UAC neboli česky „Správa uživatelských účtů“ je speciální funkce, se kterou se bezesporu setkal každý, kdo někdy používal Windows Vista. Je to taková ta strašně roztomilá věc, kterou se Microsoft snaží zvýšit bezpečnost systému jako celku, někdy se také říká, že to je hlavní pilíř zvýšené bezpečnosti Windows Vista. UAC se totiž dotazuje i administrátora na povolení přístupu k některým věcem, kde je možné neuváženými zásahy systém takříkajíc „nabořit“. Již dříve obhajoval přítomnost UAC ve Windows Vista šéf australské pobočky Microsoftu slovy, že to je jediná správná cesta k bezpečnosti OS a že by si z toho měly vzít příklad všechny další systémy.

Na konferenci RSA 2008 v San Francisku padla kolem UAC další perla, tentokráte ústy produktového manažera Davida Crosse, který se také na tvorbě této bezpečnostní funkce podílel. Ten prohlásil: „The reason we put UAC into the platform was to annoy users. I'm serious.“ Volný překlad: „Účelem UAC je obtěžování uživatelů. A to myslím vážně.“ Svá slova pak doplnil vysvětlením, že Microsoftu šlo především o změnu přístupu tvůrců aplikací, aby je dělali způsobem, který nebude vyžadovat nejlépe ani pro instalaci nějaké to administrátorské oprávnění. A právě to je dnes běžná praxe, spoustu aplikací bez administrátorských práv nenainstalujete. Smutné je, že namísto vývoje aplikací tímto „jediným správným směrem“ uživatelé nadále pracují v systému s administrátorskými právy a nastávají dva případy. Zkušenější uživatelé UAC vypnou, ti méně zdatní si buď najdou způsob, jak UAC vypnout, anebo už mechanicky a bezmyšlenkovitě odklepávají veškerá tlačítka s nápisy „Ano“, „Pokračovat“, „Povolit“ a podobně. V obou případech „základní bezpečnostní pilíř“ padá a systém se tak stává méně bezpečným.