Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
Copyright © 1998-2024 CDR server s.r.o.
Všechna práva vyhrazena.
ISSN 1804-5405.
hezke... ale abych parafrazoval: „Předpokládá se, že po 1 000 letech může z 100 000 BD-Rom mechanik ještě fungovat nanejvýš jedna.“
OFF TOPIC: lidi, existuje dnes jeste nejakej free emulator mechanik, ktery zvlada .mds .cue .ccd .iso .nrg a zaroven by nebyl plnej malware/spyware/adware svinstva?
daemon tools už je na tom tak spatne?
Pouzivam VCD (virtual clone drive) a ani o nem nevim, zere 6 MB RAM a nema zadny vedlejsi zbytecny mimofunkce.
Jeden řádek vládne všem iso cue nrg...:
"# mount -o loop disk1.iso /mnt/disk"
PS: :-D zas*aný malware Wokna :-D to bych dnes už nepoužíval...
Člověče, na věcech, na kterých nepotřebuji výkon a aplikace, tak mám linux (což je netbook, mimochodem příjde mi to rychlejší jak s windows XP). Ale na klasický herní nebo pracovní desktop ještě čas nedozrál. Takže se bohužel musím smířit podle tebe s malware :-(
A třeba to v desítkách, až tam bude ten Linux, půjde udělat stejně ;-). (nezkoušel jsem, ale mám docela chuť to zkusit).
Edit: Zkusil jsem to... nejde to.
mount: Could not find any loop device. Maybe this kernel does not know
about the loop device? (If so, recompile or `modprobe loop'.)
#modprobe loop
modprobe: ERROR: ../libkmod/libkmod.c:556 kmod_search_moddep() could not open moddep file '/lib/modules/3.4.0+/modules.dep.bin'
Škoda :-D každopádně mount iso souboru umí win10 by default :-D stačí kliknout pravým tlačítkem na iso soubor.
btw. v řádku je na to příkaz mount-DiskImage -imagepath "cesta k souboru"
To jo, ale předřečník chtěl i něco jiného než ISO (tak mě napadá - fakt umí linuxový mount i nrg a podobný opičárny? Čistě akademická otázka, nemám v úmyslu to nikdy použít, protože do těchdle obskurních formátů jsem nikdy image neukládal - tedy ne tak, abych to potřeboval skladovat).
NRG? tak ten určitě nebude umět. Je to přeci ten zlý uzavřený formát...
Nj tak *.iso jde připojit (už od win8) kliknutím pravým čudlíkem myši na daný soubor. Cue/nrg/bin nevím, ale asi ne, tak snad v příštích updatech :)
plugin pro TC: http://flint-inc.ru/eng/info/virtualdisk.html
jop http://wincdemu.sysprogs.org/ je i v portable verzi, kde je to jediný exe velikosti 666 kB :-)
diky vsem za tipy - jasne, vybodnout se na win je nejlepsi, ale na starickem kompu mam z jistych duvodu xp a z historickych duvodu mam nektery obrazy nejen v iso, ale i v cue, ccd a mds.. a ne kazdej emulator zvladne tyhle vsechny ...
.. a jo, DT lite jsou podle vseho (aspon ty internety jsou toho plne) na tom opravdu tak spatne ... nakonec jsem nekde vyhrabal velmi starou 4kovou verzi a uvazoval, ze bych to risknul s ni (protoze si pamatuju, ze DT byvaly OK)...ale asi zkusim ten winCDEmu; u toho TC pluginu nepisou nic o podpore ccd cue mds, a u virtual clone drive (pamatujete jeste na prvni clonecd? :-) nejde prinejmensim cue...
jeste jednou diky za tipy - a, ano vim, jedine smysluplne dlouhodobe reseni je prejit na linux, ale lenost mi brani:-)
OSFMount měl by být free i pro komerční použití.
pekne ( i ta cena je za urcitych okolnosti omluvitelna) hlavne to neposkrabat a jak pise t117 mit po tak dlouhe dobe funkcni mechaniku :)
nevim proc ale vzdy kdyz vidim nazev MDISC tak se mi vybavi legendarni minidisc (MD)
Historie ukázala, že nejdéle vydrží data na hliněných destičkách. S drobnou nevýhodou. Je to náročné na skladovací prostory. :-)
dejme tomu, ze prostory mam, za jak dlouho me tam nahrajes dejme tomu 100gb RAWu? :)
100 GB? To vychází na 1000 yotta (10 na 24) destiček. Udělám ti cenu. 10 Kč za destičku. To vysekám za pár týdnů. Půlka platby předem, půlka potom, to je fér ne. Takže mi pošli na číslo účtu 500 000 000 000 000 Kč. Hned ti ho písnu...
