox, kterej pokud vim podporuje jen PulseAudio a zda se ze to nikomu nevadi.
Na starych intelech nefunguje uz ani minecraft, takze tezko s nima muze nekdo pocitat na hrani.
Co myslis tim: "O použití konzole se u BFU nemůžem bavit."? Vzdyt prave pro ne jsou konzole urceny.
Ano, Electronovy aplikace je to o cem mluvim dotazeny ad absurdum. Holt dan za jednodussi programovani je ze dnes programuje kazdej trotl...
Ano, nikdo rozumný Wayland nebude zapínat. Ale oni ho zapínaj sami nové verze distribucí, a pak sledují, kolik lidí googlí, jak se toho sajratu zbavit. K Electronu dodám, že když se lidem nechce za software platit, tak se holt co nejvíce zátěže přenese na jejich PC.
"když se lidem nechce za software platit, tak se holt co nejvíce zátěže přenese na jejich PC"
Vis o tom ze Linux je vetsinou zdarma a vetsinou ma mensi naroky nez Windows? ;)
O penezich to opravdu neni. Spis o lenosti.
A víš, že v Linuxu není skoro nic hardwarově akcelerované. A když jo, tak nastavit je to porod a občas to znefunkční regrese? Ale ano, základ Linuxu je mnohem efektivnější než Windows, takže ve výsledku běžné aplikace jedou rychleji. I ty v Electronu, takže není důvod je řešit (na Windows si koupíš víc hardware, na Linuxu máš optimalizovaný OS pod tou aplikací).
Ahoj Karáš, mohl by jsi prosím využít známostí a zeptat se, jestli Lenovo udělá Legion 5 v setu AMD+AMD? Po 5 letech budu kupovat noťas a rád bych takovýhle. Vypadá to na holport L se zelenými :(
Spíš bych si tipnul, že dGPU od AMD jsou dostupná pouze omezeně, takže partneři nemají zájem tříštění sortimentu s malými objemy (asi AMD dGPU zůstanou doménou pouze vybraných výrobců).
L5Pro 16" 5800H/16GB/RTX3070 140W bez OS je nyní dostupný za 38989Kč, což je o 1000Kč nižší cena než v dubnu 2021 po uvedení. Kromě trochu pomalejších tRFC paměti co v nativních 2560x1600 prakticky neomezují, které jsem vyměnil za 2x32GB a pouze 8x3.0 k dGPU bych ntb za ten skoro jeden rok (střídavého provozování v Linuxu a Win10) nic podstatného nevytkl. Samozřejmě nová řada postavená na 6000H bude zase lepší, ale osobně bych opět (kvůli dostupnosti CUDA) dal přednost NVIDIA dGPU. Tato konfigurace je v současnosti nejprodávanějším herním ntb na Al.. .
Zeptám se, uvidíme, zda něco bude. Teď tu mám ASUS ROG Zephyrus G14 s R9 6900HS + RX 6800S :) A bude i MSI Delta 15!
"Linuxový desktop je extrémně roztříštěný s různými window managery, balíčky a uživatelská základna je velmi malá."
to je sice pravda...
"Pro herní studio tak může být dost netriviální a časově náročné hru odladit"
... a tohle MUZE byt pravda, ale s desktopem a window managery to absolutne nesouvisi.
99.9999% her ktere existuji, lide pusti ve fullscreenu a hraji. Na tohle potrebujete dve veci: 1) vytvorit fullscreen okno, 2) kreslit pomoci grafickeho API. To prvni je par radku, a pouzijete X11 nebo Wayland, NIKOLIV desktop nebo window manager. To druhe je Vulkan nebo OpenGL.
Navic si dovolim tip, ze 90% her nema vlastni engine, ale pouziva nekterej existujici, jako Unity nebo Unreal. Tyhle to vsechno resi za vas.
Duvody proc nejsou linuxove hry, samozrejme jsou, ale **nesouvisi** s desktopem a window managery. Za prvni mala uzivatelska zakladna, za druhe problematicke DRM a anti-cheat mechanizmy, a pak nejspis dalsi, ale fakt do toho netahejte window managery.
Unity a Unreal to za tebe řeší jen v době vydání hry. Novější verze, řešící nové problémy, se na tvou hru už neaplikují, pokud do nich hru neportuješ. Což je někdy dost problém. Nevím, jak Unreal, ale Unity to řeší long term supportem vybraných starších verzí (odpadne překopávání hry do nové verze, ale furt dostáváš aspoň nejnutnější patche enginu). Ty jsou ale myslím jen cca 4 roky zpátky.
Hlavní problém her na Linuxu je testování a support. Roztříštěnost pro více problémů a zároveň malá rozšířenost znamená malý důvod to řešit. Jedno indie studio vydalo statistiku, že 50 % problémů na supportu je Linux, který je ale jen 2 % hráčů. Tohle si ale linuxáci musí vyřešit nejdřív sami (nebo si zvyknout na hraní v emulaci - např. WINE/Proton; Steam nabízí, že vývojář hru sám odladí v Protonu a zaškrtne, že je to oficiální verze - funguje tak třeba hodnocení atd.).
Souhlasím, jedno (pravděpodobně jiné) indie studio vydalo statistiku, že Linux byl 6 % prodejů a 38.5 % bugreportů, ale když řeknu A, musím říct i B:
99% bugů od uživatelů Linuxu bylo skutečně na hru a ne na platformní specifika. Navíc bugreporty byly mnohem kvalitnější než co chodí od uživatelů na Windows a developer s nimi mohl nadělat víc než krčit rameny.
