Na konci loňského léta oznámil vice-prezident AMD Jack Huynh, že sloučí vývoj architektur RDNA a CDNA do společného základu, architektury UDNA. Důvodem je softwarová kompatibilita, jež je z důvodu odlišných architektur roztříštěná. Pro AMD je problematické zajišťovat kompatibilitu aplikací pro dvě architektury paralelně. To ze současného pohledu odnáší hlavně RDNA, neboť profesionální CDNA podporu mít musí, tam vzniká rozsáhlá základna kompatibilního softwaru, ale RDNA je to k ničemu, neboť není s CDNA kompatibilní.

Z kódu, na který upozornil leaker Kepler minulý měsíc, se UDNA jeví více jako nástupce RDNA než CDNA. Zatím tedy lze (podle kódu) mluvit o GFX13. Zda AMD bude pro architekturu nakonec používat označení UDNA, nebo UDNA nazývá jen projekt spojující obě architektury a výsledku bude říkat třeba RDNA 5, zatím není jasné. Každopádně tato nová architektura je rámcově bližší současné RDNA než CDNA.

Roadmapa výpočetních systémů (AMD)

Nyní Kepler oznámil, že tuto architekturu krom PC a akcelerátorů využijí i herní konzole. Vzejde z ní jak nadcházející Xbox, tak nová generace Playstation. Samozřejmě lze očekávat určité úpravy na míru požadavkům Microsoftu a Sony, jako tomu bylo u dosavadních generací. Podstatné je, že kód, který bude napsán na jednom zařízení, bude rámcově kompatibilní i s ostatními produkty postavenými na základě UDNA.

Pokud jde o samotnou UDNA, měl by podle Keplera stoupnout rasterizační výkon na výpočetní jednotku (CU) zhruba o 20 % a výkon pro AI a raytracing dvojnásobně. Tady je důležité mít na paměti, že se už delší dobu setkáváme se zvláštní praxí, kdy je nárůst rasterizačního výkonu vyjadřován v reálně dosažitelných hodnotách, kdežto nárůsty RT/AI se uvádějí v teoretických hodnotách. V praxi jsou přitom limitovány dalšími prvky, takže krom specifických zátěží a syntetických testů jich obvykle není dosahováno.

Vydání prvních produktů vybavených architekturou UDNA / „GFX13“ / RDNA 5, či jak se nakonec bude jmenovat, očekáváme koncem příštího roku.