budou v cene dalsi veci jako restory a popr takovy kravinky jako DR cviceni ? :)
Zaplať tu polovičku předem. Je to jen polovina ceny, což je ode mne gesto. Poté ti do vlastnictví koupím Microsoft, Google, Intel, NVIDII, FB, Samsung, Seagate, Western Digital, Corsair a všechny mozky ze Silicon Valley a ty ti splní každé přání. Na hliněné destičky musí udělat trochu jiné appky.
"100 GB? To vychází na 1000 yotta (10 na 24) destiček."
to vychazi 1 000 000 000 000 000 000 desticek na jediny Bajt, trochu divny ne.
Spíš 10 000 000 000 000 000, jestli počítám správně. Ale to nevadí, pokud jedna destička váží 100 gramů, znamenalo by to i tak, že na jeden bajt je zapotřebí asteroid o průměru 10 km. To by byl zajímavý způsob, jak postavit veřejnou knihovnu pro mimozemšťany s opravdu velkými dalekohledy. :)
Historie ukazala ....... no wono to bude tym, ze majoritna vascina beznej masy zije v sladkej nevedomosti o tomto svete (z pohladu vedy). Nemaju sajnu o tom, ze suciny istych velicin su vzdy cca fuzzy konstantne (t.j. ze je tam nepriama umernost). V beznom zivote samozrejme nie uplne exaktne v tom matematickom zmysle y=k/x, resp. xy=k (kde k je nejaka konšt.) ako sa uci na ZŠ (t.j. ze sucin dvoch velicin je konstantny, t.j. ak sa jedna velicina zvacsi, druha sa musi zmensit a opacne), ale plati tak fuzzy neurcito, pretoze to je "priblizne konstanta" v celom spektre hodnot. "Priblizna konstanta" je vsak hotovy oxymoron :) Ako vela inych veci :)))
A) zoberme si rychlsot zaznamoveho media (latencie ci kontinualka) a jeho kapacitu:
1) registre CPU, latencia 1-2 CPU cykly (zlomok ns), rychlost neviem, ale nepredstavitelna, kapacita radovo 100 B ci 1 kB
2) L1 cache CPU, dnesne CPU maju taky rychly cache system, ze pred 15 rokmi by sme z toho odpadli, latencia 3-4 cykly (zlomok ns), kontinualne rychlost citanie/zapis radovo nad 100 GB/s (dnes uz radovo 1 TB/s) a kapacita zopar 10 kB
3) L2 cache CPU, latencia 10-12-14 cyklov CPU (cca 10 ns), kontinualny pristup 200-500 GB/s, kapacity radovo stovky kB ci jednotky MB
4) L3 cache CPU, latencia 30-40 cyklov CPU (cca 20-30 ns), kontinualny pristup cca 100-200 GB/s, kapacity radovo desiatky MB
5) RAM, latencia tisice CPU cyklov (radovo cca 50-100 ns), kontinulany pristup 2 - 50 GB/s od suchej single channel 400 "MHz" DDR1 po tripple/quad channel DDR4 4000 "MHz", kapacita radovo GB ci desiatky GB
6) SSD, latencia statisice CPU cyklov (radovo cca 0,1 mikrosek), kontinualny pristup radovo stovky MB/s (30 MB prve SSD az 500-550 MB/s posledne bezne SSD pre beznych ludi), kapacita radovo stovky GB
7) HDD, latencia miliony/desiatky milionov cyklov CPU (radovo 10 milisek), kontinualny pristup radovo 100 MB/s (od 20 MB/s pri suchom 60-80 GB modeli spred 10. rokov po 150-180 MB/s dnesnych diskov), kapacity radovo TB
8) zalohovacia paska, latencia miliadry/desiatky miliard cyklov CPU (az niekolko desiatok sekund! sak sa musi pretacat), kontinualny pristup radovo 100 MB/s, kapacity radovo TB, ci az desiatky TB
Krasna nepriama umernost: cim vacsia kapacita, tym nizsie rychlosti (pristupove doby aj kontinualne) a naopak.
