Na výrobní linky (v Eximpu jich mají celkem šest), přímo navazuje testovací centrum a chemická laboratoř. Průběžně se z linky odebírají média a vypalují se testovací vzorky. Pálí se na několika různých vypalovačkách (Philips, Yamaha, Plextor, ...) a to pomocí starého, osvědčeného programu DAO pro DOS. Na fotografii to bohužel moc vidět není.

Hned vedle se nachází tester (nedávno se na něm prováděl velký test médií pro Computer). Zde se provádí komplexní a "hloubková" revize médií, jenž jsou odebírána v linky. Můžete si všimnout, že pro testování je centrum vybaveno i CD-DA přehrávači. Na fotografii to není moc patrné, ale jsou to ty černé skříňky přímo pod testerem vpravo. O všech měřeních se uchovává písemný doklad a archivují se. Šance, že z Eximpa vyjdou nekvalitní média je tedy minimalizována na nejnižší míru. Po dvou testech přímo v lince, se provádí ještě další dva externí. Zde je nutno zdůraznit, že mnozí asijští výrobci tuto prevenci velmi podceňují a zvláště u levných dovážených no-name médií se můžete dočkat mnohých nepříjemných překvapení.

A to jsme se již ocitli přímo u dveří místního šéfkuchaře, který vaří to nejdůležitější. Cyaninové a phthalocyaninové barvivo. Věc to není vůbec jednoduchá a mě, který měl odjakživa k chemii odpor, většina vyprávění naprosto unikala. Není to ale podstatné, dokonce bych to stejně ani nemohl zveřejnit, anžto si tyto postupy, poměry a další podrobnosti chrání každý výrobce jako oko v hlavě. Ale vás asi bude zajímat, že hlídat správný poměr a koncertaci pomáhají dva důležité přístroje: spektrofotometr a plynový chromatograf.

Že jedna "bandaska", kterou vidíte na další fotografii, vyjde tak na milión (bylo tam asi 70 litrů!). V té vlevo (zelené) je phthalocyanin, vpravo se pak míchal (bylo to velmi podobné míchání zmrzliny) modrý cyanin. Že jeden gram! látky, ze které se vše připravuje stojí 20 U$ (to jsou ty lahvičky na dalším obrázku).

Že z tohoto jednoho gramu se udela asi 75 CD-R médií, že k namíchání této barevné polévky je třeba celkem čtyř důležitých ingrediencí, a že třeba pro přesné měření struktury CD, má EXIMPO k dispozici AFM nanoskop, který měří s přesností tisícnina nanometru! - to je už v pikometrech, tedy 10^-12m!! Určitě by vás mělo zajímat, že EXIMPO již nepoužívá "obyčejný" zelený phtahlocyanin, ale již lepší Supergreen. V branži je také vcelku pozoruhodný fakt, že vyrábí zároveň jak cyaninová (modrá), tak phthalocyninová (zelená) CD-R média. S odborníky jsem zde strávil příjemnou hodinku v družné debatě, abych se na závěr ještě podívali na dvě pracoviště. Na potisk a balení do krabiček.

Tak takto vypadá mašina, do které se na jedné straně nasypou čistá CD, a na druhé vypadnou už krásně potištěná. Na každé čisté CD se ve stroji může nanést tenká vrstva materiálu (sací barva), na který je teprve možné tiskout inkoustovou tiskárnou. Na trhu se již vyskytují některá CD-R média (Traxdata), která jsou takovou vrstvou vybavena.

Ve druhém případě vše probíhá jako v klasické tiskárně se čtyřmi základními barvami (CMYK) a krásná potištěná média se řadí na konci přímo na spindl.

Před vypuštěním CD-R média do světa je však třeba ho ještě pěkně zabalit. I na to mají v EXIMPu stroj. Ten dokáže nejen CD čistě vložit do krabičky, ale přidá ještě příslušné papírové obaly. Plný zásobník krabiček pak můžete vidět na posledním obrázku.

Musím říci, že vidět na vlastní oči výrobu CD-R promě byl opravdu velký zážitek. Je vidět, že i u nás se dá vyrábět s pomocí high technologií a není třeba vše dovážet z Taiwanu. Velice mě potěšilo, jak se snaží zajistit co nejvyšší kvalitu a spolehlovost jejich médií. Že se CD tolikrát a tak náročně testují jsem netušil. Především mě překvapilo, že CD-R Eximpo se zkouší na různých vypalovačkách (Plextor 412C, 8220 i 8432, 124, Yamaha 400, 8424, 4260, SONY CDU920, CDU924, Teac 50,55,58, Philips CDD 3600, PCRW404, PCRW804, Panasonic CW7502, CW 7503, HP 9110, SANYO CRD RW1, RW2) a to každé sté médium! Navíc každé 2000 prochází testerem kvality (mimochodem toto zařízení stojí cca 55 000 U$].