Ve vývoji AMD Project Quantum pes nechcípl, ještě vrtí ocasem
Vraťme se do roku 2015. AMD tehdy byla ve velmi zajímavé situace. Již dávno se vědělo, že je vývoj v těžkém průšvihu (vědělo se to už několik let, ale tlak na vyhození Roryho Reada, pod jehož vedením zaznamenala společnost největší sešup, nastal až v roce 2014), ale shodou špatných okolností měla AMD ještě v roce 2015 grafický čip s výkonem na úrovni nejvyššího high-endu. Jádro Fiji, které mělo původně vyjít přinejmenším o rok dříve, ale které čekalo na zpožděné HBM paměti, sahalo počátky svého vývoje do konce éry, v níž v AMD ještě působil grafický šéfinženýr Eric Demers, jehož odchod (s odstupem odpovídajícím délce vývoje GPU) zahájil mnohaletou dobu temna.
Jádro Fiji pohánějící Radeony řady Fury se ale i přes své zpoždění v době vydání roku 2015 docela výkonnostně chytalo a kdosi v AMD tehdy přišel s nápadem využít jeho kompaktního provedení, kdy jsou paměti umístěné v rámci pouzdra a nevyžadují plochu na PCB, a zúročit tuto výhodu v mini-PC ultimátního výkonu nazvaném Project Quantum.
Nápad to nebyl zlý, doba však zlá byla. Herní PC nestojí jen na grafické kartě, ale potřebuje i procesor. AMD, v důsledku rozhodnutí Roryho Reada, zastavila vývoj velkých jader, a tak poslední high-endový procesor AMD, FX-8350, byl již tři roky starý, v důsledku čehož se nechytal ani poměrem TDP / herní výkon, což je u herního mini-PC dost podstatná závada. Prezentační kousky tak byly osazené procesory Intel Haswell-refresh, alias Devil's Canyon. Jenže hypotetická situace, kdy by výrobce procesorů AMD prodával sestavy osazené procesory od Intelu, by byl takový marketingový průšvih, že zkrátka Project Quantum skončil u vzorků.
Těch důvodů ostatně bylo víc, vyplouvaly na povrch pomalu, jednotlivě, jako bubliny na hladinu bažiny. Celou situaci jsme zrekapitulovali na jaře 2016 k příležitosti nepovšimnutého objevení jedné zajímavé informace. Od jednoho z pracovníků AMD přišla informace, které si média příliš nevšimla a to, že Project Quantum není mrtvý, jen se v něm bude pokračovat až za éry Zenu.
Dávalo to smysl. AMD by tím vyřešila problém s prodeji konkurenčního procesoru. Jenže po vydání Zenu nebyla situace lepší, jen se otočila. Vznikl sice high-endový procesor, ale chyběla high-endová grafika. Polaris cílila jen na mainstream, Vega sice cílila i na high-end, ale ne na nejvyšší příčky (jako Fiji) a první generace Navi maximálně na pomezí mainstreamu a high-endu.
Kupodivu (nebo možná právě proto) se nyní objevil čerstvý (letošní) patent AMD, který se týká právě šasí Project Quantum. Vylovení, odbahnění a vysušení tohoto konceptu v současné době dává smysl nejen díky nástupu RDNA2 / Navi 2x, díky němuž bude mít AMD po letech grafickou kartu schopnou konkurovat více než GPU řady Nvidia Gx106 / Gx104, ale mimo jiné i díky procesorům Zen 3, které přinesou výborný poměr veličin jako herní výkon / TDP / cena.
Pokud byla AMD v roce 2015 v situaci, kdy tři roky starý 125W FX-8300 dosahoval herního výkonu jako (tehdy) moderní 65W Haswell, je po pěti letech v pozici, kdy její 65W novinka dosahuje herního výkonu 125W procesorů konkurence. A to nikoli tři roky starých, ale letošních. Už jen těžko si lze představit situaci, která by uskutečnění plánu byla lépe nakloněná.