B) mnozstvo informacia a ich trvacnost:
Vztah nie je samozrejme uplne presny (napr. linearny ci logaritmicky), avsak korelacny koeficient je prilis velky aby sme ho ignorovali. Cim viac informacii na mediu, tym ma mensiu zivotnost, plati to od napisov v kameni z cias stareho egypta spred 3 tisicroci pred Kristom (mnozstvo informacii radovo 1 kB, trvacnost radovo 10000 rokov) az po 8 TB HDD. Do minulosti by sme dokonca mohli ist az po zaznam cisel do vestickej vrublovky (kost vlka spred 35 tisic rokov, kde su zaznacene prirodzene cisla do 20 ako zarezy). Vsetka cest niektorym diamantovym super-hyper trvacnym optickym mediam, ktore sa snazia vytrcat od regresnej priamky.
Krasna nepriama umernost: cim vacsia kapacita tym mensia trvacnost a naopak.
C) mnozstvo informacii a orientacia/vyhladavanie novych/filtrovanie informacii:
Ich sucinom moze vzniknut nieco ako "efektivita spracovavania a narabania s informaciami" a sucin tychto velicin je cca radovo konstantny (opat vsak priblizne ako inde), t.j. ked sa jedna velicina zvacsi (napr. mnozstvo informacii), druha sa zmensi (schopnost orientacie/vyhladavania/filtrovania novych informacii) no a opacne. Nech zije Google, ktory chvalabohu opat vytrca mimo regresnej priamky.
D: ze by sme zabrdli do kvantovej mechaniky, podla ktorej urcit zaroven presnu polohu a presnu hybnost subatomarnych casti je nemozne? Akoze nam to vyzera princip neurcitosti zapisany rovnickou: (detla_d)*(delta_v) > 2*pi*h .. t.j. nepresnost v urceni polohy KRAT nepresnost v urceni hybnosti je vzdy vacsia ako konstanca 2*pi*h (kde h je planckova konstanta) ... zasa sucin dvoch vecilin: nepresnost v urceni polohy a nepresnost v urceni hybnosti. Chvala panu bohu (ci inej nadprirodzenej entite), ze planckova konstanta je tak mala, inak by boli kvantovo-mechenicke prejavy na poriadku dna aj v makroskopickych meritkach.
E) sucin univerzalnosti stroja a jeho spotreby (resp. ak chceme tak aj efektivity v opacnom zmysle) je opat fuzzy konstantny. Cim viac univerzalny stroj/suciastka, tym mensia efektivita a vyssia spotreba. CPU moze mat sice spotrebu 125-130 W (ak ide na plne gule), ale zato je sakramentsky univerzalny, ze by sa Turing v hrobe obracal. GPU moze mat sice efektivitu 50x vacsiu, ale zato nie vsade, iba pri grafickych operaciach, resp. customizovanych GPGPU vypoctoch, ktore sa nam krkolomne podarilo rozchodit, ale Total Commander si na GPU nespustim. Moze existovat super-hyper hardverovo specializovany cip s este 100x lepsou efektivitou oproti VGA (spotreba 0,01 W na GFLOP), ale taky cip vie robit len jednu jedinu konktretnu ulohu/vypocet ci triedu uloh (napr. akcelerovat multimedia konkretnymi kodekmi ci akcelerovat patricne kryptograficke algoritmy) a okrem toho ani h**no (lebo ani OS na nom nenabootoje). A opat sucin univerzalnosti a spotreby cipu je cca konstantny.
vygugli si "TL;DR"
vygugli si "NMP"
Je fakt, že „Pjetro de“ je v tomhle solidní tapetář, svého času dělal něco podobného Fotoba, ale ten už asi dospěl ;-) (pokud to není jeho další účet).
Pietro, ta sa ti celkom podoba, vacsina ludi bohuzial/nastastie ale asi skonci na max 10 riadku.
nj, nula neni nic, nula je neco, i kdyz je to nic....
BTW: konstanty, to je tez dilo / pac se v case meni a to docela zapeklite... /
BTW1: "konstantni historie", kde ji najdu...
