Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Diskuse k TSMC chce o 20 nm hovořit jen pozitivně

Otázka je, jestli má vůbec smysl se za vyšší integrací ještě honit. Spotřeba tím nejspíš moc neklesne, náklady na gate tím neklesnou, vzroste frekvence?

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Já myslím, že právě spotřeba bude ten hlavní důvod, proč se budou nové výrobní procesy prosazovat. High-end to nezaplatí a úspory na tranzistor se nekonají.

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

Fyzikálním limitům se blížíme a proto moorův zákon nevydrží věčně.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

To nikdo nepopírá. Popravdě je dost zázrak, že se držel tak dlouho. Honba za vyšším výkonem už skončila. Teď se jde hlavně po spotřebě. Na tu není zapotřebí s každou generací více tranzistorů.

+1
+3
-1
Je komentář přínosný?

Neříkejme hop, když jsme teprve na samém začátku těchto technologií. Stále si vzpomínám, jak nám kantor na střední, kterého si dodnes velmi vážím, tvrdil, že jsme svědkem vrcholu pokroku. Mluvil o 486DX na 100 MHz, s tím, že přes 250 MHz se kvůli elektromagnetickému vyzařování a fluktuačním pásmům na PN přechodech nemůžeme dostat. A jak zázračně vypadá současnost :)

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

Takový tranzistor na subatomární úrovni zní lákavě :-)

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

:))) ano, a komunikovat bude přes červí díru přímo do pr...
Pokrok nemusí jít přes stejné technologie které vidíme dnes. Nad parním kotlem byl model dnešního benzínového motoru se vstřikováním naprosté sci-fi, dnešní komprese zvuku/ obrazu musí být nepochopitelná pro IT-áky před 40 lety nebo takový neuron v mozku, komunikuje přes elektro-chemické vazby, tudíž neskutečně pomalu vzhledem k dnešním polovodičům, přesto je mozek výkonější než kdejaký počítač.
Uvidíme co přinese aplikovaná kvantová fyzika, vícestavové hradla a optika.

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

30% úspora ve spotřebě při přechodu z 32 na 22 nm zase není tak malá, aby se to nevyplatilo.

+1
-4
-1
Je komentář přínosný?

A pri ktorych produktoch bola ta 30% uspora? Ja vidim stvorjadra 95W -> 77W a dvojjadra 65W -> 55W. A vo vecsine testov sa rozdiel blizil nule.

+1
0
-1
Je komentář přínosný?

Z TDP nemůžete dělat žádné závěry o skutečné spotřebě chipu. Nižší spotřeba chipů vyrobených lepším vyrobním procesem je taky obvykle využitá ke zvednutí výkonu - např. díky vyšší frekvenci.

+1
+5
-1
Je komentář přínosný?

Realne rozdieli v recenziach su menej ako 10W pre celu zosavu, to je 7-8W na CPU. Tak sa pytam znova, kde je ta uspora 30%? V papierovom TPD je to menej ako 20% a v realy mozno 10%. Vacsina serverov namerala rozidel len okolo 5W.

+1
-2
-1
Je komentář přínosný?

Těch 30% se týká výrobního procesu a např. i návrh chipu může ovlivnit to, jestli chip bude schopen využít všeho co výrobní proces nabízí. Menší výrobní procesy kromě výhod mají také i nějaké nevýhody. Mezi ně patří zvětšující se variabilita mezi různými částmi chipu. Haswell bude mít každé jádro svůj vlastní regulátor napětí nastavený podle toho jak se jádro povedlo upéct, což povede jak ke snížení spotřeby, tak i ke zvýšení výkonu.

+1
-3
-1
Je komentář přínosný?

Tych 30% bol marketingovi neoverotelny krasozvast. V Inteli vedia, ze sa to neda dokazat ani vyvratit. Tak to tak propaguju, aj ked realne produkty sa k tomu ani neblizia. Nema to nic spolocne so silou konkurencie, lebo pre NB potrebuju hlavne uspornejsie CPU, vykonu ma kazdy dost. Ak by bolo mozne znizit spotrebu o 30% tak by to spravili aspon pre drahe zariadenia ako ultrabooky.

+1
-6
-1
Je komentář přínosný?

Ale hlavní důvod proč u IB spotřeba moc neklesla je myslím to, že Intel nemá žádnou konkurenci a proto ho nic netlačí k tomu aby spotřebu nějak moc řešil. Takže je klidně možné, že IB by mohlo fungovat s menším napětím a tak dále snížit spotřebu.

Pokud u IB vyměníte pastu pod heatspreaderem za tekutý kov, tak snížíte teplotu chipu a tím i spotřebu.

+1
+2
-1
Je komentář přínosný?

V NB je pasta ja na SB a rozdiel spotreby oproti IB sa blizi nule a prave v NB je spotreba dolezita, ale neboli schopny ju vyrazne znizit.

+1
+1
-1
Je komentář přínosný?

To je Intel, který jede jiné kroky. Místo 28nm mezistupně dal 2 mezistupně, 32 a 22. Vypadá to, jako kdyby měl nások, ale fakticky ho nemá, dělá velké kompromisy ve spotřebě aby mohl jít na vyšší frekvence.
Momentálně nejúspornější technologie je nová 28nm FD-SOI z Crolles.

+1
-4
-1
Je komentář přínosný?

O tom som nieco cital, ale nie kazdy proces sa hodi na vsetko. A neda sa generalizovat, ze jeden prechod spravi tolko percent. A hlavne ten rozdiel sa s kazdym prechodom zmensuje.

+1
-1
-1
Je komentář přínosný?

Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.