Pro firmy i domácnosti jsou rizikové nejen pirátský software, filmy či hudba, ale i elektronická písma - takzvané fonty. V Česku se zatím případy porušování práva k písmům řeší mimosoudní dohodou. Větším firmám by v případě policejní razie hrozily statisícové, či dokonce milionové náhrady škod.

PRAHA, 31. srpna 2009 – Firemní letáky, vizitky, billboardy a jiné propagační materiály mohou být označeny za pirátské a vést i k soudní žalobě - a to i v případě, že za ně majitelé řádně zaplatili. Porušení autorského práva se mohou firmy dopustit nelegálním užíváním elektronických písem, takzvaných fontů. „Firma si objedná grafické práce související například se změnou firemní identity. Grafické studio dodá zakázku perfektně zpracovanou, ale již kupujícího neupozorní, že pro dodané písmo je třeba zakoupit licenci. Firma se tak stává majitelem grafiky, která porušuje práva majitelů písem,“ řekl Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance).

Tvůrci či držitelé práv k fontům se často o nelegálním užívání jejich písem dovědí až od policie. „Ta při raziích iniciovaných nejčastěji na základě udání narazí kromě nelegálního softwaru, hudby či filmů i na nelegální fonty. Při vyčíslování škody postupuje policie obdobně jako u jiných autorských děl,“ řekl Jan Hlaváč. Někteří tvůrci písem však narážejí na neoprávněné užívání jejich děl i nahodile. „Nejčastěji se to dozvíme prostřednictvím tiskovin, ve kterých firmy naše písmo použijí. Každý font má nezaměnitelný rukopis a profesionál snadno pozná, že se jedná o písmo z jeho studia,“ řekl František Štorm ze společnosti stormtype.com, která se zabývá typografickým návrhem písem a jejich prodejem (pozn.: společnost stormtype.com není členem aliance BSA).

Fonty se v Česku užívají neoprávněně masově

Meziročně protipirátská organizace BSA prostřednictvím infolinky 224 811 748 či informačních stránek www.bsa.cz zaznamenala 70procentní nárůst dotazů dotýkajících se písem. „Nejčastější otázkou je, jak zjistit, že jsou instalované fonty legální. Případně jaké jsou podmínky při užití fontů ve firemních tiskovinách,“ řekl Hlaváč. V každém případě lidé mají o problematice minimální povědomí. „V povědomí mají softwarové či filmové pirátství, ale to, že licenci mohou podléhat i písma, je nenapadne,“ dodal Hlaváč.

Vývoj písma přitom zabere desítky měsíců práce. Na to navazuje dlouholetá podpora písma, která zajišťuje korektní zobrazování v různých programech, zejména sazečských – takzvaných DTP programech. „Typografové, kteří písma tvoří, musí být velmi zkušení a mít za sebou mnoho let praxe – navrhnout profesionální písmo rozhodně nemůže zvládnout amatér. Tvorba a podpora písem je ve své podstatě velmi podobná vývoji softwaru,“ řekl František Štorm ze společnosti stormtype.com.

Řadu písem získávají uživatelé jako součást již zakoupených aplikací – kancelářských typu MS Office či grafických nebo publikačních, například InDesign od firmy Adobe. Mnoho fontů se však do počítačů dostane nelegální cestou nejčastěji z internetu. „Málokdo totiž ověřuje legální možnosti užívání takových fontů a jejich původ. Podobně jako u softwaru je účinnou obranou proti nechtěnému pirátství získávání fontů pouze z autorizovaných zdrojů – rozhodně se vyhnout anonymním výměnným sítím či torentům,“ varoval Hlaváč.

Co do výše škod písma nejvíce kradou firmy

Nejvíce k pirátství dochází ve firmách, v nichž se dodržování licenčních podmínek nehlídá. Nečastějším prohřeškem je užívání písma ve více počítačích, než opravňuje licence. Rovněž není možné písmo zapůjčit například grafickému studiu. „Pokud designér nevlastní licenci pro potřebné písmo, musí si ji zakoupit, byť dané písmo potřebuje jen pro jedinou zakázku. Zákazník by se poskytnutím písma designérovi dopustil porušení práva,“ vysvětlil Hlaváč. Podobně by ohrozil designér klienta, pokud by ho neupozornil, že písmo použité v navrhovaných tiskovinách je licencované a je třeba uzavřít licenční smlouvu s vlastníkem práv.

Licenci k užívání písma poskytují buď sami tvůrci, například společnost stormtype.com, nebo jejich zástupci, kteří jsou vykonavateli práv tvůrců. Z těch větších to jsou v Česku například společnosti Adobe, Corel či Monotype Imaging. Legální užívání písem má navíc řadu výhod. „Písma, podobně jako software, je třeba pravidelně aktualizovat. Pouze legální držitelé písem získávají aktualizace včetně potřebné podpory, pokud se vyskytnou problémy,“ vysvětlil František Štorm ze společnosti stormtype.com.

Náhrady škod mohou jít do milionů korun

V Česku se podle informací BSA zatím případy porušování práva k písmům daří řešit mimosoudní dohodou. „Firmy téměř bez výjimky na upozornění na porušování práva reagují okamžitým nákupem patřičných licencí a obvykle souhlasí i s částkou odškodnění,“ tlumočil zkušenosti držitelů práv k písmům Jan Hlaváč. To potvrzuje i František Štorm ze společnosti stormtype.com: „Zatím se nám podařilo s každou firmou, která porušovala práva k našim písmům, dohodnout mimosoudní cestou.“

Pokud by se autoři nelegálně užívaných písem začali aktivněji domáhat svých práv, hrozily by tuzemským firmám statisícové, či dokonce milionové náhrady škod. To se týká zejména firem, v nichž se fonty mohou neoprávněně užívat v mnoha firemních počítačích. Například britská společnost Campden Publishing tvrdila, že používá pouze jeden druh písma. Důkladný audit však odhalil 11 tisíc různých fontů v celkové hodnotě přesahující 3,3 milionu korun. „Pro mnohé české firmy by mohla mít policejní prohlídka obdobně zdrcující výsledek,“ uzavřel Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.