Hm, nestudoval někdo tu metodiku zkoušení životnosti médií? Zajímalo by mě, jak je ta uvedená hodnota 5-10 let u HDD stanovena. Je to pro disk, který se zaplní a dá stranou nebo je to pro disk, který je stále v systému, tudíž se na něj stále zapisuje/maže? Mám pár prastarých disků, jistě starších než 10 let, a stále fungují - v provozu byly cca 5 let, posledních 5 let více-méně (spíše více) leží "ladem" v externích boxech.
o zaznam by som nemal obavy. ale ci vydrzia elektrosuciasky
Na to ze je to novinka nam ty ceny pekne klesaji. Na nemeckem Amazonu jsou po jednotlivych kusech k mani radove za 500,00 Kc https://goo.gl/vs88uX
100GB BDXL disky jsou tu už delší bodu, tady asi jde hlavně o tu novou povrchovou úpravu, která zajistít to dlouhostálost. A taky možnost vypalovat i na jakékoliv vypalovačce starší, teda oprava - novější 18 měsíců.
a pro koho to vlastne je? Firmy maji pasky, a uzivatele maji 4TB disky ( a vice).... (a super uzivatele maji 2x4TB v raidu) Uz bych se nedokazal vratit do doby, kdy bych musel filmy vytahovat z nejakeho pouzdra a vsouvat do mechaniky a rozcilovat se, kdyz zjistim, ze to deti upatlaly a poskrabaly..
Tohle ale není na filmy (pokud teda sám něco nenatáčíte). To je archivační médium. Účelem archivace je zachovat něco důležitého pokud možno navždy (utopie) nebo alespoň po dobu kdy to považujeme za důležité (kupř. do své smrti).
a kolik lidi ma tolik dat k ulozeni? 64GB USB flashka postaci 99% obyvatel...
Flashka. Hm, gratuluji, pořád nechápete co to je archivace. :-)
Takove tu mame taky. Vetsina z nich prichazi z brekem ze jim ta flashka nejde a ze tam maji superdulezita data.
Ja nemluvim o sobe :) Ja mam doma 2x NAS server, jeden na Rabsperry PI, druhy na Banana PI, plus manzelka ma notebook, ja mam PC a deti po jednom PC.
Mam nastavene scripty, aby se slozka ARCHIV pravidelne backupovala na vsechny pocitace. Zaroven mam 2 offline disky, kam si pravidelne tez slozku Archiv backupuju.
Kdysi davno jsem tez zalohoval na cd (multidisk?) a DVD... a no more..
Aby mne toto reseni oslovilo, tak by kazdy medium muselo mit ochrane pouzdro ala DVD-RAM, nebo jak se to jmenovalo..
Aha. Tak jo. Nerozpoznal jsem sarkasmus (oni to nekteří myslí vážně). :-)
Je prostě jasné, že u většinové populace to pochopení nenajde o tom jsem ani neuvažoval.
Az do chvile nez zjisti, ze tam ty data nejsou nebo je pozkozeny souborovy system.
Z archivacniho optickeho disku totiz casem nezmizi jako z flashky nebo SSD (jak dlouho pameti udrzi data bez napajeni se lisi kus od kusu).
Výpalné OSA platit bude tak jako tako :-)
Mně se to docela líbí, 100 giga už je kapacita, která se dá se skřípěním zubů akceptovat (dokud to bylo do 4,7 giga, tak to byla znouzectnost a i 25 a 50 giga je pořád tak nějak prd, 100 giga už jsou aspoň dva prdy).
Mi to připomnělo, že bych měl konečně rozchodit tu LTO3 mechaniku, co jsem asi před rokem koupil, že si na to budu skladovat data ;). Ty 100GB BDXL by mohly bejt dobrá záloha toho.
Zrovna si říkám, že hlavní fotošložku i s RAWy mám na 500 GB HDD, takže kolem 4 - 5 placek by udělalo solidní archiv. Bohužel pro moji LG BD mechaniku už určitě firmware nebude.
Ano uznavam, ze nas dinosaury to jeste muze malicko oslovit (a jedno procento z nas si to treba i poridi), ale zeptejte se svych deti, jestli by si to poridili... (moje by na mne koukali jako na blazna, protoze internet)
Prirovnal bych to k tomu, kolik lidi si do bytu porizuje benzinovou elektrarnu pro pripad, ze by vypadl proud...