"Do you know how many of these 400 bug reports were actually platform-specific? 3. Literally only 3 things were problems that came out just on Linux. The rest of them were affecting everyone"
"The report quality is stellar."
Zdroj přímo od indie studia: https://www.reddit.com/r/gamedev/comments/qeqn3b/despite_having_just_58_...
Jinak ještě k Protonu - je to dost návykové, že Valve všechno zařídí za mne a já klikám Play, ať už je binárka linuxová nebo windowsová (mně osobně by stačilo, kdyby výrobce hry ji krom Windows vyzkoušel i v Protonu). Takovou podobnou navrhovanou certifikaci kompatibility dělá přímo Valve a týká se specificky "konzole" Steam Deck, případně existuje separátní neoficiální ProtonDB, která je plněná komunitou.
Dokonce ani samo Valve momentálně nevidí smysl ve specifickém vývoji přímo pro SteamDeck. https://youtu.be/zw54nB5BQpM (11:44).
Jo a abych odpovedel na posledni dotaz: docela dlouho jsem hral na Win10, pak asi pred 2 lety jsem presel na Ubuntu 20.04. Hardware je Ryzen 1700X + Radeon R9 Nano v ITX skrini. Hral jsem toho spoustu, ale vetsina nejsou nejnovejsi tituly, a nehraju multiplayer strilecky. Nejake hry mam taky z GOG, ty funguji hur nez Steam (treba Fallout 3 vubec), a clovek si musi resit WINE sam. Witcher 3, Dying Light 1, Kingdom Come D, ETS 2, Fallout NV, Prey... jo vlastne, kdyz jsem mel Win 10 tak jsem hral i zavodni hry (Asetto Corsa atd), ty uz ted nehraju, uz nemam volant a nevim jestli by fungoval v linuxu.
Co se tyce vykonu, nevsiml jsem si ze by byl nejak zasadne horsi, mozna je o 10-30% ale porad je to plynule a hratelne. Nejhur mi asi bezel Witcher 3, ten daval tak 40 fps s propady do 30ti. DL1 bezi prekvapive stabilne na 60FPS. Chystam se tenhle rok na upgrade hw..
Witcher 3 mi běžel s Fury X blbě i ve Windows ve 4K, tam za to mohla hlavně VRAM, 4GB je málo, ale na nižší rozlišení OK a v Linuxu jsem to nezkoušel.
Jo ta VRAM je dnes uz docela problem. O 4K nema ani smysl uvazovat, FHK ujde, QHD tak 50-50 nektera hra jo, nektera nikoliv.
Muze mi nekdo konkretne vysvetlit jak muze byt 4GB malo na 4K rozliseni, kdyz velikost framebufferu je pri 4K jen 32MB?
Ostatne Minecraft jede ve 4K 60fps i na RX 550 :)
Protože pokud nechceš rozplyzlé textury, tak se musí načíst jejich detailnější verze ("Ultra"). Taktéž buffer není jen frontbuffer, backbuffer a zbuffer. Dneska máš i spoustu pomocných bufferů, mnoho screenspace (tedy v rozlišení obrazovky).
Mluvim o rozliseni. Ne o kvalite textur. Tam je to jasny. Je logicky, ze kdyz zvysim kvalitu textur a dalsich veci, tak se snizi fps. Ale proc by se mela mit VRAM vliv na fps pri vyssim rozliseni, kdyz framebuffer zabira ani ne 1% z VRAM nedava moc smysl, i kdyby takovejch bufferu bylo 5.
Dyť jsem to vysvětlil v komentáři, na který reaguješ. Samozřejmě když si ve hře dáš kvalitu Low, tak pomocné buffery budou v nízkém rozlišení. Ale pak si vyšší rozlišení moc neužiješ.
Ja se neptal na kvalitu ale rozliseni. To je to tak tezky pochopit?
To tys to nepochopil. Pokud chceš jen vyšší rozlišení, ale ne ostatní buffery, tak zapneš menší kvalitu grafiky. Ty buffery jsou totiž relativně velké podle rozlišení, takže přepnutím na nižší kvalitu je máš stejně velké jako v tom nižším rozlišení. Pak skutečně spotřeba VRAM vzroste jen o primární buffery.
Zkus trochu konkretne. Jaky buffery (krome framebufferu) se zvetsej o kolik pri zmene rozliseni?
Tak třeba všechny screenspace efekty.
Takze zase zadny konkretni cisla...
Čísla čeho? Záleží jaké efekty a v jaké míře má jaká hra. Na netu jsou i rozborky postupu vykreslení scény pro některé hry, namátkou Doom (2016) a Remember Me. Zrovna teď jsem vedle odpovídal, že motion blur se dnes dělá screenspace texturou, kde pro každý pixel máš vektor pohybu (směr a velikost).
Takze mluvis o pixel shaderech. Dobre, tam se da mluvit o desitkach az stovkach MB. Pak by se teda ta konkretni hra uz musela blizit naplneni VRAM uz pri nizsim rozliseni aby tech par set MB melo vliv na to ze to bude muset nektery textury tahat z RAM a tim pomalejc. Kazdopadne tahle se neda rict obecne, ze by 4GB bylo malo na 4K.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.