Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Ten vývoj mi přijde jako ždímání vyždímaného hadru, prostě sem tam ještě nějaká kapka ukápne, ale nic převratného :-/.
Zdar Max
Máte nějaký lepší nápad?
Nestalo by za to pro velke objemy dat znovu zacit delat 5,25" disky?
Ne.
tam bych videl mozna i problem ve vetsim pretizeni v okrajovych oblastech a vice promenlivem vykonu okraj vs stred + horsi provozni podminky spotreba atd. proste technologicke limity ..tech problemu ohledne vyroby a limitace fyzikalnimi zakony by bylo vice ....urcite by bylo obtiznejsi vyrobit vetsi disk s takovou rychlosti (byla by potreba jeste preciznejsi vyroba)
...ale pred par lety o navratu 5.25" HDD do datacenter nejaka newska probehla ale jestli se to nekam pohnulo netusim
snahou by mohlo byt zachovat cca rovnaku OBVODOVU rychlost (a tym padom aj pretazenie) ako maju na okraji platne sucasne 3,5 palcove platne - a nie rovnaku UHLOVU RYCHLOST .... jednoducho platne by sa tocili pomalsie, napr. 4200 ci 3600 rpm a obvodova rychlost (a tym padom aj rychlost citania/zapisu) dat by bola rovnaka ako na okraji dnesnych 3,5 palcovych platni co sa tocia 5900-7200 rpm
jedine co plati, ano bola by este vacsia rozdielnost v rychlostiach stred vs. okraj platne: miesto napr. 180 - 100 MB/s (okraj - stred platne) pri nejakom 3,5 palcovom modeli by to bolo napr. 180 - 65 MB/s (okraj - stred platne) pri 5,25 palcovom - hodnota pri okraji platne (180 MB/s) by bola rovnaka - preco som vysvetlil v predch. odseku
Cca Februar 2016, Google ziadal vyrobcov o novy format diskov pre datacentra.
https://thestack.com/data-centre/2016/02/25/google-envisages-new-hard-di...
Mozno by nebolo zle, keby disky mohli byt rozmernejsie. Viac platni na vysku, vacsia plocha platne, mozno viac hlaviciek na roznych miestach (hlavicka ma vcelku ohraniceny priestor pohybu, okolo by mohli byt aj 4).
Hmm takze Google navrhuje opacnou cestu, ne k vetsimu (5 1/4) ale k mensimu prumeru plotny...
> Ten vývoj mi přijde jako ždímání vyždímaného hadru
No a jaky maji duvod nekam spechat ? Vyrobci jsou dva, konkurence veskera zadna, SSD sice kapacitne je i mozna predbehne ale $/TB nikoliv, tak kam spechat. Proste klasik oligopol jako temer vsude v PC hardwaru.
Hmmm, 8 platni v 3,5 palcovom sasi? Snad mi nechcete tvrdit ze tam neni helium ... Ked bude uvedeny 14 TB disk bez helia a bez SMR, potom o tom napiste ...
No vzhledem k duvodu, kvuli kteremu se tam cpe helium, rekl bych ze 14TB PMR bude zhruba presne nikdy. Mozna jednou budou 14TB HAMR nebo ta mikrovlnna varianta od WD, ale 14tera PMR bez helia nebude.
Nějak se pořád flákaj s tím HAMR/TAMR, ne? ;) To už bylo slibů, kdy to bude.
Jinak můj 8TB šindelák zatím jede a nevykazuje momentálně žádný problém.
https://diit.cz/clanek/recenze-8tb-seagate-archive
Jo, to bola super "recenzia" roka 2016 ... pred mesiacom som kupil dva :), zbavujem sa starych 2 a 3 TB z rokov 2010/2011/2012 z ktorych uz niektore zacinaju odchadzat.
Sindelak 8 TB Seagate Archive je husta vec. Po naformatovani na NTFS (64kiB = 65536 bajtovy cluster) ma disk kapacitu presne na bajt 8 001 427 537 920 bajtov (alebo ak chceme 8,0014 TB ci 8001,4 GB), pripadne binarne hausnumera nepochopitelne pre laikov 7813894080 kiB = 7630755,94 MiB = 7451,91 GiB = 7,27 TiB (to su tie hausnumera co ukazuje operacny system Wokna).