Děti ještě nemají zkušenosti. Až začnou něco tvořit, třeba malovat na tabletu nebo fotit společné chvíle s blízkým a následně o to přijdou, archivace je začne zajímat poněkud více. Kdo nic netvoří, nemá co ztratit. Pak je tu ještě kategorie lidí, kteří si myslí, že nemůžou nic ztratit a co cenného ztratili zjistí až když to nemají (99 % populace). Kolikrát už jsem měl v ruce flashku s prosbou, jestli by s tím nešlo něco udělat, že tam měli důležité fotky za posledních x let. Většinou nešlo, obvykle byla po smrti.
Tohle médium je pro učité lidi, kteří nutně potřebují rozumně spolehlivý archiv, ne pro masu, ta to nikdy nepochopí.
JO ano, teorie je krasna vec.
Kolik lidi si doma najde cas pripravit data do archivu, vypalit to na 2 media, a pak to jeste prekontrolovat, ze se to v poradku vypalilo a ze vsechny soubory se daji otevrit... a pravidelne delat review jiz zazalohovanych dat..
A to ani nepomyslim na to, jak dlouho se tech 100GB vypaluje.. Neboli dam 500,- Kc za medium, pustim vypalovani, a 4 hodiny se budu bat na pocitac sahnout, aby mi nahodou nejaky jiny task nezrusil buffer, a ja nehodil 500,- KC do kose??
Málo, já vím (ale já to třeba dělám - jsa za podivína).
Podtečení bufferu vypalovačky, to už jsem neviděl asi 10 let. Každopádně otázka ceny je o tom, jak moc si ceníte dat. Každý to má nastaveno jinde.
Důležité je, aby existovala technologie (na domácí použití) pro ty co chtějí. Přeci jen DVD i BD jsou kapacitně poněkud nedostatečná, HDD jsou zase HDD. Člověk to má většinou nastaveno "na automat", omylem někde nepostřehnutě smaže složku, ta se promaže skrze zálohy a může být vymalováno. :-)
nevim, ja mam ted jakou svou primarni zalohu 2 offline HDD disky (a mam USB dock na interni disky).
Takze jednou do mesice dockinu zapnu, provedu zalohu na disk (sude mesice na disk A, liche na disk B). Kdybych vypozoroval nejake nestabilni chovani, koupim novy DISK, prekopiruji na nej archivni data a jedu dal.
V pripade zaloh na opticka media bych musel tak jako tak dodrzovat stejnou rutinu, takze v cem je rozdil?
Ale urcite vitam, ze je na trhu opet neco noveho. Takze az to bude na trhu dostatecne dlouhou dobu (2-3 roky, nehodlam delat betatestera) a cena spadne na cenu DVD-R media (a nevznikne za tu dobu jeste lepsi alternativa), tak si to pak domu klidne koupim :)
Stačí jeden zajímavější vir a nastanou problémy. To se na médiích, která nelze přepsat, nemůže stát.
vir, ktery napadne soubory v zaheslovanem zipu?
No jasně, stačí pozměnit pár bitíku a cely zaheslovaný zip bude k ničemu. Jenže to ten vir může učinit i při zálohování na optická media a pokud je budete kontrolovat zálohu pouze na tom zavirovaném kompu, tak může systém přesvedčit o tom, že data jsou v zálohovaná správně, přestože ve skutečnosti tomu tak nebude, na nezavirovaném kompu zálohu neobnovíte.
Ale zase nemůže napadnout ta už dříve vypálená média. To je velká výhoda z hlediska archivace.
No teď jen aby se to u nás vůbec prodávalo, a za za normální cenu, řekněme kus za 50 Kč. Na internetu nevidím v ČR ani jedno BDXL...
Cena ne LTH BD média je tak 35-40Kč, 50GB jsou přes 100Kč. Takže nelze čekat, že by 100GB bylo levnější.
Kdyby to bylo v jedne vrstve, budiz, ale problemy vicevrstvych medii prece zname.
celkem by se hodilo hlasovani, kdo zalohuje na opticka media, kdo na HDD, kdo na pasky, kdo na cloud, kdo kombinuje vsechno, a komu na domaci zalohu nezbyva cas nebo chut...
No, já mám „pohotovostní archiv“ na HDD, pak pár věcí, o které bych fakt nerad přišel, mám duplicitně na páskách, několika HDD (pohotovostně) a DVD-RAM. Na cloud dávám zbytné věci a věci, ke kterým potřebuji mít relativně snadný a univerzální přístup odkudkoli, no, a celé se to chystám nějak zkonsolidovat, ale není na to především ten čas ;) (chuť by byla, ale to nestačí).
