Jeden z posledních výzkumů se týká rakoviny střev, se kterou se potýkají ve velké míře i Češi. Rakovina střev je jedna z nejsmrtelnějších, jelikož se ze střeva může snadno dostat do krevního oběhu. Raná detekce je tak zásadní pro úspěšnou léčbu.

Japonští výzkumníci, pod vedením doktora Yuichi Mori, se rozhodli strojové učení využít v případech detekce tkáně polypů, které mají potenciál se stát maligními (tedy zhoubnými) nádory. Na začátku tým vědců zadal neurální síti 30 000 fotek tkání, které byly ve stádiu před rakovinou a rakovinném. Rozdíly mezi nimi měly pomoci strojovému učení a následné detekci.

Zdroj: SNJ

AI je nyní schopna vyhodnotit fotku nového polypu v čase pod jednu sekundu, a to real-time v průběhu vyšetření tkáně. Z celkového počtu 306 testovaných polypů, pak byla schopna vyhodnotit výsledek s přesností 86 %. Nutno podotknout, že výsledek byl určován u pacientů, u kterých už byly polypy otestované klasickými metodami. Nicméně i tak je to skvělý výsledek, který by v budoucnu mohl zachránit životy.

Takto naučená AI však nemá jen svoje výhody a je potřeba na ní dále zapracovat. Záleží velmi na počátečních datech, které nesmějí obsahovat příliš chyb, a také na rozpoznávacích algoritmech. Zároveň musí být i dostatečně kvalitní data k vyhodnocení. V případě strojové inteligence už v současné době není ani jejím tvůrcům úplně jasné, na základě čeho se ve výsledku rozhoduje.

Je i těžké navržené a naučené rozpoznávací algoritmy zpětně analyzovat. Zatím asi není potřeba se obávat AI apokalypsy, ale rozhodně to nedává hodně lidem spát. Vznikají proto projekty, jako je ten univerzit v Berkley a Planckova institutu. Vytvořili AI, která nejen detekuje, co je na obrázku, ale zároveň v anglickém jazyce svůj závěr vysvětluje. Sice takové AI vyžaduje vyšší výpočetní výkon, ale v začátcích umožňuje vytvořit dokonalejší modely a ověřit správnost rozhodování.

Bohužel zatím platí i to, že se dá umělá inteligence současnosti ošálit. Například lidé z projektu labsix vytváří 2D a 3D modely, které následně umělá inteligence od Googlu klasifikuje nesprávně. Vytvořili například želvu, kterou AI rozpoznalo jako pušku ze všech pozorovaných úhlů. Pochybujeme, že by někdo mohl mít zájem takto ovlivňovat pole medicíny, ale v ostatních oblastech, například samořídících vozech, by to mohl být vážný bezpečnostní problém.