Každopádně aktuální stav je takový, že americký president Donald Trump podepsal dokumenty zajišťující financování NASA a složení a velikosti projektů této národní organizace pro nadcházející léta, resp. desetiletí. Nic z toho neznamená, že pokud by za 5 let přišel po Trumpovi někdo zcela jiný, nedojde opět k seškrtání projektů a jejich výměny za jiné.

Co je ale pro tuto chvíli zcela jisté, že rozpočet NASA pro fiskální rok 2018. Národní úřad pro letectví a vesmír bude hospodařit s částkou 19,5 miliardy dolarů. Tak jej definovali američtí zákonodárci, tak prošla norma skrze kongres až pod Trumpovo pero.

Součástí dokumentu je o, že agentura by měla hledat cesty pro rozšíření lidské přítomnosti na jiném nebeském tělese, zahrnujíce přitom potenciální osídlení tohoto tělesa. Přeloženo do konkrétních slov by podle nových plánů měla NASA v průběhu 30. let 21. století provést první let na Mars s lidskou posádkou.

Agentura tak má zhruba 10 až 15 let na to, aby si poradila s kosmickým zářením nesrovnatelně problematičtější povahy v porovnání s lety na Měsíc na přelomu 60. a 70. let minulého století. Poradit si musí s udržitelností života na lodi či případné základně a poradit si musí též s psychickou odolností a tréninkem posádek pro tyto extrémně náročné a dlouhodobé mise. Právě na tento poslední bod je přitom poměrně málo času. Uvidíme, nakolik je plán reálný, zdali se z toho nakonec nestane přeci jen pragmatičtější návrat na Měsíc, případně zřízení stálé měsíční základny, což je cíl o který výhledově usilují i ostatní kosmické velmoci, tedy zejména Rusko a Čína.