BTW: k cemu to...
DTD jsou uz tady delsi dobu a na ulozeni opravdu dulezitych dat dostacujici....
stejne bych chtel videt "mimozemstana", jak timto "archivem" zatapi pod kotlem....
Jen pro zajímavost - sliby obchodníkú a PR manažerů :
http://diit.cz/clanek/zacal-prodej-verbatim-bd-r-6x-pro-potisk-100gb-do-...
Kdo s ptá k čemu 100GB disky na archivaci, asi ještě nikdy neřešil ztrátu důležitých/jedinečných dat.
Já zálohuju na externí 2x2TB disky (podobne jako jakub novak) + 4TB disk. Jednou za 2-3 roky překopíruju celý obsah na nové disky a ty původní postupně převedu do NASu. A na disku v PC mám stále 2TB pro pracovní soubory za poslední 1-2 roky. A vážně uvažuju o M-disc pro trvalou achivaci - těch 20-30 BDXL disků za to stojí .
Tak samozřejmě, že uložení na magnetické HDD trvalá archivace zcela určitě není...
Placky navíc mohou rozumně pořešit i "geodiversifikaci" zálohy a archivu. Protože můžeme to doma mít posychrované skrznaskz přes několik HDD, NAS atd a pak přijde povodeň, požár, bíliči bytů a vše je v háji. Pár archivních placek u rodičů/dětí/dobrého kamaráda na půdě nebo někde v komoře nezabere moc místa a problém řeší více než uspokojivě. Někdo to má sice "v síti", ale to při větších objemech není zrovna levné, rychlé už vůbec ne při současných průměrných rychlostech internetu.
Počítač si nakonec koupíme novej, ale důležitá osobní data už budou navždy v háji.
Nejlepší to vlastně mají "pisálci", texty nejsou moc objemné, těm stačí i jeden DTD, nejhorší naopak ti co natáčí video.
Ted je otazka, zda treba neni lepsi to jeste 5-10 let vydrzet se zalohou na disky a pak prejit na aktualni reseni.
.
Neco jako s LED zarovkami. Kolega pred 7 lety prechazel na LED zarovky za 699,- Kc kus. Stalo ho to majlant a ty zarovky maji horsi svetelne vlastnosti nez aktualni LED zarovky z IKEA..
Když nakupuju, měl bych přitom i myslet... (IKEA přeci není žádný expert na progresivní elektroniku. Jakoby v Česku nebyly firmy, který se tím zabývají a kde se dá s prodavačem/manažerem/majitelem o věci podiskutovat a zorientovat se v oblasti).
To jsi asi špatně pochopil, před sedmi lety v Ikea žádný ledky nebyly. Kolega se snaží říct, že kdo před sedmi lety koupil LEDky (asi v nějaké speciálce), tak se dneska stěží vyrovnají lowendu z Ikea (možná jim křivdím, ale když jse se tam vloni díval na žárovky do lustru, tak to byly samý bludičky, sice levné ale taky nesvítící).
Tak jsem to znovu přečet a máš pravdu.
Nepochopil jsem to asi proto, že i před 7-mi lety se daly koupit hodně slušný LED žárovky za přijatelnou cenu. Několik takových mám a stále svítí ok. Dokonce některé, které jsou trvale zapnuté (chodba, lampička) bez poklesu jasu. Ale je pravda, že zase několik jiných kusů mi odešlo, většinou poruchou elektroniky, případně část leddiod prostě úplně zhasla (asi vyhnil eurocín na plošňáku). Tehdy jsem zkoušel kupovat různe typy a zkoumal jsem kolik toho vydrží a jak se budou chovat v dlouhodobém provozu...
Taky jsem tak uvažoval - proto ty HDD s rotací vždy na novější HW protože nic lepšího než DVD/BD nebylo. Teprve 50/100GB Mdisc BlueRay kompenzuje vyšší cenu životností při celkem dobré kapacitě.
Netvrdím, že je to levné (těch 20 ks BDXL (tj. cca 2TB) Mdisc + vypalovačka vyjde cenově na cca 5x2TB disky. Disky s SMR bych asi na archivaci kritických dat nepoužil - proto raději ty 2TB . Ale u těch HDD se může toho dost po****t . U BD pokud je médium OK je to jen otázka mechaniky.
