Hranice 5 nm by měla být pro integrované obvody poměrně fundamentální, jelikož někde zde se stává kvantové tunelování tak významným jevem, že zavřené hradlo tranzistoru už nedokáže zastavit tok proudu. Elektronům již na takto krátkou vzdálenost nejde zabránit v pronikání kanálem, který je hradlem zavírán a otvírán. Jinými slovy nelze tranzistor přepnout do efektivně zavřeného stavu. Ovšem to platí pro tradiční materiály a vědcům se zřejmě nyní podařilo tuto bariéru posunout o poznání dál tím, že kanál vytvořili z jiných látek. Kalifornský výzkumný tým oznámil, že se mu experimentálně podařilo vyrobit tranzistor, který má hradlo úzké jen 1 nm.

Javey a jeho tým dokázali, že stačí křemíkový čip vyměnit za čip ze sulfidu molybdeničitého, a pak lze zprovoznit tranzistor, jehož hradlo má 1 nanometr. Vtip je v tom, že křemíkové polovodiče s velikostí hradla pod 5 nanometrů postihuje kvantové tunelování a elektrony se díky němu dostanou, kam by neměly. Naproti tomu v polovodičích z MoS2 protékají těžší elektrony, které čelí většímu odporu, a k jejich usměrnění stačí významně menší hradlo. Výhodou polovodičů z MoS2 je i to, že z tohoto materiálu lze vytvořit vrstvy o tloušťce pouhých 0,65 nanometru.

Ještě dlouho se tak udrží při životě legendární Mooreův zákon, který v roce 1965 formuloval spoluzakladatel Intelu, chemik Gordon Moore. Podle tohoto zákona se počet tranzistorů na jednotce plochy při zachování stejné ceny zdvojnásobí zhruba jednou za 2 roky (původně to bylo 18 měsíců). Tenhle zákon už byl několikrát pohřben a sám Gordon v roce 1995 uvedl, že tohle nemůže pokračovat donekonečna. Nicméně, je rok 2016, Mooreův zákon je v plné síle a Moore, kterému je letos 87 let, se jenom směje.

Zeptam se a to TDP 225W se uz vi?
Protoze potom prostym srovnanim s GTX1080 bude teda Vega 10 o 25% vykonejsi. Vsechno ostatni by totiz byl neuspech a ten si AMD nemuze dovolit, takze je logicke, ze to tak byt musi.