Velke (niekolko GB) subory sa na disk zapisuju (cez TotalCmd) rychlostou od 60 do 130 MB/s, v primerene nejaka ta stovka. Kto nechape ze toto je disk s technologiou zapisu SMR a trepe nan male subory a trapi ho prisernym nahodnym zapisom, tak sa cuduje a nadava na rychlosti iba niekolko KILOBAJTOV za sekundu, lebo ABSOLUTNE nechape princip zapisu na SMR disky.
Sprvu som myslel ze 60-130 MB/s je prirodzena variabilita rychlosti pri zapise (v dosledku SMR technologie), ale disky mam dva a iba sa na ne veci raz nakopirovali (t.j. nulova fragmentacia). Raz som potreboval presunut velky niekolko GB subor z jedneho Seagate Archive 8 TB na druhy taky isty 8 TB a zrazu co nevidim: trvale fukoty 170-175 MB/s !!!!!!!!!!! Potom mi doslo ze tych 60-130 MB/s nie je obmedzenie Seagate Archive 8 TB (ako ciela) ale zdroja: 2-3 TB WD Greeny viac jak 130 MB/s citanie/zapis kontinualky velkych suborov nedaju + eventualna fragmentacia zdrojovych 2-3 WD Greenov.
Já ho naformátoval na exFAT. Přijde mi, že NTFS fragmentuje víc než FATky. Práva a další věci tam řešit nepotřebuju. Je na síti, nejde to tam do něj tedy rychleji než cca ~80 MB/s.
Také záložní disky formátuji ExFAT, za prvé z důvodu širší kompatiblity (Win, Linux, macOS) za druhé se fakt tolik nefragmentuje. Do zaplnění prostě skláda jeden soubor za druhý, od kraje ke středu, zatímco NTFS všechno rozseká na několik fragmentů i když je disk ještě prázdný. Nechápu proč NTFS nedokáže navázat i když může a prostě další část vrzne úplně jinam. Navíc je zápis mnohem klidnější, hlavy tolik nelítají, takže si myslím, že se tím dá dost prodloužit život disku.
Hele WIFTe a jak formátuješ ExFAT disky? Windows tuto možnost, kromě flashek, nedávají (mám W7), v command lajně to teda jde vynutit, na Macu to jde bez problémů a v Mintu též. Také je zajímavé, že checkdisk W7 má nikdy neopravený bug, že ExFAT partišny nad 3GB označí jako vadné i když jim nic není a pokud jeden podlehne a dá opravu, tak to zlikviduje filesystém tak, že už to nikdo nedá dohromady. Dá se na to stáhnout hotfix, co alespoň potlačuje tu hlášku Windows o vadném disku. Naopak na jablkách toto funguje spolehlivě včetně oprav ExFAT, jaký to paradox u filesystému od Microsoftu. :-D Docela by mě zajímalo jak jsou na to m W8 a W10.
Hmm, takze s formatovanim je problem, Win7 to klidne sestreli, a vy na to delate zalohy ? odvazny clovek :D
No a co má být? :-) Že nesmím pod W7 dělat checkdisk ExFAT už vím a nedělám ho, disk formátuji přibližně jednou za jeho životnost (a není to problém, Windows prostě ExFAT "jen" nenabídnou, protože ví lépe než já co chci /NTFS co jiného že/, takže se na to musí oklikou).
Poučil jsem se, slabé místo znám a už roky s tímto řešením nemám problém. Nemám zálohu jen jednu ale hned několik, takže i kdybych to nějak rozrochnil, tak to opravím a jedu dál.
Jednoduchá odpověď: nevím, Windows 7 jsem opustil a jedu už jen na Windows 10 tam, kde mi to je jedno, a Windows 8.1 tam, kde mi to jedno není :). Ten disk mám navíc v linuxovém serveru, i když tam běží ve virtuálce na KVM Windowsy sloužící jako server a na ty je ten disk jako RAW nahozen jako celek (tzn. sice ho systém vidí jako virtuální disk, ale strukturálně je to stejné, jako by byl připojen přímo, dá se i odpojit a připojit k běžnému PC a rovnou je vidět). Takže co se dat týče, přistupuje se k tomu pouze po síti, tedy nehrozí, že by mi to začaly nějaké starší Windowsy samy opravovat :).