Paráda tohle už vypadá dobře, dalo by se tím zálohovat víc, než jen nejnutnější dokumenty s DATRem. Teď ještě jaká bude nabídka mechanik a za jakou cenu. Hodila by se mi nějaká tenká externí na USB3.0...
Prosím Vás odborníci či alespoň lidé zajímací se o optická média pro záznam HD obsahu s kapacitou nad 25 GB, tedy do dvou nebo tří či čtyř vrstev. Musím Vás všechny seznámit s vlastní zkušeností sahající už do roku 2009 až do současnosti. Skutečnost je taková, že zápis na média BD-R 50 GB mi po více než roce nejde korektně načíst, tedy technologie dvou a předpokládám i tří či čtyř vrstev je pouze trpké zklamání! Média v roce 2009 stála přes 400 Kč s rychlostí zápisu 2X, nyní je cena kolem 70Kč s rychlostí zápisu 6X. Nechci nikomu brát iluze, ale čitelnost BD disku je ve shodě jen u originálních nosičů. Pokud si vytvoříte zálohu na médium BD-R 50 GB či 100 GB, připravte se na nečitelnost obsahu v horizontu 2 let od pořízení zápisu. Pouze záloha v jedné vrstvě, tedy nosič BD-R s kapacitou 25 GB má šanci přečkat čitelnost na delší období. Faktem je, že jsem měl nečitelné i jednovrstvé nosiče. Aby bylo mé sdělení úplné, tak jsem v roce 2012 vyzkoušel technologii HD DVD od originálních nosičů a až po média HD DVD-R 30 GB. Závěr je podobný, zápis do dvou vrstev vykazuje problémy poměrně brzy od vzniku zápisu. Pouze zápis do jedné vrstvy na médium HD DVD-R 15 GB má čitelnost dlouhodobější. Celkově však technologie HD DVD má problém už u originálních nosičů, které asi vlivem horka v roce 2015 přestaly fungovat. Příkladem je HD DVD Video nosič Space Cowboys, který jsem pořídil v roce 2013 přes Ebay asi za 300Kč a byl ve fólii netknutý dnes nejde načít. Naštěstí jsem si jej uložil v roce 2013 jako ISO obraz. Asi by to chtělo pořádný článek o zápisu na vícevrstvá média (50,100,128 GB). Nikdo o tom zatím nikde nemluví, já osobně mám více než 40 nečitelných disků BD-R 50GB a některé stály 400Kč. Je to hořké zklamání a má úcta k originálnímu obsahu a zálohování 1:1 mi není nic platná! Kdybych od počátku zálohoval jen do jedné vrstvy, ušetřil bych tisíce korun i spoustu marných pokusů o restaurování nečitelných záloh. Vždy měl každý úspěšný pokus v sobě chyby v podobě úseků s rozpadajícím se obrazem a nemluvím o pláči počítače i mechaniky. Přeji všem jen pozitivní zkušenost. Má bude vždy negativní, záloha 1:1 bude funkční jen omezenou dobu. Výrobci garantují jen 2 roky a nevím kam M-Disc na jistotu 1000 let chodí. Je to utopie, která může fungovat u jedné vrstvy. Děkuji Vám všem za pozornost.
Určitě pozoruhodný postřeh a námět pro CDR ... Ale vážně. Jestli tomu dobře rozumím, jedná se o nazvěme to běžná BDR (ne MDisc) a po vypálení těch BDR jste apoň jednou ověřil, že vypálená data/kopie nevykazuje po vypálení žádné chyby resp. mizivé promile chyb. A BDR byl archivován řekněme vhodným způsobem (to vám i věřím) a média byla používána minimálně a jejich mechanický stav lze označit za výborný. Přesto po dvou letech jsou k ničemu. Zkoušel jste nějaký SW na změření počtu a průběh chyb - jaké procento chyb se vyskytuje v každévrstvě apod. ? A napadá mě ještě - byla to stále ta samá mechanika nebo více typů/modelů BR mechaniky ? Ptám se jen proto, jestli se náhodou nemůže jednat o vadu konkrétního kusu mechaniky.
