V současnosti pak máme k dispozici dvě základní mobilní platformy. První je Intel
Centrino - přičemž zde máme již dvě generace: první známou hlavně pod označením
Centrino (kódové označení Carmel) a
druhou s kódovým označením Sonoma
(z obou je odvozen low-endový procesor Intel Celeron M). Až o poznání později
se objevil i AMD Turion (a AMD Mobile Sempron for
Thin and Light Notebooks). Je možné narazit i na notebooky s procesorem Transmeta či VIA, ale to jsou spíše výjimky.

Poznámka: Důležité je říci, že Intel pod
označením Centrino rozumí přesně danou konfiguraci Pentia M, čipové sady Intel
a „intelovské“ WiFi. U AMD nese označení Turion pouze procesor, přičemž nejsou
přesně dány typy čipových sad, WiFi karet či síťových čipů. Nicméně AMD
vyžaduje, aby zde byly přítomny všechny.

Procesory Intel

Intel
v současnosti nabízí v high-endu Pentium M (základ platformy Centrino) a v low-endu Celeron M. Oba jsou to velmi povedené procesory,
takže již prakticky vytlačily jiné mobilní verze Pentia 4 či Celeronu
odvozeného od Pentia 4. Proto se zde budu věnovat pouze těmto dvěma procesorům.

Hlavní rozdíl mezi
Pentiem M a Celeronem M je v podpoře technologie Enhanced Intel SpeedStep
Technology (EIST), která mění v závislosti na zátěži frekvenci procesoru a
tím šetří energii - Celeron M tuto technologii nemá (ačkoli s pomocí
některých programů lze i s ním podobného efektu docílit). Nicméně je dobré
zdůraznit, že zde máme již dvě generace těchto procesorů.  První generace byla postavena na jádře Banias  jež bylo vyráběno 130nm výrobním procesem,
obsahovalo 1 MB L2 cache (resp. 512 kB pro Celeron M)
a běželo na frekvenci FSB 400 MHz. O tom, že Intel již většinu těchto procesorů
poslal do kytek jsme psali letos v květnu.
Současná generace procesorů je postavena na jádře Dothan,
které je již postaveno na 90 nm výrobním procesu, obsahuje 2 MB L2 cache (resp.
1 MB pro Celeron M) a FSB se pohybuje mezi 400 MHz až 533 MHz dle modelu.
Kompletní aktuální tabulku procesorů vč. specifikací naleznete na stránkách výrobce: Pentium M a Celeron M.

Mobilní procesory Intel

Poznámka:
Jinak v současné době jsou k dostání Celerony M s 1 MB L2 cache, což
je stejně jako měla první generace Pentií M. Ty se tedy dle mého názoru kupovat
již nevyplatí! Pentium M bych proto preferoval pouze ve verzích s 2 MB L2
cache, přičemž ty můžete sehnat jak na frekvenci FSB 400 MHz tak s FSB 533 MHz.
Pokud byste zvažovali koupi Celeronu M, rozhodně doporučuji zjistit si velikost
L2 cache a brát pouze model s 1 MB, protože se tak dostáváte na úroveň
první generace Centrina za zlomek původní ceny!

Procesory AMD

Společnost AMD před nedávnem uvedla svoji platformu Turion 64, která má přímo konkurovat Centrinu - zde má AMD „výhodu 64 bitů“,
protože Pentium M tuto technologii neumí (a minimálně ještě uvedení nového
dvoujádrového mobilního Pentia M s kódovým jménem Yonah umět nebude). Turion má taktéž nabízet maximální výkon při zachování maximální doby výdrže na baterie a v současnosti již opět prakticky vytlačil procesory Mobile Athlon 64. Jde o procesor s novějším jádrem, které má oproti staršímu ClawHammeru (Mobile Athlon 64) vylepšený výrobní proces (90nm oproti 130nm) a podporuje již SSE3 (zajímavé je, že ani novější Pentium M s jádrem Dothan stále SSE3 neumí, tzn. že AMD (stejně tak VIA C7-M a Transmeta TM88x0) zde má drobný technologický náskok oproti Intelu v jeho vlastní instrukční sadě). Velikost L2 cache činí maximálně 1 MB.

Dále zde máme k dispozici procesory Mobile Sempron, které se vyrábí ve dvou variantách, podle toho, ke které platformě coby levnější model pasují. Alternativa k Mobile Athlonům 64 je na tom se spotřebou nic moc (je více
než dvojnásobná oproti Celeronu M), AMD zde však ponechalo zapnutou
technologii pro úsporu energie „PowerNow!“. Varianta „Mobile Sempron for Thin and Light Notebooks“ je pak low-endovou alternativou k Turionům 64, spotřeba těchto Sempronů je na stejné úrovni, jako Turiony 64 s písmeny „MT“ v modelovém číslování. Novější revize Sempronů (stepping E3 a E6) již také podporují instrukční sady SSE3 a AMD64 (starší nikoliv). Důležité bude jistě upozornit na skutečnost, že procesory AMD integrují paměťový řadič s podporou až DDR400 a běží na frekvenci sběrnice HyperTransport 800 MHz.