Tak to pak jo, každopádně dík za odpověď. :-)
Chkdsk Win7 je schopný sejmout i nastavení práv z Win10. MS na to žádný fix nevydal.
Chm, tak už asi tuším odpověď na otázku, zda mi externí disk se zálohami ze čtyř počítaču a množstvím ISO podělaly Windows 7 nebo Ubuntu. Jak mě to tehdy dožralo. Doteď jsem kapitána Kirka znovu nepřehrál z DVD. Dammit Jim, I'm a human, not a Windows Bug Log!
Ve Windows a NFTS zalezi na programu. Kdyz kopiruji soubory pres Windows Explorer, tak nefragmentuji, kdyz pres nejakeho spravce souboru, tak je to rozsekane hodne. Plus treba Avast si stahuje definice viru do spousty fragmentu a Thunderbird ma soubor na ukladani emailu po jeho vycisteni taky snad ve stovkach fragmentu. Cili podle me to to vec programu, ve kterem zapisuji na disk.
U souborů kde se zapisuje náhodně a tak všelijak na přeskáčku, jako ten mailový soubor Thunderbirdu, tam to ještě pochopím. Ale když se něco kopíruje kontinuálně z bodu A do bodu B a na disku ani není OS, který by mohl narušovat kontinuitu, já mu tam dva soubory najednou necpu a ono to má stejně několik fragmentů, tak to mi hlava nebere.
Podle mě program vůbec nerozhoduje o tom kam se to zapíše, to si dělá filesystém sám, ale je pravda, že jsou různé metody kešování a to může mít vliv na (mikro) výpadky v zápisu. To nicméně neomlová NTFS, že nedokáže navázat na poslední blok a začne to klidně fedrovat někam jinam.
Výborně bylo tohle vidět v dobách počátku DVD-RAM. Tenkrát šlo DVD-RAM prostřednictvím Panasonic DVD-RAM driveru ve Windows naformátovat na FAT32 a v některých starších verzích Windows dokonce na NTFS (tuším Windows 2000). A ten rozdíl v tom, jak to pak vypadalo po nakopírování několika souborů na disku, byl na novém DVD-RAM médiu krásně vidět. Na FAT32 to bylo hezky za sebou od středu, na NTFS si to dělalo kružnice po médiu, kde chtělo.
Jj, přesně. Přeneseno do problémů dnešní doby, NTFS a šindelový zápis, to nebude harmonicky souznící dvojka. :-)
I proto jsem tam dal právě exFAT :)
Zrovna v srpnu jsem nahradil v mém mikro-ultra-slim-desktopu 2TB 2,5" Samsunga (3 plotny ve 9mm) za větší 3TB Toshibu která má 4 plotny a je sic 15mm ale mne se vejde, předchozí disk používám v USB rámečku, HDD je stále nejvhodnější doplněk SSD jako větší odkladiště ležákových dat. Takže co se týče technologie, pátral jsem a vypátral zajimavý daťák o tomto produktu a jak bylo technicky vůbec možné nacpat 750GB na 2,5" docela jako vymakané, od nahřívání hlaviček až po polymerový lubrikant, takže pokud dokážou ještě víc (1000GB) na plotnu bez SMR, pak v dnešní době SSD smekám. mimojiné se dá takto dostat u 2,5" disku na 0,8Kč/GB a u 3,5" na 0,6Kč/GB... tu toshibu jsem kupoval za 0,9Kč/GB, což bylo o dost levnější jak Seagate se SMR..., no v podstatě 3TB mne vyšlo o dost levněji jak 256GB SSD pro systém, takže SSD jako hlavní disk je stále moc drahý a HDD pro systém pomalý přičemž hybridní HDD tohle nespasí...
Zde to zajimavé čtení: https://www.toshiba.co.jp/tech/review/en/01_02/pdf/a07.pdf
Nejaky stvorplatnak na tejto technologii nebude? 7.2TB by mi bohate stacilo.
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.