Hezký den všem odborníkům na BD-R média. Vše jsem již sdělil výše, tedy jen doplním informace o médiích, mechanikách a o zacházení s nimi. Jsem pečlivý, tedy vše je v plastových obalech a je používáno s největší opatrností. Zápis na BD-R DL 50GB jsem zhotovil nejprve rychlostí 2X, později 4X a nejvyšší rychlostí 6X. Po zjištění problému s čitelností médií v roce 2013 jsem zapisoval jen rychlostí 4X(2X), ačkoliv mechanika podporuje i rychlosti vyšší a média jsou certifikována na rychlost 6X. Na počátku v roce 2009 jsem chtěl mít všechny dostupná média všech značek - tedy mám značky TDK, Verbatim, Media Range, Panasonic. Mechaniky mám a měl jsem LG GGW-H20L, Pioneer BDR-203, LG BH10LS38 (BH10LS30) a nejvyšší model mám Pioneer BDR-207 s podporou BDXL 100 i 128 GB. Pouze jsem nechtěl přicházet o kvalitu, tedy jsem zálohoval 1:1 a většinou byl obsah nad 25 GB a u 3D technologie není možné zmenšit obsah bez ztráty standardu. Vždy mi vyšla záloha 2D. Software jsem používal a používám ImgBurn 2570. Tento software se vyznačuje, že je zdarma a zanechává obsah originálu netknutý. Faktem je, že lisované originály přechází z jedné vrstvy do druhé podle autoringu při výrobě, záloha na média BD-R DL 50GB i kupodivu na média HD DVD-R DL 30GB zapíše vždy první vrstvu celou (celých 25GB či 15GB), a pak pokračuje do vrstvy druhé. Podobně je to u již vymizelé technologie DVD-R DL 8,5 GB. Jen technologie DVD+R DL 8,5 GB respektuje autoring při výrobě a naprosto ve shodě udělá přechod z jedné vrstvy do druhé. Myslím si, že jsem Vám všem sdělil snad naprosto vše, na co jsem postupně přišel od roku 2009 až do současnosti. Nikdy jsem nepotkal nikoho, kdo by mi poradil či řekl, kde se vlastně BD nosiče vyrábí s podporou češtiny. Pouze si myslím, že to bude někde v Rakousku, Německu či Polsku. Češi totiž nemají rádi technologii Blu-ray, zastavili se u DVD a raději si stahují vše z internetu. Tedy neradi respektují zavedené standardy jako byly VHS, DVD, HD DVD, Blu-ray, Blu-ray 3D a poslední Ultra HD Blu-ray. Jediným standardem pro většinu je MKV nahraná na flashdisk či na oblíbené DVD 4,7 GB. Děkuji všem za pozornost.
Myslím že stejný problém se vyskytuje u všech nosičů s organickou vrstvou, včetně DVD. Akorát v případě Blu-Ray a ještě vícevrstvých ta situace bude horší (předpokládám, že zápis do další vrstvy je méně přesný a pokud ta časem vyhnije anebo se první vrstva částečně zneprůhlední, tak tím zabrání přečtení druhé). Já bych všechny zálohy i u jednovrstvých médií na kterých mi záleží raději včas přesunul jinam...
Jelikož jsem právě měl a mám problém i u zapsaných DVD (jednovrstvých), tak jsem optická média na zálohování přestal používat už před časem. Mám několik DVD+-RW jako instalačky nebo livecd a ty po nějakém čase přepíšu novější verzí atd. Na zálohování místo toho používám 2.5" externí harddisky, který cenově vyjdou lacinějš, rozměrově jsou srovnatelný a pokud se jednou ročně zapnou, tak tam data vydrží dýl, anebo v poslední době cloud. A před nedávnem jsem začal na nejdůležitější věci používat DATR, ale tam je trošku problém s malou kapacitou.
Celkově si myslím, že DATR nebo MDisc těmito všemi problémy trpět nebudou, ale na to ještě neuplynulo dost času v realitě. A vícevrstvé BD médium těchto kapacit už má IMHO na zálohování smysl.
Hmm i kdybych jim věřil, že ta jejich vrstva je stálá a vydrží 1000 let, tak je otázka jak dloho přežije to tělo disku. Doufám že není z plastu, protože jinak pochybuji že se po té době neorozsype při sebemenším namáhání...
Pro psaní komentářů se, prosím, přihlaste nebo registrujte.