Nyní opět následuje přehled nabízených mobilních procesorů AMD. Všimněte si zejména rozdílné spotřeby Sempronů (u „plnokrevnějších procesorů“ je to alespoň znát hned z názvu - Mobile Athlon 64 má spotřebu vyšší, Turion 64 nižší, u Sempronů je třeba koukat na to, zda jde o „obyčejný Mobile Sempron“ nebo o „Mobile Sempron For Thin and Light Notebooks“, což se podle loga na první pohled poznat nedá).

Dělení mobilních procesorů AMD dle spotřeby

Mobilní procesory AMD s nízkou spotřebou

Poznámka: Jak jsem již psal minule, tak u mobilních Sempronů bych se vyvaroval verzí se 128 kB L2 cache, protože 256 kB L2 může znamenat často rozdíl mezi „trháním či netrháním scény v náročnější hře“, či citelný rozdíl výkonu při specifických výpočetních úlohách! To platí např. pro Sempron 2800+ (1,6 GHz/256kB) vs. Sempron 3000+ (1,8 GHz/128kB) ve prospěch „pomalejšího“ kusu.

Procesory VIA

VIA je známa tím, že vyrábí desktopové procesory
s velmi nízkým výkonem, a to jak výpočetním, tak i tím tepelným. A
z jejich dvou stolních verzí známých pod označením VIA C3 a C7 jsou
odvozeny i mobilní varianty: VIA C3-M a VIA C7-M. Nicméně dnes je aktuální pouze ten druhý
v řadě, protože C3 je stavěn ještě pro socket 370 a jeho výkon nestačil ani na Pentia III a z nich odvozené Celerony, které byly původně do tohoto socketu určeny.

Oproti konkurenci mají tyto procesory výhodu, v podobě technologie VIA PadLock Security Engine. Ta kromě samotného šifrování dat umí např. i automatické generování
náhodných čísel. Procesor je tak určen zejména pro notebooky, kde je kladen
vyšší důraz na bezpečnost než na výpočetní výkon, i když leckdo by mohl
namítnout, že zde jde hlavně o marketingovou výhodu, nežli o reálně
využitelnou vlastnost. VIA i přesto ale pochopila důležitost FPU (tj.
Floating Point Unit), která již běží na rychlosti procesoru. Dřívější modely
měly poloviční rychlost FPU.

Smůla je, že procesory VIA C7-M nejsou kompatibilní s čipovými sadami Intelu pro jejich mobilní procesory, což brání jejich většímu rozšíření. A to je škoda, protože
špičková spotřeba procesoru C7-M s frekvencí 1,8 GHz činí např. 15 W, čímž
jednoznačně překonává procesor Intel Pentium M (1,8 GHz model Dothanu má
spotřebu 27 W) i AMD Turion (se spotřebou 25 W či 35 W). Na druhou stranu musíme podotknout, že také výpočetní výkon obou procesorů je „úplně jinde“ (ve prospěch Pentia M a Turionu, takže toto srovnání berte s rezervou).

Mobilní procesory VIA

Procesory Transmeta

Posledním hráčem na poli mobilních procesorů byla
firma Transmeta, která ale nedávno s výrobou procesorů skončila.
Výhodou těchto procesorů byla opět zejména nízká spotřeba, která u procesorů
Crusoe nepřekročila 10 W.

Na našem trhu bylo
možné zakoupit notebook ECS s procesorem Transmeta Crusoe TM5800 na frekvenci 1 GHz s 512 kb L2 cache.
Nevýhodou této řady procesorů bylo kromě nízkého výkonu také, že z instrukčních
sad podporovaly pouze MMX. Později byl uveden i novější model s názvem Efficeon s frekvencí až 1,7 GHz a 1 MB L2 cache, který
tento problém již neměl.

Důležité je také upozornit na to, že nešlo o nativní x86 procesory, a
proto bylo ze systémové RAM „krájeno“ (u 
TM5800 to bylo 16 MB) pro překladač instrukcí. Procesory také integrují
severní můstek včetně řadiče pamětí (Crusoe podporuje max. DDR266 a Efficeon má
na stránce se specifikacemi uvedeno max. DDR333, ale na obrázku se schématem je
uvedeno i DDR400) a třeba PCI sběrnice. A to byla další slabina, protože modely
Crusoe nepodporovaly AGP sběrnici,  a
proto musela být externí grafická karta připojena přes 33MHz PCI sběrnici.
Efficeon opět tento nedostatek řešil. Rozdíl je také v podporovaných
pamětech.

Mobilní procesory Transmeta