Jedním z takových uživatelů je autor blogu Citavia, který zaregistroval uniklé testy v open source softwaru BOINC (t.j. Berkeley Open Infrastructure for Network Computing, middleware pro distribuované výpočty) a na jejich základě připravil následující přehled:

AMD Trinity - uniklé výsledky z BOINC

Tabulka sama za sebe příliš nemluví, takže si budeme muset rozebrat, co tím chtěl básník říci. Začneme druhým sloupcem: Udaná frekvence nemusí odpovídat reálné frekvenci, na které procesor při testu běžel, situaci totiž komplikuje turbo (k tomu se ještě vrátíme). FP skóre je měřeno Whetstone testem, který je vícevláknový, takže by měl vytížit všechny FPU (jádra), ovšem výsledek je dále přepočten na výkon jednoho jádra. Pro nás to znamená, že v daném testu se s nejvyšší pravděpodobností neprojevilo turbo a procesor běžel na základní frekvenci. I přesto si Trinity (tučně vyznačené položky) vede lépe než Bulldozer (samozřejmě na jádro - samotná Trinity má oproti Bulldozeru poloviční počet jader). Mírně lepší výsledek při stejné taktovací frekvenci indikuje změnu v architektuře.

Celočíselný benchmark (INT skóre) odpovídá výsledkům jednovláknového Dhrystone testu, takže se ke slovu může dostat turbo. Zřejmě se tak skutečně stalo, protože rozdíly jsou oproti Bulldozeru ještě větší. To je možné vysvětlit jak vylepšenou architekturou, tak vylepšeným turbem (které více přetaktovává), tak i kombinací obojího.

Další dva sloupce už jsou dílem autora tabulky, respektive jeho vlastní interpretací výsledků - vzhledem k nejistým frekvencím mohou být nepřesné. Jedná se v podstatě o výkon přepočtený na gigahertz. Podobně tak poslední dva sloupce (procenta). V tomto případě je závěr ještě o něco více zkreslený, protože autor dává do poměru nejlepší dosažený výsledek Bulldozeru s konkrétními výsledky Trinity. Jak sám uznává, jde o pesimistické hledisko - přesto jsou výsledky s ohledem na absenci L3 cache u Trinity poměrně zajímavé.